Senátní obvod č. 7 – Plzeň-město

    Přidat odkazy
    Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
    Senátní obvod
    7 – Plzeň-město
    StátČeskoČesko Česko
    KrajPlzeňský
    OkresPlzeň-jih
    Klatovy (část)
    Plzeň-město (část)
    Počet obcí133
    Počet MO1
    Sídlo obvoduPlzeň
    SenátorkaDaniela Kovářová
    Strananezávislá kandidátka
    Volební období2022–2028
    Obvod na Senat.cz

    Senátní obvod č. 7 – Plzeň-město je podle zákona č. 247/1995 Sb. tvořen celým okresem Plzeň-jih, městským obvodem Plzeň 2-Slovany, severní částí okresu Klatovy, ohraničenou na jihu obcemi Křenice, Ježovy, Mezihoří, Švihov, Měčín, Újezd u Plánice, Plánice, Zavlekov, Nalžovské Hory, Hradešice, Malý Bor, Velké Hydčice a Horažďovice, a jihovýchodní částí okresu Plzeň-město, ohraničenou na severozápadě obcemi Letkov, Tymákov, Starý Plzenec a Losiná.[1]

    Současnou senátorkou je od roku 2022 Daniela Kovářová, která byla zvolena jako nezávislá kandidátka.[2] V Senátu působí jako nezařazená senátorka.[3]

    Senátoři[editovat | editovat zdroj]

    Volby Senátor Volební strana Politická příslušnost Link
    1996[4] Jaroslav Jurečka ODS ODS Zde
    1998[5] Jiří Skalický 4KOALICE BEZPP Zde
    2004[6] Jiří Šneberger ODS ODS Zde
    2010[7] Dagmar Terelmešová ČSSD ČSSD Zde
    2016[8] Václav Chaloupek OPAT OPAT Zde
    2022[2] Daniela Kovářová NK BEZPP Zde

    Volby[editovat | editovat zdroj]

    Rok 1996[editovat | editovat zdroj]

    V prvních volbách v roce 1996 se v tomto plzeňském obvodě volilo pouze na zkrácený mandát dvou let. V prvním kole se nejvíce dařilo kandidátovi ODS a někdejšímu poslanci Federálního shromáždění Jaroslavu Jurečkovi, který získal 41,9 %. Ve druhém kole se střetl s kandidátem ČSSD Jiřím Poděbradským, kterého ale dokázal Jurečka nakonec porazit, když obdržel 51,6 % hlasů.

    Kandidát Volební strana Politická příslušnost Počet hlasů
    (1. kolo)     		% Počet hlasů
    (2. kolo)     		%
    Ing. Jaroslav Jurečka ODS ODS 15 667 41,88 18 492 51,59
    Ing. Jiří Poděbradský ČSSD ČSSD 9 822 26,26 17 350 48,41
    Josef Morávek KSČM KSČM 5 080 13,58 — —
    MVDr. Václav Červený KDU-ČSL KDU-ČSL 4 610 12,32 — —
    Pavel Rada ČSNS ČSNS 1 032 2,76 — —
    Zdeněk Šimáček Zelení Zelení 756 2,02 — —
    PhDr. Richard Knot NEI NEI 438 1,17 — —

    Rok 1998[editovat | editovat zdroj]

    O dva roky později svůj mandát Jaroslav Jurečka obhajoval opět v barvách ODS. Znovu kandidoval také kandidát teď již vládní ČSSD Jiří Poděbradský, tomu se ale na rozdíl od Jurečky do druhého kola proniknout nepodařilo. O necelé jedno procento ho totiž předčil kandidát Čtyřkoalice bývalý předseda ODA a vicepremiér Klausovy vlády Jiří Skalický. Ten poté obdržel ve druhém kole 54,1 % hlasů a převzal křeslo plzeňského senátora v tomto obvodě.

    Kandidát Volební strana Politická příslušnost Počet hlasů
    (1. kolo)     		% Počet hlasů
    (2. kolo)     		%
    Ing. Jiří Skalický 4KOALICE BEZPP 10 047 25,51 10 156 54,09
    Ing. Jaroslav Jurečka ODS ODS 10 881 27,62 8 619 46,91
    Ing. Jiří Poděbradský ČSSD ČSSD 9 774 24,81 — —
    Mgr. Ivana Levá KSČM KSČM 6 824 17,32 — —
    Mgr. Světla Brendlová NEZ BEZPP 1 866 4,74 — —

    Rok 2004[editovat | editovat zdroj]

    U voleb v roce 2004 proběhlo v tomto obvodě pouze první kolo, protože kandidát ODS a primátor Plzně Jiří Šneberger dokázal své dvě největší soupeřky ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou z ČSSD a Zdeňku Hornofovou z KSČM porazit již v prvním kole volby díky zisku 50,5 % hlasů.

    Kandidát Volební strana Politická příslušnost Počet hlasů
    (1. kolo)     		%
    Ing. Jiří Šneberger ODS ODS 14 650 50,52
    doc. MUDr. Milada Emmerová CSc. ČSSD ČSSD 4 882 16,83
    RSDr. Zdeňka Hornofová KSČM KSČM 4 675 16,12
    Ing. Jiří Vačkář KDU-ČSL KDU-ČSL 3 097 10,68
    JUDr. Václav Havlík NEZ BEZPP 1 689 5,82

    Rok 2010[editovat | editovat zdroj]

    Ve volbách v roce 2010 svůj mandát Jiří Šneberger z ODS obhajoval, tentokrát již jako místopředseda Senátu PČR. Dokázal sice zvítězit v prvním kole, když získal 28,6 % hlasů, jeho soupeřka dlouholetá místostarostka města Dobřany Dagmar Terelmešová z ČSSD ale výsledek ve druhém kole volby zvrátila. Obdržela 54,1 % hlasů a stala se novou senátorkou v tomto obvodě.

    Kandidát Volební strana Politická příslušnost Počet hlasů
    (1. kolo)     		% Počet hlasů
    (2. kolo)     		%
    Dagmar Terelmešová ČSSD ČSSD 11 530 26,34 14 154 54,06
    Ing. Jiří Šneberger ODS ODS 12 534 28,64 12 026 45,93
    Ing. Pavel Čížek TOP 09, STAN BEZPP 6 202 14,17 — —
    MUDr. Richard Sequens, Ph.D. Zelení BEZPP 5 777 13,20 — —
    RSDr. Ing. Karel Kvit KSČM KSČM 4 508 10,30 — —
    MUDr. František Pillmann Rozumní BEZPP 2 086 4,76 — —
    Ing. arch. Oldřich Kodeda Monarchiste.cz BEZPP 592 1,35 — —
    Jan Kůrka SPOZ SPOZ 529 1,20 — —

    Rok 2016[editovat | editovat zdroj]

    Ve volbách v roce 2016 obhajovala svůj mandát na dalších šest let Dagmar Terelmešová z ČSSD. První kolo bylo velmi vyrovnané a zatímco Terelmešová dokázala do druhého kola postoupit z druhého místa, kandidátka ANO a poslankyně PČR Miloslava Rutová nebo společný kandidát ODS a KDU-ČSL lékař Marcel Hájek uspět nedokázali. Společně s Terelmešovou se v druhém kole o senátorský post utkal režisér a scenárista známý díky večerníčkům se zvířaty Václav Chaloupek. Tento kandidát za regionální uskupení Občané patrioti nakonec ve druhém kole s přehledem zvítězil, když obdržel 60,7 % hlasů a stal se senátorem.

    Kandidát Volební strana Politická příslušnost Počet hlasů
    (1. kolo)     		% Počet hlasů
    (2. kolo)     		%
    Mgr. Václav Chaloupek OPAT OPAT 6 424 18,41 8 996 60,71
    Dagmar Terelmešová ČSSD ČSSD 6 261 17,94 5 802 39,28
    Mgr. Miloslava Rutová ANO ANO 5 859 16,79 — —
    MUDr. et ThMgr. Marcel Hájek, Ph.D., FICS. KDU-ČSL, ODS ODS 5 771 16,54 — —
    doc. MUDr. Jiří Dort, Ph.D. TOP 09, STAN BEZPP 4 650 13,32 — —
    RSDr. Jan Rejftek KSČM KSČM 3 196 9,16 — —
    Pavel Havlíček Soukromníci BEZPP 1 596 4,57 — —
    Martin Koller Úsvit BEZPP 1 131 3,24 — —

    Rok 2022[editovat | editovat zdroj]

    Ve volbách v roce 2022 obhajoval svůj mandát Václav Chaloupek za hnutí STAN a OPAT. Proti Chaloupkovi kandidovala např. nezávislá kandidátka Daniela Kovářová, která v letech 2009 až 2010 působila jako ministryně spravedlnosti.[9] Do Senátu kandidoval jako nestraník za SPD bývalý sportovní střelec Jan Kůrka, který o křeslo plzeňského senátora usiloval již v roce 2010. Za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) kandidoval starosta Přeštic Karel Naxera z TOP 09. Kandidátem hnutí PRO PLZEŇ byl bývalý poslanec za ANO Pavel Šrámek, za KSČM kandidoval bývalý poslanec Jiří Valenta. Hnutí ANO ve volbách reprezentoval dostihový jezdec a chovatel koní Josef Váňa.[10]

    První kolo vyhrál s 22,93 % hlasů Karel Naxera, do druhého kola s ním postoupila Daniela Kovářová, která obdržela 21,96 % hlasů. Obhajující senátor Václav Chaloupek získal pouze 12,03 % hlasů a skončil na 4. místě.[2] Druhé kolo vyhrála s 54,06 % hlasů Daniela Kovářová.[2] Volební účast v prvním kole, které se konalo spolu s komunálními volbami, činila 44,29 %, volební účast v druhém kole pak 18,70 %.[2]

    Kandidát Volební strana Navrhující strana Politická příslušnost Počet hlasů
    (1. kolo)     		% Počet hlasů
    (2. kolo)     		%
    JUDr. Daniela Kovářová nezávislý kandidát nezávislý kandidát BEZPP 9 684 21,96 10 707 54,06
    Mgr. Karel Naxera KDU-ČSL, ODS, TOP 09 TOP 09 TOP 09 10 112 22,93 9 096 45,93
    Josef Váňa ANO ANO BEZPP 8 923 20,23 — —
    Mgr. Václav Chaloupek STAN, OPAT STAN OPAT 5 309 12,03 — —
    Ing. Pavel Šrámek, MBA PRO PLZEŇ PRO PLZEŇ ADS 4 683 10,61 — —
    Jan Kůrka SPD SPD BEZPP 2 833 6,42 — —
    PhDr. Ing. Mgr et Mgr. Jiří Valenta, DBA KSČM KSČM KSČM 2 554 5,79 — —

    Volební účast[editovat | editovat zdroj]

    nejvyšší volební účast nejnižší volební účast
    Rok % (1. kolo) % (2. kolo)
    1996[11] 39,27 37,08
    1998[12] 48,95 19,45
    2004[13] 32,06 —
    2010[14] 46,89 25,59
    2016[15] 36,24 14,50
    2022[2] 44,29 18,70

    Odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Reference[editovat | editovat zdroj]

    1. ↑ Popis volebního obvodu číslo 7 [online]. Senat.cz [cit. 2020-10-01]. Dostupné online. 
    2. ↑ a b c d e f Výsledky hlasování | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-09-24]. Dostupné online. 
    3. ↑ Senát Parlamentu České republiky [online]. www.senat.cz, 2012-01-01 [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
    4. ↑ Výsledky hlasování 1996
    5. ↑ Výsledky hlasování 1998
    6. ↑ Výsledky hlasování 2004
    7. ↑ Výsledky hlasování 2010
    8. ↑ Výsledky hlasování 2016
    9. ↑ NEDVĚD, Jaroslav. O Senát zabojuje na Plzeňsku autor večerníčku i vítěz Velké pardubické. www.idnes.cz [online]. 2022-09-21 [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
    10. ↑ BENEŠ, Richard. O křeslo v Senátu usiluje ve volebním obvodu Plzeň-město celkem sedm kandidátů. plzenska.drbna.cz [online]. 2022-08-06 [cit. 2022-08-07]. Dostupné online. 
    11. ↑ Volební účast 1996
    12. ↑ Volební účast 1998
    13. ↑ Volební účast 2004
    14. ↑ Volební účast 2010
    15. ↑ Volební účast 2016

    Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Senátní obvody v Česku
     
    1 – Karlovy Vary
    2 – Sokolov
    3 – Cheb
    4 – Most
    5 – Chomutov
    6 – Louny
    7 – Plzeň-město
    8 – Rokycany
    9 – Plzeň-město
    10 – Český Krumlov
    11 – Domažlice
    12 – Strakonice
    13 – Tábor
    14 – České Budějovice
    15 – Pelhřimov
    16 – Beroun
    17 – Praha 12
    18 – Příbram
    19 – Praha 11
    20 – Praha 4
    21 – Praha 5
    22 – Praha 10
    23 – Praha 8
    24 – Praha 9
    25 – Praha 6
    26 – Praha 2
    27 – Praha 1
    28 – Mělník
    29 – Litoměřice
    30 – Kladno
    31 – Ústí nad Labem
    32 – Teplice
    33 – Děčín
    34 – Liberec
    35 – Jablonec nad Nisou
    36 – Česká Lípa
    37 – Jičín
    38 – Mladá Boleslav
    39 – Trutnov
    40 – Kutná Hora
    41 – Benešov
    42 – Kolín
    43 – Pardubice
    44 – Chrudim
    45 – Hradec Králové
    46 – Ústí nad Orlicí
    47 – Náchod
    48 – Rychnov nad Kněžnou
    49 – Blansko
    50 – Svitavy
    51 – Žďár nad Sázavou
    52 – Jihlava
    53 – Třebíč
    54 – Znojmo
    55 – Brno-město
    56 – Břeclav
    57 – Vyškov
    58 – Brno-město
    59 – Brno-město
    60 – Brno-město
    61 – Olomouc
    62 – Prostějov
    63 – Přerov
    64 – Bruntál
    65 – Šumperk
    66 – Olomouc
    67 – Nový Jičín
    68 – Opava
    69 – Frýdek-Místek
    70 – Ostrava-město
    71 – Ostrava-město
    72 – Ostrava-město
    73 – Frýdek-Místek
    74 – Karviná
    75 – Karviná
    76 – Kroměříž
    77 – Vsetín
    78 – Zlín
    79 – Hodonín
    80 – Zlín
    81 – Uherské Hradiště
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Senátní_obvod_č._7_–_Plzeň-město&oldid=21803947“