Dělnická strana sociální spravedlnosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dělnická strana sociální spravedlnosti
ZkratkaDSSS
Datum založení29. ledna 2004 (jako Strana občanů republiky České)
PředsedaTomáš Vandas
MístopředsedaJiří Štěpánek
ZakladatelJan Broj
SídloCiolkovského 853/1, Praha, 161 00, Česko
PředchůdceDělnická strana
Ideologiečeský nacionalismus
národní socialismus
bílý nacionalismus
ekonomický nacionalismus
pravicový populismus
protekcionismus
euroskepticismus
anticikanismus[1]
islamofobie
přímá demokracie
antikomunismus
Politická pozicekrajní pravice
Stát. příspěvek (mil. Kč)0 (2017)[2]
Evropská stranaAliance pro mír a svobodu
Politická skupina EPnezařazení
Mládežnická org.Dělnická mládež
Polovojenská org.Ochranné sbory Dělnické strany
(OS-DS)
(2008-2010)
Občanské hlídky DSSS
(OH-DSSS)
(2010)
Hlídky DSSS
(HDSSS)
(2010-2012?)
Stranické novinyDělnické listy
Náboženstvížádné[3]
Počet členůasi 50 (2019)
Slogan„PROTI IMIGRACI!“ (2015-2018)
„NÁRODNĚ A SOCIÁLNĚ!“ (2018-)
Barvybílá, červená, modrá
(barvy české trikolóry)
+ černá (výjimečně)
Volební výsledek0,20%
(PSP ČR 2017)
IČO26650797 (PSH)
Oficiální webwww.dsss.cz
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna
0/200
Senát
0/81
Evropský parlament
0/21
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
0/65
Zastupitelstva krajů
0/675
Zastupitelstva obcí
2/62300
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O původní Dělnické straně rozpuštěné v roce 2010 pojednává článek Dělnická strana.

Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) je česká ultranacionalistická radikální[zdroj?] mimoparlamentní politická strana s důrazem na sociální hledisko, která vznikla 29. ledna 2004. Často bývá označována za krajně pravicovou, někdy však také za krajně levicovou, sama dělení na pravici/levici neuznává.[zdroj?] Profiluje se jako vlastenecká a tvrdě euroskeptická strana. Spolu s ĽSNS, řeckým Zlatým úsvitem a dalšími je členem evropské politické strany Aliance pro mír a svobodu.

Strana v letech 2004–2005 nesla název Strana občanů republiky České. V letech 2005–2008 strana nesla název Demokratická strana sociální spravedlnosti a její předsedkyní se v roce 2006 stala Hana Pavlíčková, matka Tomáše Vandase, který ji v pozici předsedy po rozpuštění Dělnické strany, fungující v letech 2002–2010, nahradil 20. listopadu 2010. Od soudního rozpuštění Dělnické strany (DS) v únoru 2010 vystupuje DSSS jako její nástupkyně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Dělnické strany a DSSS (2002–2010)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dělnická strana.
Logo Dělnické strany
Tomáš Vandas 28. října 2005

Předchůdkyní Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) byla Dělnická strana (DS), která vznikla pod názvem Nová síla (NOS) roku 2002, k přejmenování na DS došlo počátkem roku 2003. Jejím prvním předsedou byl mezi 18. lednem a 31. květnem 2003 Jiří Štěpánek, který byl později 1. místopředsedou strany až do jejího rozpuštění. Předsedou byl od 31. 5. 2003 do 17. 2. 2010 Tomáš Vandas.

Blokáda prvomájového pochodu Dělnické mládeže v Brně v roce 2011

Mezitím 29. ledna 2004 vznikla Strana občanů republiky České (SORČ), kterou založil Jan Broj.[4] Ten byl předsedou strany od 24. 7. 2004 do 16. 12. 2006. 14. září 2005 se strana přejmenovala na Demokratickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS). Do poslaneckých voleb 2006, konaných v červnu, šla DSSS spolu s DS a Národním sjednocením pod kandidátní listinu Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě.[5] Předsedkyní strany se 16. 12. 2006 stala Hana Pavlíčková, matka Tomáše Vandase.[6] Od 27. 12. 2006 sdílela DS i DSSS stejnou adresu.[7][8] Demokratická strana sociální spravedlnosti se přejmenovala 10. 11. 2008 na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti pět dní po oznámení tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera, že předá vládě návrh na rozpuštění Dělnické strany.[9] Ivan Langer skutečně Nejvyššímu správnímu soudu České republiky návrh předal a soud ho od února projednával do 4. března 2009, kdy ho pro naprostý nedostatek důkazů z podezření na extremismus zamítl.[10] DSSS měla už tehdy pravděpodobně sloužit k přechodu členské základny DS v případě jejího rozpuštění.[9]

17. února 2010 však byla Dělnická strana jako první politický subjekt v České republice od roku 1989 Nejvyšším správním soudem rozpuštěna,[11] a podle očekávání[6][9][11][12][13][14][15] se členové DS rozhodli kandidovat do voleb do Poslanecké sněmovny 2010 jakožto členové DSSS,[16] ale ještě 15. března DS podala proti tomuto rozsudku ústavní stížnost k Ústavnímu soudu České republiky, ten ji ale 27. května 2010 odmítl a oprávněnost rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potvrdil.[17][18] V době rozpuštění měla Dělnická strana asi 1 000 členů.[16] Výmazem 1. listopadu 2010 z rejstříku politických stran a hnutí DS přestala existovat. Po zrušení DS se členská základna přelila do DSSS a 20. listopadu 2010 vystřídal Hanu Pavlíčkovou v pozici předsedy DSSS Tomáš Vandas. Oprávněnost rozpuštění strany sice ještě řešil Evropský soud pro lidská práva, ten ale řízení 26. března 2013 vzhledem k procesní pasivitě stěžovatelů zastavil, čímž došlo k definitivní likvidaci Dělnické strany.[19] Předseda vlády Jan Fischer bral rozpuštění DS při svém odchodu z funkce jako pozitivní důsledek vlády.[20] Po soudním rozpuštění Dělnické strany začalo občanské sdružení Dělnická mládež podporovat DSSS.[21]

Tomáš Vandas v lednu 2010 před vynesením rozsudku prohlásil: „Nenávist současného režimu vůči Dělnické straně má jediný důvod - šlapeme jim nekompromisně na paty, říkáme pravdu otevřeně a nestydíme se za ni. Současná elita si patrně zvykla na bohorovný klid a nyní se cítí ohrožena.“[6]

DSSS (2010)[editovat | editovat zdroj]

V březnu došlo k jistému rozkolu. Radikálové z ultrapravicového hnutí Autonomní nacionalisté se vyhradili proti vedení v té době ještě existující DS.[22] Tomáš Vandas se odmítl vyjádřit k někomu, kdo vlastně ani nefunguje. O něco dříve od DS opustili také lidé z militantního neonacistického hnutí Národní odpor. Za stranu hodlal kandidovat Radim Masný, někdejší neúspěšný kandidát v senátním obvodu č. 68 za NEZ/DEM.[22]

Skupina Prodám svůj hlas ve volbách 2010 před volbami nabízela přes aukční síň hlasy lidí všem politickým stranám kromě KSČM a DSSS.[23]

Ve studentských volbách 2010 strana obdržela celkem 7,14% hlasů, čímž skončila jako 5. nejpopulárnější strana. Na středních odborných učilištích získala DSSS podporu přes 11% hlasů.[24]

Svátek práce DSSS oslavila pochodem z náměstí Jiřího z Poděbrad do centra a ulicemi u Václavského náměstí.[25][26] Akce měla asi půl hodiny zpoždění, protože policisté důsledně kontrolovali lidi, kteří sem přicházeli. Vše se ale obešlo bez incidentů. Tomáš Vandas na mítinku prohlásil: „Naším zájmem je Česká republika, která bude mít svou národní vládu, která bude hájit zájmy českých občanů.“[26]

2. května došlo v Krupce k brutálnímu napadení dvou kandidátů DSSS. Podle DSSS za útokem stojí romská skupina. Stanislava Holešinského údajně útočník srazil na zem, čímž ho udeřil do hlavy. Během šarvátky pak ležící muž vytáhl plynovou pistoli a vystřelil. Protivníkovi způsobil dočasné zhoršení sluchu. Pan Holešinský použil zbraň v okamžiku, kdy byl sražen na zem a útočící Romové do něj kopali. Utrpěl různá poranění a nemůže se postavit na nohy. Má prý naražené koleno, žebra a podlitiny na celém těle.[27]

6. května 2010 Zbyněk Štěpán (NP) v přímém vysílání v pořadu Události, komentáře odstoupil z voleb. Předseda jeho strany Jiří Richter však nadále kandidoval za DSSS.[28]

7. května na předvolebním mítinku DSSS v Trmicích u Ústí nad Labem Tomáš Vandas upozornil, že jsou ochranné sbory Dělnické strany připraveny dohlížet na klid a pořádek v severočeské Krupce, kde došlo k brutálnímu napadení na kandidáty DSSS. Ochranné sbory DS, které soud s DS rozpustil, by podle něj mohly být obnoveny. Podobně fungující hlídky měly i Věci veřejné. Jeden mladík hodil na Tomáše Vandase dvě vajíčka.[29]

Podle novináře Josefa Kopeckého je Tomáš Vandas ve srovnání s některými výroky Jany Bobošíkové, kandidující za Suverenitu, poměrně umírněný politik.[30]

13. května hlídky DS oficiálně skončily.[31]

25. května Tomáš Vandas podal v Opavě trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli maření přípravy a průběhu voleb, když v obálkách s volebními lístky chyběly lístky DSSS, a vyjádřil domněnku, že za to může podle jeho informací vedoucí kanceláře tajemníka Vladimír Tancík, který zasahoval na předvolebním mítinku DSSS.[32]

8. června 2010 přijelo po nepokojích a údajnému výskytu drog do Ředhoště 7 příslušníků občanských hlídek Dělnické strany sociální spravedlnosti.[33] Troufalí mladíci tam údajně napadali jiné děti, okrádali je a demolovali vesnici. 28. května Romové v Ředhošti v přesile napadli osazenstvo jedné restaurace. Podle svědectví Romové vytáhly dvě ženy ven a jednu dívku mlátily hlavou o zem a servaly z ní šperky. Příjezdu hlídek DSSS se Romové zalekli. Místní lidé si hlídky pochvalovali, jelikož byl od jejich příjezdu v obci klid.[34][35]

26. června stoupenci DSSS, stejně jako například Mladí křesťanští demokraté, v Brně demonstrovali proti Queer Parade, průvodu za práva gayů a leseb.[36] Podle Tomáše Vandase je takové vyjadřování své sexuality zvrácené.[37]

V srpnu starosta Krupky na Teplicku Milan Puchar (ODS) uvedl, že po komunálních volbách je ochoten spolupracovat i s místními představiteli DSSS. „Známe se osobně a všechny schůzky, které jsme spolu měli, proběhly velmi korektně a ve slušném duchu,“ uvedl Puchar v časopise podle občanského sdružení Romea. Puchar poté Romee řekl, že neměl na mysli oficiální smlouvy o koalici, což potvrdil i jeho předseda Petr Nečas.[38]

1. října přišla Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) na protestní akci na Smíchově hájit názor obyvatel. Podle místních protidrogové centrum Sananim zvyšuje počet narkomanů v okolí.[39]

V senátních volbách 2010 kandidoval jako jediný za DSSS Tomáš Vandas (v senátním obvodě č. 4 – Most). Jeho kandidaturu podpořil olympijský vítěz z roku 1980 Ota Zaremba.[40] Vandas získal pouze 5,13% hlasů, čímž obsadil předposlední 7. místo.

15. října napadli Romové u Záluží na Litvínovsku volební tým DSSS. Podle DSSS poničili automobil a digitální fotoaparát. Kromě slovních výpadů došlo i k fyzickému napadení, jeden z členů DSSS skončil v nemocnici.[41] Muž se léčil skoro měsíc.[42] Pachatelé potom i se zbytkem nevylepených plakátů z místa odjeli.[41] Podle DSSS jim útočníci nadávali do „bílých sviní“ a vyhrožovali jim zabitím. V listopadu 2011 Okresní soud v Mostě odsoudil dva útočníky k roční podmínce.[42]

21. října 2010 DSSS napadla v Kadani výsledky voleb kvůli údajnému uplácení romských voličů ze strany ODS.[43] Soud návrhu vyhověl.[44]

V listopadu dostal člen DSSS od soudu osmnáctiměsíční podmínku za nošení trika s německým vojákem, které bylo volně k prodeji.[45]

Na konci roku Tomáš Vandas nabídl starostovi Nového Bydžova „monitorovací týmy“, které by chránily pořádek proti výtržníkům a gamblerům, kteří jsou z velké části Romové a kteří se podle všeho podíleli na násilí ve městě.[46]

DSSS (2011)[editovat | editovat zdroj]

Na 12. březen DSSS naplánovala v Novém Bydžově mítink, na kterém poukázala na zvýšenou kriminalitu zdejších Romů.[47] Policie však byla nucena rozehnat Romy a další odpůrce extrémní pravice, kteří blokovali trasu pochodu DSSS.[48] Sám starosta Nového Bydžova Pavel Louda, který původně žádal, aby pravicoví extremisté pochod odvolali,[49] pár dní po demonstraci uznal, že příznivci DSSS se chovali korektně na rozdíl od jejich odpůrců – Romů, antifašistů, anarchistů a aktivistů za lidská práva z Pirátské strany a ze Strany zelených, kteří změnili pod záminkou církevního procesí trasu svého pochodu a zablokovali trasu vyhrazenou radikálům. Kritizoval konkrétně i předsedu Strany zelených Ondřeje Lišku, který se zasazoval o rozpuštění demonstrace „dělníků“ a odpůrce vyzýval k pokračování v blokádě. „Pan Liška je vyložený spekulant, který se veze na vlně rádoby diskriminace romské populace,“ prohlásil Pavel Louda. Dále ohlásil, že budou pokračovat razie proti příjemcům sociálních dávek v hernách.[50] 16. března Tomáš Vandas podal trestní oznámení na ministra vnitra Radka Johna za pomluvu a šíření poplašné zprávy. Ministr o něm před demonstrací řekl, že hledá krev a eskalaci.[51] 5. dubna podal Louda na Ondřeje Lišku, Michaela Kocába a Džamilu Stehlíkovou trestní oznámení za podporu blokády ohlášené demonstrace DSSS.[52] V Novém Bydžově byl od pochodu DSSS klid.[53][54][55]

Členové DSSS uspořádali pochod Krupkou 9. dubna, na kterém připomenuli případ dvou Romů, kteří v Krupce brutálně zbili malého chlapce a soud jednomu z nich pak původně desetiletý trest snížil na polovinu.[56][57] Pochodu se postavili do cesty Romové a anarchisté. Jejich náboženské shromáždění policie vytlačila.[58] Ke snížení trestu Roma Tomáš Vandas řekl: „Je to plivnutí do tváře všem slušným občanům České republiky. Ale slibuji vám, že přijde doba, kdy v této zemi obnovíme pořádek, zákony, a ty budou platit pro všechny stejně.“[59] Policie zatkla celkem 5 odpůrců DSSS za neuposlechnutí výzvy policie a spáchání přestupku proti občanskému soužití.[60]

Na prvomájový pochod Dělnické Mládeže v Brně dorazilo 500 lidí.[61][62] Do cesty se DSSS postavily stovky odpůrců, z nichž bylo zatknuto 9 lidí.[61] Někteří z odpůrců DSSS měly sečné zbraně.[63] Dělnická mládež na demontraci pozvala také řečníky z německé NPD a rakouské Nationale Volkspartei.[64]

DSSS se rozhodla uspořádat v Přerově akci s názvem Proti rasovému násilí na 25. červen, čímž chtěla upozornit na časté rasové útoky ze strany romské menšiny. Podnětem pravděpodobně bylo brutální napadení sedmadvacetiletého muže dvěma Romy.[65] Na akci dorazilo 200 lidí.[66]

7. května se konaly opakované volby v Krupce, ve kterých se DSSS dostala do zastupitelstva se 7,1% hlasů.[67] ODS, ČSSD, DSSS a hnutí Zdravá Krupka napadly výsledky voleb kvůli údajnému kupčení s hlasy a soud jejich návrhu na opakování voleb vyhověl.[68][69][70]

Stejně jako Mladí křesťanští demokraté, lidovci, Hnutí pro život nebo iniciativa Akce D.O.S.T., se DSSS 13. srpna 2011 postavila proti prvnímu ročníku Prague Pride.[71][72][73]

Nepokoje na Šluknovsku 2011[editovat | editovat zdroj]

19. srpna příznivci Dělnické strany sociální spravedlnosti dorazili na protest proti kriminalitě ve Varnsdorfu.[74]

26. srpna se příznivci DSSS zúčastnili demonstrace ČSSD.[75][76] Podle Martina Šimáčka, šéfa Agentury pro sociální začleňování, na ní mezi lidmi rozdmýchávali nenávist.[76] Tomáš Vandas na něj podal trestní oznámení. Nelíbil se mu například výrok: „Desítky, možná stovky lidí pochodují městem, ničí majetek, napadají lidi - prvního Roma, který se jim připlete do cesty. Takhle to začínalo ve 30. letech.“ K ničemu takovému totiž dle Vandase nedošlo. Navíc se mu nelíbilo, když označil přiznivce DSSS za nacisty. Též prý neví, kde zjistil, že se na demonstraci objevily členové DSSS.[77]

Po brutálním mačetovém útoku pěti Romů v baru DSSS nahlásila pochod v Novém Boru na 10. září. Na stránkách DSSS se psalo: „DSSS považuje za svoji povinnost, vzhledem ke svému národnímu programu, zastat se slušných lidí, kteří jsou vydáni na milost a nemilost řádění nepřizpůsobivých gaunerů a kteří nemají u státu zastání. Když stát selhává, je tu naděje: dělnická strana.“ Na mimořádné romské tiskové konferenci předseda Česko-romské společnosti Štefan Gorol označil incident za běžnou hospodskou rvačku.[78] Na 10. září 2011 DSSS ohlásila protesty také v Rumburku a Varnsdorfu.[79] V Rumburku DSSS ohlásila protest, poté co 20 Romů napadlo 6 mladíků.[80][81] V Novém Boru, kde se sešlo 300 lidí, Tomáš Vandas prohlásil: „Lidé na Šluknovsku jsou terorizováni nepřizpůsobivými, především Romy. Je potřeba jim zatnout tipec.“[82] Ve Varnsdorfu se sešlo 500 a v Rumburku 200 lidí.[82] Se slovy Tomáše Vandase lidé souhlasili.[83] DSSS na svých webových stránkách také zvala na demonstraci 17. září, pořádanou Lukášem Kohoutem, ve Varnsdorfu kvůli neklidnému soužití s Romy.[84] Během několika týdnů získala v Novém Boru DSSS nové členy.[85]

Na předvolebním mítinku DSSS 9. září 2011 v Krupce se sešlo 80 lidí. Podpis od Tomáše Vandase chtěli i někteří Romové.[86] Ve třetích volbách od roku 2010 v Krupce získala DSSS v září 2011 dva mandáty v tamním zastupitelstvu.[87] Získala v obci 9,57% hlasů.[88] Spekulovalo se o tom, že Anna Holešinská (DSSS) by se mohla stát radní.[89] Nakonec se tak nestalo.[90]

Kvůli nepoklidnému soužití s Romy DSSS svolala na 24. září protestní shromáždění v Opavě, Havířově a Ostravě. Podle Tomáše Vandase stál Havířov nad propastí. „Ve městě se zhoršuje bezpečnostní situace. Slušní lidé žijí v obavách z přepadení a okradení nepřizpůsobivými gaunery,“ prohlásil.[91] Představitelé DSSS na náměstí Republiky v Havířově rozvinuli transparenty s nápisy jako „Vlády mohou korumpovat tehdy, když dobří lidé nic nedělají“. Mezi zástupci strany byl i někdejší olympijský medailista Ota Zaremba. Na demonstraci byli i důchodci a rodiče s dětmi.[92]

Členové a příznivci DSSS se 8. října účastnili pochodu proti nepřizpůsobivým v Ústí nad Labem.[93][94]

DSSS uspořádala 28. října v Havířově demonstraci, která reagovala na nadměrný hluk a nepořádek nepřizpůsobivých a údajné fámě, že se do prázdných bytů společnosti RPG nastěhovávají sociálně slabí Romové. Mítink DSSS ale už předtím zakázal magistrát města a jeho rozhodnutí potvrdil i soud. Podle Tomáše Vandase nešlo o shromáždění, ale o petiční akci, jelikož na místě kolovala petice proti stěhování sociálně slabých Romů do problémových městských částí. Pracovnici magistrátu, která se snažila mítinku DSSS zabránit, Vandas řekl, ať klidně pošle pokutu, že ji pak zaplatí.[95]

DSSS ohlásila v Rotavě protest kvůli problémům s nově přistěhovalou romskou komunitou na 29. říjen.[96][97] Demonstrace se účastnila asi stovka místních, včetně tří učitelů zdejší základní školy.[98] Po demonstraci DSSS někteří Romové vyhrožovali lidem fyzickou likvidací.[99]

Na konci října oznámil známý podvodník Lukáš Kohout vstup do DSSS.[100] Nakonec do ní nevstoupil.[101]

Na podzim vyjádřila jihočeská odnož Dělnické strany sociální spravedlnosti podporu Hnutí za Vimperk bez nepřizpůsobivých občanů.[102] 26. listopadu se na mítinku DSSS ve Vimperku sešlo na 300 lidí.[103] Večer po demontraci příznivci DSSS napadli a uráželi afroamerickou zpěvačku Tonyu Graves, která od roku 1995 žije v Česku.[104] DSSS se od incidentu distancovala a chtěla podat trestní oznamení na zpěvačku i na některá média za to, že stranu s napadením spojila.[105][106][107] Policie nakonec zadržela oba muže, kteří se měli na útoku podílet. Jeden z nich přiznal, že je sympatizantem DSSS. Tomáš Vandas se však od incidentu nadále distancoval a reagoval na to slovy: „Strana nemůže být zodpovědná za chování jednotlivců. To, že je sympatizantem, může být i účelové prohlášení. Kdyby to byl člen strany, byl by okamžitě vyloučen.“[108]

16. listopadu DSSS odvolala pochod na litvínovské sídliště Janov, který se měl uskutečnit následujícího dne, kvůli obavám ze smogové situace.[109] Litvínovská buňka vyzvala své příznivce, aby místo toho jeli na demonstraci do Prahy, která byla naplánovaná na stejný den.[109][110] Pochod Litvínovem chtěli organizátoři uskutečnit v náhradním termínu v roce 2012.[109] Na demontraci DSSS v Praze 17. listopadu měli její účastníci státní vlajky, vlajky DSSS a transparenty s nápisy Vláda peněz, zánik tradic, Proti vládě a její zradě. Rozdávali také oficiální noviny DSSS Dělnické listy. Na akci vystoupil předseda DSSS Tomáš Vandas, který označil vývoj země po roce 1989 za „období úpadku a devastace společnosti, ve které byl jeden zločinný systém nahrazen druhým.“[111]

26. listopadu se v Praze před Obecním domem, kde byl zvolen Jiří Paroubek do čela nové strany Národní socialisté - levice 21. století, objevilo několik stoupenců Dělnické strany sociální spravedlnosti, kteří vyjádřili názor, že Paroubek není žádný národní socialista.[112]

DSSS (2012)[editovat | editovat zdroj]

V lednu svolala Dělnická mládež pochod Jihlavou na 18. únor.[113] Akce se uskutečnila na podporu Srbska a proti násilnému odtržení provincie Kosovo.[113][114] Akce se zúčastnilo asi 50 lidí a předseda DSSS Tomáš Vandas.[114] Proti nim vyšly do ulic stovky lidí.[114]

15. ledna se ve Varnsdorfu konala demonstrace, uspořádaná kvůli novoročnímu útoku pěti Romů na místní rodinu. Zúčastnilo se jí i nekolik členů DSSS.[115] Když v děčínské nemocnici zemřela žena, kterou spolu s jejím mužem a synem napadla o silvestrovské noci ve Varnsdorfu skupinka Romů, DSSS žádala vyšetření případu, přísné potrestání viníků a připravovala svolání protestní demonstrace.[116] Demonstraci svolala na 29. leden.[117] Protestního shromáždění se zúčastnilo okolo 300 lidí. Na demonstraci Tomáš Vandas obvinil vládu i místní politiky z nečinnosti.[118]

Podle vyjádření policie z února 2012 přestala DSSS být pro neonacisty dostatečně radikální stranou pro spolupráci.[119]

Na začátku března 2012 Tomáš Vandas oznámil kandidaturu na prezidenta ČR.[120]

Kvůli útoku narkomana na policistu svolala DSSS pochod v Chanově.[121] Na akci 7. dubna dorazilo 70 lidí.[122]

V lednu 2011 policie obvinila místopředsedkyni Dělnické mládeže Lucii Šlégrovou za držení vlajky DS, která byla v tu dobu už rozpuštěná soudem.[123] V dubnu jí Okresní soud v Mostě zprostil viny.[124]

Po údajném napadení patnáctiletého chlapce třemi Romy svolala Dělnická mládež na 22. duben pochod Břeclaví.[125] Chlapec přišel o ledvinu.[126] Pochodu se zúčastnilo 2 000 lidí.[127] Policie později zjistila, že chlapec lhal - předváděl před dvojicí dívek na zábradlí v osmém patře bytového domu a spadl.[128]

Na 1. máj do Prahy pozvala DSSS zástupce NPD.[129] 1. května se na Václavském náměstí sešlo kolem stovky příznivců DSSS. Demonstraci částečně narušil průvod anarchistů. Tomáš Vandas na demonstraci kritizoval vládu, reformu policie či server Romea.cz. Mimo jiné řekl, že všichni nelegální přistěhovalci musí domů a že chce podporovat české podnikatele.[130]

Místní organizace DSSS v Chotěbuzi se rozhodla na 19. květen uspořádat protestní shromáždění na podporu pana Jaroslava Šebesty, který ze strachu z vykradení kuší zabil Martina Hospodiho, jednoho ze skupinky Romů.[131] Na mítink DSSS v Chotěbuzi dorazilo jen asi 30 lidí.[132]

V anketě z července 2012 se na serveru iDNES.cz Tomáš Vandas umístil na sedmém místě ze 13 kandidátů na prezidenta ČR.[133]

Podle předvolebního průzkumu agentury SC&C by DSSS v krajských volbách v Karlovarském kraji dostala 2,5% hlasů a v Libereckém kraji 2% hlasů.[134][135]

Vladimír Franz začal v srpnu svou prezidentskou kampaň podepsáním petic pro kandidaturu na prezidenta dvanácti svým soupeřům. Odmítl podepsat petici šéfa Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáše Vandase, protože ho nepovažoval za demokraticky smýšlejícího kandidáta.[136]

5. září 2012 někdo v Praze údajně zaútočil zezadu s teleskopickým obuškem na Tomáše Vandase. Neznámý pachatel za výkřiků hesel „Antifa“ ho nejdřív kopal a poté sáhl po zbrani. Útok Vandas odrazil a řekl, že je v pořádku a že ho podobné útoky nezastaví.[137]

Ve studentských volbách 2012 se DSSS umístila s 10,4% hlasů na třetím místě.[138][139] V severočeském kraji DSSS s 18,4% hlasů volby vyhrála.[140]

Na 15. září DSSS naplánovala ve Šluknově a Rumburku předvolební mítink a ve Varnsdorfu pochod nazvaný „Za pořádek a bezpečí v ulicích“.[141] Ve Varnsdorfu se pochodu účastnilo 200 až 250 lidí.[142]

Podle průzkumu agentur SC&C a STEM/MARK pro pořad Otázky Václava Moravce speciál by DSSS v Ústeckém kraji volilo 4% lidí. Díky těmto příznivým preferencím mohl severočeský lídr DSSS Petr Kotáb usednout 27. září do tohoto pořadu.[143]

Před krajskými volbami v roce ve Štětí vysely letáků, které vyzývaly Romy, aby při volbách dali svůj hlas Dělnické straně sociální spravedlnosti. Severočeský šéf DSSS Petr Kotáb řekl, že to není oficiální materiál DSSS, jelikož ten by vylepovali po celém kraji. Podle Kotába se jednalo o romskou provokaci.[144]

Na 6. říjen svolal Milan Sůra, kandidát DSSS, do Ústí nad Labem akci s názvem Pochod proti nepřizpůsobivým.[145]

Na 10. říjen DSSS svolala předvolební mítink v Krupce.[144]

Karel Schwarzenberg (TOP 09) před krajskými volbami označil kandidáty DSSS v Ústeckém kraji za nácky.[146]

Na konci října 2012 nasbíral Tomáš Vandas pro vstup do prezidentské volby pouze zhruba 38 tisíc podpisů z potřebných 50 tisíc.[147] Tomáš Vandas pět dní před vypršením času na podání kandidatury oznámil, že vzdal sběr podpisů, kterých sesbíral dle svých slov 39 126.[148][149]

Jiří Zimola, jihočeský hejtman za ČSSD, v listopadu řekl, že by se nebál jednat o koalici s DSSS.[150]

V listopadu se ceremoniálu v Teplicích, při kterém se slavnostně odhalila busta ruského cara Petra Velikého, zúčastnil i Pavel Svoboda, kandidát DSSS v krajských volbách.[151]

Miloš Zeman považuje DSSS za polofašistickou formaci, což zdůrazňoval i při své kandidatuře na prezidenta v roce 2012.[152]

Na 17. listopad Dělnická mládež svolala do Brna demonstraci proti vládě Petra Nečase.[153] Na demonstraci dorazilo asi 200 lidí. Tomáš Vandas prohlásil, že jeden zločinecký režim byl slov nahrazen ještě zločinnějším režimem. „Novou garnituru tvoří lidé s pochybnou minulostí i bývalí komunisté. Došlo k rozkradení státního majetku, korupci, přílivu imigrantů. Estébácké praktiky ukazují, že se nic nezměnilo,“ pokračoval Vandas. Vyjádřil se i k rozpuštění Dělnické strany: „Byla zrušena, protože byla tomuto režimu nepohodlná.“[154]

Volby[editovat | editovat zdroj]

Volby v roce 2004[editovat | editovat zdroj]

Strana občanů republiky České (SORČ) musela stáhnout z televizního vysílání spot, kterým chtěla přesvědčit voliče před eurovolbami. Bez souhlasu kapely v něm totiž použila píseň skupiny Ready Kirken Zejtra mám. Hudebníci však nežádali finanční vyrovnání, spokojili se s omluvou.[155] Strana ve volbách do Evropského parlamentu obdržela 0,11% (2 585) hlasů.

Volby v roce 2006[editovat | editovat zdroj]

Do sněmovních voleb 2006 nepostavila svou kandidátku, ale vyslala svých 27 kandidátů na listiny národně konzervativní strany Právo a Spravedlnost.[156]

Volby v roce 2008[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do zastupitelstev krajů 2008 nepostavila svou kandidátku, ale celorepublikově se spojila s Dělnickou stranou do volební strany pod názvem Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v Plzeňském kraji nesla název Dělnická strana - NE americkému radaru!), přičemž DSSS navrhla 24 svých kandidátů (tj. zhruba jednu desetinu z kandidátů koalice).

Volby v roce 2010[editovat | editovat zdroj]

Za stranu v těchto volbách celkem kandidovalo 336 osob – z toho Dělnická strana sociální spravedlnosti 189, Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa 16, NÁRODNÍ PROSPERITA 2, Demokratická strana Československa 1, Moravané (strana) 1, Dělnická strana 1, zbytek tvořili nestraníci.[157] Zisk ve volbách činil 1,14 % (59 888 hlasů).

Volby v roce 2013[editovat | editovat zdroj]

Za DSSS kandidovalo 343 kandidátů a získala 0,86 % (42 901) hlasů, což bylo zhoršení oproti minulým volbám.

Volby v roce 2014[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do obecních zastupitelstev strana kandidovala v 50 městech. V některých, jako třeba v Praze, kandidovala v koalici se stranou NE Bruselu – Národní demokracie. Oproti volbám v roce 2010 si strana polepšila ze 2 mandátů na 6, z čehož tři získala v Duchcově, kde následně s ČSSD a KSČM uzavřela koalici a předseda krajské organizace DSSS Ústeckého kraje Jindřich Svoboda byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolen do rady města.

Volby v roce 2016[editovat | editovat zdroj]

V krajských volbách 2016 strana kandiduje ve všech krajích, z toho v Olomouckém, Moravskoslezském, Královéhradeckém, Libereckém, Středočeském a Kraji Vysočina působí v koalici se stranou Národní fronta.[158]

Do senátních voleb 2016 strana vyšle čtyři kandidáty. V obvodu č. 4 - Most kandiduje bývalý sportovec Ota Zaremba, v obvodu č. 31 - Ústí nad Labem předseda strany Tomáš Vandas, v obvodu č. 64 - Bruntál pedagog Jaroslav Chalupa a v obvodu č. 70 - Ostrava-město Petr Borna.[159]

Programové teze[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní programové teze strany patří:[160]

  • Vystoupení z EU a NATO
  • Vypovězení ilegálních přistěhovalců
  • Zavedení jednokomorového parlamentu (odstranění Senátu)
  • Zrušení státních dotací pro politické strany za mandáty poslanců a senátorů
  • Zavedení odvolacího práva voličů vůči poslancům
  • Větší samostatnost měst a obcí v právní, a daňové oblasti
  • Zřízení zemských hranic Moravy a Slezska
  • Zákaz homosexuálních sňatků
  • Obnovení trestu smrti
  • Prošetření tzv. malé a velké privatizace
  • Obnovení cechů
  • Navýšení rodičovského příspěvku
  • Podpora tradičních rodin

Předsedové DSSS[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Foto Osoba Období
1. Jan Broj 24. červenec 2004 – 16. prosinec 2006
2. Hana Pavlíčková 16. prosinec 2006 – 20. listopad 2010
3. Tomáš Vandas Foto.jpg Tomáš Vandas 20. listopad 2010 – dosud

Místopředsedové DSSS[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Osoba Období
1. Tomáš Magnusek 24. červenec 2004 – 18. červen 2005
2. Jindřich Krňávek 18. červen 2005 – 16. prosinec 2006
3. Tomáš Hamšík 16. prosinec 2006 – 20. listopad 2010
4. Jiří Štěpánek 20. listopad 2010 – dosud

Sjezdy DSSS[editovat | editovat zdroj]

DS a DSSS v televizi[editovat | editovat zdroj]

Členové Dělnické strany sociální spravedlnosti si zpravidla stěžují na mediální neobjektivitu a cenzuru. Její příznivci též často polemizují o veřejnoprávnosti České televize.

DSSS chodí do televize prezentovat nejčastěji její předseda Tomáš Vandas.

DS a DSSS v Politickém spektru[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Datum vysílání Odkaz do archivu ČT
1 20060916a16. září 2006 Spustit z videoarchivu ČT
2 20070721a21. července 2007 Spustit z videoarchivu ČT
3 20080216a16. února 2008 Spustit z videoarchivu ČT
4 20080927a27. září 2008 Spustit z videoarchivu ČT
5 20090509a9. května 2009 Spustit z videoarchivu ČT
6 20090905a5. září 2009 Spustit z videoarchivu ČT
7 20100508a8. května 2010 Spustit z videoarchivu ČT
8 20110507a7. května 2011 Spustit z videoarchivu ČT
9 20110924a24. září 2011 Spustit z videoarchivu ČT
10 20120303a3. března 2012 Spustit z videoarchivu ČT
11 20120519a19. května 2012 Spustit z videoarchivu ČT
12 20121208a8. prosince 2012 Spustit z videoarchivu ČT
13 20130209a9. února 2013 Spustit z videoarchivu ČT
14 20130608a8. června 2013 Spustit z videoarchivu ČT
15 20130928a28. září 2013 Spustit z videoarchivu ČT
16 20131130a30. listopadu 2013 Spustit z videoarchivu ČT
17 20140215a15. února 2014 Spustit z videoarchivu ČT
18 20140510a10. května 2014 Spustit z videoarchivu ČT
19 20140920a20. září 2014 Spustit z videoarchivu ČT
20 20140927a27. září 2014 Spustit z videoarchivu ČT
21 20141108a8. listopadu 2014 Spustit z videoarchivu ČT
22 20150214a14. února 2015 Spustit z videoarchivu ČT
23 20150502a2. května 2015 Spustit z videoarchivu ČT
24 20151212a12. prosince 2015 Spustit z videoarchivu ČT
25 20160312a12. března 2016 Spustit z videoarchivu ČT
26 20160521a21. května 2016 Spustit z videoarchivu ČT
27 20161112a12. listopadu 2016 Spustit z videoarchivu ČT
28 20170218a18. února 2017 Spustit z videoarchivu ČT
29 20170916a16. září 2017 Spustit z videoarchivu ČT
29 20180428a28. dubna 2018 Spustit z videoarchivu ČT
30 20190504a4. května 2019 Spustit z videoarchivu ČT

Volební výsledky Dělnické strany[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dělnická strana.

Toto jsou volební výsledky nepřímé předchůdkyně DSSS - Dělnické strany, která existovala v letech 2002-2010.

Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Poznámka
2006 12 756 ▲ 12 756 0,23% ▲ 0,23% 0 DS i DSSS kandidovala pod kandidátní listinou Právo a Spravedlnost.

Volby do Senátu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet získaných mandátů Změna Celkový počet mandátů Změna Poznámka
2008 0 ▬ 0 0 ▬ 0 Strana do voleb vyslala jediného kandidáta. Stanislav Horňák získal v senátním obvodě č. 81 1095 hlasů (2,88%), čímž skončil šestý v pořadí.

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna
2004 4 289 ▲ 4 289 0,18% ▲ 0,18% 0 ▬ 0
2009 25 368 ▲ 25 368 1,07% ▲ 0,89% 0 ▬ 0

Volby do krajských zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna Poznámka
2004 1 915 (+1 464)[pozn. 1] ▲ 1 915 (+1 464) 0,09% (+0,07%) ▲ 0,09% (+0,07%) 0 ▬ 0
2008 28 865 ▲ 25 486 0,99% ▲ 0,83% 0 ▬ 0 V některých krajích se pod kandidátní listinou DS objevili i členové DSSS.

Volby do obecních zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna Poznámka
2006 8 776 (+552)[pozn. 2] ▲ 8 776 (+552) 0,01% ▲ 0,01% 3[pozn. 3] ▲ 3 Všichni tři zvolení zastupitelé za Dělnickou stranu se v roce 2010 stali členy Dělnické strany sociální spravedlnosti.
2006[pozn. 4] 507 ▼ 543 0,09% ▼ 0,04% 0 ▬ 0
2007[pozn. 5] 918 ▬ 0 0,29% ▬ 0% 0 ▬ 0 Členové DS kandidovali pod kandidátní listinou Právo a Spravedlnost.

Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii[editovat | editovat zdroj]

Volby Ano Hlasy v % Ne Hlasy v % Poznámka
2003 3 446 758 77,33% 1 010 448 22,67% Strana nepodporovala vstup České republiky do Evropské unie.

Prezidentské volby 2003 a 2008[editovat | editovat zdroj]

Před nepřímými volbami prezidenta České republiky v roce 2003 Dělnická strana chtěla za novou hlavu státu po Václavu Havlovi Karla Gotta. Během prezidentských voleb strana neměla v parlamentu zastoupení. Po volbách uvítala zvolení Václava Klause jako „menší zlo“ než Jana Sokola. Zároveň si přála, aby prezidentské volby v roce 2008 byly už přímé.

Během nepřímých prezidentských voleb v roce 2008 strana taktéž neměla v parlamentu zastoupení. Po volbách uvítala znovuzvolení Václava Klause jako „menší zlo“ než Jana Švejnara.

Volební výsledky Dělnické strany sociální spravedlnosti[editovat | editovat zdroj]

Toto jsou volební výsledky DSSS, tedy Strany občanů republiky České (2004-2005), Demokratické strany sociální spravedlnosti (2005-2008) a následně Dělnické strany sociální spravedlnosti (2008-dosud).

Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Poznámka
2006 12 756 ▲ 12 756 0,23% ▲ 0,23% 0 DS i DSSS kandidovala pod kandidátní listinou Právo a Spravedlnost.
2010 59 888 ▲ 47 132 1,14% ▲ 0,91% 0
2013 42 906 ▼ 16 982 0,86% ▼ 0,28% 0
2017 10 402 ▼ 32 504 0,20% ▼ 0,66% 0
2021 DSSS podpořila Volný blok.

Volby do Senátu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet získaných mandátů Změna Celkový počet mandátů Změna Poznámka
2010 0 ▬ 0 0 ▬ 0 Strana do voleb vyslala jediného kandidáta. Tomáš Vandas získal v senátním obvodě č. 4 1744 hlasů (5,13%), čímž skončil sedmý v pořadí.
2016 0 ▬ 0 0 ▬ 0 Ota Zaremba získal v senátním obvodě č. 4 1339 hlasů (6,03%), čímž skončil šestý.
Svatopluk Černý získal v senátním obvodě č. 28 364 hlasů (1,03%), čímž skončil devátý.
Tomáš Vandas získal v senátním obvodě č. 31 1964 hlasů (6,94%), čímž skončil šestý.
Jaroslav Chalupa získal v senátním obvodě č. 64 340 hlasů (1,43%), čímž skončil desátý.
Petr Borna získal v senátním obvodě č. 70 423 hlasů (1,43%), čímž skončil desátý.

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Poznámka
2004 2 585 ▲ 2 585 0,11% ▲ 0,11% 0 Strana se jmenovala Strana občanů republiky České.
2009 - - - - - DSSS nekandidovala ve prospěch DS.
2014 7 902 ▲5 317 0,52% ▲0,41% 0
2019 4 363 ▼3 539 0,18% ▼0,34% 0

Volby do krajských zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Změna Hlasy v % Změna Poznámka
2004 1 199 ▲ 1 199 0,06% ▲ 0,06% Strana se jmenovala Strana občanů republiky České a kandidovala pouze v Královéhradeckém kraji v koalici se Stranou za životní jistoty.
2008 28 865 ▲ 27 666 0,99% ▲ 0,93% Strana kandidovala pod kandidátní listinou Dělnické strany.
2012 41 712 ▲ 12 847 1,58% ▲ 0,59%
2016 22 732 ▼ 18 980 0,90% ▼ 0,68%
2020 6 168 ▼ 16 564 0,22% ▼ 0,68% Strana v pěti krajích kandidovala samostatně a v šesti krajích kandidovala v koalici s ČiKR.

Volby do obecních zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna Poznámka
2006 8 776 (+552)[pozn. 6] ▲ 8 776 (+552) 0,01% ▲ 0,01% 3[pozn. 7] ▲ 3 Všichni tři zvolení zastupitelé za Dělnickou stranu se v roce 2010 stali členy Dělnické strany sociální spravedlnosti.
2010 196 849 ▲ 187 521 0,22% ▲ 0,21% 0 ▼ 3 ztráta 2 mandátů v Rokytnici v Orlických horách a 1 mandátu ve Výsluní
2011[pozn. 8] 3 714 ▼ 452 4,34% ▲ 0,01% 0 ▬ 0
2011[pozn. 9] 589 ▼ 611 0,26% ▼ 0,24% 0 ▬ 0
2011[pozn. 10] 5 403 ▲ 2 491 7,25% ▲ 3,45% 1 ▲ 1
2011[pozn. 11] 5 974 ▲ 571 9,57% ▲ 2,32% 2 ▲ 1
2014 63 794 (+101 352)[pozn. 12] ▼ 31 703 0,17% ▼ 0,04% 5 ▲ 3 Koalice DSSS a SPE = 3 mandáty v Duchcově; DSSS = 2 mandáty ve Větřní; ztráta 2 mandátů v Krupce
2018 25 435 (+43 701)[pozn. 13] ▼ 96 010 0,06% ▼ 0,11% 2 ▼ 3 DSSS obhájila 1 mandát v Duchcově a 1 mandát ve Větřní

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Koalice DS a PA v Plzeňském kraji
    Koalice DS a NS ve Středočeském kraji
  2. ↑ Koalice DS a PaS
  3. ↑ Dva mandáty v obci Rokytnice v Orlických horách (Královéhradecký kraj) a jeden v obci Výsluní (Ústecký kraj)
  4. ↑ Opakované volby v Havířově 16. 12. 2006
  5. ↑ Opakované volby na Praze 10 25. 1. 2007
  6. ↑ Koalice DS a PaS
  7. ↑ Dva mandáty v obci Rokytnice v Orlických horách (Královéhradecký kraj) a jeden v obci Výsluní (Ústecký kraj)
  8. ↑ Opakované volby v Jirkově 8. 1. 2011
  9. ↑ Opakované volby v Českém Těšíně 8. 1. 2011
  10. ↑ Opakované volby v Krupce 7. 5. 2011
  11. ↑ Opakované volby v Krupce 10. 9. 2011
  12. ↑ Koalice DSSS a SPE, Koalice ND a DSSS a Koalice ND, DSSS a SPE
  13. ↑ Koalice DSSS s dalšími politickými subjekty

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Extremisté z DSSS chtějí do voleb, lidi budou vábit na anticikánismus. iDNES.cz [online]. 2012-02-13 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD. iDNES.cz [online]. 2017-10-22 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Předvolební průzkum: Chtějí české politické strany zavést proti-rouhačský zákon?. osacr.cz [online]. 2017-10-17 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ Jan Broj * 1932. Paměť národa [online]. ? [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ DOKUMENT: Seznam 25 kandidujících stran a hnutí. iDNES.cz [online]. 2006-03-29 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Dělnická strana si vyrobila alibi k soudu a chystá šampaňské. iDNES.cz [online]. 2010-01-09 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ https://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Historie.aspx?id=227&typ=0
  8. ↑ https://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Historie.aspx?id=252&typ=0
  9. ↑ a b c Dělnická strana se rozpuštění nebojí, na stejné adrese už sídlí „příbuzná“. iDNES.cz [online]. 2009-10-16 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dělnická strana slaví, soud zamítl návrh vlády na její zrušení. iDNES.cz [online]. 2009-03-04 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Soud rozpustil Dělnickou stranu. Ovládají ji militantní rasisti. iDNES.cz [online]. 2010-02-17 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Politologové se neshodují, zda soud rozpustí Dělnickou stranu. iDNES.cz [online]. 2010-02-16 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Nejvyšší správní soud rozhodne o rozpuštění Dělnické strany. iDNES.cz [online]. 2010-02-16 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Jdeme do voleb, potvrdil šéf zrušené Dělnické strany. Zákon tomu nebrání. iDNES.cz [online]. 2010-02-17 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Vandas může založit novou Dělnickou stranu se stejným názvem i logem. iDNES.cz [online]. 2010-02-18 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Extremisté z Dělnické strany půjdou do voleb pod hlavičkou se dvěma S navíc. iDNES.cz [online]. 2010-02-20 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Ústavní soud odmítl návrh Dělnické strany proti jejímu rozpuštění [online]. Brno: Ústavní soud, 31. 5. 2010 [cit. 2010-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  18. ↑ Rozpuštění Dělnické strany platí, Ústavní soud zamítl její stížnost. iDNES.cz [online]. 2010-05-31 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Evropský soud pro lidská práva: Extremistická Dělnická strana je definitivně rozpuštěna. Romea.cz [online]. 2013-04-10 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Fischer se loučil s poslanci a pochválil se. Vláda připraví návrhy dalších úspor. iDNES.cz [online]. 2010-05-27 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Podpořte Dělnickou mládež. www.delnickamladez.cz [online]. [cit. 25-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-10-2013. 
  22. ↑ a b Vandase opouštějí největší radikálové. Kvůli penězům i programu. iDNES.cz [online]. 2010-03-11 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  23. ↑ Vandase opouštějí největší radikálové. Kvůli penězům i programu. iDNES.cz [online]. 2010-03-05 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ ČABÁKOVÁ, Tatiana. Jeden svět na školách - Studentské volby [online]. Praha: Člověk v tísni o. p. s., 2010 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ První máj přivede do ulic slibující politiky, extremisty i tisíc policistů. iDNES.cz [online]. 2010-04-29 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Oslavy 1. máje v Praze. Jakeš, Vandas a stovky policistů v ulicích. iDNES.cz [online]. 2010-05-01 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  27. ↑ Vandasův kandidát vystřelil při šarvátce v paneláku, incident vyšetřuje policie. iDNES.cz [online]. 2010-05-03 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  28. ↑ Národní prosperita odstupuje z voleb, nejsou prý svobodné. iDNES.cz [online]. 2010-05-06 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  29. ↑ Mladík hodil na mítinku dvě vajíčka po Vandasovi, netrefil se. iDNES.cz [online]. 2010-05-07 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  30. ↑ GLOSA: Oranžový žralok plave v televizním předvolebním moři nudy. iDNES.cz [online]. 2010-05-12 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  31. ↑ Špinaví Ukrajinci, zfetovaní squateři. Budu vážit slova, tvrdí dvojka „véčkařů“. iDNES.cz [online]. 2010-05-14 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  32. ↑ Dělnická strana si stěžuje, v Opavě prý chybějí její volební lístky. iDNES.cz [online]. 2010-05-25 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  33. ↑ Vandas vyslal do Ředhošti na Litoměřicku stranické hlídky. iDNES.cz [online]. 2010-06-08 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  34. ↑ Policie se bojí násilností v Ředhošti. Kvůli sporu s Romy sem míří radikálové. iDNES.cz [online]. 2010-06-17 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  35. ↑ Do sporů mezi starousedlíky a Romy v Ředhošti se vloží zastupitelstvo. iDNES.cz [online]. 2010-06-10 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  36. ↑ Centrem Brna projde průvod tolerance, kvůli radikálům bude vylidněné. iDNES.cz [online]. 2010-06-25 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  37. ↑ Pochod homosexuálů ohlídají stovky policistů, do ulic vyjdou i radikálové. iDNES.cz [online]. 2010-06-23 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  38. ↑ Policie chrání protidrogové centrum, lidé ho ničí a zaujalo hlídky DSSS. iDNES.cz [online]. 2010-08-13 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ Policie chrání protidrogové centrum, lidé ho ničí a zaujalo hlídky DSSS. iDNES.cz [online]. 2010-10-01 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  40. ↑ Policie zadržela na mítinku „dělníků“ tři muže. Kvůli vlajce zrušené strany. iDNES.cz [online]. 2010-10-06 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  41. ↑ a b Romové na Mostecku zbili volební tým Vandasových straníků. iDNES.cz [online]. 2010-10-15 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  42. ↑ a b Soud začal projednávat zbití vandasovců při vylepování plakátů. iDNES.cz [online]. 2010-11-03 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  43. ↑ Soud řeší údajné kupčení s hlasy v Kadani a Krupce. iDNES.cz [online]. 2010-10-21 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  44. ↑ V Krupce na Teplicku se budou ve třech okrscích opakovat volby. iDNES.cz [online]. 2010-11-08 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  45. ↑ Člen Dělnické strany dostal podmínku za zakázané symboly na oblečení. iDNES.cz [online]. 2010-11-26 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  46. ↑ Romové v Bydžově ze strachu o dávky vyklidili herny, bojí se extremistů. iDNES.cz [online]. 2010-12-12 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  47. ↑ Soud otevřel znásilnění, které zažehlo protiromské tažení v Bydžově. iDNES.cz [online]. 2011-03-10 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  48. ↑ Extremisté prošli Bydžovem, policisté na koních rozehnali odpůrce obušky. iDNES.cz [online]. 2011-03-12 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  49. ↑ Do Bydžova se chystá dělnická strana, může z něj být druhý Janov. iDNES.cz [online]. 2011-02-08 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  50. ↑ Bydžov se vrací ke kontrole heren, Romové si stěžují na tvrdý zásah. iDNES.cz [online]. 2011-03-15 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  51. ↑ Vandas podal trestní oznámení na Johna. Tvrdí, že ho pomlouval. iDNES.cz [online]. 2011-03-16 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  52. ↑ Starosta Bydžova podal trestní oznámení na Lišku s Kocábem. iDNES.cz [online]. 2011-04-05 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  53. ↑ Bydžov po bouři: mluvčí Romů hovoří o bublině, starosta chválí represi. iDNES.cz [online]. 2011-05-03 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  54. ↑ Tři členy rodiny na dávkách načapali v herně, jinak se Bydžov zklidnil. iDNES.cz [online]. 2011-08-26 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  55. ↑ V Novém Bydžově budou střežit klid v ulicích i Romové. iDNES.cz [online]. 2011-10-02 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. 
  56. ↑ Extremisté mohou pochodovat Krupkou, soud zrušil zákaz radnice. iDNES.cz [online]. 2011-03-30 [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  57. ↑ Krupka se připravuje na pochod neonacistů, starosta s nimi souhlasí. iDNES.cz [online]. 2011-04-01 [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  58. ↑ Po Krupce policie vyšetřuje sedm lidí, hájí vytlačení bohoslužby. iDNES.cz [online]. 2011-04-10 [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  59. ↑ Modlící se Romové přehradili cestu extremistům v Krupce, rozehnala je policie. iDNES.cz [online]. 2011-04-09 [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  60. ↑ Policie obvinila slovenského radikála za rasistické výroky v Krupce. iDNES.cz [online]. 2011-04-11 [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. 
  61. ↑ a b Radikálové nesli nápis Evropo, povstaň! Nyní je stíhá policie. iDNES.cz [online]. 2011-06-21 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  62. ↑ Prvomájové policejní manévry zabránily násilnostem v Brně, jinde byl klid. iDNES.cz [online]. 2011-05-01 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  63. ↑ Trasa pochodu extremistů Brnem se změnila. Odpůrci na ně číhali. iDNES.cz [online]. 2011-05-01 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  64. ↑ Na prvního máje si přijedou do Brna „zabouřit“ i extremisté z ciziny. iDNES.cz [online]. 2011-04-09 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  65. ↑ Pravicoví radikálové budou po dvou letech znovu pochodovat Přerovem. iDNES.cz [online]. 2011-05-23 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  66. ↑ Přerovem prošli radikálové, policie jim zabavila pistoli, nože a tyče. iDNES.cz [online]. 2011-06-25 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  67. ↑ Volby v Krupce dopadly stejně jako loni, zabodovala i krajní pravice. iDNES.cz [online]. 2011-05-08 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  68. ↑ Strana z Krupky chce třetí volby, povolební jednání komplikuje hokej. iDNES.cz [online]. 2011-05-12 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  69. ↑ ODS napadla u soudu kvůli kupčení s hlasy opakované volby v Krupce. iDNES.cz [online]. 2011-05-16 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  70. ↑ Lidé v Krupce půjdou kvůli kupčení s hlasy volit potřetí, rozhodl soud. iDNES.cz [online]. 2011-06-08 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  71. ↑ Hájkova slova zvýší počet účastníků Prague Pride, dorazí i extremisté. iDNES.cz [online]. 2011-08-09 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  72. ↑ Prahu roztančí gayové a lesbičky, jejich průvodu se postaví DSSS. iDNES.cz [online]. 2011-08-10 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  73. ↑ Lidovci zmokli, extremisté nadávali. Gayové a lesby tančili na ostrově. iDNES.cz [online]. 2011-08-13 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  74. ↑ Protest proti kriminalitě ve Varnsdorfu odvolali, i tak přišlo 60 lidí. iDNES.cz [online]. 2011-08-20 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  75. ↑ Radnice v Rumburku akci Občanského odporu zakázala, náměstí obsadí ČSSD. iDNES.cz [online]. 2011-08-25 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  76. ↑ a b Šimáček: V ghettech jsme zaspali v 90. letech, represe problém vyostří. iDNES.cz [online]. 2011-08-31 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  77. ↑ Vandasova DSSS podala trestní oznámení na šéfa vládní agentury Šimáčka. iDNES.cz [online]. 2011-09-06 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  78. ↑ Extremisté budou po útoku Romů pochodovat Novým Borem. iDNES.cz [online]. 2011-08-23 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  79. ↑ Radikálové chystají v jednom dni akce v Boru, Rumburku i Varnsdorfu. iDNES.cz [online]. 2011-08-31 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  80. ↑ Dvacítka Romů napadla v Rumburku cestou z diskotéky šest mladíků. iDNES.cz [online]. 2011-08-21 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  81. ↑ Radikálům na severu Čech se postaví kněží i faráři. iDNES.cz [online]. 2011-09-08 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  82. ↑ a b Stop černému rasismu, hlásalo 300 radikálů v Novém Boru před Kubicem. iDNES.cz [online]. 2011-09-10 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  83. ↑ Jsme naštvaní a nevyslyšení. Lidé z Varnsdorfu šli do ulic s radikály. iDNES.cz [online]. 2011-09-11 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  84. ↑ Policie zastavila pochod 500 lidí ve Varnsdorfu, nepomohl ani ministrant. iDNES.cz [online]. 2011-09-17 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  85. ↑ Nový Bor tři měsíce od masakru: jedni se ozbrojují, druzí se stydí. iDNES.cz [online]. 2011-11-07 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  86. ↑ Varnsdorfští se strkali s policií, pak se vydali k problémovým ubytovnám. iDNES.cz [online]. 2011-09-09 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  87. ↑ Volby v Krupce přinesly podobný výsledek a další podezření z kupčení. iDNES.cz [online]. 2011-09-11 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  88. ↑ Radikálové v Krupce posílili, nahrálo jim napětí na Šluknovsku. iDNES.cz [online]. 2011-09-14 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  89. ↑ Po roce bezvládí vzniká v Krupce koalice, budou v ní i vandasovci. iDNES.cz [online]. 2011-10-21 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  90. ↑ Starostou Krupky se stal politik spojovaný s uplácením voličů. iDNES.cz [online]. 2011-10-24 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  91. ↑ Extremisté cílí na Moravskoslezský kraj, hodí se jim nervozita lidí. iDNES.cz [online]. 2011-09-23 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  92. ↑ Šéf dělnické strany Vandas řečnil v Havířově pod dohledem policistů. iDNES.cz [online]. 2011-09-24 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  93. ↑ Protiromský pochod se stěhuje do Ústí, dohlédne na něj 500 policistů. iDNES.cz [online]. 2011-10-06 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  94. ↑ Demonstrace v Ústí skončila, dva radikálové měli zakázané nápisy. iDNES.cz [online]. 2011-10-08 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  95. ↑ Radikálové přišli na zakázaný mítink, úřednici s megafonem ignorovali. iDNES.cz [online]. 2011-10-28 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  96. ↑ Ohlášená demonstrace „dělníků“ zneklidnila Rotavu, Romové radí odjet. iDNES.cz [online]. 2011-10-09 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  97. ↑ Vandasovci pochodovali Rotavou, čekali na posily z Německa. iDNES.cz [online]. 2011-10-29 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  98. ↑ Rotavští Romové nechtějí učitele, kteří šli v průvodu s extremisty. iDNES.cz [online]. 2011-11-03 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  99. ↑ V rozbouřené Rotavě se chystá další mítink, pochodovat budou Romové. iDNES.cz [online]. 2011-11-09 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  100. ↑ Organizátor varnsdorfských protestů Kohout vstoupí do Vandasovy strany. iDNES.cz [online]. 2011-11-01 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  101. ↑ Kohout chtěl, aby soud zakázal protest jeho „konkurentů“ ve Varnsdorfu. iDNES.cz [online]. 2012-01-12 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  102. ↑ Vimperk trápí potíže s Romy. Lidé se bojí dalšího Šluknova. iDNES.cz [online]. 2011-11-02 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  103. ↑ Ve Vimperku se i přes odpor radnice sešli příznivci Dělnické strany. iDNES.cz [online]. 2011-11-26 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  104. ↑ Černošskou zpěvačku Monkey Business ve Vimperku napadli a nadávali jí. iDNES.cz [online]. 2011-11-28 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  105. ↑ Naši lidi zpěvačku Graves nenapadli, pomluvila nás, tvrdí DSSS. iDNES.cz [online]. 2011-11-29 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  106. ↑ Graves po údajném rasistickém útoku opět hraje, pusu ale má na zámek. iDNES.cz [online]. 2011-12-01 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  107. ↑ Policie obvinila dva muže ze Strakonicka z útoku na zpěvačku Graves. iDNES.cz [online]. 2011-12-02 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  108. ↑ Muži, kteří napadli zpěvačku Graves, jsou známí skalní neonacisté. iDNES.cz [online]. 2011-12-04 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  109. ↑ a b c Vandasova dělnická strana odvolala pochod Janovem, zalekla se smogu. iDNES.cz [online]. 2011-11-16 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  110. ↑ Sedmnáctý listopad slibuje protesty. Havel marodí, radikály ohlídá policie. iDNES.cz [online]. 2011-11-16 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  111. ↑ Extremisté i jejich odpůrci táhli Prahou. Marně se pokoušeli o konflikt. iDNES.cz [online]. 2011-11-16 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  112. ↑ Jsi narcis a zkrachovalý levičák, vítal Paroubka protest. Je opět předseda. iDNES.cz [online]. 2011-11-26 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  113. ↑ a b Dělnická mládež projde Jihlavou, údajně na podporu lidí v Srbsku. iDNES.cz [online]. 2012-01-07 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  114. ↑ a b c Jihlavou pochodovali extremisté, počkaly si na ně stovky antifašistů. iDNES.cz [online]. 2012-02-18 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  115. ↑ Mladí radikálové napadli po demonstraci ve Varnsdorfu trojici Romů. iDNES.cz [online]. 2012-01-16 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  116. ↑ Žena napadená při silvestrovském útoku Romy ve Varnsdorfu zemřela. iDNES.cz [online]. 2012-01-18 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  117. ↑ Radikálové nahlásili jako reakci na úmrtí ženy další pochod Varnsdorfem. iDNES.cz [online]. 2012-01-19 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  118. ↑ Varnsdorfem prošly při protestu svolaném Dělnickou stranou tři stovky lidí. iDNES.cz [online]. 2012-01-29 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  119. ↑ Radikálové jsou opatrnější, tvrdí policie dva roky po pádu „dělníků“. iDNES.cz [online]. 2012-02-17 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  120. ↑ Řadu zájemců o Hrad rozšířil extremista Vandas, spoléhá na občany. iDNES.cz [online]. 2012-03-03 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  121. ↑ Do Chanova se chystají radikálové, lidé se jim postaví s transparenty. iDNES.cz [online]. 2012-04-06 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  122. ↑ Radikálové v Chanově poslouchali Kryla, Romové se jim smáli a rapovali. iDNES.cz [online]. 2012-04-07 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  123. ↑ Policie obvinila aktivistku za řečnění v Janově o nacionálním socialismu. iDNES.cz [online]. 2011-01-20 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  124. ↑ Za vlajku rozpuštěné Dělnické strany nelze trestat, rozhodl soud. iDNES.cz [online]. 2011-04-13 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  125. ↑ Břeclaví projde pochod za zbitého chlapce, svolala ho Dělnická mládež. iDNES.cz [online]. 2012-04-18 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  126. ↑ V Břeclavi začal horký víkend, tamní Romové se k extremistům nepřipojí. iDNES.cz [online]. 2012-04-21 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  127. ↑ Břeclaví prošel pochod za zbitého chlapce, u radnice se zvonilo klíči. iDNES.cz [online]. 2012-04-22 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  128. ↑ Policie: Chlapec z Břeclavi lhal, brutální napadení Romy si vymyslel. www.idnes.cz [online]. 2012-05-23 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  129. ↑ V Praze na 1. máje chystají akce politici i anarchisté. Metro.cz [online]. 2012-04-27 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  130. ↑ První máj v Praze: Při střetu anarchistů a příznivců DSSS létaly lahve. iDNES.cz [online]. 2012-05-01 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  131. ↑ Romové sehnali peníze na pohřeb zabitého kuší, policie v pohotovosti. iDNES.cz [online]. 2012-05-15 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  132. ↑ Na mítinku v Chotěbuzi podpořilo střelce s kuší třicet lidí. iDNES.cz [online]. 2012-05-19 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  133. ↑ Zájemců o Hrad je už třináct. Expremiéři, herečka i odpůrce potratů. iDNES.cz [online]. 2012-07-25 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  134. ↑ Průzkum v Karlovarském kraji: vede levice, ČSSD útočí na konkurenty. iDNES.cz [online]. 2012-08-28 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  135. ↑ Volby v Libereckém kraji by vyhráli ČSSD a komunisté, ukázal průzkum. iDNES.cz [online]. 2012-08-30 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  136. ↑ Franz: Prezident nemá být děd Vševěd. Musí umět najít ty, kteří vědí víc. iDNES.cz [online]. 2012-08-28 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  137. ↑ Šéf DSSS Vandas tvrdí, že ho někdo v Praze napadl zezadu obuškem. iDNES.cz [online]. 2012-09-06 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  138. ↑ „Lepší chodit volit než jen nadávat.“ Studenti si opět zahráli na voliče. iDNES.cz [online]. 2012-09-06 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  139. ↑ Studentské krajské volby vyhráli piráti. Druhá byla TOP 09. Metro.cz [online]. 2012-09-07 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  140. ↑ Studentské volby na severu Čech vyhrála Vandasova DSSS. iDNES.cz [online]. 2012-09-07 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  141. ↑ Policie na Šluknovsku obsadí všechny trasy, do výběžku míří vandasovci. iDNES.cz [online]. 2012-09-13 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  142. ↑ Násilných činů je na Šluknovsku víc než před loňskými demonstracemi. iDNES.cz [online]. 2012-09-25 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  143. ↑ Průzkum ČT: V Ústeckém kraji by vyhrála KSČM, DSSS má čtyři procenta. iDNES.cz [online]. 2012-09-26 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  144. ↑ a b Cikáni, volte DSSS, láká plakát. Romové i radikálové mluví o provokaci. iDNES.cz [online]. 2012-10-01 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  145. ↑ Kandidát DSSS svolal do Ústí pochod na Romy, mobilizují se i odpůrci. iDNES.cz [online]. 2012-10-03 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  146. ↑ Schwarzenberg: Drábek nás poškodí, ale voliči snad ocení jeho zásadovost. iDNES.cz [online]. 2012-10-07 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  147. ↑ Sběr podpisů vrcholí, první „pod čarou“ jsou Fischerová a Okamura. iDNES.cz [online]. 2012-10-30 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  148. ↑ Radikál Vandas a diplomat Karas vzdali boj o Hrad, Jakl loví poslance. iDNES.cz [online]. 2012-11-01 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  149. ↑ Česko zná všechny kandidáty na prezidenta. Jakl a Švejnar neprošli. iDNES.cz [online]. 2012-11-06 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  150. ↑ Jihočeský hejtman Zimola: Lidé chtějí komunisty zpátky. iDNES.cz [online]. 2012-11-08 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  151. ↑ Ruské básničky, čaj a medaile. Teplice odhalily sochu Petra Velikého. iDNES.cz [online]. 2012-11-09 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  152. ↑ PROFIL: Zeman není na peníze. Kdysi ho komunisté zařízli, teď ho platí. iDNES.cz [online]. 2012-11-15 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  153. ↑ Krajní pravice projde Brnem, demonstrovat bude kvůli demokracii. iDNES.cz [online]. 2012-11-16 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  154. ↑ Brnem pochodovaly stovky neonacistů. Čechy Čechům, řvali před policisty. iDNES.cz [online]. 2012-11-17 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  155. ↑ https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/strana-se-musi-omluvit-za-volebni-spot.A040604_180010_eunie_mad
  156. ↑ Volební server ČSÚ. Jmenné seznamy a přehledy - kandidáti dle politické příslušnosti: Právo a Spravedlnost. Dostupné online
  157. ↑ Volby.cz - Kandidáti dle politické příslušnosti
  158. ↑ V krajských volbách se objeví 270 kandidátek. O dvě desítky víc než minule [online]. [cit. 2016-08-04]. Dostupné online. 
  159. ↑ Do senátních voleb letos zamířilo 233 kandidátů [online]. 2016-08-02 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online. 
  160. ↑ Program DSSS. www.dsss.cz [online]. [cit. 25-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-10-2013. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2021)
Senát (81)
(2016, 2018, 2020)
  • ODS a TOP 09 (26, z toho 16 ODS, 4 TOP 09 a 6 bezpartijní – 3 za ODS, 1 za SEN 21 a 2 nezávislí)
  • Starostové a nezávislí (24, z toho 6 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 OPAT, 1 MHS a 13 bezpartijních – 11 za STAN, 1 za SD–SN a 1 za TOP 09)
  • KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 7 KDU-ČSL a 5 bezpartijní – 4 za KDU-ČSL, 1 za NK)
  • PROREGION (9 z toho 2 ČSSD, 1 ANO a 6 bezpartijních, 4 za ANO, 1 za ČSSD a 1 za „OSN“)
  • SEN 21 a Piráti (7 z toho 1 SEN 21, 1 Zelení, 1 HPP11, 1 Česká pirátská strana a 3 bezpartijní; 1 za SEN 21, 1 za Piráty a 1 za HDK)
  • nezařazení (3 z toho 1 S.cz a 2 bezpartijní – 1 nezávislí a 1 za Svobodní)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2019)
  • ANO (5) v Renew
  • ODS (4) v ECR
  • Piráti (3) v Greens/EFA
  • TOP 09 (2) a STAN (1) v EPP
  • SPD (2) v ID
  • KDU-ČSL (2) v EPP
  • KSČM (1) v GUE-NGL
  • ČSSD (1) v S & D
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dělnická_strana_sociální_spravedlnosti&oldid=20612557“