Čadca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čadca
Čadca – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 420 m n. m.
Časové pásmo +1
+2 (letní čas)
Stát Slovensko Slovensko
Kraj Žilinský
Okres Čadca
Tradiční region Kysuce
Administrativní dělení 10 místních částí
Čadca
Red pog.svg
Čadca
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 56,792[1] km²
Počet obyvatel 24 431 (31.12.2016)
Hustota zalidnění 430,2 obyv./km²
Etnické složení Slováci 96,14 %, Češi 1,07 %, Romové 0,13 %, Maďaři 0,05 %, Ukrajinci 0,02 %, Němci 0,01 %
Náboženské složení Katolíci 91,58 %, Ateisté 3,99 %, Evangelíci 0,46 %, Pravoslaví 0,04 %
Správa
Status město
Starosta Milan Gura
Vznik 1565 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.mestocadca.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Čadca,Námestie slobody,022 01 Čadca
Telefonní předvolba 041
PSČ 022 01
Označení vozidel CA
NUTS 519132
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čadca (polsky Czadca, maďarsky Csaca) je město na severu Slovenska, u hranic s Českou republikou a Polskem, přesněji v Žilinském kraji na řece Kysuci. Žije zde přibližně 25 000 obyvatel. Kromě Slováků v okresu Čadca žijí také Polácigoralské obyvatelstvo přesahující sem z Polska a z Těšínska.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Čadca je okresním městem. Jsou zde textilní, strojírenské a potravinářské závody. Také se zde nachází Kysúcké vlastivedené múzeum. Město ma rozvinutou síť středních škol.

Dopravní spojení zajišťuje mezinárodní silnice E75 a železnice – Čadca leží na někdejší Košicko-bohumínské dráze, dodnes magistrální trati spojující severní Moravu a Slezsko se Slovenskem (současný stav je z českého pohledu popsán v článku Železniční trať Bohumín–Čadca).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vznikalo z malých osad valašského osidlování v 16. století, které bylo vyvoláno nedostatkem orné půdy, ale bohatstvím okolních lesů a množstvím pastvin. Dobré podmínky pro chov dobytka a ovcí, ale i množství kvalitního dřeva na stavbu obydlí i obchod podnítil rychlé osidlování do té doby řídce osídlených horských oblastí. Okolí Čadce patřilo do katastru Krásna nad Kysucou, které podléhalo Strečianskemu panství, které však vedlo o tuto oblast časté spory s Budatínským panstvím.

V 16. století ještě nebyla ustálená hranice mezi Uherskem a Slezskem a proto docházelo ke sporům i mezi tamními osadníky, kterým se nelíbilo pronikání Valachů na sever. Jedna z nejstarších písemných zmínek o osadě dorf Tzaczka pochází z roku 1565 a vzpomíná právě územní spor. Název zřejmě pochází od činnosti místních osadníků, kteří vypalováním získávali pastviny a ornou půdu, při čemž se "Čadil". Tento názor potvrzuje i existence názvů okolních osad Žarec, Čadečka a Horelica. Lety se používaly názvy Chatcha, Czacza, Szattcza, Chatcza, Čatca, Czača a od roku 1918 již dnešní podoba Čadca.

Počet obyvatel Čadce rychle rostl a již v roce 1676 zde vznikla římskokatolická farnost a byl postaven dřevěný kostel. Obec se stala centrem oblasti. Od 17. století vzniká mnoho kopaničářského usedlostí, dodnes typických pro celé Kysuce, ale rozvíjely se i obce a městečka, centra obchodu a řemesel. V městečku počátkem 18. století vznikla pobočka žilinské poštovní stanice, byl vybudován nový kostel sv. Bartoloměje (1734 - 35) a v roce 1751 se už vzpomíná místní škola. Vzestup významu Čadce nastal po roce 1773, kdy se stanovila hranice a tehdy ještě obec se stala centrem Kysuckého distriktu Strečianskeho panství. Změna výsad nastala 9. ledna 1778, kdy královna Marie Terezie udělila obci "Csatza" městské výsady s Jarmočná právem.

Během neklidných revolučních let obsadili město 4. prosince 1848 císařská vojska a Slovenské dobrovolníci a zdržovali se zde Ľudovít Štúr, Jozef Miloslav Hurban a vojenští velitelé povstalců F. Zach a B. Bloudek. Právě v Čadci vydala Slovenská národní rada 6. prosince 1848 výzvu s cíli a požadavky, namířenými proti maďarskému útlaku. Kysucké město se tímto stalo na pár dní fakticky hlavním městem Slovenska. Této události je dnes věnován památník na náměstí Svobody. Později zde v letech 1854-58 jako soudní úředník působil i významný štúrovský básník Janko Kráľ.

Důležitou událostí v dějinách města byla výstavba Košicko-bohumínské dráhy, která v roce 1871 dopravně spojila Čadca s průmyslovým Slezskem i Povážím. V roce 1884 byla vybudována Železniční trať Čadca–Zwardoń, spojující Kysuce s Polskem. Zlepšení dopravy podnítilo hospodářský rozvoj a ve městě a okolí vzniklo několik parních pil a v roce 1903 i hornouhorských textilní továrna. Od roku 1912 byly ulice osvětlené elektrickým osvětlením a 9. července 1914 byla otevřena i železniční trať Čadca - Makov.

V těžkých meziválečných časech byl zásluhou místního odboru Matice slovenské v letech 1926-28 vybudován ze sbírky obyvatel Palárik dům, který se stal místem kulturně výchovné činnosti. Výrazně se realizovalo i místní ochotnické divadlo, které ve městě vzniklo již v roce 1898. V letech 1932-35 v centru města přibyly i budovy dnešního městského a okresního úřadu.

Zlepšení ekonomické a sociální situace obyvatel nastal až po osvobození 1. května 1945 a konci druhé světové války. V roce 1946 byla obnovena výroba v místní textilce, která se stala závodem podniku Slovena. V 40. letech se rozběhla i výroba hasicích zařízení, která se později změnila a ve vniknutí závodě Tatra byly vyráběny komponenty pro tuto automobilku. Specifickým a světoznámým podnikům se stalo družstvo Okrasa, které desetiletí vyrábí skleněné vánoční ozdoby.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Čestní Občané[editovat | editovat zdroj]

  • Karol Kállay (* 1926 - † 2012) - slovenský fotograf a dokumentarista
  • Carlo Vender - italský občan, čestné občanství mu bylo uděleno trvalou podporu míchání pěveckého sboru Kysuca a folklorního souboru Kelčovan a za šíření kysucké a slovenské kultury v zahraničí.
  • Ján Chryzostom Korec (* 22. ledna 1924, Bošany – † 24. říjen 2015), Nitra - nitranský diecézní biskup.
  • Jaroslav Klemeš (* 1922) – veterán československého zahraničného odboja za II. svetovej vojny.
  • Doc. PaedDr. Mgr. Art. Vojtěch Didi – hudební skladatel, dirigent
  • JUDr. Anton Blaha, CSc. - Advokát, správce Kysucké kulturní nadace, čadčanský rodák.
  • Michał Zaleski – prezident města Toruň

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je římskokatolický kostel sv. Bartoloměje apoštola z roku 1734 a na sídlišti Kýčerka je kostel sv. Josefa dělníka dokončen v roce 2002, také římskokatolické církve.

Kino[editovat | editovat zdroj]

V kulturním domě na Matičním náměstí se nachází kino, které bylo v roce 2012 modernizováno. Promítá se v 2D digitální podobě, plánuje se i rozšíření pro 3D promítání.

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Kysucký maratón - druhý nejstarší maraton na Slovensku.
  • FK Čadca – fotbalový klub
  • HBK Čadca Lions - hokejbalový klub
  • MHK Čadca - hádzaná ženy

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Gymnázium Jozefa Miloslava Hurbana
  • Obchodní akademie Dušana Metoda Janoty
  • Pedagogická a Sociální akademie sv. Márie Goretti
  • Střední zdravotnická škola sv. Františka z Assisi
  • Střední odborná škola technická
  • Střední odborná škola obchodu a služeb

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19, [cit. 2017-07-01]. S. 1. Dostupné online. (slovensky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]