Václav III. Adam Těšínský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav III. Adam Pohrobek
kníže
Úplné jméno Václav III. Adam Těšínský
Narození 1524
Úmrtí 4. listopad 1579
Pohřben Těšín, 1579
Fridrich Kazimír Frýštatský1571 pak Adam Václav Těšínský
Potomci Žofie Těšínská († 1569)
Fridrich Kazimír Frýštatský
Anna Těšínská
Marie Sidonie Těšínská
Anna Sibyla Těšínská
Adam Václav Těšínský
Rod Těšínští Piastovci
Dynastie Piastovci
Otec Václav II. Těšínský
Matka Anna Braniborská
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav III. Adam Pohrobek (prosinec 15244. listopadu 1579) byl těšínský kníže z rodu Piastovců. Byl pohrobkem knížete Václava II. Těšínského a jeho manželky Anny Hohenzollern (14871539), která byla dcerou Fridricha II. Braniborského (14601536) z rodu Hohenzollern (někdy je psán Fridrich starší), markraběte braniborsko-ansbašský a braniborsko-bayreuthský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po jeho narození jej adoptoval jeho děd, kníže Kazimír II. Těšínský († 1528). Po dobu, kdy za něj vládli jeho poručníci, pobýval na císařském dvoře ve Vídni. V průběhu života přijal luteránskou víru, ve které setrval po zbytek života.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Ve věku 4 let byl formálně dosazen na knížecí stolec Těšínského knížectví. Vládl v letech 15281579. Do roku 1545 za něj vládli poručníci matka Anna Hohenzollern a Jan IV. z Pernštejna (budoucí tchán). V roce 1539, kdy zemřela jeho matka, bylo Václavovi III. Adamovi již 15 let a mohl převzít vládu. Jeho druhý poručník Jan IV. z Pernštejna si udržel svou moc až do 9. května 1545, kdy rezignoval výměnou za Frýdecké panství.

Pod jeho vládou prožívalo knížectví období stabilizace. Resp. za vlády jeho poručníků přišel o majetek, který měl získat po Kazimíru II. Těšínském, šlo o Dolní Slezsko a majetky v Opavském knížectví. V roce 1548, kdy zemřel Jan IV. z Pernštejna vykoupil od jeho synů Jaroslava, Vratislava II. a Vojtěcha II. zpět Frýdecké panství. Toto panství dal později do zástavy Janovi z Čechovic (polsky Jan z Czechowic).

Roku 1552 po velkém požáru Těšína, přesídlil na fryštátský zámek. V roce 1560 rezignoval na Fryštát, v roce 1565 rezignoval na Bílsko (Bielsko, Polsko), v obou případech předal vládu synovi Fridrichu Kazimírovi Frýštatskému.

Přestože byl evangelického vyznání, byl věrný císařskému dvoru. V roce 1563, 8. září, byl přítomný v Prešburku při korunovaci Maxmiliána II. Habsburského Uherským králem. V roce 1565 se účastnil pohřbu Ferdinanda I. Habsburského ve Vídni.

V roce 1573, kdy hrozily časté vpády Turků přes Jablunkovský průsmyk, nechal objednat výstavbu několika opevnění, tzv. Jablunkovské šance. V témže roce neúspěšně kandidoval na polského krále, když zemřel poslední člen rodu JageloncůZikmund II. August (15201572).

Jeho největší starostí byl jeho nejstarší syn Fridrich Kazimír Frýštatský, resp. jeho nákladný život. Václav III. Adam jej jmenoval v roce 1560 pánem ve Fryštátu a ve Skočově (Skoczów, Polsko) a v roce 1565 v Bílsku (Bielsko, Polsko). Mladý kníže Fridrich Kazimír Frýštatský tak silně zadlužil knížectví, že když v roce 1571 nečekaně zemřel, musel jeho Václav III. Adam prodat majetek, tím přišli Piastovci o panství Fryštát, Frýdek a Bílsko.

Luteránství[editovat | editovat zdroj]

Za jeho vlády se Těšínském knížectví rozšířilo luteránství. Reformace na Těšínsku probíhala od roku 1525. Na počátku své vlády obsadil (konfiskoval) majetky řádů dominikánů a františkánů. V roce 1560 vyhostil z Orlové řád Benediktýnů. Stávající katolické kostely a kláštery byly poté změněny na luteránské nebo zničeny. Většina šlechty a obyvatelstva knížectví přijala novou víru bez odporu. K luteránství se přiklonil i sám kníže. Roku 1568 vydal pro evangelickou církev v Těšínském knížectví Řád církevní.

Mecenášství[editovat | editovat zdroj]

Část majetku, které získal konfiskací katolické církvi, bylo darováno městské nemocnici v Těšíně, kde se léčili nejchudší. Kníže sám byl vzdělán v lékařských vědách, osobně se zabýval léčením nemocných. Což bylo důležité zejména v období morové epidemie okolo roku 1570.

Zemské zřízení[editovat | editovat zdroj]

V roce 1573, 24. června, kodifikoval těšínské zemské právo v zemském zřízení. Tato kodifikace vycházela ze staršího vzoru z Opolska a Ratibořska, vydaného k roku 1553. Zřízení bylo vytištěno česky roku 1590.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Marie z Pernštejna[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. února 1540 se šestnáctiletý Václav III. Adam oženil s Marií Těšínskou z Pernštejna (15241566), dcerou Jana IV. z Pernštejna[1]. S ní byl zasnouben již v útlém věku, a to 8. září 1538. Od Jana IV. z Pernštejna dostal v rámci svatební smlouvy 12 0000 zlatých. Měli spolu tři děti:

Kateřina Sidonie Sasko-Lauenburská[editovat | editovat zdroj]

V Těšíně se dne 25. listopadu 1567 Václav III. Adam podruhé oženil s Kateřinou Sidonií Sasko-Lauenburskou († 1594), dcerou vévody Františka I. Sasko-Lauenburského [2]. Měli spolu šest dětí:

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Václav III. Adam zemřel na mrtvici, 4. listopadu 1579. Je pochovaný v bývalém dominikánském klášteře, dnes kostel sv. Maří Magdaleny v Těšíně. [4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rodokmen Pernštejnů [online]. Červen 2004. Dostupné online. 
  2. Rodokmen Askánců [online]. Srpen 2003. Dostupné online. 
  3. Anna Sybilla Piastovci - - Oficiální stránky Města Český Těšín [online]. [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. (česky) 
  4. S.R.O, Hrady cz. kostel sv. Maří Magdaleny, Cieszyn. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. 
Předchůdce:
Kazimír II.
Znak z doby nástupu Těšínský kníže
do roku 1545 poručníci

15281579
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Adam Václav