Dělnická strana sociální spravedlnosti
Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) je česká ultranacionalistická radikální[zdroj?] mimoparlamentní politická strana s důrazem na sociální hledisko, která vznikla 29. ledna 2004. Profiluje se jako vlastenecká a tvrdě euroskeptická strana. Spolu s ĽSNS, řeckým Zlatým úsvitem a dalšími je členem evropské politické strany Aliance pro mír a svobodu.
Strana v letech 2004–2005 nesla název Strana občanů republiky České. V letech 2005–2008 strana nesla název Demokratická strana sociální spravedlnosti a její předsedkyní se v roce 2006 stala Hana Pavlíčková, matka Tomáše Vandase, který ji v pozici předsedy po rozpuštění Dělnické strany, fungující v letech 2002–2010, nahradil 20. listopadu 2010. Od soudního rozpuštění Dělnické strany (DS) v únoru 2010 vystupuje DSSS jako její nástupkyně.
Volby[editovat | editovat zdroj]
Volby v roce 2004[editovat | editovat zdroj]
Strana občanů republiky České (SORČ) musela stáhnout z televizního vysílání spot, kterým chtěla přesvědčit voliče před eurovolbami. Bez souhlasu kapely v něm totiž použila píseň skupiny Ready Kirken Zejtra mám. Hudebníci však nežádali finanční vyrovnání, spokojili se s omluvou.[4] Strana ve volbách do Evropského parlamentu obdržela 0,11% (2 585) hlasů.
Volby v roce 2006[editovat | editovat zdroj]
Do sněmovních voleb 2006 nepostavila svou kandidátku, ale vyslala svých 27 kandidátů na listiny národně konzervativní strany Právo a Spravedlnost.[5]
Volby v roce 2008[editovat | editovat zdroj]
Ve volbách do zastupitelstev krajů 2008 nepostavila svou kandidátku, ale celorepublikově se spojila s Dělnickou stranou do volební strany pod názvem Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v Plzeňském kraji nesla název Dělnická strana - NE americkému radaru!), přičemž DSSS navrhla 24 svých kandidátů (tj. zhruba jednu desetinu z kandidátů koalice).
Volby v roce 2010[editovat | editovat zdroj]
Za stranu v těchto volbách celkem kandidovalo 336 osob – z toho Dělnická strana sociální spravedlnosti 189, Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa 16, NÁRODNÍ PROSPERITA 2, Demokratická strana Československa 1, Moravané (strana) 1, Dělnická strana 1, zbytek tvořili nestraníci.[6] Zisk ve volbách činil 1,14 % (59 888 hlasů).
Volby v roce 2013[editovat | editovat zdroj]
Za DSSS kandidovalo 343 kandidátů a získala 0,86 % (42 901) hlasů, což bylo zhoršení oproti minulým volbám.
Volby v roce 2014[editovat | editovat zdroj]
Ve volbách do obecních zastupitelstev strana kandidovala v 50 městech. V některých, jako třeba v Praze, kandidovala v koalici se stranou NE Bruselu – Národní demokracie. Oproti volbám v roce 2010 si strana polepšila ze 2 mandátů na 6, z čehož tři získala v Duchcově, kde následně s ČSSD a KSČM uzavřela koalici a předseda krajské organizace DSSS Ústeckého kraje Jindřich Svoboda byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolen do rady města.
Volby v roce 2016[editovat | editovat zdroj]
V krajských volbách 2016 strana kandiduje ve všech krajích, z toho v Olomouckém, Moravskoslezském, Královéhradeckém, Libereckém, Středočeském a Kraji Vysočina působí v koalici se stranou Národní fronta.[7]
Do senátních voleb 2016 strana vyšle čtyři kandidáty. V obvodu č. 4 – Most kandiduje bývalý sportovec Ota Zaremba, v obvodu č. 31 – Ústí nad Labem předseda strany Tomáš Vandas, v obvodu č. 64 – Bruntál pedagog Jaroslav Chalupa a v obvodu č. 70 – Ostrava-město Petr Borna.[8]
Programové teze[editovat | editovat zdroj]
Mezi hlavní programové teze strany patří:[9]
- Vystoupení z EU a NATO
- Vypovězení ilegálních přistěhovalců
- Zavedení jednokomorového parlamentu (odstranění Senátu)
- Zrušení státních dotací pro politické strany za mandáty poslanců a senátorů
- Zavedení odvolacího práva voličů vůči poslancům
- Větší samostatnost měst a obcí v právní a daňové oblasti
- Zřízení zemských hranic Moravy a Slezska
- Zákaz homosexuálních sňatků
- Obnovení trestu smrti
- Prošetření tzv. malé a velké privatizace
- Obnovení cechů
- Navýšení rodičovského příspěvku
- Podpora tradičních rodin
Předsedové DSSS[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Foto | Osoba | Období |
|---|---|---|---|
| 1. | Jan Broj | 24. červenec 2004 – 16. prosinec 2006 | |
| 2. | Hana Pavlíčková | 16. prosinec 2006 – 20. listopad 2010 | |
| 3. | 
|
Tomáš Vandas | 20. listopad 2010 – dosud |
Místopředsedové DSSS[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Osoba | Období |
|---|---|---|
| 1. | Tomáš Magnusek | 24. červenec 2004 – 18. červen 2005 |
| 2. | Jindřich Krňávek | 18. červen 2005 – 16. prosinec 2006 |
| 3. | Tomáš Hamšík | 16. prosinec 2006 – 20. listopad 2010 |
| 4. | Jiří Štěpánek | 20. listopad 2010 – dosud |
Sjezdy DSSS[editovat | editovat zdroj]
- 1. sjezd DSSS (2004) – ustavující sjezd Strany občanů republiky České
- 2. sjezd DSSS (2006?) – sjezd Demokratické strany sociální spravedlnosti
- 3. sjezd DSSS – (2008?) – změna názvu na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti
- 4. sjezd DSSS – (20. listopad 2010) – za 3. předsedu DSSS zvolen Tomáš Vandas
- 5. sjezd DSSS – (19. leden 2013)
- 6. sjezd DSSS – (7. březen 2015)
- 7. sjezd DSSS – (29. duben 2017)
- 8. sjezd DSSS – (20. leden 2018)
- 9. sjezd DSSS – (23. duben 2022)
DS a DSSS v televizi[editovat | editovat zdroj]
Členové Dělnické strany sociální spravedlnosti si zpravidla stěžují na mediální neobjektivitu a cenzuru. Její příznivci též často polemizují o veřejnoprávnosti České televize.
DSSS chodí do televize prezentovat nejčastěji její předseda Tomáš Vandas.
DS a DSSS v Politickém spektru[editovat | editovat zdroj]
Volební výsledky Dělnické strany[editovat | editovat zdroj]
Toto jsou volební výsledky nepřímé předchůdkyně DSSS – Dělnické strany, která existovala v letech 2002-2010.
Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Počet hlasů | Změna | Hlasy v % | Změna | Počet mandátů | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2006 | 12 756 | ▲ 12 756 | 0,23% | ▲ 0,23% | 0 | DS i DSSS kandidovala pod kandidátní listinou Právo a Spravedlnost. |
Volby do Senátu[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Počet získaných mandátů | Změna | Celkový počet mandátů | Změna | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| 2008 | 0 | ▬ 0 | 0 | ▬ 0 | Strana do voleb vyslala jediného kandidáta. Stanislav Horňák získal v senátním obvodě č. 81 1095 hlasů (2,88%), čímž skončil šestý v pořadí. |
Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Změna | Hlasy v % | Změna | Počet mandátů | Změna |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2004 | 4 289 | ▲ 4 289 | 0,18% | ▲ 0,18% | 0 | ▬ 0 |
| 2009 | 25 368 | ▲ 25 368 | 1,07% | ▲ 0,89% | 0 | ▬ 0 |
Volby do krajských zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Změna | Hlasy v % | Změna | Počet mandátů | Změna | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2004 | 1 915 (+1 464)[pozn. 1] | ▲ 1 915 (+1 464) | 0,09% (+0,07%) | ▲ 0,09% (+0,07%) | 0 | ▬ 0 | |
| 2008 | 28 865 | ▲ 25 486 | 0,99% | ▲ 0,83% | 0 | ▬ 0 | V některých krajích se pod kandidátní listinou DS objevili i členové DSSS. |
Volby do obecních zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Změna | Hlasy v % | Změna | Počet mandátů | Změna | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2006 | 8 776 (+552)[pozn. 2] | ▲ 8 776 (+552) | 0,01% | ▲ 0,01% | 3[pozn. 3] | ▲ 3 | Všichni tři zvolení zastupitelé za Dělnickou stranu se v roce 2010 stali členy Dělnické strany sociální spravedlnosti. |
| 2006[pozn. 4] | 507 | ▼ 543 | 0,09% | ▼ 0,04% | 0 | ▬ 0 | |
| 2007[pozn. 5] | 918 | ▬ 0 | 0,29% | ▬ 0% | 0 | ▬ 0 | Členové DS kandidovali pod kandidátní listinou Právo a Spravedlnost. |
Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Ano | Hlasy v % | Ne | Hlasy v % | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| 2003 | 3 446 758 | 77,33% | 1 010 448 | 22,67% | Strana nepodporovala vstup České republiky do Evropské unie. |
Prezidentské volby 2003 a 2008[editovat | editovat zdroj]
Před nepřímými volbami prezidenta České republiky v roce 2003 Dělnická strana chtěla za novou hlavu státu po Václavu Havlovi Karla Gotta. Během prezidentských voleb strana neměla v parlamentu zastoupení. Po volbách uvítala zvolení Václava Klause jako „menší zlo“ než Jana Sokola. Zároveň si přála, aby prezidentské volby v roce 2008 byly už přímé.
Během nepřímých prezidentských voleb v roce 2008 strana taktéž neměla v parlamentu zastoupení. Po volbách uvítala znovuzvolení Václava Klause jako „menší zlo“ než Jana Švejnara.
Volební výsledky Dělnické strany sociální spravedlnosti[editovat | editovat zdroj]
Toto jsou volební výsledky DSSS, tedy Strany občanů republiky České (2004-2005), Demokratické strany sociální spravedlnosti (2005-2008) a následně Dělnické strany sociální spravedlnosti (2008-dosud).
Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Počet hlasů | Změna | Hlasy v % | Změna | Počet mandátů | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2006 | 12 756 | ▲ 12 756 | 0,23% | ▲ 0,23% | 0 | DS i DSSS kandidovala pod kandidátní listinou Právo a Spravedlnost. |
| 2010 | 59 888 | ▲ 47 132 | 1,14% | ▲ 0,91% | 0 | |
| 2013 | 42 906 | ▼ 16 982 | 0,86% | ▼ 0,28% | 0 | |
| 2017 | 10 402 | ▼ 32 504 | 0,20% | ▼ 0,66% | 0 | |
| 2021 | DSSS podpořila Volný blok. |
Volby do Senátu[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Počet získaných mandátů | Změna | Celkový počet mandátů | Změna | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | 0 | ▬ 0 | 0 | ▬ 0 | Strana do voleb vyslala jediného kandidáta. Tomáš Vandas získal v senátním obvodě č. 4 1744 hlasů (5,13%), čímž skončil sedmý v pořadí. |
| 2016 | 0 | ▬ 0 | 0 | ▬ 0 | Ota Zaremba získal v senátním obvodě č. 4 1339 hlasů (6,03%), čímž skončil šestý. Svatopluk Černý získal v senátním obvodě č. 28 364 hlasů (1,03%), čímž skončil devátý. Tomáš Vandas získal v senátním obvodě č. 31 1964 hlasů (6,94%), čímž skončil šestý. Jaroslav Chalupa získal v senátním obvodě č. 64 340 hlasů (1,43%), čímž skončil desátý. Petr Borna získal v senátním obvodě č. 70 423 hlasů (1,43%), čímž skončil desátý. |
Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Změna | Hlasy v % | Změna | Počet mandátů | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2004 | 2 585 | ▲ 2 585 | 0,11% | ▲ 0,11% | 0 | Strana se jmenovala Strana občanů republiky České. |
| 2009 | - | - | - | - | - | DSSS nekandidovala ve prospěch DS. |
| 2014 | 7 902 | ▲5 317 | 0,52% | ▲0,41% | 0 | |
| 2019 | 4 363 | ▼3 539 | 0,18% | ▼0,34% | 0 |
Volby do krajských zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Změna | Hlasy v % | Změna | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| 2004 | 1 199 | ▲ 1 199 | 0,06% | ▲ 0,06% | Strana se jmenovala Strana občanů republiky České a kandidovala pouze v Královéhradeckém kraji v koalici se Stranou za životní jistoty. |
| 2008 | 28 865 | ▲ 27 666 | 0,99% | ▲ 0,93% | Strana kandidovala pod kandidátní listinou Dělnické strany. |
| 2012 | 41 712 | ▲ 12 847 | 1,58% | ▲ 0,59% | |
| 2016 | 22 732 | ▼ 18 980 | 0,90% | ▼ 0,68% | |
| 2020 | 6 168 | ▼ 16 564 | 0,22% | ▼ 0,68% | Strana v pěti krajích kandidovala samostatně a v šesti krajích kandidovala v koalici s ČiKR. |
Volby do obecních zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]
| Volby | Hlasy | Změna | Hlasy v % | Změna | Počet mandátů | Změna | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2006 | 8 776 (+552)[pozn. 6] | ▲ 8 776 (+552) | 0,01% | ▲ 0,01% | 3[pozn. 7] | ▲ 3 | Všichni tři zvolení zastupitelé za Dělnickou stranu se v roce 2010 stali členy Dělnické strany sociální spravedlnosti. |
| 2010 | 196 849 | ▲ 187 521 | 0,22% | ▲ 0,21% | 0 | ▼ 3 | ztráta 2 mandátů v Rokytnici v Orlických horách a 1 mandátu ve Výsluní |
| 2011[pozn. 8] | 3 714 | ▼ 452 | 4,34% | ▲ 0,01% | 0 | ▬ 0 | |
| 2011[pozn. 9] | 589 | ▼ 611 | 0,26% | ▼ 0,24% | 0 | ▬ 0 | |
| 2011[pozn. 10] | 5 403 | ▲ 2 491 | 7,25% | ▲ 3,45% | 1 | ▲ 1 | |
| 2011[pozn. 11] | 5 974 | ▲ 571 | 9,57% | ▲ 2,32% | 2 | ▲ 1 | |
| 2014 | 63 794 (+101 352)[pozn. 12] | ▼ 31 703 | 0,17% | ▼ 0,04% | 5 | ▲ 3 | Koalice DSSS a SPE = 3 mandáty v Duchcově; DSSS = 2 mandáty ve Větřní; ztráta 2 mandátů v Krupce |
| 2018 | 25 435 (+43 701)[pozn. 13] | ▼ 96 010 | 0,06% | ▼ 0,11% | 2 | ▼ 3 | DSSS obhájila 1 mandát v Duchcově a 1 mandát ve Větřní |
| 2022 | 232 (+22 152)[pozn. 14] | ▼ 46 752 | 0 | ▼ 2 |
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Koalice DS a PA v Plzeňském kraji
Koalice DS a NS ve Středočeském kraji - ↑ Koalice DS a PaS
- ↑ Dva mandáty v obci Rokytnice v Orlických horách (Královéhradecký kraj) a jeden v obci Výsluní (Ústecký kraj)
- ↑ Opakované volby v Havířově 16. 12. 2006
- ↑ Opakované volby na Praze 10 25. 1. 2007
- ↑ Koalice DS a PaS
- ↑ Dva mandáty v obci Rokytnice v Orlických horách (Královéhradecký kraj) a jeden v obci Výsluní (Ústecký kraj)
- ↑ Opakované volby v Jirkově 8. 1. 2011
- ↑ Opakované volby v Českém Těšíně 8. 1. 2011
- ↑ Opakované volby v Krupce 7. 5. 2011
- ↑ Opakované volby v Krupce 10. 9. 2011
- ↑ Koalice DSSS a SPE, Koalice ND a DSSS a Koalice ND, DSSS a SPE
- ↑ Koalice DSSS s dalšími politickými subjekty
- ↑ Koalice DSSS s dalšími politickými subjekty
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Extremisté z DSSS chtějí do voleb, lidi budou vábit na anticikánismus. iDNES.cz [online]. 2012-02-13 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD. iDNES.cz [online]. 2017-10-22 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Předvolební průzkum: Chtějí české politické strany zavést proti-rouhačský zákon?. osacr.cz [online]. 2017-10-17 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.
- ↑ https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/strana-se-musi-omluvit-za-volebni-spot.A040604_180010_eunie_mad
- ↑ Volební server ČSÚ. Jmenné seznamy a přehledy - kandidáti dle politické příslušnosti: Právo a Spravedlnost. Dostupné online
- ↑ Volby.cz - Kandidáti dle politické příslušnosti
- ↑ V krajských volbách se objeví 270 kandidátek. O dvě desítky víc než minule [online]. [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Do senátních voleb letos zamířilo 233 kandidátů [online]. 2016-08-02 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Program DSSS. www.dsss.cz [online]. [cit. 25-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-10-2013.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dělnická strana sociální spravedlnosti na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Dělnické strany sociální spravedlnosti Archivováno 5. 1. 2022 na Wayback Machine.
- Dělnické listy
