Magdalena Jetelová
| Magdalena Jetelová | |
|---|---|
Magdalena Jetelová (2025) | |
| Narození | 4. června 1946 (80 let) Semily |
| Alma mater | Akademie krásných umění Brera (1967–1968) Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | sochařka, fotografka, instalační umělkyně, vysokoškolská učitelka, učitelka, kurátorka a umělecká pedagožka |
| Ocenění | Wilhelm Loth Award (1989) Robert Jacobsen Prize (1997) Cena Lovise Corintha (2006) Ladislav Sutnar Prize (2023) kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo |
| Webová stránka | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Magdalena Jetelová (* 4. června 1946 Semily) je česko-německá sochařka, fotografka a výtvarnice konceptuálních a land artových projektů. Mezinárodního uznání dosáhla především svými environmentálními instalacemi s použitím technických prostředků (laser, radar) a nových technologií. Kombinuje světlo, architekturu, fotografii, sochařství a instalaci, aby vyjádřila vztah mezi lidmi, objekty a prostorem. Ve své tvorbě používá širokou škálu materiálů a výtvarných technik. Významná je i její pedagogická činnost.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v roce 1946, matka pocházela z německé rodiny.[1] V letech 1961–1965 navštěvovala Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze.[2] V roce 1971 dokončila Akademii výtvarných umění v Praze. V rámci studia absolvovala roční studijní pobyt na Academii di Brera v Miláně (1967–1968).[3] Rodiče opustili Československo v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy.[1]
Patřila mezi úzký okruh pražských avantgardních umělců. Účast na několika výstavách mimo oficiální galerie jí prakticky znemožnila realizovat se v Československu, kde v té době probíhal proces normalizace. V roce 1973 kurátor londýnské Tate Gallery v doprovodu Medy Mládkové při návštěvě Prahy vybral její dílo pro pokrokovou výstavu New Art Exhibition. Osobně však do Londýna nemohla vycestovat z rozhodnutí československých úřadů.[3] V osmdesátých letech prováděla pro skupinu přátel své land artové konceptuální projekty (dočasné projekty pod širým nebem), například Realizace v Šárce. Pozornost veřejnosti vzbudila její monumentální dřevěná židle, vystavená v roce 1982 na schodech Uměleckoprůmyslového musea, kde měla sloužit jako poutač na výstavu nábytku. Nespokojenost s vývojem situace v totalitním režimu, omezování osobní i umělecké svobody přiměly Jetelovou v roce 1985 k rozhodnutí emigrovat do Německa i se dvěma malými dětmi. Před emigrací v Praze zanechala projekt podzemního zahradnictví pro sídliště Jižní Město, z něhož byla realizována jen malá část.[4]
Kromě volné tvorby se v Německu věnovala i pedagogické činnosti. V roce 1988 působila jako hostující profesorka na Akademii výtvarných umění v Mnichově a v roce 1989 na Mezinárodní letní akademii výtvarných umění v Salcburku. V letech 1990–2004 učila na renomované Státní umělecké akademii v Düsseldorfu. Bydlela ve zrekonstruovaném vesnickém pivovaru nedaleko Kolína nad Rýnem, kde měla také svůj ateliér. V letech 2004–2011 byla profesorkou sochařství na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Se svými studenty navštívila řadu zemí celého světa (tzv. jetklasse).[1]
Jedním z jejích nejznámějších projektů je cyklus Domestikace pyramidy, který byl uskutečněný na několika místech Evropy: slavné je umístění části pyramidy s lávovým povrchem do Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni, kde se překvapivě v novorenesanční zdobné hale setkávají přes tisíciletí různé kultury.
Po vzniku samostatné České republiky byla 3 roky konzultantkou Rady Pražského hradu. Tehdy v roce 1993 byla poprvé v Čechách k vidění její první instalace a to v Letohrádku Belveder. V roce 2008 se stala hostující profesorkou Akademie výtvarných umění v Praze.[5] Do své původní vlasti se pravidelně vrací, v Praze má byt.
V roce 2006 získala cenu Lovise Coryntha, jejíž součástí je vydání exkluzivní monografie[6], která vychází za podpory spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1985 – Výtvarné ocenění: Philip Morris
- 1986 – Nositelkou ceny ze soutěže „dimension V“, Philip Morris GmbH;
- 1988 – Overbeck ocenění, Lübeck
- 1989 – Výtvarné ocenění města Darmstadtu
- 1991 – Cena Maxe Lützeho, Stuttgart
- 1997 – Cena Roberta Jacobsena, Würth
- 1999 – Ocenění Jilla Watsona, Pittsburgh
- 2006 – Získala cenu Lovise Coryntha[4]
- 2025 – Čestný odznak Za vědu a umění, Rakousko[7]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Její dílo stojí někde mezi land artem, čistým konceptem, objektem a architekturou. Mystifikace, matení našich smyslů, zpochybnění lidského jednání, dokonce i otázky kulturně-historické a ekologické jsou vtisknuty do všech projektů Magdaleny Jetelové.
- Realizace v Šárce – červené dýmovnice v malých hořících stavbičkách, z jejichž kouře se dala vyčíst mapa Československa. 80. léta.
- 2002 – Židle. Během stoletých záplav na Vltavě uplavala až do Vraňan nad Vltavou. Pro její monumentální dřevěné plastiky – prázdné židle, trůny a schodiště vedoucí odnikud nikam se až v cizině otevřely širší možnosti kvůli svému silnému politickému podtextu.
- Projekt Domestikace pyramid. Byl uskutečněný na několika místech Evropy:
- 1992 – Nejslavnější je umístění části pyramidy s lávovým povrchem do Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni, kde se nečekaně v novorenesanční hale setkávají přes tisíciletí různé kultury (viz obálka monografie). Zde proťala pod úhlem 45 stupňů schodiště, zábradlí, dveře, okna a sloupy budovy.
- Podobnou realizaci vytvořila o rok později v Letohrádku královny Anny na Pražském hradě.
- V Hannoveru a Darmstadtu do muzejní budovy vestavěla ještě jednu.
- „Stejně jako v malířství se opakují některé portréty od Warhola, zde se opakuje architektura muzea, což by asi žádný architekt nedělal. Stejně posunutí je i v akustice systému několika computerů. Je to malé pozastavení, posunutí v čase s velmi osobním charakterem, daným vlastní percepcí prostoru muzea.“ – Magdaléna Jetelová.[8]
Event art (časově omezené umělecké dílo) Magdaleny Jetelové bývá technicky i finančně náročné, ačkoliv může být zdánlivě „neviditelné“. To je i důvod, proč se nerealizoval v Česku:
- Přenesení jednotlivých bílých ploch fasády od Richarda Meyera z muzea po celé Barceloně, bylo paralelní k roztrušování pyramid po celé Evropě.
V 90. letech začala Magdalena Jetelová pracovat s laserem a radarem. Často využívá pouze fikci nebo světlo, uzavírá nebo přeměňuje konkrétní prostory, řeže a píše laserem, pracuje s celými světadíly i zeměkoulí. Souběžné bílé čáry laseru se podobají kolejím, železnice je srozumitelnou metaforou spojení dvou libovolných míst na zemi, představou jednotného prostoru Země je sochařka přímo posedlá. Výsledky dokumentuje, zvětšuje a vystavuje jako monumentální stříbrobromidové fotografie, pomíjivé události se tak mění na stálé obrazy.
- 1991 – V projektu Atlantický val v Jutsku v Dánsku píše laserovými paprsky na bunkry atlantického opevnění myšlenky a citace z knihy francouzského filozofa Paula Virilia. Například: (anglicky) „Absolute war becomes theatrality“ ((česky) Totální válka se stává teatrální).
- Na Crossing King's Cross se stejným způsobem dotýkala míst, kterými v Londýně brzy povede železniční koridor spojující Velkou Británii s Evropou.
- Projekt spojení Melbourne a New Yorku několika způsoby zaznamenaný satelitem.
- Realizace Kampus Carnegie Mellon University zapuštěná pod zemí, Pittsburg.
- „Tento prostor je závislý na změně umělého a denního světla. Totéž mělo být i na druhé straně zeměkoule, v Paříži. Vnímání prostorů se v denním a nočním čase výrazně mění a velikost jejich objemu se redukuje silným světlem.“ – Magdaléna Jetelová.[8]
- 1993 – Islandský projekt laserového paprsku v místě oddělení kontinentů.
Výstavy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Samostatné
[editovat | editovat zdroj]- 1984 Galerie Walter Storms, Mnichov [2]
- 1985 Serpentine Gallery Londýn 1986 Project Room, The Museum of Modern Art, New York
- 1988 Kunsthalle, Hamburk 1990 John Weber Gallery, New York, USA
- 1991 Henry Moore Foundation, City Council Orchard Gallery, Derry, Irsko
- 1992 Domestizierung einer Pyramide, Muzeum užitého umění (MAK), Vídeň
- 1996 Dislocations, Museu d’Art Contemporani, Barcelona 2000–2001 Atlantic Wall, Kulturní dům České Budějovice, Dům umění města Brna
- 2006 Implants, Galerie Angelika Harthan, Stuttgart 2013 Magdalena Jetelová: (Des)orientation? Projekty z let 1982–2013, Muzeum moderního umění, Olomouc
- 2017 Dotek doby, Národní galerie Praha, Veletržní palác [9] 2023 The Lie of the Land, Cermak Eisenkraft gallery, Praha, Topičův dům, 31. březen – 27. duben 2023, kurátor: Tomáš Zapletal Cermak[10]
- 2021 Proměny místa a prostoru, Oblastní galerie Liberec[11]
- 2023 Alle Macht der Imagination! (Veškerá síla představivosti!), Kunsthalle im Lipsius-Bau, Drážďany
- 2024 Abstraktní horizonty, Pinakothek der Moderne, Mnichov
Skupinové
[editovat | editovat zdroj]- 1983 Tate gallery Londýn
- 1987 documenta 8 Kassel
- 1988 Pyramiden, Galerie Jule Kewenig, Frechen, SRN
- 1994 Celebrate Prague in New York, The World Financial Center, New York
- 1997 Licht, Skulptur, Raum, Willhelm-Lehmbruck-Museum, Duisburg
- 1999 Landshapes: Record of an Action, Southeast Museum of Photography, Daytona Beach, Florida, USA
- 2000 Interferenzen, Ausstellung Himmelfahrt, Diözesanmuseum Freising, Freising, SRN
- 2003 Muzeum Kampa, Praha
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 SKŘIVÁNEK, Jan. Jak ochočit pyramidu. www.artantiques.cz [online]. 2007-10 [cit. 2026-08-07]. Dostupné online.
- 1 2 ARTLIST. Jetelová [online]. Praha: Centrum pro současné umění [cit. 2026-08-07]. Dostupné online.
- 1 2 ČIKAROVÁ, Klára. Umělkyně světového formátu je zpět doma. Co chystá Magdalena Jetelová v Česku? [online]. 2025-03-29 [cit. 2026-08-07]. Dostupné online.
- 1 2 Sochařka Magdalena Jetelová oslaví osmdesátiny. Archiweb [online]. 2026-06-03 [cit. 2026-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Magdalena Jetelová hostující profesorkou AVU. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2026-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Josef Hlaváček, Meyer Werner, Solan Piedad: Magdalena Jetelová. Nakladatel: Gallery Jaroslava Kořána, 292 stran, 31x27cm, česky a anglicky, vázaná vazba, 2007 (1. vydání). ISBN 978-80-86990-04-0
- ↑ Kurien der Wissenschaft und Kunst - Magdalena Jetelová. kurienwissenschaftundkunst.at [online]. [cit. 2026-08-08]. Dostupné online.
- 1 2 Magazín TIMEin. Vltava-Labe-press a. s. České Budějovice: Léto 2007, str. 65–68, rozhovor připravil Marek Gregor. ISSN 1214-4193
- ↑ Magdalena Jetelová: Dotek doby. Národní galerie Praha [online]. [cit. 2026-08-07]. Dostupné online.
- ↑ ZAPLETAL, tomas. magdalena-jetelova |exhibitions. Cermak Eisenkraft [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Světoznámá sochařka Magdalena Jetelová proměnila část liberecké galerie ve vibrující vodní hladinu. Genus [online]. 2021-12-16 [cit. 2026-08-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Magdalena Jetelová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Magdalena Jetelová
- (anglicky) www.jetelova.de – Stránky výtvarnice
- Magdalena Jetelová v informačním systému abART
- Magdalena Jetelová – Central European Art Database / CEAD videoportrét http://cead.space/index.php/Detail/people/id:24
- ČT-výstava Magadaleny Jetelové v Praze 2023