Polerady (okres Most)
| Polerady | |
|---|---|
 | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Most |
| Obec s rozšířenou působností | Most (správní obvod) |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°26′40″ s. š., 13°39′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 234 (2025)[1] |
| Rozloha | 7,08 km²[2] |
| Katastrální území | Polerady |
| Nadmořská výška | 218 m n. m. |
| PSČ | 434 01 |
| Počet domů | 84 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Polerady 113 434 01 Most 1 oupolerady@volny.cz |
| Starosta | Petr Mayer |
| Oficiální web | www |
 | |
  Polerady | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567353 |
| Kód části obce | 125229 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polerady (německy Polerad) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se zhruba šest kilometrů jižně od města Mostu v nadmořské výšce 218 metrů. Žije v nich 234[1] obyvatel. Obcí prochází silnice II/255 a protéká jí říčka Srpina.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen ze spojení ves lidí, kteří máji rádi pole. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Polurad (1250, 1254), Polirad (1381), in Poleradiech (1393), Polihrad (1404, 1425), Polerady (1454), in Poliradech (1455), Polirat (1455), v Poliradech (1495), nad Polerady (1540), k Poleraduom (1544), Pellehrad (1654) a Pollehrad (1787).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici obsahuje listina z roku 1250, ve které král Václav I. daroval oseckému klášteru část vsi. Druhá část vsi byla v majetku drobné šlechty. V roce 1381 je majitelkou zmiňována Anna z Polerad. Kolem roku 1393 zdědil část obce Petr ze Slavětína. Po jeho smrti roku 1404 o dědictví vedl spor Jan Kacovec z Vlkanic a král Václav IV. V polovině 15. století patřily Polerady městu Žatec, které je roku 1454 prodalo královské komoře. Královská komora Polerady darovala rodu Vřesovců a od nich se ves roku 1540 dostala do majetku Bartoloměje z Velebudic. Od roku 1637 vlastnil Polerady jako součást panství Postoloprty hrabě Václav Michna z Vacínova. V roce 1669 získali panství hrabata ze Sinzendorfu, kteří je v roce 1692 prodali Ferdinandovi Schwarzenbergovi a tomuto rodu patřila ves až do roku 1848. Po roce 1850 byly Polerady osadou Židovic. V roce 1890 se Polerady osamostatnily. V roce 1927 zde byla otevřena česká škola.
Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím, např. pěstováním chmele. V roce 1719 bylo severně od Polerad objeveno hnědé uhlí. Těžba se rozšířila po roce 1770. V průběhu 19. století se v okolí Polerad nacházelo zhruba osm menších dolů. Nejvýznamnějším byla šachta Moravia, která byla v roce 1942 připojena k šachtě Mariana ve Skyřicích. Jihozápadně od Polerad stála rovněž cihelna.
Na počátku devadesátých let 20. století bylo opraveno veřejné osvětlení. V roce 1995 bylo v čp. 14 (bývalá budova statku) zřízeno deset bytových jednotek. Jižně od obce se nachází průmyslový areál na výrobu betonových výrobků (firma BEST).
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]U Polerad se nachází drobná seperátní hnědouhelná pánev, jejíž část vystupuje podél železniční vlečky k počeradské elektrárně na povrch. Vyvinula se v ní jediná sloj, členěná proplástky uhelných jílů do množství poloh. Mocnost sloje je menší v západní části pánve. Sloj vychází na povrch v 200 metrů dlouhém erozním odkryvu, na jehož severozápadním konci sloj nasedá na kaolinizované tufitické jíly až jílovce. Ve východní části pánve se uhlí těžilo v dole Moravia.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 526 obyvatel (z toho 265 mužů), z nichž bylo 78 Čechoslováků, 444 Němců a čtyři cizinci. Kromě osmi evangelíků a 28 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 628 obyvatel: 141 Čechoslováků, 481 Němců a šest cizinců. Převažovala římskokatolická většina, kromě které ve vsi žilo pět evangelíků, čtyři členové církve československé, tři příslušníci nezjišťovaných církví a osmnáct lidí bez vyznání.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 308 | 347 | 364 | 452 | 483 | 526 | 628 | 356 | 333 | 274 | 207 | 150 | 215 | 220 | 226 |
| Domy | 46 | 46 | 53 | 57 | 71 | 73 | 104 | 96 | 77 | 72 | 73 | 68 | 76 | 76 | 84 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 83 ze dne 5. dubna 2001.[11]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Dělený štít, v horním, sedmkrát modro-stříbrně polceném poli zkřížená černá hornická kladívka, v dolním zeleném poli chmelový list se dvěma větévkami, každá se třemi šišticemi, vše zlaté.
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]List tvoří v horní polovině osm svislých, střídavě modrých a bílých pruhů, uprostřed se zkříženými černými hornickými kladívky. Dolní polovinu listu tvoří zelený vodorovný pruh s chmelovým listem se dvěma větévkami, každá se třemi šišticemi, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]V Poleradech se v učitelské rodině narodil podnikatel a politik Josef Wohanka (1842–1931).[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Polerady, s. 332, 425.
- ↑ GODÁNY, Josef. Polerady [online]. Česká geologická služba, 1998 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 225.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Polerady [online]. 2001-04-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Obec Polerady. Na bývalé trati [online]. Obecní úřad Polerady [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ROSENKRANZ, Ervín. Polerad. 750 let. 1250–2000. Polerady: Obecní úřad, 2000. 46 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polerady na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Polerady (2) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Polerady v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Viadukt a obnovená studánka u obce Polerady Archivováno 3. 7. 2011 na Wayback Machine.
