Polerady (okres Most)
| Polerady | |
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0425 567353 |
| Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
| Okres (LAU 1) | Most (CZ0425) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Most |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Polerady |
| Katastrální výměra | 7,07 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°26′40″ s. š., 13°39′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 245 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 218 m n. m. |
| PSČ | 434 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Polerady 15 43401 Most 1 |
| Starosta | Alois Macháč |
|
Oficiální web: www | |
| Email: oupolerady@volny.cz | |
 | |
  Polerady | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polerady (německy Polehrad) jsou obec, která se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji zhruba 6 km jižně od města Mostu v nadmořské výšce 218 m. Žije v nich 245[1] obyvatel. Obcí prochází silnice č. 255 a protéká jí říčka Srpina.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci obsahuje listina z roku 1250, ve které král Václav I. daroval oseckému klášteru část vsi. Druhá část vsi byla v majetku drobné šlechty. V roce 1381 je majitelkou zmiňována Anna z Polerad. Kolem roku 1393 zdědil část obce Petr ze Slavětína. Po jeho smrti roku 1404 o dědictví vedl spor Jan Kacovec z Vlkanic a král Václav IV. V polovině 15. století patřily Polerady městu Žatec, které je roku 1454 prodalo královské komoře. Královská komora Polerady darovala rodu Vřesovců a od nich se ves roku 1540 dostala do majetku Bartoloměje z Velebudic. Od roku 1637 vlastnil Polerady jako součást panství Postoloprty hrabě Václav Michna z Vacínova. V roce 1669 získali panství hrabata ze Sinzendorfu, kteří je v roce 1692 prodali Ferdinandovi Schwarzenbergovi a tomuto rodu patřila ves až do roku 1848. Po roce 1850 byly Polerady osadou Židovic. V roce 1890 se Polerady osamostatnily. V roce 1927 zde byla otevřena česká škola.
Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím, např. pěstováním chmele. V roce 1719 bylo severně od Polerad objeveno hnědé uhlí. Těžba se rozšířila po roce 1770. V průběhu 19. století se v okolí Polerad nacházelo zhruba osm menších dolů. Nejvýznamnějším byla šachta Moravia, která byla v roce 1942 připojena k šachtě Mariana ve Skyřicích. Jihozápadně od Polerad stála rovněž cihelna.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Na počátku devadesátých let 20. století bylo opraveno veřejné osvětlení. V roce 1995 bylo v čp. 14 (bývalá budova statku) zřízeno 10 bytových jednotek. Jižně od obce se nachází průmyslový areál na výrobu betonových výrobků (firma BEST).
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Polerady získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 83 ze dne 5. dubna 2001.[2]
Znak[editovat | editovat zdroj]
Dělený štít, v horním, sedmkrát modro-stříbrně polceném poli zkřížená černá hornická kladívka, v dolním zeleném poli chmelový list se dvěma větévkami, každá se třemi šišticemi, vše zlaté.
Vlajka[editovat | editovat zdroj]
List tvoří v horní polovině osm svislých, střídavě modrých a bílých pruhů, uprostřed se zkříženými černými hornickými kladívky. Dolní polovinu listu tvoří zelený vodorovný pruh s chmelovým listem se dvěma větévkami, každá se třemi šišticemi, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 308 | 347 | 364 | 452 | 483 | 526 | 628 | 356 | 333 | 274 | 207 | 150 | 215 | 220 |
| Domy | 46 | 46 | 53 | 57 | 71 | 73 | 104 | 96 | 77 | 72 | 73 | 68 | 76 | 76 |
| Rok | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 260 | 247 | 245 | 238 | 232 | 223 | 211 | 211 | 218 | 220 | 208 | 209 | 206 | 201 | 194 | 185 | 178 | 167 | 159 |
| Rok | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2018 |
| Počet obyvatel | 152 | 136 | 119 | 125 | 133 | 157 | 172 | 178 | 179 | 210 | 212 | 216 | 212 | 218 | 223 | 217 | 215 | 207 | 246 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ Obecní znak a vlajka
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.
- ↑ Český statistický úřad ve formátu .xls
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- E. Rosenkranz, Polerady 750 let, Most 2000
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Mastný Dvůr – samota v katastru obce, zlikvidovaná při výstavbě elektrárny Počerady
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polerady ve Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Polerady (2) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Územně identifikační registr ČR. Obec Polerady v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky
- Viadukt a obnovená studánka u obce Polerady
- Bývalý důl Moravia na stránkách České geologické služby
Encyklopedické heslo 
