Přeskočit na obsah

Senátní obvod č. 4 – Most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Senátní obvod
4 – Most
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresMost
Počet obcí26
Sídlo obvoduMost
SenátorJan Paparega
Volební stranaProMOST
Navrhující stranaProMOST
Politická příslušnostProMOST
Volební období2022–2028
Senátní obvod 4 na mapě
Obvod na Senat.cz

Senátní obvod č. 4 – Most je podle zákona č. 247/1995 Sb. tvořen celým okresem Most.[1]

Současným senátorem je od roku 2022 Jan Paparega, člen hnutí ProMOST.[2] V Senátu je členem Senátorského klubu ODS a TOP 09.[3]

Senátoři

[editovat | editovat zdroj]
Volby Senátor Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Odkaz
1996[4] Richard Falbr NK NK BEZPP profil
1998[5] ČSSD ČSSD
2004[6] Vlastimil Balín KSČM KSČM KSČM profil
2010[7] Alena Dernerová S.cz S.cz BEZPP profil
2016[8] Alena Dernerová[p 1][9]
2017[10] Alena Dernerová SD-SN SD-SN profil
2022[2] Jan Paparega ProMOST ProMOST ProMOST profil

Vymezení senátního obvodu

[editovat | editovat zdroj]

Senátní obvod je tvořen celým okresem Most, a zahrnuje kromě Mostu také města jako Litvínov, Horní Jiřetín, Meziboří, Lom nebo obce jako Obrnice, Bečov. Obvod se skládá z 26 obcí. Jeho celková populace při posledních volbách v roce 2022 činila asi 86 900 oprávněných voličů.[11] Kompletní seznam obcí v senátním obvodu je následující:

První volby do Senátu PČR se uskutečnily ve všech obvodech v roce 1996. V mosteckém obvodě se volil mandát pouze na zkrácené období dvou let. První kolo s velkým náskokem ovládl Milan Konečný z vládní ODS, který obdržel 39,5 % hlasů. Do druhého kola společně s ním postoupil ale také populární předseda ČMKOS Richard Falbr, který sice kandidoval jako nezávislý, opoziční ČSSD, které byl až do roku 1996 členem, mu ale do druhého kola výrazně pomohla tím, že v tomto obvodě nepostavila vlastního kandidáta. Falbr nakonec ve druhém kole zvítězil s 53,2 % hlasů a stal se prvním mosteckým senátorem.

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
JUDr. Richard Falbr NK NK BEZPP 6 245 26,34 11 993 53,23
Ing. Milan Konečný ODS ODS ODS 9 367 39,51 10 538 46,77
JUDr. Jan Vagaši KSČM KSČM KSČM 5 168 21,80
Petr Pakosta ČSNS ČSNS BEZPP 1 509 6,37
Kamila Moučková ODA ODA BEZPP 727 3,07
JUDr. Vojtěch Krejčíř KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL 690 2,91

Další volby se konaly už po dvou letech v roce 1998. Předseda ČMKOS Richard Falbr se rozhodl svůj mandát obhajovat, tentokrát už s oficiální podporou ČSSD. Ta mu pomohla k výraznému vítězství v prvním kole a zisku 41,6 % hlasů. Opoziční ODS ani KSČM v tomto obvodě neuspěly, a ve druhém kole se tak Falbrovi postavil nezávislý kandidát Pavel Weiss, kterého ale Falbr porazil, a obhájil tak svůj mandát na dalších šest let.

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
JUDr. Richard Falbr ČSSD ČSSD BEZPP 11 609 41,55 9 584 55,59
Mgr. Pavel Weiss NK NK BEZPP 5 676 22,32 7 655 44,41
MUDr. Jiří Pešek ODS ODS ODS 5 552 19,87
RSDr. Vlastimil Balín KSČM KSČM KSČM 4 856 17,38
Andrej Olejník PA PA PA 246 0,88

Ve volbách v roce 2004 už stávající senátor Richard Falbr svůj mandát neobhajoval, protože se v květnu téhož roku stal poslancem Evropského parlamentu. ČSSD místo něj postavila v tomto obvodě Petra Červenku, ten však neuspěl a nepostoupil do druhého kola. V tom se střetli bývalý 1. místopředseda KSČM Vlastimil Balín a právnička Hana Jeníčková z ODS. Kandidát KSČM Balín nakonec zvítězil jak v prvním, tak ve druhém kole, když získal 52,4 % hlasů, a stal se tak senátorem.

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
RSDr. Vlastimil Balín KSČM KSČM KSČM 5 236 27,01 7 894 52,42
JUDr. Hana Jeníčková ODS ODS ODS 4 608 23,84 7 163 47,57
Petr Červenka ČSSD ČSSD ČSSD 3 828 19,81
Mgr. Pavel Weiss KDU-ČSL KDU-ČSL BEZPP 2 625 13,58
PaedDr. Karel Zdražil SNK ED SNK ED SNK ED 1 444 7,47
Tomáš Matějovský NEZ NEZ NEZ 1 153 5,96
Olga Procházková Rozumní Rozumní BEZPP 429 2,22

Ve volbách v roce 2010 se obhajující senátor Vlastimil Balín rozhodl opět kandidovat, kvůli sporům s KSČM, ze které vystoupil, však za hnutí Občané městu, město občanům. Ve volbách ale naprosto propadl a skončil až poslední. Kandidát KSČM Josef Nétek také neuspěl, a do druhého kola tak postoupili nestranička za hnutí Severočeši.cz Alena Dernerová a Zdeněk Brabec z ČSSD. Dernerová v prvním kole zvítězila s velkým náskokem, když obdržela 37,3 %. Náskok udržela i v druhém kole a díky 65,1 % hlasů se stala novou mosteckou senátorkou.

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
MUDr. Alena Dernerová S.cz S.cz BEZPP 12 671 37,29 11 677 65,14
Zdeněk Brabec ČSSD ČSSD ČSSD 6 039 17,77 6 247 34,85
Ing. Josef Nétek KSČM KSČM KSČM 4 012 11,80
PhDr. Václav Hofmann ODS ODS ODS 3 921 11,54
MUDr. Saša Štembera TOP 09 TOP 09 BEZPP 2 674 7,87
PhDr. Vlastimil Doležal VV VV BEZPP 1 846 5,43
Mgr. Tomáš Vandas DSSS DSSS DSSS 1 744 5,13
RSDr. Vlastimil Balín OMMO OMMO BEZPP 1 069 3,14

V řádných volbách v roce 2016 Alena Dernerová svůj mandát obhajovala, opět jako nestranička za hnutí Severočeši.cz. Kvůli sporům ve vedení tohoto hnutí ale byla její kandidatura týden před volbami stažena na popud zmocněnkyně a 1. místopředsedkyně hnutí Hany Jeníčkové. Mostecký magistrát toto stažení nepřijal a první i druhé kolo voleb proběhlo standardně. Dernerová zvítězila v prvním kole, když získala 36,7 % hlasů, ve druhém pak výrazným rozdílem porazila svého protikandidáta nestraníka za ČSSD a bývalého hokejistu Jiřího Šlégra. Dle výroku Nejvyššího správního soudu, který původní rozhodnutí mosteckého magistrátu přezkoumal, nebyla kandidatura Aleny Dernerové legální a proto se volby v roce 2017 opakovaly.[9] Volební účast za senátní obvod Most byla v prvním (25,81 %) i druhém kole (10,73 %) nejnižší ze všech volených senátních obvodů roku 2016.

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
MUDr. Alena Dernerová S.cz S.cz BEZPP 8 134 36,66 6 844 70,81
Jiří Šlégr ČSSD ČSSD BEZPP 3 644 16,42 2 821 29,18
MUDr. Jiří Biolek STAN STAN BEZPP 3 465 15,61
Ing. Josef Nétek KSČM KSČM KSČM 2 542 11,45
Mgr. Libuše Hrdinová ODS ODS ODS 1 820 8,20
Oto Zaremba DSSS, NÁR.SOC., NF, ČÚNL DSSS DSSS 1 339 6,03
Jiří Maria Sieber SKP – ŘN SKP – ŘN SKP – ŘN 1 241 5,59

Rok 2017 (opakované volby)

[editovat | editovat zdroj]

O několik měsíců později se z důvodu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu musely volby v tomto obvodě opakovat. Hlavními favority byli opět obhajující senátorka Alena Dernerová, tentokrát však kandidující jako nestranička za SD-SN a nestraník za ČSSD Jiří Šlégr. Dernerová nakonec obdržela 54,9 %, a zvítězila tak již v prvním kole.

Alena Dernerová zvítězila ve všech obcích v obvodu, které mají více než 1 000 obyvatel. Nejvíce podpory získala v Horním Jiřetíně (72,06 %), Mostě (60,76 %) a Bečově (60,39 %), nejméně pak v Meziboří (39,46 %) a Lomu (41,85 %).

Jiří Šlégr, který se ve volbách umístil na druhém místě, se největší podpory dočkal v Meziboří (25,61 %) a Litvínově (21,24 %), nejméně jej občané volili v Horním Jiřetíně (10,61 %) a Mostě (12,93 %). V Lomu dokonce skončil až na třetím místě za Josefem Nétkem.

Volební účast byla oproti řádným volbám v roce 2016 poloviční. Nejvyšší procento voličů dorazilo k volebním urnám v obci Korozluky (31,01 %) a ve městě Hora Svaté Kateřiny (22,29 %). Naopak nejnižší volební účast byla v Obrnicích (6,75 %), kde odvolilo pouze 110 voličů z 1 630 oprávněných. Velmi nízká účast byla také v obcích Volevčice (7,95 %), Bečov (8,27 %) a Český Jiřetín (8,45 %).

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
%
MUDr. Alena Dernerová SD-SN SD-SN BEZPP 5 933 54,90
Jiří Šlégr ČSSD ČSSD BEZPP 1 700 15,73
Ing. Josef Nétek KSČM KSČM KSČM 797 7,37
Mgr. et Bc. Roman Ziegler ANO ANO ANO 723 6,69
MUDr. Jiří Biolek STAN STAN BEZPP 639 5,91
Mgr. Libuše Hrdinová ODS ODS ODS 444 4,10
Jiří Maria Sieber SKP – ŘN SKP – ŘN SKP – ŘN 246 2,27
Ing. Zbyněk Vodák TOP 09 TOP 09 BEZPP 195 1,80
Ing. Jiří Fiala Rozumní Rozumní BEZPP 128 1,18

Ve volbách v roce 2022 již potřetí svůj mandát obhajovala dosavadní senátorka Alena Dernerová, opět jako nestranička za SD-SN. Jejími soupeři byli projektová manažerka a bývalá dlouholetá poslankyně za KSČM Hana Aulická Jírovcová, která však kandidovala jako nezávislá, dále jednatel společnosti a nestraník za ND Michal Moravec, primátor Mostu a zastupitel Ústeckého kraje Jan Paparega z hnutí ProMOST a ekonomka Ivana Turková z SPD.[12][13][14] O post senátora se tentokrát ucházelo pouhých pět kandidátů, což bylo vyrovnáním rekordu z voleb konaných v roce 1998.

První kolo vyhrál s 31,59 % hlasů Jan Paparega, do druhého kola s ním postoupila Alena Dernerová, která obdržela 31,36 % hlasů, rozdíl mezi nimi činil pouhých 64 hlasů.[15] Ve druhém kole pak zvítězil Jan Paparega se ziskem 58,79 % hlasů, a stal se tak senátorem.

Volební účast v prvním kole, které se konalo spolu s komunálními volbami, činila 32,74 %, volební účast v druhém kole pak 13,26 %.[15]

Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
(1. kolo)
% Počet hlasů
(2. kolo)
%
Mgr. Jan Paparega ProMOST[p 2] ProMOST ProMOST 8 672 31,59 6 747 58,79
MUDr. Alena Dernerová SD-SN SD-SN BEZPP 8 608 31,36 4 729 41,20
Ing. Ivana Turková, Ph.D., MBA SPD SPD SPD 6 547 23,85
Ing. Hana Aulická Jírovcová NK NK BEZPP 3 331 12,13
Michal Moravec ND ND BEZPP 290 1,05

Následující analýza se věnuje druhému kolu senátních voleb.

Podíváme-li se na významná sídla v senátním obvodu, zjistíme, že Jan Paparega jasně zvítězil ve městě Most, kde je primátorem (63,50 %) a též v přilehlých Obrnicích (68,86 %). Podařilo se mu také zvítězit v Lomu, který se naopak nachází blízko Litvínova (54,67 %). Právě v Litvínově o pár hlasů prohrál s Dernerovou, kde její zisk byl 51,04 %. Výrazněji Dernerová zabodovala v nedalekém Horním Jiřetíně (63,80 %) a sousedním Meziboří (57,28 %). Na opačné straně obvodu, blíže Mostu, zvítězila v obci Bečov (54,28 %).

Bez ohledu na velikost sídel se Jan Paparega dočkal největší podpory v obcích Volevčice (87,50 %), Havraň (74,71 %), Malé Březno (69,38 %) a Obrnice (68,86 %). Naopak, poraženou finalistku Alenu Dernerovou lidé nejvíce volili ve městech Hora Svaté Kateřiny (70,42 %), Horní Jiřetín (63,80 %) a v obci Brandov (63,33 %). Vlivem nízkého počtu hlasů byla ve dvou obcích zaznamenána remíza – a to v Louce u Litvínova (44:44) a v obci Lišnice (19:19).

Nejvyšší procento voličů dorazilo k volebním urnám v obcích Korozluky (30,21 %), Patokryje (26,40 %) a Malé Březno (26,20 %). Naopak nejnižší volební účast byla v Obrnicích (6,61 %), kde odvolilo pouze 108 ze 1 634 oprávněných voličů. Velmi nízká účast byla také v Braňanech (7,54 %), Bečově (8,71 %) a ve městě Litvínov (9,89 %).

Volební účast

[editovat | editovat zdroj]
nejvyšší volební účast nejnižší volební účast
Rok % (1. kolo) % (2. kolo)
1996[16] 26,36 24,99
1998[17] 32,62 18,81
2004[18] 22,69 16,24
2010[19] 38,70 19,28
2016[20] 25,81 10,73
2017[21] 12,00
2022[15] 32,74 13,26

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Nejnižší počet hlasů, kterým byl kandidát zvolen, je 5 933. To odpovídá 6,55 % hlasů oprávněných voličů, avšak 54,90 % hlasů voličů, kteří se voleb zúčastnili. Stalo se tak v roce 2017, kdy při opakovaných volbách byla znovuzvolena Alena Dernerová.[22]
  • Nejvyšší volební účasti tento senátní obvod dosáhl v roce 2010, kdy v 1. kole dorazilo k volebním urnám 38,70 % oprávněných voličů. Tyto volby se konaly souběžně s volbami do zastupitelstev obcí 2010.
  • Nejnižší volební účasti tento senátní obvod dosáhl v roce 2016, kdy v 2. kole dorazilo k volebním urnám pouhých 10,73 % oprávněných voličů, v absolutních číslech se jednalo o 9 743 voličů. Avšak tyto volby byly později zneplatněny Nejvyšším správním soudem.[9]
  1. volby zneplatněny Nejvyšším správním soudem
  2. s podporou TOP 09, ODS, KDU-ČSL
  1. Popis volebního obvodu číslo 4 [online]. Senat.cz [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. 
  2. a b Výsledky hlasování. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 
  3. Senát Parlamentu České republiky [online]. www.senat.cz, 2012-01-01 [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  4. Výsledky hlasování 1996
  5. Výsledky hlasování 1998
  6. Výsledky hlasování 2004
  7. Výsledky hlasování 2010
  8. Výsledky hlasování 2016
  9. a b c Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o opakování voleb 2016. www.nssoud.cz [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-11. 
  10. Výsledky hlasování (opakované volby) 2017
  11. Výsledky hlasování. volby.cz [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. 
  12. Jmenné seznamy a přehledy. volby.cz [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online. 
  13. Senátní volby 2022 - Programy do voleb. Senátní volby 2022 - Programy do voleb [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. 
  14. Volby do Senátu - Informace pro volební strany: Volby: Město Most. www.mesto-most.cz [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-06. 
  15. a b c Výsledky hlasování. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-09-24]. Dostupné online. 
  16. Volební účast 1996
  17. Volební účast 1998
  18. Volební účast 2004
  19. Volební účast 2010
  20. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016 [online]. Český statistický úřad [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 
  21. Opakované volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 27.1. – 28.1.2017 [online]. Český statistický úřad, 201-01-28 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 
  22. Výsledky hlasování. volby.cz [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]