Národní demokracie (Česko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní demokracie
Zkratka ND
Datum založení 2001
Předseda Adam B. Bartoš
Sídlo Březová 19/25
405 01 Děčín III
Ideologie Národní konzervatismus
Antisionismus
Euroskepticismus
Politická pozice krajní pravice
Evropská strana žádná
Stranické noviny Národní Demokracie
Barvy modrá, bílá, červená
Zisk mandátů ve volbách
Prezident republiky
0 / 1
Evropský parlament
0 / 21
Poslanecká sněmovna
0 / 200
Senát
0 / 81
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
0 / 65
Zastupitelstva krajů
0 / 675
Zastupitelstva obcí
2 / 62300
Oficiální web
www.narodnidemokracie.cz

Národní demokracie (zkratka ND) je česká konzervativní[zdroj?] nacionalistická politická strana. Bývá řazena mezi krajně pravicové politické subjekty.[1] Do 12. ledna 2014 používala strana název „Právo a spravedlnost“ (PaS) a poté do 22. prosince 2014 název „NE Bruselu – Národní demokracie“. IČO 69345473.

Vznik a složení strany[editovat | editovat zdroj]

Původně se jednalo o politické hnutí a jeho název od podzimu 2005 již zněl Právo a Spravedlnost – ANO tradiční rodině, NE korupci a kriminalitě. Dne 29. března 2008 rozhodl 2. řádný sněm o přeměně hnutí na politickou stranu a zkrácení názvu na Právo a spravedlnost.[2] Název byl inspirován polskou stranou Prawo i Sprawiedliwość.[3] Téměř po celý rok 2014 strana nesla jméno NE Bruselu – Národní demokracie, a to z důvodu konání voleb do Evropského parlamentu. Od 22. prosince 2014 se znovu přejmenovala a dnes nese název Národní demokracie.

Strana vznikla přetvořením již dlouho nefunkčního[zdroj?] Sdružení důchodců České republiky, založeného roku 2001, jako volební uskupení.[4] Na volebních kandidátkách ve volbách do PS ČR v roce 2006 se krom jednoho člena strany a řady nestraníků objevili především členové Dělnické strany, Národního sjednocení, Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Demokratické strany sociální spravedlnosti. Jihomoravský krajský lídr Vojtěch Fila byl členem KDU-ČSL a zastupitelem[5] za tuto stranu. Krátce po volbách (7. června) mu ovšem členství v KDU-ČSL bylo ukončeno.[6] Na kandidátce byl též předseda Dělnické strany Tomáš Vandas, jeden z někdejších výrazných představitelů SPR-RSČ.

Dne 11. ledna 2014 došlo na sněmu strany v Praze k přejmenování na „NE Bruselu – Národní demokracie“ se zkratkou ND.[7] Proběhla zde také volba nového předsednictva.[7] V pozdějším prohlášení k prezidentu Miloši Zemanovi, zveřejněném na osobním blogu žurnalisty Adama B. Bartoše se k funkci předsedy strany přihlásil sám Bartoš,[8] někdejší redaktor iDNES.cz a současný redaktor serveru První zprávy, též autor zprávy o sněmu strany na tomto serveru.[7] Jako místopředseda byl v prohlášení uveden Ladislav Zemánek,[8] člen redakční rady online „kontrarevolučního magazínu“ Protiproud.[9] Ministerstvo vnitra registrovalo nové stanovy dne 23. ledna 2014.[10]

Programová orientace[editovat | editovat zdroj]

ND se vyslovuje pro silný národní stát a návrat k tradičním hodnotám. Navrhuje zavedení jazykového zákona[11] a radikální omezení imigrace do České republiky (zahrnující např. i přezkoumání již udělených povolení k podnikatelské činnosti imigrantů v ČR). Svou zahraniční politiku chce kooridinovat především s Polskem a Slovenskem.

Odmítá registrované partnerství homosexuálů, multikulturalismus, legalizaci tzv. měkkých drog, ale i euthanazii.

V původních programových dokumentech se vyslovuje pro ekonomický nacionalismus, rovnou daň (15 %, s možností daňové asignace) a rozsáhlé zvýšení sociálních jistot (např. i vytvoření státního fondu pro zajištění důstojných životních podmínek osob a rodin, které se prokazatelně staly obětí podvodu). Velká podpora by měla také směřovat tradičním rodinám.[12] V dokumentu Programové priority 2010 odmítá další zadlužování státu, vyslovuje se pro úspory a snížení daní.[13] V novodobém Ekonomickém programu Národní demokracie volají po razantním snížení daní, podporují např. zrušení daně z příjmu pro zaměstnance a snížení firemních daní na 10 %.

Strana se dále vyznačuje výrazným antikomunismem, snahou o zpřísnění trestů za korupci a kriminalitu (s návrhem na vyhlášení referenda o znovuobnovení trestu smrti). Objevuje se i snaha omezit „zbytečné a škodlivé“ svobody a lidská práva, alternativy a pluralitu ve prospěch akceschopnosti a autority (decizionismus)[1]. Hnutí se staví proti antidiskriminačnímu zákonu a podobným právním normám, které považuje za zatížené ultralevicovou ideologií[12] a za zneužívání problematiky k omezování práv a svobod občanů.[13]

ND původně odmítali mj. koncept Evropské unie. V roce 2010 usiluje jen o návrat k původní podobě ekonomického společenství. Naopak odmítá její byrokratizaci a "vizi Evropského superstátu."[13]

V roce 2010 podle smlouvy o spolupráci se Stranou svobodných občanů obě strany podporovaly prezidenta Václava Klause v "jeho snaze o svobodnější společnost a svrchovanost České republiky.[14]

Zasazují se pro zavedení zlatého standardu jako "jediného neinflačního systému"[15]

Volby[editovat | editovat zdroj]

Evropský parlament[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
2009
2014
7 109
0,46
0

Poslanecká sněmovna[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
2006
12 756
0,23
0
2010
2013

Zastupitelstvo hlavního města Prahy[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
2014
42 406
0,20
0

Krajské volby[editovat | editovat zdroj]

Kraj 2016
Středočeský kraj 0,21
Jihočeský kraj 0,15
Plzeňský kraj 0,30
Karlovarský kraj 0,25
Liberecký kraj 0,11
Ústecký kraj 0,21
Královéhradecký kraj 0,24
Pardubický kraj 0,14
Kraj Vysočina 0,08
Jihomoravský kraj 0,10
Olomoucký kraj 0,08
Zlínský kraj 0,09
Moravskoslezský kraj 0,08
Česká republika 0,15

Komunální volby[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
2006
86 418
0,08
6
2010
2014
2 166
0,00
1

Volby do zastupitelstev obcí 2006[editovat | editovat zdroj]

Právo a Spravedlnost kandidovalo ve třinácti obcích a městech (v Brně kandidovalo Národní sjednocení samostatně). Hnutí získalo celkem 86 418 hlasů (0,08 %), což mu vyneslo 6 křesel v zastupitelstvech (0,01 %). Dva mandáty hnutí získalo v Lokti na Sokolovsku (i funkci místostarosty) a po jednom v Březové na Berounsku (největší procentuální úspěch: 23,11 %), Dolní Poustevně na Děčínsku, Přáslavicích na Olomoucku a v Hranicích v okrese Přerov (i funkce místostarosty).[16] Za hnutí kandidovali zástupci různých vlasteneckých organizací a politických stran.[17]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006[editovat | editovat zdroj]

PaS kandidovalo ve všech čtrnácti krajích. Hnutí získalo celkem 12 756 hlasů, což činí 0,23 %. Největšího úspěchu dosáhlo hnutí ve výše zmíněných obcích (kolem 3 %).[18]

Senátní a krajské volby 2008[editovat | editovat zdroj]

V sobotu 10. května 2008 vybralo Právo a spravedlnost své 4 kandidáty pro nadcházející senátní volby a to ve volebních obvodech Děčín, Kladno, Pelhřimov a Praha 1.[19] Nakonec postavilo kandidáty jen ve dvou obvodech.[20] V krajských volbách kandiduje strana jako součást Konzervativní koalice.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010[editovat | editovat zdroj]

V těchto volbách PaS nepostavila svou kandidátku, ale na základně dohody se Stranou svobodných občanů byli její zástupci připsáni do kandidátních listin Svobodných.[21][22]

Volby do Evropského parlamentu 2014[editovat | editovat zdroj]

Strana nasadila své kandidáty do květnových voleb do Evropského parlamentu. Předseda a volební lídr v jedné osobě Adam B. Bartoš k tomu na webových stránkách uvedl: „Jdeme tomuto židozednářskému konceptu sloužícímu k zotročení národů zasadit smrtelnou ránu“.[23] Veřejnoprávní Česká televize počátkem května odmítla stranou původně dodaný předvolební spot, v němž strana hovořila o Evropské unii jako o zlu plodícím další zla, které v klipu symbolizoval had, vyzvala k zabití tohoto hada a doprovázela to obrázky s muslimskou, židovskou a zednářskou symbolikou, stejně jako obrázky policejního zákroku, bezpečnostních kamer, očkování dětí či teroristického útoku vůči Světovému obchodnímu centru. Had byl následně probodnut kopím rytíře, který držel v ruce štít s českým lvem. Předseda strany odmítnutí České televize vysílat předvolební klip označil za poškozování politické soutěže.[24]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Demonstrace strany na Václavském náměstí v Praze
Pochod "proti vlastizrádcům" Národní demokracie, 1. 5. 2016 v Praze

Strana v roce 2008 sdělila poslancům KDU-ČSL obavy z „kriminalizace homofobie“ křesťanských duchovních ve skandinávských zemích.[25]

V březnu 2014 v souvislosti s ruskou anexí Krymu strana adresovala ruskému velvyslanectví dopis, ve kterém vyjádřila Vladimiru Putinovi a ruskému národu podporu „v úsilí o zajištění pořádku, bezpečnosti a stability na Ukrajině“. V dopise vedení strany označilo Rusko za baštu křesťanské víry a kultury. Již dříve se také postavilo za bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Vyjádřilo také nesouhlas s postupy Evropské unie a USA i s údajnou protiruskou mediální propagandou.[26] Místopředseda strany Ladislav Zemánek v rozhovoru pro Hlas Ruska v březnu 2014 označil Českou republiku ve vystupování vůči Evropské unii a USA jako „užitečného idiota“. Ukrajinská vláda dle něj vzešla ze Západem podníceného puče, při kterém byl neoprávněně svržen legitimní prezident země Janukovyč.[27]

Místopředseda strany Ladislav Zemánek se v listopadu 2014 jako volební pozorovatel zúčastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny. Za to byl posléze ukrajinskou vládou označen za nežádoucí osobu.[28]

Na jaře roku 2015 aktivisté strany v čele s předsedou Bartošem a místopředsedou Zemánkem, umístili na místě vraždy Anežky Hrůzové vývěsku poukazující jménem strany na „nutnost vyřešení židovské otázky, která nebyla dosud uspokojivě vyřešena“.[29]

V červnu 2015 strana jménem svého předsedy A. B. Bartoše napsala výhrůžný dopis Czeslawu Walekovi, v němž ho nabádala, aby jím vedená organizace Prague Pride upustila od konání srpnového festivalu Prague Pride 2015.[30][31]

Bartoš uvedl, že jeho strana koordinuje tvrdou protikampaň připravovanou spolu s dalšími názorově blízkými subjekty, která by dle něj mohla vést až tomu, že by tento ročník festivalu mohl být posledním.[30] Podle serveru Echo24 by Bartošova rétorika mohla splňovat podstatu trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.[31]

Koncem dubna 2016 byl zadržen a následně obviněn předseda strany Adam B. Bartoš ze tří trestných činů proti lidskosti, za které by mu v případě odsouzení hrozily až tři roky vězení.[32] Dne 1. května 2016 strana v Praze uspořádala demonstraci a pochod "proti vlastizrádcům", kterého se zúčastnilo asi 500 osob.

Po krajských volbách v říjnu 2016, které skončily pro stranu naprostým krachem[33], se uskutečnil IV. mimořádný sněm strany, který ve funkci předsedy opět potvrdil Bartoše, ale jinak zcela obměnil vedení strany.[34] Krátce po sněmu se však objevily hlasy přímo od dlouhodobých členů a zakladatelů ND pod vedením bývalého místopředsedy strany Luke Belsona, kteří zpochybnili věrohodnost volby a uvedli, že většina dalších delegátů,kteří byli účastni sněmu, byli bez udání důvodu zbaveni práva volit a být volen z toho důvodu, že se snažili prosazovat jako primární ideový cíl strany na podkladě národního konzervativismu a oproti tomu naopak odsoudit nacionální socialismus, který začal již od jara prosazovat právě Bartoš jako jediný primární volební cíl, kterým si chtěl získat hlasy od dřívějších voličů DSSS. Tito členové se právě z výše uvedených důvodů rozhodli, že takovou politiku podporovat nebudou, a iniciovali ze strany hromadný odchod.[35]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Pink, M. - Smolík, J.: Komunální volby a krajně pravicové politické strany v České republice v roce 2006, Středoevropské politické studie, MPÚ, Masarykova univerzita Brno, 2007
  2. Právo a Spravedlnost (PaS) povede dále Petr Bahník
  3. Petr Bahník: Červenobílé volby a modrý „kongres“
  4. Příloha iDnes věnovaná politickým subjektům ve volbách 2006
  5. Výsledky komunálních voleb v části Brno-Chrlice v roce 2002
  6. NOVINKY.CZ, ČTK. ODS, KDU-ČSL a SZ budou jednat i o ministrech [online]. Novinky.cz, 2006-06-08, [cit. 2007-12-19]. Dostupné online.  
  7. a b c abb (Adam B. Bartoš). Euroskeptici řekli „NE Bruselu“. Volby budou referendem. prvnízprávy.cz [online]. 2014-01-13 [cit. 2014-01-30]. Dostupné online.  
  8. a b BARTOŠ, Adam B.. Nejhorší vláda v historii. Bude ministrem pedofil? Výzva prezidentu republiky. Blog ABB na WordPress.com [online]. 2014-01-27 [cit. 2014-01-30]. Dostupné online.  
  9. Ladislav Zemánek. ProtiProud [online].  [cit. 2014-01-30]. Dostupné online.  
  10. Seznam politických stran a hnutí [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2014-01-23, [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.  
  11. Návrh jazykového zákona zveřejněný na stránkách PaS
  12. a b Program na internetových stránkách PaS
  13. a b c Programové priority PaS 2010
  14. Dohoda o spolupráci PaS a Svobodných
  15. http://narodnidemokracie.cz/zazracne-mechanismy/ [online]. .  
  16. Český statistický úřad - volby
  17. Volby na internetových stránkách PaS
  18. Český statistický úřad - volby
  19. PaS vybral své kandidáty do senátních voleb
  20. http://volby.cz/pls/senat/se1213?xjazyk=CZ&xdatum=20081017&xobvod=0&xv=1 Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 17. 10. - 18. 10. 2008 - kandidáti dle volební strany
  21. Broj, Jan: Slovo předsedy PaS Jana Broje k volbám. AlterMedia ČR. 26. 3. 2010
  22. PaS a volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010
  23. http://www.nebruselu.cz/20140204.htm
  24. KOPECKÝ, Josef. ČT odmítla spot strany, která spojila hada, Evropskou unii a Židy. iDNES.cz [online]. 2014-05-05 [cit. 2014-05-05]. Dostupné online.  
  25. Právo a Spravedlnost poslancům KDU-ČSL ve věci veta antidiskriminačního zákona, 2. 6. 2008, altermedia.info
  26. BARTOŠ, Adam B; ZEMÁNEK, Ladislav. Dopis vedení Národní demokracie ruskému velvyslanci [online]. NE Bruselu - Národní demokracie, 2014-03-07, [cit. 2014-12-09]. Dostupné online.  
  27. JUST, Jiří. Zemánek: Přístup Západu ke Krymu je licoměrný [online]. NE Bruselu - Národní demokracie, 2014-03-11, [cit. 2014-12-09]. (rozhovor převzatý z Hlasu Ruska). Dostupné online.  
  28. Doubravu, Zemánka a Gegalčije označí Kyjev za nežádoucí osoby. ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.  
  29. ‚Židovská otázka dosud nevyřešena.‘ Antisemita u hrobu Hrůzové. Echo24 [online]. 06.04.2015 [cit. 18.04.2015]. Dostupné online.  
  30. a b BARTOŠ, Adam B. Dopis řediteli festivalu Prague Pride Czeslawu Walekovi [online]. Národní demokracie, 2015-06-15, [cit. 2015-06-23]. Dostupné online.  
  31. a b Echo24; oj. Půjdeme do vás! Bartošova strana vyhrožuje gayům likvidací. Echo24.cz [online]. 2015-06-18 [cit. 2015-06-23]. Dostupné online.  
  32. http://www.lidovky.cz/policie-obvinila-adama-b-bartose-ze-tri-trestnych-cinu-proti-lidskosti-hrozi-mu-tri-roky-gb0-/zpravy-domov.aspx?c=A160429_151216_ln_domov_ele
  33. Předběžné prohlášení předsednictva Národní demokracie k výsledkům krajských voleb. web Národní demokracie [online]. 13.10.2016 [cit. 4.12.2016]. Dostupné online.  
  34. Národní demokracie ve funkci předsedy potvrdila Adama B. Bartoše. web Národní demokracie [online]. 27.11.2016 [cit. 4.12.2016]. Dostupné online.  
  35. Odcházíme z Národní demokracie! Prohlášení národních konzervativců. odchazimeznd.webnode.cz [online].  [cit. 4.12.2016]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]