Čadca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čadca
Čadca - city center.jpg
Čadca – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 420 m n. m.
Časové pásmo +1
+2 (letní čas)
Stát Slovensko Slovensko
kraj Žilinský kraj Žilinský
okres Čadca
tradiční region Kysuce
Administrativní dělení 10 místních částí
Čadca
Red pog.svg
Čadca
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 56,792 km²
Počet obyvatel 24 739 (2013)
Hustota zalidnění 432,81 obyv./km²
Etnické složení Slováci 96,14 %, Češi 1,07 %, Romové 0,13 %, Maďaři 0,05 %, Ukrajinci 0,02 %, Němci 0,01 %
Náboženské složení Katolíci 91,58 %, Ateisté 3,99 %, Evangelíci 0,46 %, Pravoslaví 0,04 %
Správa
Status město
Starosta Milan Gura
Vznik 1565
Oficiální web www.mestocadca.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Čadca,Námestie slobody,022 01 Čadca
Telefonní předvolba (+421) 41
PSČ 022 04
Označení vozidel CA
NUTS 519132
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čadca (polsky Czadca, maďarsky Csaca) je město na severu Slovenska, u hranic s Českou republikou a Polskem, přesněji v Žilinském kraji na řece Kysuci. Žije zde přibližně 25 000 obyvatel. Kromě Slováků v okresu Čadca žijí také Polácigoralské obyvatelstvo přesahující sem z Polska a z Těšínska.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Čadca je okresním městem. Jsou zde textilní, strojírenské a potravinářské závody. Také se zde nachází Kysúcké vlastivedené múzeum. Město ma rozvinutou síť středních škol.

Dopravní spojení zajišťuje mezinárodní silnice E75 a železnice – Čadca leží na někdejší Košicko-bohumínské dráze, dodnes magistrální trati spojující severní Moravu a Slezsko se Slovenskem (současný stav je z českého pohledu popsán v článku Železniční trať Bohumín–Čadca).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vznikalo z malých osad valašského osidlování v 16. století, které bylo vyvoláno nedostatkem orné půdy, ale bohatstvím okolních lesů a množstvím pastvin. Dobré podmínky pro chov dobytka a ovcí, ale i množství kvalitního dřeva na stavbu obydlí i obchod podnítil rychlé osidlování do té doby řídce osídlených horských oblastí. Okolí Čadce patřilo do katastru Krásna nad Kysucou, které podléhalo Strečianskemu panství, které však vedlo o tuto oblast časté spory s Budatínským panstvím.

V 16. století ještě nebyla ustálená hranice mezi Uherskem a Slezskem a proto docházelo ke sporům i mezi tamními osadníky, kterým se nelíbilo pronikání Valachů na sever. Jedna z nejstarších písemných zmínek o osadě dorf Tzaczka pochází z roku 1565 a vzpomíná právě územní spor. Název zřejmě pochází od činnosti místních osadníků, kteří vypalováním získávali pastviny a ornou půdu, při čemž se "Čadil". Tento názor potvrzuje i existence názvů okolních osad Žarec, Čadečka a Horelica. Lety se používaly názvy Chatcha, Czacza, Szattcza, Chatcza, Čatca, Czača a od roku 1918 již dnešní podoba Čadca.

Počet obyvatel Čadce rychle rostl a již v roce 1676 zde vznikla římskokatolická farnost a byl postaven dřevěný kostel. Obec se stala centrem oblasti. Od 17. století vzniká mnoho kopaničářského usedlostí, dodnes typických pro celé Kysuce, ale rozvíjely se i obce a městečka, centra obchodu a řemesel. V městečku počátkem 18. století vznikla pobočka žilinské poštovní stanice, byl vybudován nový kostel sv. Bartoloměje (1734 - 35) a v roce 1751 se už vzpomíná místní škola. Vzestup významu Čadce nastal po roce 1773, kdy se stanovila hranice a tehdy ještě obec se stala centrem Kysuckého distriktu Strečianskeho panství. Změna výsad nastala 9. ledna 1778, kdy královna Marie Terezie udělila obci "Csatza" městské výsady s Jarmočná právem.

Během neklidných revolučních let obsadili město 4. prosince 1848 císařská vojska a Slovenské dobrovolníci a zdržovali se zde Ľudovít Štúr, Jozef Miloslav Hurban a vojenští velitelé povstalců F. Zach a B. Bloudek. Právě v Čadci vydala Slovenská národní rada 6. prosince 1848 výzvu s cíli a požadavky, namířenými proti maďarskému útlaku. Kysucké město se tímto stalo na pár dní fakticky hlavním městem Slovenska. Této události je dnes věnován památník na náměstí Svobody. Později zde v letech 1854-58 jako soudní úředník působil i významný štúrovský básník Janko Kráľ.

Důležitou událostí v dějinách města byla výstavba Košicko-bohumínské dráhy, která v roce 1871 dopravně spojila Čadca s průmyslovým Slezskem i Povážím. V roce 1884 byla vybudována Železniční trať Čadca–Zwardoń, spojující Kysuce s Polskem. Zlepšení dopravy podnítilo hospodářský rozvoj a ve městě a okolí vzniklo několik parních pil a v roce 1903 i hornouhorských textilní továrna. Od roku 1912 byly ulice osvětlené elektrickým osvětlením a 9. července 1914 byla otevřena i železniční trať Čadca - Makov.

V těžkých meziválečných časech byl zásluhou místního odboru Matice slovenské v letech 1926-28 vybudován ze sbírky obyvatel Palárik dům, který se stal místem kulturně výchovné činnosti. Výrazně se realizovalo i místní ochotnické divadlo, které ve městě vzniklo již v roce 1898. V letech 1932-35 v centru města přibyly i budovy dnešního městského a okresního úřadu.

Zlepšení ekonomické a sociální situace obyvatel nastal až po osvobození 1. května 1945 a konci druhé světové války. V roce 1946 byla obnovena výroba v místní textilce, která se stala závodem podniku Slovena. V 40. letech se rozběhla i výroba hasicích zařízení, která se později změnila a ve vniknutí závodě Tatra byly vyráběny komponenty pro tuto automobilku. Specifickým a světoznámým podnikům se stalo družstvo Okrasa, které desetiletí vyrábí skleněné vánoční ozdoby.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Čestní Občané[editovat | editovat zdroj]

  • Karol Kállay (* 1926 - † 2012) - slovenský fotograf a dokumentarista
  • Carlo Vender - italský občan, čestné občanství mu bylo uděleno trvalou podporu míchání pěveckého sboru Kysuca a folklorního souboru Kelčovan a za šíření kysucké a slovenské kultury v zahraničí.
  • Ján Chryzostom Korec (* 22. ledna 1924, Bošany – † 24. říjen 2015), Nitra - nitranský diecézní biskup.
  • Jaroslav Klemeš (* 1922) – veterán československého zahraničného odboja za II. svetovej vojny.
  • Doc. PaedDr. Mgr. Art. Vojtěch Didi – hudební skladatel, dirigent
  • JUDr. Anton Blaha, CSc. - Advokát, správce Kysucké kulturní nadace, čadčanský rodák.
  • Michał Zaleski – prezident města Toruň

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je římskokatolický kostel sv. Bartoloměje apoštola z roku 1734 a na sídlišti Kýčerka je kostel sv. Josefa dělníka dokončen v roce 2002, také římskokatolické církve.

Kino[editovat | editovat zdroj]

V kulturním domě na Matičním náměstí se nachází kino, které bylo v roce 2012 modernizováno. Promítá se v 2D digitální podobě, plánuje se i rozšíření pro 3D promítání.

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Kysucký maratón - druhý nejstarší maraton na Slovensku.
  • FK Čadca – fotbalový klub
  • HBK Čadca Lions - hokejbalový klub
  • MHK Čadca - hádzaná ženy

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Gymnázium Jozefa Miloslava Hurbana
  • Obchodní akademie Dušana Metoda Janoty
  • Pedagogická a Sociální akademie sv. Márie Goretti
  • Střední zdravotnická škola sv. Františka z Assisi
  • Střední odborná škola technická
  • Střední odborná škola obchodu a služeb

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]