Úmoří Baltského moře

úmoří Baltského moře
Nejvyšší bod	Gerlachovský štít (2655 m n. m.)
Rozloha	1 641 650 km²
Stát	Bělorusko Bělorusko Česko Česko Dánsko Dánsko Estonsko Estonsko Finsko Finsko Litva Litva Lotyšsko Lotyšsko Německo Německo Norsko Norsko Polsko Polsko Rusko Rusko Slovensko Slovensko Švédsko Švédsko Ukrajina Ukrajina
Souřadnice	59°20′24″ s. š., 21°22′12″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úmoří Baltského moře patří k hlavním úmořím v Evropě a je součástí úmoří Atlantského oceánu. Tvoří je oblast, ze které se sbírá voda do Baltského moře buď přímo, nebo prostřednictvím jeho přítoků. Jeho hranici tvoří rozvodí se sousedními úmořími. Na jihu a jihovýchodě je to úmoří Černého moře, na západě a jihozápadě úmoří Severního moře (případně úmoří Kattegatu a úmoří Skagerraku), na severozápadě úmoří Norského moře, na severu úmoří Barentsova moře, na severovýchodě úmoří Bílého moře a na východě endorheické povodí Kaspického moře. Nejvyšším bodem úmoří je s nadmořskou výškou 2654,6 m Gerlachovský štít v Tatrách.

Úmoří Baltu tvoří severovýchodní cíp celého úmoří Atlantiku, na severu sousedí s úmořím Severního ledového oceánu a na východě s bezodtokou oblastí centrální Eurasie. Na jihu pak sousedí s úmořím systému Středozemního moře (včetně Černého).

Na úmoří Baltského moře se nachází celé Pobaltí, téměř celé Polsko, naprostá většina Finska a Švédska, asi polovina Běloruska, nezanedbatelná část Dánska a Ruska a okrajové části Česka (vesměs povodí Odry), Německa, Norska, Slovenska a Ukrajiny.

Hustota zalidnění na úmoří Baltského moře

Oblast je převážně nízko položená, do poloh nad 500 metrů stoupá souvisle jen po okrajích na severozápadě (Skandinávské hory) a jihu (Sudety, Karpaty), jinak jen ojediněle.

Největší řeky na úmoří jsou Něva, Visla, Daugava, Němen a Odra. Nachází se na něm většina z největších evropských jezer včetně dvou vůbec největších podle rozlohy i objemu (Ladožské a Oněžské). V celé oblasti panuje vlhké a poměrně chladné klima s výrazně pozitivní vodní bilancí, což ve spojení s uzavřeností Baltského moře vede k jeho velmi nízké salinitě; Botnický záliv na severu je už prakticky sladkovodní.

Ačkoliv geograficky je Baltské moře ohraničeno Dánskými úžinami, hydrologicky se do jeho úmoří většinou počítá i navazující průliv Kattegat (tj. zejména povodí Göty s jezerem Vänern).

Dílčí povodí

Jednotlivá povodí řek v úmoří Baltského moře a Kattegatu (zeleně úmoří Finského zálivu)

povodí	rozloha [km²]	stát(y)	nejvyšší bod	nadm.výška [m]	odvodňující řeka	průtok v ústí m³/s
Povodí Něvy	281 000		Vottovaara	417,1	Něva	2480
Povodí Visly	194 424		Gerlachovský štít	2654,6	Visla	1054
Povodí Odry	118 861		Sněžka	1603,3	Odra	535
Povodí Němenu	98 200		Dzjaržynskaja hara	345,0	Němen	678
Povodí Daugavy	87 900		Gaiziņkalns	311,9	Daugava	700
Povodí Narvy	56 200		Suur Munamägi	317,4	Narva	400
Povodí Kemi	52 000		Rochmojva	658,0	Kemi	515
Povodí Göty*	50 230		Sølen	1754,8	Göta	575
Povodí Torne	40 240		Kåtotjåkka	1991,0	Torne	388
Povodí Kymi	37 200		…	…	Kymi	295
Povodí Ångermanu	32 000		Kvigtinden	1699,3	Ångerman	490
Povodí Dalu	29 000		Elgåhogna	1460,0	Dal	348
Povodí Kokemäenu	27 100		…	…	Kokemäen	220
Povodí Ume	26 815		Norra Sytertoppen	1768,0	Ume	510
Povodí Indalsu	26 700		Helags	1797,0	Indals	460
Povodí Lule	25 200		Sarektjåkkå	2089,0	Lule	510
Povodí Oulu	22 900		Iso Tuomivaara	387,0	Oulu	250
Povodí jezera Mälaren	21 460		Österhöjden	524,0	Norrström	166
Povodí Ljusnan	19 828		Rusengälta	1594,0	Ljusnan	230
Povodí Kalix	17 900		Kebnekaise	2096,8	Kalix	295

* – úmoří průlivu Kattegat

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu úmoří Baltského moře na Wikimedia Commons