Szczyrk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Szczyrk
Letecký pohled na Szczyrk
Letecký pohled na Szczyrk
Szczyrk – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška od 470 do 1257 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Slezské
okres Bílsko-Bělá
město Szczyrk
Szczyrk na mapě
Poloha městské gminy Szczyrk na mapě okresu
Szczyrk
Szczyrk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 39,07 km²
Počet obyvatel 5 734 (2016)
Hustota zalidnění 146,8 obyv./km²
Správa
Status městská gmina
Adresa obecního úřadu ul.Beskidzka 4
43-370 Szczyrk
Telefonní předvolba (+48) 33
PSČ 43-370
Označení vozidel SBI
SIMC 0925850
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Szczyrk (německy: Schirk) je město v okrese Bílsko-Bělá, Slezské vojvodsví v Polsku.

Turisticko–rekreační středisko, sídlo městské gminy Szczyrk. Městská práva obdržel 1. ledna 1973.

V letech 1975–1998 obec byla pod administrativou Bílského vojvodství.

Název[editovat | editovat zdroj]

Pro název města je několik variant např. od "szczyrkania" zvuků zvonků pasoucích se ovcí nebo "szczerk" (nářečně: štěrk) kamení (štěrku) nacházející se v údolí řeky Żylice, případě od zurčící vody (szczerkać > zurčet) řeky Żylice.[1][2]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Szczyrk se nachází jižně města Bílsko-Bělé, na severovýchod od města Visly, na severozápad od města Żywiec, v údolí řeky Żylice, ve Slezských Beskydech. Město se rozkládá v nadmořské výšce od 470 m n. m. do 1257 m n. m. Nejnižší místo se nachází u hranice s vesnicí Buczkowice, nejvyšším je vrchol hory Skrzyczne. Szczyrk je součástí Euroregionu Beskydy.

Sousední gminy[editovat | editovat zdroj]

gmina Szczyrk sousedí s gminami[3]:

městské gminy: Bílko-Bělá a Visla (okres Těšín)

Části města[editovat | editovat zdroj]

Becyrk, Beskid, Beskidek, Biały Krzyż, Bieniadka, Bieńków, Bieńkula, Biła, Bobula, Borowina, Bugaj, Byrdów, Cerchlisko, Ciche, Czyrna, Doliny, Drodzyska, Dunacie, Gacioki, Górka, Hala Podskrzyczeńska, Hondraski, Jajconka, Jaworzyna, Karkoszczonka, Kaźmirula, Kępki, Kępy, Kotarz, Krupówki, Krzyków, Kubaszki, Kurówki, Lanckorona, Łączysko, Łąki, Majchrówka, Malinów, Migdalskie, Młaki, Mocarze, Mojsokula, Nad Meszną, Nowoć, Pasieki, Pezdówka, Piekło, Płończycka, Pod Beskidem, Pod Brzeziny, Podskole, Podzwalisko, Porębskich, Pośrednie, Reich, Rombaniska, Salmopol, Sialisiokula, Sidzinów, Siodło, Skality, Stanickowskie, Stawisko, Suche, Szczyrk Dolny, Szczyrk Górny, Szewcula, Śliwiacka Łąka, Świniarki, Urbaczkula, Wawrzutka, Wiatrówka, Wielki Kęs, Więzikówka, Wyrobiska, Zachańderka, Zagrody, Zapalenica, Zaprzelina, Za Wodą, Zwalisko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o osídlení Valachy, Maďary, Rakušany, Čechy a Slováky jsou z 15. století. V roce 1630 byl zdokumentován počet obyvatel pro potřebu placení daní. Výměra jednotlivých pozemků osadníkům byla určována tak, že tzv. zarębek (obdoba lánu), který byl vyznačen od osy údolí, horal– osadník (zarębník) obdržel stejný díl pozemku na lépe i hůře nasluněném úbočí. Počátkem 18. století se mimo rolnictví začaly rozvíjet i jiné druhy hospodářství jako pastevectví a dřevorubectví, produkce dřeva byla určena hlavně pro potřebu hornoslezského průmyslu. V roce 1808 ve Szczyrku bylo 172 zarębníků.[4]

Podle rakouského sčítání lidu[5] z roku 1900 ve Szczyrku v 411 domech na rozloze 1896 ha žilo 2465 obyvatel (hustota zalidnění 130 obyv./km2), z toho bylo 2248 (91,2%) katolíků, 13 (0,5 %) osob židovského vyznání a 4 (0,2 %) jiné víry. V Salmopolu (dnešní část města) ve 33 domech na rozloze 26 ha žilo 169 obyvatel (hustota zalidnění 650 obyv./km2) z čehož bylo 50 (29,6 %) katolíků a 119 (70,4 %) jiné vyznání, hlavně evangeliků.[5]

Po první světové válce se začal rozvíjet turistický ruch. Prvními noclehárnami byly objekty rakouské armády kasárna a vojenské lazarety. V roce 1924 na hoře Skrzyczne byla postavena turistický přístřešek pro lyžaře německou turistickou společností Beskidenverein, kdežto horská chata začala fungovat v roce 1933. V roce 1927 byl Salmopol připojen k Szczyrku. Oblast byla osvobozena oddíly Rudé armády 22. února 1945.[6] Městská práva obdržel 1. ledna 1973.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 ve vesnici žilo 5734 obyvatel (z toho 2708 mužů a 3026 žen).[7] [8]

Ve Szczyrku jsou dvě základní školy, tři gymnasia a sportovní škola.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Transport[editovat | editovat zdroj]

Městem vede vojvodská silnice DW942.

Sport a turistika[editovat | editovat zdroj]

Ve Szczyrku jsou střediska zimních sportů jako např.:

  • Lyžařské středisko centrálního sportovního střediska –Středisko olympijských příprav ve Szczyrku
  • Lyžařské středisko Czyrna-Solisko v Szczyrku na svazích Małe Skrzyczne s proslavenými tratěmi Bieńkula a Golgota
  • Školní a rekreační středisko Beskidek ve Szczyrku-Biła na severovýchodních svazích Beskidka
  • Lyžařský komplex Bílý Kříž v Salmopolském průsmyku
  • Komplex skokanských můstků ve Skalite
  • Jeskyně: Ledová, Salmopolska, Malinowska, v Klimczoku

Vesnicí procházejí turistické trasa[9]:

  • PLčerná turistická značka Szczyrk Górka - Chata na Groniu - Bystra
  • PLmodrá turistická značka Ostre – Skrzyczne – Szczyrk Centrum – chata PTTK na Klimczoku – Bystra – Wilkowice
  • PLzelená turistická značka Wilkowice – Bystra – průsmyk Kołowrót – sedlo pod Klimczokiem – Szczyrk Biła – Szczyrk Centrum – Skrzyczne – Malinowska Skała – Barania Góra
  • PLžlutá turistická značka Szczyrk Centrum – Szczyrk Biła – průsmyk Karkoszczonka – Brenna Bukowa
  • PLčervená turistická značka Szyndzielnia – Sedlo pod Klimczokiem – průsmyk Karkoszczonka – Beskid Węgierski – Grabowa – Szczyrk průsmyk Salmopolska – Malinów – Malinowska Skała
  • PLzelená turistická značka Szczyrk Solisko – Malinów pokračování po PLčervená turistická značka
  • Stezka dřevěné architektury ve Slezsku

Partrnerská města[editovat | editovat zdroj]

  • Jászkisér (Maďarsko)
  • Mikołajki (Polsko)
  • Zetel (Německo)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled na Szczyrk

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szczyrk na polské Wikipedii.

  1. Szczyrk - historia i zabytki Szczyrku. www.beskidslaski.pl [online]. [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  2. KRUPIŃSKI, Marcin. Szczyrk. Pochodzenie nazwy Szczyrk. www.szczyrk.info.pl [online]. [cit. 2018-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-30. 
  3. Miasto Gmina Szczyrk: urzędy, instytucje i statystyki - Informator REGIOsetu. www.regioset.pl [online]. [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (polsky) 
  4. Historia - Urząd Miasta Szczyrk. www.szczyrk.pl [online]. [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (polsky) 
  5. a b Datei:Oesterreich-12.djvu – GenWiki. wiki-de.genealogy.net [online]. [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (německy) 
  6. ”Przewodnik po upamiętnionych miejscach walk i męczeństwa lata wojny 1939- 1945” Sport i Turystyka 1988, ISBN 83-217-2709-3, str. 88 (polsky)
  7. GUS: Ludność - struktura według ekonomicznych grup wieku. Stan w dniu 31.03.2011 r. záložka 24, řádek 67
  8. Szczyrk » mapy, nieruchomości, GUS, szkoły, kody pocztowe, wynagrodzenie, bezrobocie, zarobki, edukacja, tabele. www.polskawliczbach.pl [online]. [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (polsky) 
  9. BESKIDSLASKI.PL. Szczyrk - szlaki turystyczne w Szczyrku. www.beskidslaski.pl [online]. [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]