Dělnická strana sociální spravedlnosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dělnická strana sociální spravedlnosti
Zkratka DSSS
Datum založení 29. ledna 2004 (jako Strana občanů republiky České)
Předseda Tomáš Vandas Foto.jpg
Tomáš Vandas
Místopředseda Jiří Štěpánek
Zakladatel Jan Broj
Sídlo Ciolkovského 853/1, Praha, 161 00, Česko
Předchůdce Dělnická strana
Ideologie neonacismus[1][2][3][4][5]
neofašismus[6]
rasismus[7]
šovinismus
xenofobie
anticikanismus[8]
antisemitismus
antisionismus
proti-vietnamský sentiment[2]
anti-multikulturalismus
islamofobie
euroskepticismus
antiglobalizace
populismus
Politická pozice krajní pravice
Stát. příspěvek (mil. Kč) 0 (2017-2019)[9]
Evropská strana Aliance za mír a svobodu
Politická skupina EP nezařazení
Mládežnická org. Dělnická mládež
Polovojenská org. Ochranné sbory Dělnické strany
(OS-DS)
(2008-2010)
Občanské hlídky DSSS
(2010-?)
Stranické noviny Dělnické listy
Náboženství žádné[10]
Počet členů asi 50 (2019)
Slogan „PROTI IMIGRACI!“ (2015-2018)
„NÁRODNĚ A SOCIÁLNĚ!“ (2018-)
Barvy bílá, červená, modrá
(barvy české trikolóry)
+ černá (výjimečně)
Volební výsledek 0,20%
(PSP ČR 2017)
IČO 26650797 (PSH)
Oficiální web www.dsss.cz
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna
0/200
Senát
0/81
Evropský parlament
0/21
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
0/65
Zastupitelstva krajů
0/675
Zastupitelstva obcí
2/62178
O původní Dělnické straně rozpuštěné v roce 2010 pojednává článek Dělnická strana.

Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) je česká ultranacionalistická až neonacistická krajně pravicová mimoparlamentní politická strana, která vznikla 29. ledna 2004. Sama se profiluje jako vlastenecká a tvrdě euroskeptická strana. Spolu s ĽSNS, řeckým Zlatým úsvitem a dalšími je členem evropské politické strany Aliance za mír a svobodu.

Strana v letech 2004–2005 nesla název Strana občanů republiky České a vedl jí antikomunistický disident Jan Broj, nejstarší syn Stanislava Broje, popraveného komunistickým režimem v roce 1950. V letech 2005–2008 strana nesla název Demokratická strana sociální spravedlnosti a její předsedkyní se v roce 2006 stala Hana Pavlíčková, matka Tomáše Vandase, který jí v pozici předsedy po rozpuštění Dělnické strany, fungující v letech 2003–2010, nahradil 20. listopadu 2010. Od soudního rozpuštění Dělnické strany (DS) v únoru 2010 vystupuje DSSS jako její nástupkyně. Její program a symbolika se téměř nezměnila a je tak často pronásledována za nacistické a fašistické tendence.

DSSS se staví proti současnému demokratickému režimu ČR, odmítá nálepkování strany adjektivy jako např. extremistická, nacistická, fašistická, populistická. Nejvíce je v rozporu s anarchistickými aktivisty a levicově liberálními stranami, jako je např. Strana zelených, Česká pirátská strana atd. Usiluje o odchod z NATO a EU. V letech 2010 až 2014 se strana orientovala především na voliče postihnuté ekonomickou krizí 2007, kterou následně vytlačila problematika Evropské migrační krize.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Dělnické strany a DSSS (2002–2010)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dělnická strana.
Logo Dělnické strany
symbolika NSDAP
Tomáš Vandas 28. října 2005

Předchůdkyní Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) byla Dělnická strana (DS), která vznikla pod názvem Nová síla (NOS) 20. prosince 2002. Její název byl rychle změněn 22. ledna 2003 na Dělnickou stranu. Jejím prvním předsedou byl mezi 18. lednem a 31. květnem 2003 Jiří Štěpánek, který byl později 1. místopředsedou strany až do jejího rozpuštění. Předsedou byl od 31. 5. 2003 do 17. 2. 2010 Tomáš Vandas.

Blokáda prvomájového pochodu Dělnické mládeže v Brně v roce 2011

Mezitím 29. ledna 2004 vznikla Strana občanů republiky České (SORČ), kterou založil Jan Broj, nejstarší syn Stanislava Broje, kterého nechal komunistický režim za údajné organizování vzpoury popravit.[11] Janu Brojovi nebylo v době popravení otce ani 18 let a v letech 1952–1954 sloužil u tzv. černých baronů.[11] Za vojenské služby v roce 1953 byl přímým svědkem nepokojů v Plzni.[11] Po Sametové revoluci v roce 1989 kandidoval do parlamentu na kandidátce KDU-ČSL a v letech 1990–1992 byl poradcem prezidenta Havla pro otázky zemědělství.[11] Zemřel 15. října 2015.[12] Předsedou strany byl od 24. 7. 2004 do 16. 12. 2006. 14. září 2005 se strana přejmenovala na Demokratickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS). Do poslaneckých voleb 2006, konaných v červnu, šla DSSS spolu s DS a Národním sjednocením pod kandidátní listinu Právo a Spravedlnost - ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě.[13] Předsedkyní strany se 16. 12. 2006 stala Hana Pavlíčková, matka Tomáše Vandase.[14] Od 27. 12. 2006 sdílela DS i DSSS stejnou adresu.[15][16] Demokratická strana sociální spravedlnosti se přejmenovala 10. 11. 2008 na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti pět dní po oznámení tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera, že předá vládě návrh na rozpuštění Dělnické strany.[17] Ivan Langer skutečně Nejvyššímu správnímu soudu České republiky návrh předal a soud ho od února projednával do 4. března 2009, kdy ho pro nedostatek důkázů na napojení DS na neonacisty zamítl.[18] Za přežití Dělnické strany byl Langer kritizován.[19] DSSS měla už tehdy pravděpodobně sloužit k přechodu členské základny DS v případě jejího rozpuštění.[17]

17. února 2010 však byla Dělnická strana Nejvyšším správním soudem rozpuštěna,[20] a podle očekávání[14][17][20][21][22][23][24] se členové DS rozhodli kandidovat do voleb do Poslanecké sněmovny 2010 jakožto členové DSSS,[25] ale ještě 15. března DS podala proti tomuto rozsudku ústavní stížnost k Ústavnímu soudu České republiky, ten ji ale 27. května 2010 odmítl a oprávněnost rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potvrdil.[26][27] Výmazem 1. listopadu 2010 z rejstříku politických stran a hnutí DS přestala existovat. Po zrušení DS se členská základna přelila do DSSS a 20. listopadu 2010 vystřídal Hanu Pavlíčkovou v pozici předsedy DSSS Tomáš Vandas. Oprávněnost rozpuštění strany sice ještě řešil Evropský soud pro lidská práva, ten ale řízení 26. března 2013 vzhledem k procesní pasivitě stěžovatelů zastavil, čímž došlo k definitivní likvidaci Dělnické strany.[28] Předseda vlády Jan Fischer bral rozpuštění DS při svém odchodu z funkce jako pozitivní důsledek vlády.[29] Podle soudu mohl kdokoliv založit tuto stranu znovu se stejným názvem i se stejnou symbolikou,[24] čehož DSSS zneužila a není divu, že se její symbolika moc neliší (nechala si např. ozubené kolo). Po soudním rozpuštění Dělnické strany začalo občanské sdružení Dělnická mládež podporovat DSSS.[30]

DSSS (2010)[editovat | editovat zdroj]

V březnu po rozpuštění DS, dochází k jistému rozkolu.[31] Radikálové z ultrapravicového hnutí Autonomní nacionalisté Vandasovi a dalším představitelům partaje vyčítali např. nezájem o uvězněné kamarády, neprůhledné nakládání s financemi, problematické členy ve vedení DS, nevhodnou image a nefunkční program.[31] Tomáš Vandas však odmítá, že by DS nepomáhala lidem ve vazbě za propagaci neonacismu.[31] Před časem od DS opustili také lidé z militantního neonacistického hnutí Národní odpor, ze kterého Vandas sestavoval volební kandidátku.[31] Za stranu hodlá kandidovat Radim Masný, někdejší neúspěšný kandidát na senátora senátním obvodu č. 68 za NEZ/DEM.[31]

Skupina Prodám svůj hlas ve volbách 2010 před volbami nabízela přes aukční síň hlasy lidí politickým stranám kromě KSČM a DSSS.[32]

26.-28. dubna se konaly studentské volby 2010 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.[33] Studenti 69 gymnáziích, 68 středních odborných školách (SOŠ) a 7 učilištích (SOU) starší 15 let odevzdali celkem 20 233 hlasů politickým stranám a hnutím, které kandidují do Poslanecké sněmovny.[33] DSSS v nich obdržela celkem 7,14% hlasů, čímž skončila jako 5. nejpopulárnější strana.[33] Na středních odborných učilištích získala DSSS podporu přes 11% hlasů.[33] Podle Kateřiny Klasnové za to může věková nezrálost.[34]

Svátek práce plánovalo DSSS se svými 250 příznivci oslavit pochodem z náměstí Jiřího z Poděbrad do centra a ulicemi u Václavského náměstí.[35] Nakonec jich dorazilo jen sto.[36][37] Akce měla asi půlhodinové zpoždění, protože policisté důsledně kontrolovali lidi, kteří sem přicházeli.[37] Demonstrace se podle tajných služeb zúčastnili i neonacisté.[38] Na klid v pražských ulicích dohlíželo tisíc policistů, vrtulník a dva policejní čluny.[37] Vše se však obešlo bez incidentů.[37]

2. května došlo v Krupce k brutálnímu napadení dvou kandidátů DSSS.[39] Podle DSSS za útokem stojí romská skupina, na kterou chce podat trestní oznámení.[39]

6. května 2010 Zbyněk Štěpán (za Národní prosperitu) v pořadu ČT24 Události, komentáře přečetl prohlášení, v němž odstoupení strany z voleb do Poslanecké sněmovny odůvodnil tím, že nejsou svobodné, přičemž jeho předseda Jiří Richter nadále kandiduje za DSSS.[40]

7. května na předvolební mítinku DSSS v Trmicích u Ústí nad Labem, kterého se účastnilo asi sto lidí a 300 policistů, mladík hodil na Tomáše Vandase dvě vajíčka, ale netrefil se.[41] Incident se tak podobal protestům proti Jiřímu Paroubkovi.

Podle novináře Josefa Kopeckého je Tomáš Vandas ve srovnání s některými výroky Jany Bobošíkové, kandidující za Suverenitu, poměrně umírněný politik.[42]

14. května Jaroslav Škárka (VV) označil ochranné sbory DSSS za polofašistické bojůvky, hlídky Věcí veřejných jsou podle něj jen týmy poradců.[43]

25. května, tři dny před volbami, měla DSSS jako poslední strana slovo v ČT.[44][45] Téhož dne podal v Opavě Tomáš Vandas trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli maření přípravy a průběhu voleb, když v obálkách s volebními lístky chyběly lístky DSSS, a prohlásil domněnku, že tak učinila opavská radnice záměrně.[46]

V květnu vznikla příručka nazvaná Hrozby neonacismu, v níž jsou však i ukázky z programu Dělnické mládeže či z rasistické knihy, což vyvolává kritiku, zejména kvůli propagaci programu Dělnické mládeže.[47]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010, které se uskutečnily 28. a 29. května 2010, získala DSSS (č. 24)[48] 1,14% hlasů, čímž nepřekročila 1,5% hranici na státní příspěvěk.[49] V Lesním Jakubově na Třebíčsku zvítězila DSSS, patrně protože tu volili trestanci z věznice v Rapoticích.[50]

V červnu si občan Kurdějova Jindřich Vobořil stěžoval na skinheads, díky nimž DSSS získala 6% hlasů v obci.[51] Hodlá se z vesnice odstěhovat, protože skinheadi děsí jeho španělskou ženu a děti a mohou dle něj za stržení tří apartmánů, ve kterých nabízel ubytování.[51]

1. června 2010 se čtyři zástupci DSSS včetně předsedy Tomáše Vandase odvolali proti podmíněným trestům a peněžním pokutám, který jim před třemi týdny nepravomocně uložil brněnský městský soud za jejich projevy napadající národnostní menšiny na 1. máje 2009 v Brně.[52] V onen den, 1. května 2009, kdy se do Brna sjelo 5 stovek příznivců DSSS, Tomáš Vandas popsal situaci na sídlišti Janov a vyslovil jeho asi nejproslulejší frazém – „ničivá imigrantská vlna tsunami“.[53] Celkem u brněnského soudu vyfasovalo trest šest lidí, přičemž uložené pokuty dosáhly celkově částky sto tisíc korun a všem 6 odsouzeným bylo uděleno odnětí svobody od 4 do 24 měsíců.[53] Soud byl tedy odročen na listopad[2] a 18. listopadu soud obžalovaným udělil pokuty.[54] Tomáš Vandas během něj vyhrožoval žalobci.[54] Brněnský městský soud se 10. května 2011 už podruhé zabýval výroky a potvrdil šesti obžalovaným podmínečné tresty od čtyř do osmi měsíců, ale i peněžní trest ve výši více než 100 000 Kč za rasistické výroky namířené proti Vietnamcům, „stepním hordám“, Romům a všem, kteří přišli do Česka a berou práci "bílým Čechům".[55] Na 5. leden 2012 DSSS vyzvala k účasti v soudní síni na podporu Tomáše Vandase, který se za výroky zejména proti Romům a přistěhovalcům odvolal k Brněnskému krajskému soudu.[56] Krajský soud v Brně potvrdil v odvolacím řízení podmínečné tresty, ale zrušil všechny peněžité tresty.[57]

8. června 2010 přijelo po výtržnostech a údajnému výskytu drog do Ředhoště 7 příslušníků ochranné hlídky Dělnické strany sociální spravedlnosti.[58] Od jejich příjezdu byl sice v obci klid, ale Romové se začali bát o svou existenci a zvažovali žádost o policejní ochranu.[59] O výskytu drog tamní obecní úřad a policie nic neví.[60]

23. června 2010, tři dny před Queer Parade, průvodem za práva gayů a leseb do centra Brna, se Tomáš Vandas vyjádřil, že takto vyjadřovat svou sexualitu je zvrácené.[61] Členové DSSS se rozhodli proti průvodu uspořádat demonstraci.[62]

1. října požádalo protidrogové centrum Sananim na Smíchově o zvýšenou policejní ochranu, jelikož na její pobočku stoupl počet útoků.[63] Smíchovské centrum se pro narkomany otevřelo v dubnu a začalo v domě vadit sousedům, kterým vadí zvýšený počet narkomanů v okolí.[63] Názor obyvatel přišla na protestní akci hájit Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS).[54] Kolem Sananimu se po 17. hodině objevovaly občanské hlídky DSSS, Vandas avizoval 8 až 10 lidí.[63]

Před komunálními volbami pomohla Eva Levá, někdejší starostka Výsluní a kandidátka č. 1 za DSSS, sestavila kandidátku konkurenční ODS.[64]

7. října obvinila policie dva příznivce DSSS, kteří ve středu na mítinku v Mostě nesli symboly soudem rozpuštěné Dělnické strany.[65] Hrozí jim až pět let vězení.[65] První případ, kdy někdo nesl následky za symboly Dělnické strany se stal během soudního jednání o rozpuštění DS, když řidič za oknem pražské tramvaje vystavil šálu s nápisem Dělnická strana.[65] Byl za to vyhozen z práce.[65]

V senátnách volbách 2010 kandidoval jako jediný za DSSS Tomáš Vandas (v senátním obvodě č. 4 – Most). Jeho kandidaturu podpořil olympijský vítěz ve vzpírání z Moskvy 1980 Ota Zaremba.[66] Vandas získal pouze 5,13% hlasů, čímž obsadil předposlední 7. místo.

13. října navštívil Tomáš Vandas s desetičlenným doprovodem Chanov, což místní brali jako provokaci.[67]

15. října napadli Romové u Záluží na Litvínovsku volební tým DSSS.[68] Podle DSSS poničili automobil a digitalní fotoaparát.[68] Kromě slovních výpadů došlo i k fyzickému napadení, jeden z členů DSSS skončil v nemocnici.[68] Pachatelé potom i se zbytkem nevylepených plakátů z místa odjeli.[68] V listopadu Okresní soud v Mostě dva útočníky odsoudil k roční podmínce, třetí si musel počkat na vedikt do 13. ledna 2012.[69]

21. října 2010 DSSS napadla v Kadani výsledky voleb kvůli údajnému uplácení romských voličů ze strany ODS, ta to odmítá.[70] Soud společnému návrh na neplatnost voleb, kterou podali komunisté, Věci veřejné, SPO-Zemanovci, DSSS a Zdravá Krupka, vyhověl.[71]

28. října legitimovala v Praze tři účastníky demonstrace DSSS za vlajky DS, kterou zrušil Ústavní soud, čímž vyjádřili podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, a mohou tak za to být stíháni.[72] Narušení projevu rozčílilo Tomáše Vandase, který obvinil policii z toho, že jí šlo pouze o přerušení jeho projevu.[72] Ukázal také na člena antikonfliktního týmu, který prý schválně provokuje na akcích DSSS, a označil ho za estebáka.[72]

1. listopadu 2010 BIS uvěřejnila zprávu, že se DSSS sice snaží působit navenek jednotně, ale uvnitř se zmítá ve sporech a hádkách, které vyústily v odchod několika jejích členů.[73]

5. listopadu 2010 se romští civilní zaměstnanci městské policie v Litvínově střetli s mužem, který měl čepici se znakem rozpuštěné Dělnické strany.[74] Muž odmítl spolupracovat a preventisté mu čepici sundali, za což byli později obviněni.[74] Romové byli po pár týdnech propuštěni z důvodu vypršení pracovní smlouvy.[74][75]

V listopadu dostal člen DSSS od soudu osmnáctiměsíční podmínku za nošení trika se zakázanými nacistickými symboly.[76] Muž byl v současnosti také souzen za hajlování.[76]

Na přelomu listopadu a prosince pohrozil starosta Nového Bydžova na Královéhradecku výtržníkům a gamblerům, kteří jsou z velké většiny Romové, že jim sebere sociální dávky.[77] Objevila se fáma, že vedení města chce spolupracovat s DSSS.[77] Starostovi totiž nabídl spolupráci Tomáš Vandas, který chtěl do Bydžova poslat „monitorovací“ týmy.[77]

DSSS (2011)[editovat | editovat zdroj]

3. ledna policie obvinila osmnáctiletého mladíka z Mostu za to, že v listopadu při pietním pochodu Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v Litvínově měl na čepici 9 společenky škodlivých odznaků (logo DS, 88 – číselný odkaz na nacistický pozdrav Heil Hitler ad.), čímž mu hrozí až 3 roky vězení.[78] Policie 20. ledna obvinila z projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka místopředsedkyni Dělnické mládeže Lucii Šlégrovou za držení vlajky DS a vychvalování německého nacionálního socialismu.[79] 19. května odsoudil mostecký okresní soud trestním příkazem k veřejně prospěšným pracím od 100 do 200 hodin tři příznivce DSSS za držení vlajky DS.[80] Šlégrová proto v lednu 2012 stanula před soudem a spolu se svým advokátem Petrem Kočím se námitkou pustila do soudního znalce Michala Mazla, který se později raději funkce vzdal sám, za to, že je Žid.[81] Petru Kočímu za námitku na podjatost soudního znalce Michala Mazla v extrémním případě hrozilo vyškrtnutí ze seznamu advokátů.[82][83] Okresní soud v Mostu tuto námitku zamítl a v médiích se ke Kočímu ostře vyjádřil například i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.[84][85] Proces ovšem zastínil výrok znalce Ivo Svobody, který obecně už dřív označil neonacisty za hovada.[86] Soud vyhověl námitce obhájce Šlégrové Petra Kočího, že je Svoboda podjatý a vyloučil ho z projednávání případu.[87] Soud zprostil viny Lucii Šlégrovou za držení vlajky DS, ale státní zástupce se proti rozsudku odvolal.[88]

Jelikož byl 34letý Rom Jindřich Volf obviněn ze znásilnění 21leté ženy,[89] svolala DSSS na 12. březen 2011 mítink do Nového Bydžova.[90] Na popud této demonstrace si stejné datum vybralo Za poklidné soužití v Novém Bydžově, shromáždění „proti rasismu a neonacisnu“ a Happening proti rasismu a neonacismu,[90] pořadaný anarchisty a antifašisty, kterého se chtěli zúčastnit i tamní Romové.[91] Policisté na koních při zásahu na Romy a další odpůrce extrémní pravice, mezi kterými byli i například bývalí ministři pro lidská práva Michael Kocáb a Džamila Stehlíková, kteří blokovali trasu pochodu DSSS, použili obušky a dělbuchy.[92] Při pochodu DSSS došlo ke střetu tří Romů s demonstranty, po kterém musel být jeden Rom transportován se zraněním hlavy do nemocnice.[93] 12. března starosta Nového Bydžova Pavel Louda, který původně žádal, aby pravicoví extremisté pochod odvolali,[94] což DSSS odmítla,[95] pár dní po demonstraci uznal, že příznivci DSSS se chovali korektně na rozdíl od odpůrců – Romů, antifašistů, anarchistů a aktivistů za lidská práva z Pirátské strany a ze Strany zelených, kteří změnili pod záminkou církevního procesí trasu svého pochodu a zablokovali trasu vyhrazenou radikálům.[96] Sdružení ROMEA se ohradilo žádostí o inspekci ministra vnitra, aby prošetřila adekvátnost policejního zásahu proti nenásilnému shromáždění, žádostí o vyšetřování následného útoku extremistů na tři Romy jako činu s rasovým podtextem a také stížností, že policie a město nezasáhly proti porušování zákonů na shromáždění DSSS.[96] Policie i starosta to ale odmítli – zásah vyhodnotili jako zákonný, oprávněný a přiměřený a k útokům na Romy zatím chybí důkazy.[96] Starosta po demonstraci kritizoval šéfa Strany zelených Ondřeje Lišku, který se v sobotu zasazoval o rozpuštění demonstrace „dělníků“ a odpůrce vyzýval k pokračování v blokádě.[96] Dále starosta ohlásil, že budou pokračovat razie proti příjemcům sociálních dávek v hernách.[96] 14. března policie obvinila 13 agresorů, kteří zbili Roma do bezvědomí, a 1 příznivce DSSS, který měl na sobě šálu DS, všem 14 obviněným hrozí 3 roky vězení.[97] 16. března podal Tomáš Vandas trestní oznámení na Radka Johna, který před demonstrací vyjádřil myšlenku, že by účet za policejní manévry v Novém Bydžově měla dostat k zaplacení Dělnická strana sociální spravedlnosti a její šéf Tomáš Vandas,[98] za výrok: „Jestli se zítra něco stane, ponese za to zodpovědnost pan Vandas a extremisté, protože on tam hledá krev, on tam hledá eskalaci“.[99] 5. dubna podal Louda na Ondřeje Lišku, Michaela Kocába a Džamilu Stehlíkovou trestní oznámení za podporu blokády ohlášené demonstrace DSSS.[100] Liška to popřel a prohlásil, že starosta lže a sympatizuje s pravicovými extremisty, protože dle svých slov šel krátce před zásahem policistů na odpůrce DSSS upozornit na protiústavnost pochodu DSSS k policejní stanici.[101] Dva měsíce po incidentu došlo podle starosty Pavla Loudy v Novém Bydžově k posunu díky zavedeným opatřením, akce dělnické strany prý vliv neměla.[102] Pražský vrchní soud v červnu 2011 Jindřichu Volfovi desetiletý trest, který mu udělil Krajský soud v Hradci Králové, zrušil a věc vrátil k novému projednání.[103] V Novém Bydžově byl od pochodu DSSS klid.[104][105] V říjnu 2011 okresní státní zástupce obžaloval 14 lidí.[106] V listopadu 2011 policie po prostudování videozáznamů podezírala 22letého muže z Nymburska z pronášení slov s rasovým podtextem, čímž mu v případě obžaloby a uznání viny od soudu hrozily až 2 roky vězení.[107] 13 lidí stíhaných za napadení Romů Královéhradecký okresní soud zprostil v prosinci 2011 obžaloby pro nedostatek důkazů (propagátora Dělnické strany a stíhaného za rasistická hesla se soudní líčení netýkalo), státní zástupce se však odvolal.[108] Krajský soud v Hradci Králové v prosinci 2012 po roce potvrdil zprošťující rozsudek okresního soudu – definitivně zprostil 13 obžalovaných.[109]

V březnu 2011 vznikla náboženská společnost Řád ozubeného kola, který vznikl jako recese, ale také jako reakce na rozpuštění Dělnické strany.[110] Odkaz na řád šel nalézt na stránkách DSSS, náboženská společnost však spojitost s DSSS odmítla.[110][111]

30. března ústecký krajský soud zamítl rozhodnutí krupské radnice zakázat pochod DSSS.[112] Členové DSSS tak chtěli připomenout případ Roma, který v Krupce brutálně zbil malého chlapce, a vyhradili si proto pro pochod 2., 9., 16., 23. a 30. duben.[112] Na 9. duben se iniciativa V Ústí neonacisty nechceme rozhodla uspořádat v Krupce shromáždění.[113] 9. dubna se pochodu DSSS účastnilo 150 lidí, z nichž byli tři (za rasovou nesnášenlivost, trestný čin na úřední osobě a neuposlechnutí výzvy) zatknuti.[114] Pochodu se postavilo na 500 anarchistů a Romů, kteří shromáždění uskutečnili coby náboženské, čímž ho nebylo třeba předem oznamovat.[115] Policie přesto shromáždění rozehnala a 5 z nich zatkla.[116] Z pochodu policie zatkla Slováka z ĽSNS,[116] který později u soudu dostal za rasistické výroky půlroční podmínku.[117] Teplický soud dotyčnému zabavil triko, opasek, čepici s kšiltem, odznak se zakázanými nacistickými symboly nebo přívěsek s replikou německého válečného kříže.[117] Na těle měl muž vytetovanou říšskou orlici.[117] DSSS si sice zamluvila všechny dubnové soboty pro pořádání demonstrací, nicméně 9. duben dle jejích členů splnil cíl.[118] Iniciativa V Ústí neonacisty nechceme o několik dní později oslovila severočeskou policii dopisem, aby se zúčastnila ekumenické mše, navazující na mši, kterou se její účastníci snažili zabránit pochodu Dělnické strany.[118] Sdružení Romea v červenci 2011 přerušilo spolupráci s odborem bezpečnostní politiky ministerstva vnitra za postup policie při pochodu pravicových extremistů v Krupce a Novém Bydžově, kdy policisté podle sdružení ignorovali rasistická hesla radikálů a naopak násilně zakročili proti účastníkům náboženského shromáždění.[119] Ministerstvo vnitra se proti kritice sdružení Romea ohradilo.[120]

3. února se radnice čtvrti Brno-střed a magistrát pokusily zabránit pochodu Dělnické mládeže na 1. máje kasační stížností až k Nejvyššímu správnímu soudu.[121] Ten žádost zamítl pro nedostatek důvodů.[122][123][124] Proti pochodu DSSS vyzvala iniciativa Brno blokuje.[125] Mezitím Dělnická mládež pozvala řečníky z německé NPD a rakouské Nationale Volkspartei.[126] Na 1. května se v Brně naplánovaly uspořádat 4 další akce – Ekumenická bohoslužba za překonání násilí, Májová romance s heslem Pod rozkvetlým stromem líbá se skin s Romem, V Brně neonacisty nechceme a Brno blokuje.[127] Oslavy 1. máje v Brně přivedly do ulic přes tisíc pravicových radikálů a jejich odpůrců.[128] Mezi odpůrci byli i bývalí ministři Ondřej Liška nebo Michael Kocáb.[129] Policie dokázala udržet oba tábory od sebe a zabránila větším problémům.[128] Jednomu příznivci Dělnické mládeže policie zabavila plynovou pistoli a její držitel byl předveden k podání vysvětlení na obvodní oddělení.[130] Policie zatkla celkem patnáct lidí z obou táborů.[128] Dva mladé extremisty, kteří zaútočili na policisty, obvinili policisté už 2. května z násilí proti úřední osobě, za což jim hrozí až čtyřletý pobyt ve vězení.[128] Dále obvinila šest příznivců Dělnické strany sociální spravedlnosti pro podezření z propagace neonacismu, když nesli transparent s nápisem „Evropo, povstaň!“, který může nepřímo odkazovat na heslo nacistů „Německo, povstaň!“.[128] 3. června Ústavní soud odmítl stížnost radnice Brno-střed, která žádala více času než tři dny na posouzení nahlášené akce radikálů, jako tomu bylo na 1. května u Dělnické mládeže, aby měli úředníci více času na sběr argumentů pro případné nepovolení takové akce.[131] Jednatřicetiletý Robin Siener 1. května z Národnědemokratické strany Německa (NPD) přednesl v němčině podle znalce extremistický projev, ze kterého ho chtěla česká policie obvinit.[132] Městský soud v Brně v září 2011 uložil podmínky šesti příznivcům Dělnické strany sociální spravedlnosti za transparent s nápisem „Evropo, povstaň!“ včetně předsedy Dělnické mládeže Eriku Lamprechtovi, odsouzenému k ročnímu vězení s podmíněným odkladem na 4,5 roku.[133] Impulsem pro důkladnější boj proti extremismu byly pro vládu pochody DSSS Brnem a Novým Bydžovem.[134]

2. dubna proběhla v Přerově policejní akce s názvem Přerovský dělník, a to z důvodu možné neohlášené demonstrace charakteru pravicových extremistů, členů Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejich příznivců a sympatizantů, kvůli fámě o smrti napadeného muže.[135] Na akci nikdo nedorazil.[135] Podle svědků na něj zaútočili dva Romové, čímž se DSSS rozhodla uspořádat akci s názvem Proti rasovému násilí na 25. červen.[136] Podle informací policie se měl k pochodu DSSS přidat hardbassový gang ze Zlína.[137] Přerovští Romové si ve stejný den naplánovali vlastní mítink mimo trasu pochodu DSSS.[138] Přerovská radnice se demonstrace DSSS obavála, protože když jí před 2 lety pořádala DS, skončila akce bitkami s policií a část účastníků byla navíc ozbrojená, například zápalnými lahvemi, a tak rozdávala rady lidem, kteří bydlí na trase pochodu DSSS, aby například schovali popelnice, květináče či stavební materiál, rozmontovali všechna lešení a hlavně přeparkovali auta.[139] 25. června se sešlo 200 příznivců DSSS na protestní akci.[140] Doprovod jim dělalo 700 policistů ze 6 krajů.[140] Policie při prohlídkách u extremistů objevila pistoli, dva teleskopické obušky, tři nože a několik tyčí.[140] Město vyšly přípravy na pochod DSSS na 200 000 Kč.[140] Pochod radikálů Přerovem stál zdejší radnici a policii podle prvních odhadů na bezpečnostních opatřeních více než jeden a čtvrt milionu korun.[141] Útočníci romské národnosti byli v listopadu stejného roku odsouzeni ke 4 a 5 letům vězení, oba se však odvolali.[142]

V květnu DSSS neodevzdala zprávu o hospodaření za minulý rok a ocitla se tak na seznamu stran, jimž by podle návrhu Sněmovny měla být pozastavena činnost.[143] Nakonec na seznamu nefigurovala.[144]

Vladislav Vilímec (2019)

2. května 2011 dostal kandidát DSSS Václav Prokůpek čtyřměsíční podmíněný trest se zkušební dobou rok a půl za zmlácení poslance ODS Vladislava Vilímce.[145] V květnu stejného roku byl ještě ke všemu obviněn za zbití téměř osmdesátiletého může.[146]

7. května se konaly opakované volby v Krupce, ve kterých se DSSS dostala do zastupitelstva se 7,1% hlasů.[147] Kvůli dalšímu kupčení,[148] ODS, ČSSD, DSSS a hnutí Zdravá Krupka napadly výsledky těchto voleb a soud jejich návrhu na opakování voleb vyhověl.[149][150]

17. června 2011 Krupkou prošlo v pátek večer první procesí Řádu ozubeného kola, kterého se účastnili příznivci DSSS včetně místopředsedkyně Dělnické mládeže Lucie Šlégrové.[151]

Zpráva o stavu lidských práv za rok 2010, zveřejněná v červenci 2011, oceňuje pokles činnosti extremistů a zákaz Dělnické strany.[152]

12. srpna 2011 zadrželi policisté v Třebíči Marka Hirata, zakladatele a velmistra Řádu ozubeného kola.[153] V Třebíči, kde se konalo 9. procesí Řádu, Hirato napadl dva vedoucí dětí, učastnící se sportovního soustředění u Domu dětí a mládeže.[153] Jednoho pořezal nožem na zápěstích a druhého ohrožoval bambusovou tyčí.[153] Když prchajícího muže policejní hlídka dostihla vytáhl na ně nůž, kterých měl u sebe celkem 7, a nechyběla mu ani maketa pistole, kterou vedoucím vyhrožoval, že ji použije.[153]

Proti prvnímu ročníku Prague Pride 13. srpna se rozhodla postavit DSSS.[154] Rozhodla se uspořádat protestní průvod stejně jako Mladí křesťanští demokraté s lidovci, Hnutím pro život nebo iniciativou D.O.S.T., v jejímž čele stál Ladislav Bátora,[155] kterého Miroslav Kalousek za tyto proti-homosexuální názory nazval „rasistou a náckem“ a požádal ho o odchod z ministersva školství.[156] Gay aktivisté věřili policejní ochraně.[157] Na akci DSSS přišlo pouze mezi 20 až 50 lidí, kteří na homosexuály nadávali a zdvihovali prostředníčky.[158] Policie tři z nich zatkla za hod dýmovnice, plastové láhve a ničení deštníku.[158]

Nepokoje na Šluknovsku 2011[editovat | editovat zdroj]

Na neplánovaný happening ve Varnsdorfu dorazili 19. srpna i příznivci Dělnické strany sociální spravedlnosti.[159]

Leták Občanského odporu

Na 26. srpna byla nahlášena demonstrace v Rumburku po útoku 20 Romů na 6 mužů, ke které DSSS výzývala k účasti na svých webových stránkách.[160] Svolal ji Jan S., který v 16 letech organizoval pochod neonacistů Rumburkem.[161] Rumburská radnice však demonstraci zakázala.[162] Podle Martina Šimáčka, šéfa Agentury pro sociální začleňování, se příznivci DSSS 26. srpna zúčastnili demonstrace ČSSD, kvůli které byla demonstrace DSSS zakázána, a rozdmýchávali na ní mezi lidmi nenávist.[163] Tomáš Vandas za to na něj podla trestní oznámení.[164]

DSSS nahlásila pochod v Novém Boru na 10. září 22. srpna 2011, několik dní po zdejším mačetovém útoku.[165] Radnice chtěla demonstraci zabránit.[166] Na 10. září 2011 DSSS ohlásila protesty také v Rumburku a Varnsdorfu.[167] Rumburská radnice se obávala, že extremisty z DSSS podpoří neonacisté ze Saska.[168] V Rumburku a Novém Boru se rozhodla v čele s kněžími a faráři DSSS postavit občanská iniciativa Nenávist není řešení, která vznikla 5. září a kterou podporuje například Český helsinský výbor, Ekumenická rada církví či Strana zelených.[169][170] V Novém Boru se sešlo přes 300 příznivců DSSS a stejný počet lidí se zúčastnil poklidné akce svolané iniciativou Nenávist není řešení.[171] V regionu bylo v pohotovosti 600 policistů.[171] Do Nového Boru přijel i ministr vnitra Jan Kubice a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která obyvatele vyzvala, aby nepřistupovali na argumenty extremistů a zvážili svou účast na jejich akcích.[171] Zhruba dvě stovky účastníků se sešly u domu obývaného Romy.[171] Bylo mezi nimi několik farářů, senátor Jaromír Štětina a Martin Šimáček.[171] Ve Varnsdorfu se sešlo 500 radikálů.[172] Při policejní kontrole autobusu s příznivci krajní pravice jeden z radikálů po hlídce vystřelil z plynové pistole.[172] Policie ho zadržela.[172] Protestující se poté vydali na neohlášený pochod a zamířili k největší varnsdorfské romské ubytovně.[172] Policejní těžkooděnci jim zatarasili cestu a z davu vylétly kameny, PET lahve a dělbuchy.[172] Několik lidí na těžkooděnce vystrkovalo nahé zadky.[172] Policie v souvislosti s trojící protestů zadržela a předvedla 21 lidí.[172] Dva podezírá z útoku na veřejnou osobu, další z přestupků.[172] V Rumburku se sešlo 200 lidí, především místních, ale na rozdíl od dvou předchozích měst tam panoval klid.[172] Situace ve Varnsdorfu využíval Tomáš Vandas, s jehož slovy se místní ztotožňovali.[173] Policie obvinila za protiromský pochod ve Varnsdorfu pět lidí.[174] Tři z nich viní z útoku na policistu, další dva z propagace zakázaných hnutí.[174] Za pochod v Novém Boru policie obvinila dva muže za schvalování žhářského útoku ve Vítkově a nacistickou tematiku na tričkách.[174] Novinář Josef Kopecký ve svém článku kritizoval premiéra Nečase, že dává prostor extremistům z DSSS.[175] V Novém Boru mezitím vznikla petice za zvýšení bezpečnosti, ale vyšla záměrně až po pochodu DSSS, aby nezvyšovala napětí.[176] Nový Bor začal s menšinou více spolupracovat.[177] DSSS na svých webových stránkách zvala na demonstraci 17. září ve Varnsdorfu kvůli neklidnému soužití s Romy.[178] Během pár měsíců získala v Novém Boru DSSS nové členy, kteří si zde chtěli založit stranickou buňku.[179] Policie v Anglii v září 2012 dopadla posledního podezřelého z mačetového útoku v Novém Boru, všem pěti dotyčným hrozí za pokus o vraždu až 20 let vězení nebo i výjimečný trest.[180] 4 z 5 útočníků obhajovala Klára Samková.[181] Soud začal 7. listopadu 2012.[182][183]

Na předvolebním mítinku DSSS 9. září 2011 v Krupce se sešlo 80 lidí a zazněly na něm protiromské výroky.[184] Ve třetích volbách v Krupce od roku 2010 získala DSSS v září 2011 dva mandáty v tamním zastupitelstvu.[185] Získala v obci 9,57% hlasů.[186] Spekulovalo se o tom, že Anna Holešinská (DSSS) by se mohla stát radní.[187] Nakonec se tak nestalo.[188]

Kvůli nepoklidnému soužití s Romy a fámě, že firma RPG Byty, největší vlastník nájemního bydlení v Havířově, nastěhuje do prázdných bytů další sociálně slabé obyvatele, DSSS svolala na 24. září protestní shromáždění v Opavě, Havířově a Ostravě.[189] Primátor Havířova Zdeněk Osmanczyk neměl ze shromáždění radost a bál se, že příznivci Dělnické strany budou rozdmýchávat nepokoje.[189] Podle politologa Tomáše Jarmary si DSSS vybírá lokality s větší koncentrací romského obyvatelstva, aby se mediálně zviditelnila.[189] Odborník na extremismus Miroslav Mareš tvrdil, že se může jednat o předběžnou přípravu na krajské volby 2012.[189] Po skončení shromáždění zhruba ve dvě hodiny odpoledne se několik desítek účastníků v průvodu vydalo ulicemi Havířova směrem k hotelovému domu Merkur, obyvanému i Romy.[190]

U protiromského pochodu, který byl svolán na 8. říjen v Ústní nad Labem, se očekávala účast kolem 950 lidí.[191] Policie očekávala přítomnost až stovky členů a příznivců extremistické DSSS, a proto se na ně připravovala.[191] Pochodu se účastnilo pouze 450 lidí.[192] Demonstranti skandovali hesla Nic než národ, Stop černému rasismu a Cikáni do práce.[192] V čele šli členové Dělnické strany sociální spravedlnosti, včetně svolavatele demontrace Milana Sůry.[192][193] Jeden muž přijíždějícímu na akci měl schovanou mačetu a policie ho zadržela.[192] Dále policie předvedla k výslechu dva z radikálů, kteří měli na bundách anglický nápis Blood and Honor (Krev a čest).[192]

Mítink DSSS 28. října dříve zakázal magistrát a jeho rozhodnutí potvrdil i soud, což jim šla ohlásit i pracovnice magistrátu.[194] Tu však demonstranti ignorovali, a to přestože měla megafon.[194] Tomáš Vandas v projevu mluvil o potlačování svobody slova a situaci v Česku přirovnal k totalitě.[194] Na místě kolovala petice proti stěhování sociálně slabých Romů do problémových městských částí.[194] Za nerozpuštění akce straně hrozí ve správním řízení pokuta do pěti tisíc korun.[194]

Příznivci DSSS ohlásili pochod v Rotavě na 29. říjen, z čehož měli strach Romové i místní.[195] Sice nedošlo k násilí, ale v rukou policistů skončily dvě baseballové pálky, dvě golfové hole a dokonce i dva řezáky na koberce.[196] Policie též zadržela dva lidi, které podezírají z propagace zakázaných ideologií.[196] Do ulic vyšla asi stovka Romů, které od demonstrantů oddělil policejní kordon.[196] DSSS přijely podpořit dva autobusy extremistů z Německa.[196] Demonstranti vykřikovali např. „Nic než národ!“.[196] Demonstrace se účastnila asi stovka místních, včetně tří učitelů základní školy.[197] Reakcí na tento pochod měla být „romská“ demonstrace, naplánovaná na 28. listopad.[198] Sami romští organizátoři mítink zrušili, aby nedošlo k další eskalaci napětí mezi Čechy a početnou menšinou.[199] Trestní oznámení na tři učitele, kteří se účastnili demonstrace DSSS, se rozhodl podat romský aktivista Vojtěch Pompa.[200]

Na konci října oznámil Lukáš Kohout vstup do DSSS.[201] Nakonec do ní nevstoupil.[202]

Ve Vimperku bylo založeno Hnutí za Vimperk bez nepřizpůsobivých občanů, kterému vyjádřila podporu jihočeská odnož DSSS, která uveřejnila na svých internetových stránkách text nazvaný Vimperk: město hrůzy a cikánské kriminality.[203] V listopadu ve Vimperku lidé z DSSS rozdávali noviny a vylepovali plakáty s textem, že pohár trpělivosti v soužití mezi místními a Romy přetekl.[204] Radnice Vimperku zakázala protestní shromáždění, které svolala na zdejší náměstí DSSS.[205] Vedení radnice své rozhodnutí zdůvodnilo mimo jiné obavami z rasových konfliktů.[205] DSSS proti zákazu mítinku podala žalobu ke krajskému soudu.[205] Krajský soud rozhodl, že mítink byl zakázán v rozporu se zákonem a umožnil tak jeho konání.[206] Ve Vimperku se 26. listopadu sešlo 300 lidí, z nichž zhruba 50 bylo příznívci DSSS.[207] Ve stejný den večer příznivci DSSS napadli a uráželi americkou zpěvačku Tonyu Graves, která od roku 1995 žije v Česku.[208] V restauraci jí jeden z nich srazil z hlavy čepici a plivnul na ni, dále jí podle vlastních slov tahali za vlasy a vyzývali ať táhne do Afriky.[208] Zachránili jí číšník a jeden štamgast.[208] DSSS se od incidentu distancovala a chtěla podat trestní oznamení pro pomluvu na zpěvačku i na některá média.[209][210][211] Policie nakonec zadržela oba sympatizanty DSSS a útočníky, kteří už byli v minulosti trestáni za propagaci nacismu (několikrát hajlovali, vykřikovali rasistická hesla a prali se s antifašisty).[212] V březnu 2012 čekal oba soud.[213]

16. listopadu DSSS odvolala pochod na litvínovské sídliště Janov, který se měl uskutečnit následujícího dne, kvůli obavám ze smogové situace, a tak vyzvala své příznivce na demonstraci v Praze,[214] která proběhne ve stejný den.[215] 17. listopadu se průvodu DSSS v Praze účastnilo asi 300 lidí, u některých byly nalazeny dělbuchy, pyrotechnika a nože.[216]

26. listopadu se v Praze před Obecním domem, kde byl zvolen Jiří Paroubek do čela nové strany Národní socialisté - levice 21. století, objevilo několik stoupenců Dělnické strany sociální spravedlnosti, podle nichž Paroubek není žádný národní socialista.[217]

V listopadu krasobruslař Tomáš Verner přijal roli v divadelní hře Vandaska souboru Ztracená existence, která je jakousi alegorií pro Dělnickou stranu.[218] Představení navštívil v Ypsilonce i předseda DSSS Tomáš Vandas, kterého si návštěvníci s ostychem prohlíželi.[218]

V listopadu za fámami o stěhování Romů v Lošticích stál podle starosty příznivec DSSS.[219]

V prosinci 2011 chtěla DSSS besedovat v Rotavě s místními občany, jenže z plánované besedy sešlo, protože se straně nepodařilo zajistit vhodné prostory.[220] Sportovci odmítli půjčit extrémistům v čele s předsedou strany Tomášem Vandasem halu s tím, že by ušpinili podlahu, a tak se beseda přesouvá na leden.[220]

DSSS (2012–současnost)[editovat | editovat zdroj]

V lednu svolala Dělnická mládež pochod Jihlavou na 18. únor.[221] Akce se údajně uskutečnila na podporu lidí v Srbsku.[221] Akce byla však náhlašena ve stejný den, kdy v projevu z roku 1943 Joseph Goebbels vyzval německý národ k totální válce.[221] Akce se zúčastnilo zhruba 50 lidí, proti kterým vyšly do ulic stovky odpůrců pochodu, mezi nimiž byli především lidé z Antify, ale i Romové a školáci.[222]

15. ledna se ve Varnsdorfu konala demonstrace, uspořádaná kvůli údajnému útoku pětice Romů na místní rodinu.[223] Mezi demonstranty se vmísilo i několik členů Dělnické strany sociální spravedlnosti s praporem, což zklamalo jednoho z organizátorů protestu, kterých chtěl udělat demonstraci bez těchto lidí.[223] Když v děčínské nemocnici zemřela žena, kterou spolu s jejím mužem a synem napadla o silvestrovské noci ve Varnsdorfu skupinka Romů, DSSS žádala vyšetření případu, přísné potrestání viníků a připravovala svolání protestní demonstrace.[224] DSSS jí nahlásila na 29. leden.[225] Protestního shromáždění a následného pochodu se zúčastnilo zhruba 300 lidí, 10 z nich pokřikovalo na Romy na balkonech, když procházeli ulicí, kde Romové žijí.[226] V září případ mířil před soud, trojici obžalovaných za silvestrovský útok hrozí až tři roky vězení.[227]

V únoru 2012 policisté zadrželi a obvinili členku DSSS Michaelu Dupovou kvůli tetováním se zakázanými extremistickými symboly.[228] Za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka jí hrozily jí až tři roky vězení.[228] Dupová čelila obvinění z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka již v říjnu 2009.[228] V prosinci 2008 se v centru Prahy údajně podílela na vylepování propagačních samolepek Národního odporu, neformální organizace českých neonacistů.[228] Dříve prý také organizovala shromáždění ultrapravice v Jihlavě a podle spisu zajistila bubny a vyrobila smuteční věnec na počest padlých vojáků Wehrmachtu.[228] Podílela se též na organizaci a pořádání koncertu takzvané white power music na podporu stíhaných a odsouzených neonacistů v Srbech na Kladensku, kterého se zúčastnilo 120 lidí.[228] Podle obžaloby věděla, že při koncertu budou účinkující i přítomní šířit ideje nacismu a neonacismu.[228] V roce 2011 jí brněnský městský soud uložil sedm měsíců podmíněně odložených na zkušební dobu dvou let za výroky, které pronesla na prvomájové demonstraci v Brně v roce 2009.[228] Druhý den byla puštěna na svobodu, protože státní zastupitelství s návrhem na vzetí do vazby nesouhlasilo.[229]

Dopady zákazu Dělnické strany podle policie (k druhému výročí zákazu Dělnické strany):[230]

  • jsou „opatrnější“ v mnoha ohledech
  • pro některé čelní neonacisty to byl konec „politické kariéry“
  • obecně skončila jejich přímá orientace a spolupráce s neonacisty v otevřené formě
  • pravicově extrémistické hnutí se rozhádalo ohledně dalšího směřování (ano či ne s DSSS)
  • snížily se počty členů DSSS na shromážděních (ubyli neonacisté, pro které již není strana dostatečně radikální, atd.)
  • nově orientace spíše na německou krajně pravicovou NPD
  • trestní stíhání symboliky DS

Na začátku března 2012 Tomáš Vandas oznámil kandidaturu na prezidenta ČR.[231]

Kvůli útoku narkomana na policistu, svolala DSSS pochod v Chanově.[232] Z předpokládaných až 200 dorazilo pouze 70 účastníků, kteří podle knězů, kteří organizovali bohoslužbu iniciativě Nenávist není řešení, znesvětili Velikonoce.[233] Obžalovanému útočníkovi hrozilo za těžké ublížení na zdraví až 10 let vězení.[234]

V dubnu 2012 DSSS předběhla předáky Holešovské výzvy a zaregistrovala si pod tímto názvem občanské sdružení.[235] Iniciativa uvedla, že na ně podá žalobu nebo trestní oznámení.[235] Podle údajů ministerstva vnitra je členem jeho přípravného výboru místopředseda DSSS Jiří Štěpánek.[235] Strana se tím podle serveru Týden.cz snaží získat další příznivce před prezidentskou kandidaturou svého předsedy Tomáše Vandase.[235] V dubnu vznikla Hradecká výzva, která se odloučila od Holešovské, protože chce levicovější zaměření původního sdružení, a chce se distancovat od kroku DSSS, která dala vzniku Holešovské výzvě coby sdružení u ministerstva vnitra.[236] Podle Štefana Kušníra, jednoho z lídrů Hradecké výzvy, to byla politická objednávka, která měla za cíl zdiskreditovat Holešovskou výzvu.[237]

Po napadení patnáctiletého chlapce třemi Romy, svolala Dělnická mládež na 22. duben pochod Břeclaví.[238] Očekával se příjezd až 300 příznivců DM.[239] Pochodu DM se hodlala postavit proromská iniciativa Nenávist není řešení z Ústí nad Labem.[239] Břeclavský starosta Oldřich Ryšavý (ČSSD) vyzval, aby se lidé z facebookové iniciativy Pochod za Peťu, která s extremisty půjde ve stejnou dobu stejnou trasou, důsledně oddělili od přívrženců radikálního hnutí, protože myšlenky Dělnické mládeže jsou podle něj totiž naprosto protichůdné k původnímu smyslu té akce.[239] Na pochod Břeclaví se vydalo zhruba 2 000 lidí, z toho bylo jen 200 radikálů.[240] Demonstranti nesli transparenty s nápisy „Radnice spí, cikán vraždí“ či „Zastavme cikánský teror“.[240] Ozývaly se výkřiky „Cikáni do práce!“ a další hesla.[240] Než pochod začal policisté legitimovali jednoho z účastníků, který měl u sebe údajně obušek.[240] Vandas a jeho spolupracovníci před radnicí vyzývali lidi, aby volili DSSS v krajských volbách.[240]

DSSS na 1. máj pozvala do Prahy zástupce NPD.[241] Policie se připravila na zamezení střetu krajní pravice a levice.[242] 1. května se na Václavském náměstí sešlo kolem stovky příznivců DSSS.[243] DSSS se však na Můstku, kde demonstrace začala, střetla s anarchisty.[243] Přestože policie stála mezi znepřátelenými skupinami, šarvátkám zcela nezabránila.[243] Vzduchem letělo několik lahví, kamenů i sklenic.[243] Záchranáři poté ošetřili několik zraněných.[243] Policie kvůli šarvátce na Můstku zadržela 22letého muže pro podezření z výtržnictví a napadení úřední osoby poté, co nastříkal policistům do obličeje slzný plyn.[243] Při incidentu byli lehce zraněni tři policisté a dva demonstranti.[243] Jeden z mužů zákona musel do nemocnice.[243] Vandas kritizoval vládu, reformu policie či server Romea.cz.[243] Mimo Vandase vystoupil i šéf bavorské pravicově nacionalistické strany nebo zástupce Dělnické mládeže.[243]

Místní organizace DSSS v Chotěbuzi se rozhodla na 19. květen uspořádat protestní shromáždění na podporu pana Jaroslava Šebesty, který ze strachu z vykradení kuší zabil Martina Hospodiho, který byl romského původu.[244] Na mítink dorazilo jen asi 30 lidí.[245] Postupně se z akce stával stranický mítink, na kterém například Václav Komárek z Ostravy žádal, aby lidé podpořili předsedu strany Tomáše Vandase jako prezidentského kandidáta.[245]

V anketě z července 2012 se na serveru iDNES.cz Tomáš Vandas umístil na sedmém místě ze 13 kandidátů.[246]

DSSS se podle srpnové zprávy ÚOOZ snažila sjednotit scénu prostřednictvím tématu „anticikánismu“.[247]

Podle předvolebního průzkumu agentury SC&C by DSSS v krajských volbách v Karlovarském kraji dostala 2,5% hlasů a v Libereckém kraji pouhé 2% hlasů.[248][249]

Vladimír Franz začal v srpnu svou prezidentskou kampaň podepsáním petic dvanácti svým soupeřům.[250] Odmítl však podepsat petici Tomáše Vandase a Petra Cibulky, protože je nepovažuje za demokraticky smýšlející kandidáty.[250]

5. září 2012 někdo v Praze zaútočil zezadu s teleskopickým obuškem na Tomáše Vandase.[251] Neznámý pachatel za výkřiků hesel ’Antifa’ ho nejdřív kopal, poté sáhl po zbrani, ale útok Vandas odrazil.[251] Vandas řekl, že je v pořádku a že ho podobné útoky nezastaví.[251]

Ve studentských volbách 2012 se DSSS umístila s 10,4% hlasů na třetím místě.[252][253] V severočeském kraji s 18,4% hlasů volby DSSS dokonce vyhrála.[254]

Na 15. září DSSS naplánovala ve Šluknově a Rumburku předvolební mítink a ve Varnsdorfu pochod nazvaný „Za pořádek a bezpečí v ulicích“.[255] Ve Varnsdorfu se pochodu, který vedl i kolem problémových domů, účastnilo 200 až 250 lidí.[256]

Podle průzkumu agentur SC&C a STEM/MARK pro pořad Otázky Václava Moravce speciál, podporuje DSSS v Ústeckém kraji 4 procenta voličů, čímž se volební lídr Petr Kotáb mohl zúčastnit debaty již zmíněného pořadu.[257]

I na začátku října 2012 byl Tomáš Vandas od potřebného počtu podpisů na prezidentskou kandidaturu daleko.[258]

Romy ve Štětí pobouřily desítky letáků, které je vyzývaly, aby při volbách dali svůj hlas Dělnické straně sociální spravedlnosti.[259] „Cikáni, volte Dělnickou stranu sociální spravedlnosti pro vaše sociální jistoty,“ hlásaly plakáty s logy DSSS a odkazem na webové stránky strany.[259] DSSS ovšem tvrdí, že s plakáty nemají nic společného.[259]

Na 6. říjen svolal Milan Sůra, kandidát DSSS, do Ústí nad Labem Pochod proti nepřizpůsobivým.[260]

Na 10. říjen DSSS svolala k předvolebnímu mítinku na sídliště, obyvané především Romy, v Krupce na Teplicku, kde má dva zastupitele.[259]

Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že by v Ústeckém kraji v případě, že by se DSSS dostala do zastupitelstva, zakázal TOP 09 s ní spolupracovat.[261]

V krajských volbách 2012 v obci Brada-Rybníček získala DSSS 18% hlasů.[262]

Na konci října 2012 nasbíral Tomáš Vandas pro vstupu do prezidentské volby pouze zhruba 38 tisíc podpisů z potřebných 50 tisíc.[263] Pět dní před vypršením času na podání kandidatury oznámil, že vzdal sběr podpisů, kterých sesbíral dle svých slov 39 126.[264][265]

Jiří Zimola, jihočeský hejtman za ČSSD, by se nebál jednat o koalici s DSSS.[266]

Během ceremoniálu v Teplicích, při kterém se slavnostně odhalila busta ruského cara Petra Velikého, řečnil i Pavel Svoboda, kandidát DSSS v krajských volbách.[267]

Podle vládní zprávy 2012 o stavu romské menšiny byli v roce 2011 nejvýraznějším představitelem pravicových extremistů zástupci DSSS.[268]

Miloš Zeman označuje DSSS za „protofašistickou“ formaci.[269]

Na 17. listopad svolala DSSS demonstraci do Brna, kam mělo podle odhadu dorazit 250 lidí.[270] Sešlo se jen zhruba 200 členů a sympatizantů Dělnické mládeže.[271] Podle Tomáše Vandase 17. listopad představuje den, kdy jeden zločinecký režim byl nahrazen ještě zločinnějším režimem.[271] Demonstranti skandovali hesla jako Radikálně, sociálně, nacionálně, Češi Čechům, policejní stát a Češi pojďte s námi.[271]

Volby[editovat | editovat zdroj]

Volby v roce 2004[editovat | editovat zdroj]

Strana občanů republiky České (SORČ) musela stáhnout z televizního vysílání spot, kterým chtěla přesvědčit voliče před eurovolbami.[272] Bez souhlasu kapely v něm totiž použila píseň skupiny Ready Kirken Zejtra mám.[272] Hudebníci však nežádali finanční vyrovnání, spokojili se s omluvou.[272] Strana ve volbách do Evropského parlamentu obdržela 0,11% (2 585) hlasů.

Volby v roce 2006[editovat | editovat zdroj]

Do sněmovních voleb 2006 nepostavila svou kandidátku, ale vyslala svých 27 kandidátů na listiny národně konzervativní strany Právo a Spravedlnost.[273]

Volby v roce 2008[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do zastupitelstev krajů 2008 nepostavila svou kandidátku, ale celorepublikově se spojila s Dělnickou stranou do volební strany pod názvem Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v Plzeňském kraji nesla název Dělnická strana - NE americkému radaru!), přičemž DSSS navrhla 24 svých kandidátů (tj. zhruba jednu desetinu z kandidátů koalice).

Volby v roce 2010[editovat | editovat zdroj]

Za stranu v těchto volbách celkem kandidovalo 336 osob – z toho Dělnická strana sociální spravedlnosti 189, Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa 16, NÁRODNÍ PROSPERITA 2, Demokratická strana Československa 1, Moravané (strana) 1, Dělnická strana 1, zbytek tvořili nestraníci.[274] Zisk ve volbách činil 1,14 % (59 888 hlasů).

Volby v roce 2013[editovat | editovat zdroj]

Za DSSS kandidovalo 343 kandidátů a získala 0,86 % (42 901) hlasů, což bylo zhoršení oproti minulým volbám.

Volby v roce 2014[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do obecních zastupitelstev strana kandidovala v 50 městech. V některých, jako třeba v Praze, kandidovala v koalici se stranou NE Bruselu – Národní demokracie. Oproti volbám v roce 2010 si strana polepšila ze 2 mandátů na 6, z čehož tři získala v Duchcově, kde následně s ČSSD a KSČM uzavřela koalici a předseda krajské organizace DSSS Ústeckého kraje Jindřich Svoboda byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolen do rady města.

Volby v roce 2016[editovat | editovat zdroj]

V krajských volbách 2016 strana kandiduje ve všech krajích, z toho v Olomouckém, Moravskoslezském, Královéhradeckém, Libereckém, Středočeském a Kraji Vysočina působí v koalici se stranou Národní fronta.[275]

Do senátních voleb 2016 strana vyšle čtyři kandidáty. V obvodu č. 4 - Most kandiduje bývalý sportovec Ota Zaremba, v obvodu č. 31 - Ústí nad Labem předseda strany Tomáš Vandas, v obvodu č. 64 - Bruntál pedagog Jaroslav Chalupa a v obvodu č. 70 - Ostrava-město Petr Borna.[276]

Programové teze[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní programové teze strany patří:[277]

  • Vystoupení z EU a NATO
  • Vypovězení ilegálních přistěhovalců
  • Zavedení jednokomorového parlamentu (odstranění Senátu)
  • Zrušení státních dotací pro politické strany za mandáty poslanců a senátorů
  • Zavedení odvolacího práva voličů vůči poslancům
  • Větší samostatnost měst a obcí v právní, a daňové oblasti
  • Zřízení zemských hranic Moravy a Slezska
  • Zákaz homosexuálních sňatků
  • Obnovení trestu smrti
  • Prošetření tzv. malé a velké privatizace
  • Obnovení cechů
  • Navýšení rodičovského příspěvku
  • Podpora tradičních rodin

Vedení strany[editovat | editovat zdroj]

  • Tomáš Vandas – předseda
  • Jiří Štěpánek – výkonný místopředseda
  • Erik Lamprecht – tajemník
  • Svatopluk Černý – místopředseda
  • Jiří Froněk – místopředseda

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dělnická strana.

Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Poznámka
2006 12 756 0,23 0 Strana kandidovala pod kandidátní listinou Právo a Spravedlnost.
2010 59 888 ▲ 47 132 1,14 ▲ 0,91 0
2013 42 906 ▼ 16 982 0,86 ▼ 0,28 0
2017 10 402 ▼ 32 504 0,20 ▼ 0,66 0

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů
2004 2 585 0,11% 0
2009 25 368 ▲21 079 1,07% ▲0,94 0
2014 7 902 ▼13 177 0,52% ▼0,55 0
2019 4 363 ▼3 539 0,18% ▼0,34 0

Volby do krajských zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Změna Hlasy v % Změna Poznámka
2008 28 865 0,99% Strana kandidovala pod kandidátní listinou Dělnická strana.
2012 41 712 ▲ 12 847 1,58% ▲ 0,59
2016 22 732 ▼ 18 980 0,90% ▼ 0,68

Volby do obecních zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna
2006 8 233 0,01% 3
2010 198 848 ▲ 190 615 0,22% ▲ 0,21 2 ▼ 1
2014 63 794 ▼ 135 054 0,06% ▼ 0,16 2

Pojetí stavovského státu podle Ladislava Malého[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 vydal Ladislav Malý, člen Dělnické strany sociální spravedlnosti (bývalý člen předsednictva Dělnické strany) v edici Národovecká knihovnička sešitovou publikaci č. 3 pod názvem „Stavovský stát. Stavovská demokracie jako řešení současné krize”.[278][279][280]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Fandí Idnes neonacistické DSSS?. Manipulátoři.cz [online]. 2018-04-19 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Soud se špičkami zakázané Dělnické strany byl odročen na listopad. iDNES.cz [online]. 2010-09-30 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Studenti potopili ČSSD, jejich volby vyhrála TOP 09. Uspěli i neonacisté. iDNES.cz [online]. 2010-05-14 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Oslavy 1. máje v Praze. Jakeš, Vandas a stovky policistů v ulicích. iDNES.cz [online]. 2010-05-06 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Království, konopí či konec fízlokracie. Nahlédněte do světa malých stran. iDNES.cz [online]. 2010-05-16 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Starosta Krupky z ODS připustil spolupráci s „dělníky“. Nečas je proti. iDNES.cz [online]. 2010-08-13 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Proč uspěli u studentů neonacisté? Recese i radikalismus, míní politici. iDNES.cz [online]. 2010-05-14 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Extremisté z DSSS chtějí do voleb, lidi budou vábit na anticikánismus. iDNES.cz [online]. 2012-02-13 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD. iDNES.cz [online]. 2017-10-22 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Předvolební průzkum: Chtějí české politické strany zavést proti-rouhačský zákon?. osacr.cz [online]. 2017-10-17 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d Jan Broj * 1932. Paměť národa [online]. ? [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Broj, Jan, 1932-2015. biblio.hiu.cas.cz [online]. ? [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ DOKUMENT: Seznam 25 kandidujících stran a hnutí. iDNES.cz [online]. 2006-03-29 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Dělnická strana si vyrobila alibi k soudu a chystá šampaňské. iDNES.cz [online]. 2010-01-09 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ https://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Historie.aspx?id=227&typ=0
  16. ↑ https://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/Vypis_Historie.aspx?id=252&typ=0
  17. ↑ a b c Dělnická strana se rozpuštění nebojí, na stejné adrese už sídlí „příbuzná“. iDNES.cz [online]. 2009-10-16 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  18. ↑ Dělnická strana slaví, soud zamítl návrh vlády na její zrušení. iDNES.cz [online]. 2009-03-04 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ Nejhorším ministrem byl podle čtenářů Kocáb. Jako jediný ve vládě zůstává. iDNES.cz [online]. 2009-05-04 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Soud rozpustil Dělnickou stranu. Ovládají ji militantní rasisti. iDNES.cz [online]. 2010-02-17 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Politologové se neshodují, zda soud rozpustí Dělnickou stranu. iDNES.cz [online]. 2010-02-16 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ Nejvyšší správní soud rozhodne o rozpuštění Dělnické strany. iDNES.cz [online]. 2010-02-16 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Jdeme do voleb, potvrdil šéf zrušené Dělnické strany. Zákon tomu nebrání. iDNES.cz [online]. 2010-02-17 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b Vandas může založit novou Dělnickou stranu se stejným názvem i logem. iDNES.cz [online]. 2010-02-18 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  25. ↑ Extremisté z Dělnické strany půjdou do voleb pod hlavičkou se dvěma S navíc. iDNES.cz [online]. 2010-02-20 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  26. ↑ Ústavní soud odmítl návrh Dělnické strany proti jejímu rozpuštění [online]. Brno: Ústavní soud, 31. 5. 2010 [cit. 2010-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  27. ↑ Rozpuštění Dělnické strany platí, Ústavní soud zamítl její stížnost. iDNES.cz [online]. 2010-05-31 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  28. ↑ Evropský soud pro lidská práva: Extremistická Dělnická strana je definitivně rozpuštěna. Romea.cz [online]. 2013-04-10 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  29. ↑ Fischer se loučil s poslanci a pochválil se. Vláda připraví návrhy dalších úspor. iDNES.cz [online]. 2010-05-27 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  30. ↑ Podpořte Dělnickou mládež. www.delnickamladez.cz [online]. [cit. 25-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-10-2013. 
  31. ↑ a b c d e Vandase opouštějí největší radikálové. Kvůli penězům i programu. iDNES.cz [online]. 2010-03-11 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  32. ↑ Facebook poprvé ovlivní výběr poslanců. Voliče svádí i k prodeji hlasu. iDNES.cz [online]. 2010-03-05 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b c d https://www.jsns.cz/projekty/studentske-volby/vysledky-studentskych-voleb
  34. ↑ Věkové hranice se bortí: k volbám v šestnácti, na studia v důchodu. iDNES.cz [online]. 2010-08-06 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 
  35. ↑ První máj přivede do ulic slibující politiky, extremisty i tisíc policistů. iDNES.cz [online]. 2010-04-29 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  36. ↑ Extremisté lapají ovečky na Facebooku, varuje zpráva kontrarozvědky. iDNES.cz [online]. 2010-07-30 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b c d Oslavy 1. máje v Praze. Jakeš, Vandas a stovky policistů v ulicích. iDNES.cz [online]. 2010-05-01 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  38. ↑ Vandas a další členové DSSS se odvolali, soud znovu projedná jejich projevy. iDNES.cz [online]. 2010-07-30 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b Vandasův kandidát vystřelil při šarvátce v paneláku, incident vyšetřuje policie. iDNES.cz [online]. 2010-05-03 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  40. ↑ Národní prosperita odstupuje z voleb, nejsou prý svobodné. iDNES.cz [online]. 2010-05-06 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  41. ↑ Mladík hodil na mítinku dvě vajíčka po Vandasovi, netrefil se. iDNES.cz [online]. 2010-05-07 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  42. ↑ GLOSA: Oranžový žralok plave v televizním předvolebním moři nudy. iDNES.cz [online]. 2010-05-12 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  43. ↑ Špinaví Ukrajinci, zfetovaní squateři. Budu vážit slova, tvrdí dvojka „véčkařů“. iDNES.cz [online]. 2010-05-14 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  44. ↑ Kampaň jde do finále, strany ukážou předvolební spoty. iDNES.cz [online]. 2010-05-12 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  45. ↑ Humor, sliby i trapnost. Podívejte se na předvolební spoty stran. iDNES.cz [online]. 2010-05-12 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  46. ↑ Dělnická strana si stěžuje, v Opavě prý chybějí její volební lístky. iDNES.cz [online]. 2010-05-25 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  47. ↑ Fotky skinů, úryvky z rasistické knihy. Příručka radí, jak učit o neonacismu. iDNES.cz [online]. 2010-05-27 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  48. ↑ Losování rozdalo čísla na volební kandidátky. ODS má 26, ČSSD 9. iDNES.cz [online]. 2010-04-13 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 
  49. ↑ Slabá náplast pro ČSSD, 357 milionů za čtyři roky. Peníze dostane devět stran. iDNES.cz [online]. 2010-05-29 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  50. ↑ První obec na Havlíčkobrodsku měla sečteno za čtyřicet minut. iDNES.cz [online]. 2010-10-16 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  51. ↑ a b Má za ženu cizinku a radikálů se bojí, z obce nakloněné Dělnické straně se odstěhuje. iDNES.cz [online]. 2010-06-05 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  52. ↑ Vandas a další členové DSSS se odvolali, soud znovu projedná jejich projevy. iDNES.cz [online]. 2010-06-01 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  53. ↑ a b Soud v Brně dal extremistům kolem Vandase pokuty a podmínky. iDNES.cz [online]. 2010-05-19 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  54. ↑ a b c Jednou budete na lavici obžalovaných vy, vyhrožoval Vandas žalobci. iDNES.cz [online]. 2010-11-19 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  55. ↑ Soud potvrdil předákům zrušené Dělnické strany podmínky a pokuty. iDNES.cz [online]. 2011-05-10 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  56. ↑ Extremisté míří do Brna podpořit předáky zrušené Dělnické strany. iDNES.cz [online]. 2012-01-03 [cit. 2019-06-03]. Dostupné online. 
  57. ↑ Soud potvrdil podmínky šesti předákům zrušené Dělnické strany. iDNES.cz [online]. 2012-01-05 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  58. ↑ Vandas vyslal do Ředhošti na Litoměřicku stranické hlídky. iDNES.cz [online]. 2010-06-08 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  59. ↑ Policie se bojí násilností v Ředhošti. Kvůli sporu s Romy sem míří radikálové. iDNES.cz [online]. 2010-06-17 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  60. ↑ Do sporů mezi starousedlíky a Romy v Ředhošti se vloží zastupitelstvo. iDNES.cz [online]. 2010-06-10 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  61. ↑ Pochod homosexuálů ohlídají stovky policistů, do ulic vyjdou i radikálové. iDNES.cz [online]. 2010-06-23 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  62. ↑ Centrem Brna projde průvod tolerance, kvůli radikálům bude vylidněné. iDNES.cz [online]. 2010-06-25 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  63. ↑ a b c Policie chrání protidrogové centrum, lidé ho ničí a zaujalo hlídky DSSS. iDNES.cz [online]. 2010-10-01 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  64. ↑ Kandiduje za Vandasovy nacionalisty, ale pomáhá s kandidátkou i ODS. iDNES.cz [online]. 2010-10-06 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  65. ↑ a b c d Policie obvinila mladíky, kteří nesli symboly zakázané Dělnické strany. iDNES.cz [online]. 2010-10-07 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  66. ↑ Policie zadržela na mítinku „dělníků“ tři muže. Kvůli vlajce zrušené strany. iDNES.cz [online]. 2010-10-06 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  67. ↑ Vandas navštívil Chanov. Je to provokace, říkali místní. iDNES.cz [online]. 2010-10-13 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  68. ↑ a b c d Romové na Mostecku zbili volební tým Vandasových straníků. iDNES.cz [online]. 2010-10-15 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  69. ↑ Soud začal projednávat zbití vandasovců při vylepování plakátů. iDNES.cz [online]. 2010-11-03 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  70. ↑ Soud řeší údajné kupčení s hlasy v Kadani a Krupce. iDNES.cz [online]. 2010-10-21 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  71. ↑ V Krupce na Teplicku se budou ve třech okrscích opakovat volby. iDNES.cz [online]. 2010-11-08 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  72. ↑ a b c VIDEO: Jste estébák, křičel Vandas z DSSS na policistu. iDNES.cz [online]. 2010-10-28 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  73. ↑ Extremisté se v Česku bojí, přesunuli se do ciziny a zajímá je hip hop. iDNES.cz [online]. 2010-11-01 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  74. ↑ a b c Hájili jsme zákon, brání se romští preventisté po střetu s příznivcem „dělníků“. iDNES.cz [online]. 2010-11-10 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  75. ↑ Exstarosta Litvínova Volák míří na ministerstvo spravedlnosti. iDNES.cz [online]. 2011-03-18 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  76. ↑ a b Člen Dělnické strany dostal podmínku za zakázané symboly na oblečení. iDNES.cz [online]. 2010-11-26 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  77. ↑ a b c Romové v Bydžově ze strachu o dávky vyklidili herny, bojí se extremistů. iDNES.cz [online]. 2010-12-12 [cit. 2019-05-11]. Dostupné online. 
  78. ↑ Mladík měl na čepici symbol zrušené Dělnické strany, hrozí mu tři roky vězení. iDNES.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  79. ↑ Policie obvinila aktivistku za řečnění v Janově o nacionálním socialismu. iDNES.cz [online]. 2011-01-20 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  80. ↑ Za držení vlajky Dělnické strany nařídil soud veřejně prospěšné práce. iDNES.cz [online]. 2011-05-19 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  81. ↑ Je to Žid, útočí extremistka na soudního znalce Mazla. iDNES.cz [online]. 2012-01-10 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  82. ↑ Za „podjatého Žida“ hrozí právníkovi extremistky kárné řízení. iDNES.cz [online]. 2012-01-10 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  83. ↑ Advokáti dali ruce pryč od Kočího. Námitku vůči „Židovi“ ještě posoudí. iDNES.cz [online]. 2012-01-16 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  84. ↑ Soud odmítl část námitek proti znalci Mazlovi, o židovství nerozhodl. iDNES.cz [online]. 2012-01-13 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  85. ↑ Námitka kvůli údajnému židovství znalce Mazla je nesmysl, rozhodl soud. iDNES.cz [online]. 2012-01-23 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  86. ↑ Jsou to hovada, řekl znalec o neonacistech. Soud zváží, zda je podjatý. iDNES.cz [online]. 2012-01-25 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  87. ↑ Soud vyloučil znalce z případu radikálky, označil extremisty za hovada. iDNES.cz [online]. 2012-04-10 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  88. ↑ Za vlajku rozpuštěné Dělnické strany nelze trestat, rozhodl soud. iDNES.cz [online]. 2012-04-13 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  89. ↑ Soud otevřel znásilnění, které zažehlo protiromské tažení v Bydžově. iDNES.cz [online]. 2011-01-20 [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. 
  90. ↑ a b Bydžov se chystá na sobotní protesty: z ulic mizí dlažební kostky. iDNES.cz [online]. 2011-03-10 [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. 
  91. ↑ Za hnutí studentů proti krajní pravici v Bydžově se maskovali anarchisté. iDNES.cz [online]. 2011-01-25 [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. 
  92. ↑ Extremisté prošli Bydžovem, policisté na koních rozehnali odpůrce obušky. iDNES.cz [online]. 2011-03-12 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  93. ↑ Extremisté napadli v Bydžově tři Romy, jeden musel do nemocnice. iDNES.cz [online]. 2011-03-12 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  94. ↑ Do Bydžova se chystá dělnická strana, může z něj být druhý Janov. iDNES.cz [online]. 2011-02-08 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  95. ↑ Radikálové odmítli odvolat pochod Bydžovem. Policie prověřuje další potyčku. iDNES.cz [online]. 2011-02-17 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  96. ↑ a b c d e Bydžov se vrací ke kontrole heren, Romové si stěžují na tvrdý zásah. iDNES.cz [online]. 2011-03-15 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  97. ↑ Policie prohlédne záběry z Bydžova, chce překontrolovat chování extrémistů. iDNES.cz [online]. 2011-03-14 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  98. ↑ Policejní zásah v Bydžově by měli zaplatit Vandasovi dělníci, míní John. iDNES.cz [online]. 2011-03-11 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  99. ↑ Vandas podal trestní oznámení na Johna. Tvrdí, že ho pomlouval. iDNES.cz [online]. 2011-03-16 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  100. ↑ Starosta Bydžova podal trestní oznámení na Lišku s Kocábem. iDNES.cz [online]. 2011-04-05 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  101. ↑ Starosta Bydžova lže a sympatizuje s extremisty, reaguje Liška na trestní oznámení. iDNES.cz [online]. 2011-05-05 [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  102. ↑ Bydžov po bouři: mluvčí Romů hovoří o bublině, starosta chválí represi. iDNES.cz [online]. 2011-05-03 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  103. ↑ Znásilnění, které zažehlo protiromské tažení, se vrací krajskému soudu. iDNES.cz [online]. 2011-06-28 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  104. ↑ Tři členy rodiny na dávkách načapali v herně, jinak se Bydžov zklidnil. iDNES.cz [online]. 2011-08-26 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  105. ↑ V Novém Bydžově budou střežit klid v ulicích i Romové. iDNES.cz [online]. 2011-10-02 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  106. ↑ Za napadení Roma po bydžovské demonstraci jde k soudu 14 lidí. iDNES.cz [online]. 2011-10-24 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  107. ↑ Za výroky při protiromské demonstraci v Bydžově padlo první obvinění. iDNES.cz [online]. 2011-11-14 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  108. ↑ Soud osvobodil třináct obžalovaných za napadení Romů v Novém Bydžově. iDNES.cz [online]. 2011-12-07 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  109. ↑ Soud definitivně zprostil 13 obžalovaných z útoku na Romy. Chybí důkazy. iDNES.cz [online]. 2012-12-10 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  110. ↑ a b Oslovení Vaše velkoozubenosti je stejné jako Svatý otče, tvrdí šéf nového řádu. iDNES.cz [online]. 2011-04-21 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  111. ↑ Extremisté hledají podporu pro nový řád, velmistr si říká Jeho velkoozubenost. iDNES.cz [online]. 2011-04-20 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  112. ↑ a b Extremisté mohou pochodovat Krupkou, soud zrušil zákaz radnice. iDNES.cz [online]. 2011-03-30 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  113. ↑ Krupka se připravuje na pochod neonacistů, starosta s nimi souhlasí. iDNES.cz [online]. 2011-04-01 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  114. ↑ Po Krupce policie vyšetřuje sedm lidí, hájí vytlačení bohoslužby. iDNES.cz [online]. 2011-04-10 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  115. ↑ Modlící se Romové přehradili cestu extremistům v Krupce, rozehnala je policie. iDNES.cz [online]. 2011-04-09 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  116. ↑ a b Policie obvinila slovenského radikála za rasistické výroky v Krupce. iDNES.cz [online]. 2011-04-11 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  117. ↑ a b c Extremista ze Slovenska dostal za výroky v Krupce podmínku. iDNES.cz [online]. 2011-04-12 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  118. ↑ a b Přijďte se kát, zvou policisty zasahující v Krupce odpůrci neonacistů. iDNES.cz [online]. 2011-04-22 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  119. ↑ Začněte potírat extremismus, jinak spolu končíme, vzkázala Romea vnitru. iDNES.cz [online]. 2011-04-11 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  120. ↑ Jsou to lži, boj s extremismem nevzdáváme, odmítá kritiku Romey vnitro. iDNES.cz [online]. 2011-07-12 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  121. ↑ Úřady nechtějí prvomájový pochod krajně pravicové „mládeže“ městem. iDNES.cz [online]. 2011-02-03 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  122. ↑ Dělnická mládež může v květnu pochodovat Brnem, řekl správní soud. iDNES.cz [online]. 2011-03-11 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  123. ↑ Policie na 1. máje chystá masivní opatření, pomohou i jiné regiony. iDNES.cz [online]. 2011-03-20 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  124. ↑ Brno chce zastavit pochod radikálů na 1. máje. Píše ústavní stížnost. iDNES.cz [online]. 2011-04-18 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  125. ↑ Iniciativa se postaví pochodu extremistů, zablokuje brněnský Bronx. iDNES.cz [online]. 2011-04-18 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  126. ↑ Na prvního máje si přijedou do Brna „zabouřit“ i extremisté z ciziny. iDNES.cz [online]. 2011-04-15 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  127. ↑ Romové se bojí a s pochodem nesouhlasí, násilí se ale chtějí vyhnout. iDNES.cz [online]. 2011-04-25 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  128. ↑ a b c d e Radikálové nesli nápis Evropo, povstaň! Nyní je stíhá policie. iDNES.cz [online]. 2011-06-21 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  129. ↑ Prvomájové policejní manévry zabránily násilnostem v Brně, jinde byl klid. iDNES.cz [online]. 2011-05-01 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  130. ↑ Trasa pochodu extremistů Brnem se změnila. Odpůrci na ně číhali. iDNES.cz [online]. 2011-05-01 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  131. ↑ Ústavní soud zamítl stížnost Brna kvůli pochodu radikálů na 1. máje. iDNES.cz [online]. 2011-06-03 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  132. ↑ Policie obviní cizince za projev na srazu extremistů na 1. máje v Brně. iDNES.cz [online]. 2011-09-06 [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 
  133. ↑ Za nápis Evropo, povstaň! na prvomájovém průvodu Brnem padly podmínky. iDNES.cz [online]. 2011-09-23 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  134. ↑ Vláda chce snížit násilí z nenávisti, plánuje kampaň proti extremistům. iDNES.cz [online]. 2011-09-05 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  135. ↑ a b Zmlácený z Přerova se probral z kómatu, na internetu už ho ale pohřbili. iDNES.cz [online]. 2011-04-25 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  136. ↑ Pravicoví radikálové budou po dvou letech znovu pochodovat Přerovem. iDNES.cz [online]. 2011-05-23 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  137. ↑ Policie se připravuje na „tanečníky“ v maskách, mají sraz ve Zlíně. iDNES.cz [online]. 2011-06-24 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  138. ↑ Neonacisté budou pochodovat Přerovem, Romové si naplánovali zábavu. iDNES.cz [online]. 2011-06-14 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  139. ↑ Přerov se chystá na radikály. Raději si přeparkujte, varuje radnice. iDNES.cz [online]. 2011-06-22 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  140. ↑ a b c d Přerovem prošli radikálové, policie jim zabavila pistoli, nože a tyče. iDNES.cz [online]. 2011-06-25 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  141. ↑ Pochod radikálů Přerovem stál 1,3 milionu, víc než zdejší cyklostezka. iDNES.cz [online]. 2011-06-29 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  142. ↑ Útočníci málem zabili hosta restaurace, půjdou na 4 a 5 let do vězení. iDNES.cz [online]. 2011-11-07 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  143. ↑ Vandasova DSSS nedala v pořádku finanční zprávu. Soud ji může pozastavit. iDNES.cz [online]. 2011-05-05 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  144. ↑ Vnitro chce stopnout činnost Svobodných. Absurdní, vzkazuje strana. iDNES.cz [online]. 2011-10-03 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  145. ↑ Kandidát Vandasových „dělníků“ dostal podmínku za zmlácení poslance ODS. iDNES.cz [online]. 2011-05-08 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  146. ↑ Žalobce viní bývalého lídra Dělnické strany, že zbil důchodce. iDNES.cz [online]. 2011-05-25 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  147. ↑ Volby v Krupce dopadly stejně jako loni, zabodovala i krajní pravice. iDNES.cz [online]. 2011-05-08 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  148. ↑ Strana z Krupky chce třetí volby, povolební jednání komplikuje hokej. iDNES.cz [online]. 2011-05-12 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  149. ↑ ODS napadla u soudu kvůli kupčení s hlasy opakované volby v Krupce. iDNES.cz [online]. 2011-05-16 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  150. ↑ Lidé v Krupce půjdou kvůli kupčení s hlasy volit potřetí, rozhodl soud. iDNES.cz [online]. 2011-06-08 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  151. ↑ Extremisté v Krupce testovali, co jim projde pod maskou ozubeného Řádu. iDNES.cz [online]. 2011-06-18 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  152. ↑ Česko potírá radikály i porušuje práva vězňů, hodnotí vládní zpráva. iDNES.cz [online]. 2011-07-20 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  153. ↑ a b c d Šéfa pochybného řádu zatkli, „Jeho Velkoozubenost“ pořezala muže. iDNES.cz [online]. 2011-06-25 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  154. ↑ Hájkova slova zvýší počet účastníků Prague Pride, dorazí i extremisté. iDNES.cz [online]. 2011-08-09 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  155. ↑ Prahu roztančí gayové a lesbičky, jejich průvodu se postaví DSSS. iDNES.cz [online]. 2011-08-10 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  156. ↑ Bátora musí pryč, úředník nemůže mluvit jako „nácek“, míní Kalousek. iDNES.cz [online]. 2011-08-10 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  157. ↑ Náš průvod snad policie ochrání, násilí nechceme, říká gay aktivista. iDNES.cz [online]. 2011-08-12 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  158. ↑ a b Lidovci zmokli, extremisté nadávali. Gayové a lesby tančili na ostrově. iDNES.cz [online]. 2011-08-13 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  159. ↑ Protest proti kriminalitě ve Varnsdorfu odvolali, i tak přišlo 60 lidí. iDNES.cz [online]. 2011-08-20 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  160. ↑ Napětí roste, na Šluknovsku se chystají dvě demonstrace. iDNES.cz [online]. 2011-08-23 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  161. ↑ Protest v Rumburku svolal mladík, který organizoval pochod neonacistů. iDNES.cz [online]. 2011-08-25 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  162. ↑ Radnice v Rumburku akci Občanského odporu zakázala, náměstí obsadí ČSSD. iDNES.cz [online]. 2011-08-25 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  163. ↑ Šimáček: V ghettech jsme zaspali v 90. letech, represe problém vyostří. iDNES.cz [online]. 2011-08-31 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  164. ↑ Vandasova DSSS podala trestní oznámení na šéfa vládní agentury Šimáčka. iDNES.cz [online]. 2011-09-06 [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 
  165. ↑ Extremisté budou po útoku Romů pochodovat Novým Borem. iDNES.cz [online]. 2011-08-23 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  166. ↑ V Novém Boru budou extremisté pochodovat legálně, radnice je bezradná. iDNES.cz [online]. 2011-08-26 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  167. ↑ Radikálové chystají v jednom dni akce v Boru, Rumburku i Varnsdorfu. iDNES.cz [online]. 2011-08-31 [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  168. ↑ Ve Varnsdorfu demonstrovaly stovky lidí, vydaly se k ubytovně Romů. iDNES.cz [online]. 2011-09-02 [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 
  169. ↑ Na Šluknovsku se může opakovat Vítkov, zastavme nenávist, žádá iniciativa. iDNES.cz [online]. 2011-09-16 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  170. ↑ Radikálům na severu Čech se postaví kněží i faráři. iDNES.cz [online]. 2011-09-08 [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 
  171. ↑ a b c d e Stop černému rasismu, hlásalo 300 radikálů v Novém Boru před Kubicem. iDNES.cz [online]. 2011-09-10 [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 
  172. ↑ a b c d e f g h i Na 500 lidí šlo ve Varnsdorfu na Romy, policie rozehnala dav vodou. iDNES.cz [online]. 2011-09-10 [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 
  173. ↑ Jsme naštvaní a nevyslyšení. Lidé z Varnsdorfu šli do ulic s radikály. iDNES.cz [online]. 2011-09-11 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  174. ↑ a b c Policisté obvinili za pochod ve Varnsdorfu pět lidí, za Nový Bor dva. iDNES.cz [online]. 2011-09-12 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  175. ↑ GLOSA: Bojí se Nečas jet na sever? Na některé otázky by odpovídal těžko. iDNES.cz [online]. 2011-09-13 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  176. ↑ Vládo, pomoz a ochraň nás, žádá petice z Nového Boru. iDNES.cz [online]. 2011-09-17 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  177. ↑ Nový Bor zřídil místa pro Romy, asistenti mají zklidnit napětí ve městě. iDNES.cz [online]. 2011-09-14 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  178. ↑ Policie zastavila pochod 500 lidí ve Varnsdorfu, nepomohl ani ministrant. iDNES.cz [online]. 2011-09-17 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  179. ↑ Nový Bor tři měsíce od masakru: jedni se ozbrojují, druzí se stydí. iDNES.cz [online]. 2011-11-07 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  180. ↑ V Anglii dopadli posledního mačetového útočníka, už sedí v české vazbě. iDNES.cz [online]. 2012-09-20 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  181. ↑ Samková smí obhajovat mačetové útočníky, na Bradáčovou podá stížnost. iDNES.cz [online]. 2012-10-12 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  182. ↑ Začne soud s mačetovými útočníky. Obhajovat je bude kandidátka na Hrad. iDNES.cz [online]. 2012-10-31 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  183. ↑ Mačetoví útočníci z Nového Boru jdou před soud. Policie chystá manévry. iDNES.cz [online]. 2012-11-06 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  184. ↑ Varnsdorfští se strkali s policií, pak se vydali k problémovým ubytovnám. iDNES.cz [online]. 2011-09-09 [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 
  185. ↑ Volby v Krupce přinesly podobný výsledek a další podezření z kupčení. iDNES.cz [online]. 2011-09-11 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  186. ↑ Radikálové v Krupce posílili, nahrálo jim napětí na Šluknovsku. iDNES.cz [online]. 2011-09-14 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  187. ↑ Po roce bezvládí vzniká v Krupce koalice, budou v ní i vandasovci. iDNES.cz [online]. 2011-10-21 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  188. ↑ Starostou Krupky se stal politik spojovaný s uplácením voličů. iDNES.cz [online]. 2011-10-24 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  189. ↑ a b c d Extremisté cílí na Moravskoslezský kraj, hodí se jim nervozita lidí. iDNES.cz [online]. 2011-09-23 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  190. ↑ Šéf dělnické strany Vandas řečnil v Havířově pod dohledem policistů. iDNES.cz [online]. 2011-09-24 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  191. ↑ a b Protiromský pochod se stěhuje do Ústí, dohlédne na něj 500 policistů. iDNES.cz [online]. 2011-10-06 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  192. ↑ a b c d e Demonstrace v Ústí skončila, dva radikálové měli zakázané nápisy. iDNES.cz [online]. 2011-10-08 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  193. ↑ Ve Šluknově Kohouta vypískali, Romové s ním chtěli „mluvit zblízka“. iDNES.cz [online]. 2011-10-15 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  194. ↑ a b c d e Radikálové přišli na zakázaný mítink, úřednici s megafonem ignorovali. iDNES.cz [online]. 2011-10-28 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  195. ↑ Ohlášená demonstrace „dělníků“ zneklidnila Rotavu, Romové radí odjet. iDNES.cz [online]. 2011-10-09 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  196. ↑ a b c d e Vandasovci pochodovali Rotavou, čekali na posily z Německa. iDNES.cz [online]. 2011-10-28 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  197. ↑ Rotavští Romové nechtějí učitele, kteří šli v průvodu s extremisty. iDNES.cz [online]. 2011-11-03 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  198. ↑ V rozbouřené Rotavě se chystá další mítink, pochodovat budou Romové. iDNES.cz [online]. 2011-11-09 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  199. ↑ Romové z kraje zrušili mítink naplánovaný do Rotavy, místní ho nechtějí. iDNES.cz [online]. 2011-11-20 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  200. ↑ Romský aktivista chystá trestní oznámení na demonstrující učitele. iDNES.cz [online]. 2011-11-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  201. ↑ Organizátor varnsdorfských protestů Kohout vstoupí do Vandasovy strany. iDNES.cz [online]. 2011-11-01 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  202. ↑ Kohout chtěl, aby soud zakázal protest jeho „konkurentů“ ve Varnsdorfu. iDNES.cz [online]. 2012-01-12 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  203. ↑ Vimperk trápí potíže s Romy. Lidé se bojí dalšího Šluknova. iDNES.cz [online]. 2011-11-02 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  204. ↑ Pohár trpělivosti s Romy přetekl, hlásají plakáty vandasovců ve Vimperku. iDNES.cz [online]. 2011-11-08 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  205. ↑ a b c Pohár trpělivosti s Romy přetekl, hlásají plakáty vandasovců ve Vimperku. iDNES.cz [online]. 2011-11-08 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  206. ↑ Soud povolil mítink radikálů ve Vimperku, na radnici se bojí nepokojů. iDNES.cz [online]. 2011-11-25 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  207. ↑ Soud povolil mítink radikálů ve Vimperku, na radnici se bojí nepokojů. iDNES.cz [online]. 2011-11-26 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  208. ↑ a b c Černošskou zpěvačku Monkey Business ve Vimperku napadli a nadávali jí. iDNES.cz [online]. 2011-11-28 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  209. ↑ Naši lidi zpěvačku Graves nenapadli, pomluvila nás, tvrdí DSSS. iDNES.cz [online]. 2011-11-29 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  210. ↑ Graves po údajném rasistickém útoku opět hraje, pusu ale má na zámek. iDNES.cz [online]. 2011-12-01 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  211. ↑ Policie obvinila dva muže ze Strakonicka z útoku na zpěvačku Graves. iDNES.cz [online]. 2011-12-02 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  212. ↑ Muži, kteří napadli zpěvačku Graves, jsou známí skalní neonacisté. iDNES.cz [online]. 2011-12-04 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  213. ↑ Muže podezřelé z napadení zpěvačky Tonyi Graves čeká soud. iDNES.cz [online]. 2012-03-07 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  214. ↑ Vandasova dělnická strana odvolala pochod Janovem, zalekla se smogu. iDNES.cz [online]. 2011-11-16 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  215. ↑ Sedmnáctý listopad slibuje protesty. Havel marodí, radikály ohlídá policie. iDNES.cz [online]. 2011-11-16 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  216. ↑ Extremisté i jejich odpůrci táhli Prahou. Marně se pokoušeli o konflikt. iDNES.cz [online]. 2011-11-17 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  217. ↑ Jsi narcis a zkrachovalý levičák, vítal Paroubka protest. Je opět předseda. iDNES.cz [online]. 2011-11-26 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  218. ↑ a b Tomáš Verner účinkuje ve hře, která si bere na paškál Dělnickou stranu. iDNES.cz [online]. 2011-12-07 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  219. ↑ Romský exodus na Šumpersko je nesmysl, odmítají nové zvěsti starostové. iDNES.cz [online]. 2011-11-28 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  220. ↑ a b Vandasovci chtěli mít mítink v Rotavě, sportovci jim odmítli půjčit halu. iDNES.cz [online]. 2011-12-07 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  221. ↑ a b c Dělnická mládež projde Jihlavou, údajně na podporu lidí v Srbsku. iDNES.cz [online]. 2012-01-07 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  222. ↑ Jihlavou pochodovali extremisté, počkaly si na ně stovky antifašistů. iDNES.cz [online]. 2012-02-18 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  223. ↑ a b Mladí radikálové napadli po demonstraci ve Varnsdorfu trojici Romů. iDNES.cz [online]. 2012-01-16 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  224. ↑ Žena napadená při silvestrovském útoku Romy ve Varnsdorfu zemřela. iDNES.cz [online]. 2012-01-18 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  225. ↑ Radikálové nahlásili jako reakci na úmrtí ženy další pochod Varnsdorfem. iDNES.cz [online]. 2012-01-19 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  226. ↑ Varnsdorfem prošly při protestu svolaném Dělnickou stranou tři stovky lidí. iDNES.cz [online]. 2012-01-29 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  227. ↑ Novoroční potyčka ve Varnsdorfu míří k soudu, obžalovaní jsou tři lidé. iDNES.cz [online]. 2012-09-11 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  228. ↑ a b c d e f g h Příznivkyni dělnické strany hrozí za zakázané tetování až tři roky. iDNES.cz [online]. 2012-02-02 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  229. ↑ Členka Vandasovy strany za zakázané tetování do vazby nepůjde. iDNES.cz [online]. 2012-02-03 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  230. ↑ Radikálové jsou opatrnější, tvrdí policie dva roky po pádu „dělníků“. iDNES.cz [online]. 2012-02-17 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  231. ↑ Řadu zájemců o Hrad rozšířil extremista Vandas, spoléhá na občany. iDNES.cz [online]. 2012-03-03 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  232. ↑ Do Chanova se chystají radikálové, lidé se jim postaví s transparenty. iDNES.cz [online]. 2012-04-06 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  233. ↑ Radikálové v Chanově poslouchali Kryla, Romové se jim smáli a rapovali. iDNES.cz [online]. 2012-04-07 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  234. ↑ Útok na policistu v Chanově přiznal, řekl o obžalovaném šéf strážníků. iDNES.cz [online]. 2012-07-27 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  235. ↑ a b c d Vandasovci si zaregistrovali Holešovskou výzvu, iniciativa podá žalobu. iDNES.cz [online]. 2012-04-15 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  236. ↑ Nové sdružení Hradecká výzva touží shodit vládu a prezidenta. iDNES.cz [online]. 2012-04-16 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  237. ↑ Hradecká výzva chce svrhnout vládu, ale bez té Holešovské. iDNES.cz [online]. 2012-05-04 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  238. ↑ Břeclaví projde pochod za zbitého chlapce, svolala ho Dělnická mládež. iDNES.cz [online]. 2012-04-18 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  239. ↑ a b c V Břeclavi začal horký víkend, tamní Romové se k extremistům nepřipojí. iDNES.cz [online]. 2012-04-21 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  240. ↑ a b c d e Břeclaví prošel pochod za zbitého chlapce, u radnice se zvonilo klíči. iDNES.cz [online]. 2012-04-22 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  241. ↑ V Praze na 1. máje chystají akce politici i anarchisté. metro.cz [online]. 2012-04-27 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  242. ↑ Na prvomájové akce budou v Praze dohlížet stovky policistů. iDNES.cz [online]. 2012-04-30 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  243. ↑ a b c d e f g h i j První máj v Praze: Při střetu anarchistů a příznivců DSSS létaly lahve. iDNES.cz [online]. 2012-05-01 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  244. ↑ Romové sehnali peníze na pohřeb zabitého kuší, policie v pohotovosti. iDNES.cz [online]. 2012-05-15 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  245. ↑ a b Na mítinku v Chotěbuzi podpořilo střelce s kuší třicet lidí. iDNES.cz [online]. 2012-05-19 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  246. ↑ Zájemců o Hrad je už třináct. Expremiéři, herečka i odpůrce potratů. iDNES.cz [online]. 2012-07-25 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  247. ↑ Policie: Vysocí úředníci si často o úplatek řeknou sami. iDNES.cz [online]. 2012-08-25 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  248. ↑ Průzkum v Karlovarském kraji: vede levice, ČSSD útočí na konkurenty. iDNES.cz [online]. 2012-08-28 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  249. ↑ Volby v Libereckém kraji by vyhráli ČSSD a komunisté, ukázal průzkum. iDNES.cz [online]. 2012-08-30 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  250. ↑ a b Franz: Prezident nemá být děd Vševěd. Musí umět najít ty, kteří vědí víc. iDNES.cz [online]. 2012-08-28 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  251. ↑ a b c Šéf DSSS Vandas tvrdí, že ho někdo v Praze napadl zezadu obuškem. iDNES.cz [online]. 2012-09-06 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  252. ↑ „Lepší chodit volit než jen nadávat.“ Studenti si opět zahráli na voliče. iDNES.cz [online]. 2012-09-06 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  253. ↑ Studentské krajské volby vyhráli piráti. Druhá byla TOP 09. metro.cz [online]. 2012-09-07 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  254. ↑ „Lepší chodit volit než jen nadávat.“ Studenti si opět zahráli na voliče. iDNES.cz [online]. 2012-09-07 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  255. ↑ Policie na Šluknovsku obsadí všechny trasy, do výběžku míří vandasovci. iDNES.cz [online]. 2012-09-13 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  256. ↑ Násilných činů je na Šluknovsku víc než před loňskými demonstracemi. iDNES.cz [online]. 2012-09-13 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  257. ↑ Průzkum ČT: V Ústeckém kraji by vyhrála KSČM, DSSS má čtyři procenta. iDNES.cz [online]. 2012-09-26 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  258. ↑ Blížíme se 50 tisícům podpisů, hlásí zájemci o Hrad Dlouhý a Roithová. iDNES.cz [online]. 2012-10-01 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  259. ↑ a b c d Cikáni, volte DSSS, láká plakát. Romové i radikálové mluví o provokaci. iDNES.cz [online]. 2012-10-01 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  260. ↑ Kandidát DSSS svolal do Ústí pochod na Romy, mobilizují se i odpůrci. iDNES.cz [online]. 2012-10-03 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  261. ↑ Schwarzenberg: Drábek nás poškodí, ale voliči snad ocení jeho zásadovost. iDNES.cz [online]. 2012-10-07 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  262. ↑ ODS vytrestali i obyvatelé nejvzdělanější obce hradeckého kraje. iDNES.cz [online]. 2012-10-15 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  263. ↑ Sběr podpisů vrcholí, první „pod čarou“ jsou Fischerová a Okamura. iDNES.cz [online]. 2012-10-30 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  264. ↑ Radikál Vandas a diplomat Karas vzdali boj o Hrad, Jakl loví poslance. iDNES.cz [online]. 2012-11-01 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  265. ↑ Česko zná všechny kandidáty na prezidenta. Jakl a Švejnar neprošli. iDNES.cz [online]. 2012-11-06 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  266. ↑ Jihočeský hejtman Zimola: Lidé chtějí komunisty zpátky. iDNES.cz [online]. 2012-11-08 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  267. ↑ Ruské básničky, čaj a medaile. Teplice odhalily sochu Petra Velikého. iDNES.cz [online]. 2012-11-09 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  268. ↑ Vládní zpráva: Protiromský extremismus loni rostl, přidali se i politici. iDNES.cz [online]. 2012-11-14 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  269. ↑ PROFIL: Zeman není na peníze. Kdysi ho komunisté zařízli, teď ho platí. iDNES.cz [online]. 2012-11-15 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  270. ↑ Krajní pravice projde Brnem, demonstrovat bude kvůli demokracii. iDNES.cz [online]. 2012-11-16 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  271. ↑ a b c Brnem pochodovaly stovky neonacistů. Čechy Čechům, řvali před policisty. iDNES.cz [online]. 2012-11-17 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  272. ↑ a b c https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/strana-se-musi-omluvit-za-volebni-spot.A040604_180010_eunie_mad
  273. ↑ Volební server ČSÚ. Jmenné seznamy a přehledy - kandidáti dle politické příslušnosti: Právo a Spravedlnost. Dostupné online
  274. ↑ Volby.cz - Kandidáti dle politické příslušnosti
  275. ↑ TELEVIZE, Česká. V krajských volbách se objeví 270 kandidátek. O dvě desítky víc než minule [online]. [cit. 2016-08-04]. Dostupné online. 
  276. ↑ Do senátních voleb letos zamířilo 233 kandidátů [online]. 2016-08-02 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online. 
  277. ↑ Program DSSS. www.dsss.cz [online]. [cit. 25-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-10-2013. 
  278. ↑ ADMIN. Zákonodárná moc České spolkové republiky (ČSR). Stavovský stát [online]. 2019-05-17 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (česky) 
  279. ↑ O nás. NÁRODNÍ DEMOKRACIE [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (česky) 
  280. ↑ Předmluva ABB k publikaci Ladislava Malého: Stavovský stát. NÁRODNÍ DEMOKRACIE [online]. 2018-02-28 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2017)
Senát (81)
(2014, 2016, 2018)
  • Starostové a nezávislí (19, z toho 2 TOP 09, 2 SLK, 1 STAN, 1 Ostravak, 1 OPAT, 1 MHS a 11 bezpartijních – 9 za STAN, 1 za SD–SN a 1 za TOP 09)
  • ODS (18, z toho 15 ODS a 3 bezpartijní – 2 nezávislí, 1 za Soukromníky)
  • KDU-ČSL a nezávislí (15, z toho 8 KDU-ČSL a 7 bezpartijní – 5 za KDU-ČSL, 1 za NK a 1 za Zelené)
  • ČSSD (13, z toho 4 bezpartijní)
  • ANO (7 bezpartijních, 6 za ANO, 1 za „OSN“)
  • KLD SEN 21 (6 z toho 1 SEN 21, 1 Zelení, 1 HPP11 a 3 bezpartijní – 2 za SEN 21 a 1 za Piráty)
  • nezařazení (3, 1 S.cz a 2 bezpartijní nezávislí)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2019)
  • ANO (6) v RE
  • ODS (4) v ECR
  • Piráti (3) v Greens/EFA
  • TOP 09 (2) a STAN (1) v EPP
  • SPD (2) v ID
  • KDU-ČSL (2) v EPP
  • KSČM (1) v GUE-NGL
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
    Autoritní data: AUT: kv2010592437 | VIAF: 127162881
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dělnická_strana_sociální_spravedlnosti&oldid=17924443“