Janko Kráľ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Janko Kráľ
Janko Kral.jpg
Narození 24. dubna 1822
Liptovský Mikuláš
Úmrtí 23. května 1876 (ve věku 54 let)
Zlaté Moravce
Povolání básník a spisovatel
Žánr poezie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska věnovaná památce Janka Krále
Socha básníka v Liptovském Mikuláši

Janko Kráľ (24. dubna 1822 Liptovský Sv. Mikuláš, Uhersko23. května 1876 Zlaté Moravce) byl slovenský národní buditel a jeden z nejvýznamnějších a nejradikálnějších básníků štúrovské generace.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny řezníka a krčmáře. Vzdělání získával v Liptovském Svätém Mikuláši, v letech 18351837 na gymnáziu v Gemeru, v letech 18371841 na lyceu v Levoči, v letech 18411842 studoval na lyceu v Kežmarku a od roku 1842 studoval na lyceu v Prešpurku, kde se aktivně zapojoval do činnosti Ústavu řeči a literatury československé. V roce 1844 na protest proti odvolání Ľudovíta Štúra odešel z Prešpurku a ve studiu už dále nepokračoval. Nastoupil jako praktikant do advokátní kanceláře v Pešti, později hodně cestoval jak po Slovensku, tak i po Dolní zemi (dnešní Maďarsko).

V roce 1848 podněcoval slovenský lid, aby povstal, za což byl uvězněn v Šahách a Pešti až do ledna následujícího roku. Po propuštění znovu organizoval dobrovolnické oddíly a byl opět vězněn, po propuštění odjel do moravského Hulína k příteli Bedřichu Rozehnalovi[1] a v listopadu roku 1849 se stal kapitánem dobrovolnického sboru. Po propuštění ještě v témže roce pracoval jako vládní komisař, v roce 1854 byl přeložen do Čadce, v roce 1858 se přestěhoval do Martina, od roku 1860 byl pomocným úředníkem v Kláštoru pod Znievom a od roku 1862 přísedícím u soudu ve Zlatých Moravcích. V roce 1867 ho propustili ze státních služeb, a tak si dělal státní zkoušku a působil v Zlatých Moravcích jako přísežný pravotár a písař v advokátních kancelářích. Zemřel údajně na tyfus (nejsou však vyloučeny ani jiné příčiny) a je pochován na slovenském Národním hřbitově v Martině.

Jeho přesná podoba není známa, ale dochovaly se víceré populární podobizny. Jedna z nich byla použita při modelování sochy Janka Kráľa, umístěné ve stejnojmenném parku v bratislavské Petržalce.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

První verše začal psát už v době studií na bratislavském lyceu. Zpočátku psal v češtině, později začal používat spisovnou slovenštinu a byl jedním z prvních básníků, kteří používali Štúrovu slovenštinu. Svoje básnická díla zveřejňoval v almanachu Nitra, v pozdějším období také v časopisech Orol tatranský, Sokol, zřídkavě i v časopisech Černokňažník, Tábor, Concordia, Priateľ školy a literatúry a jiných. Začal psát epické básně s historickou tematikou, postupně však začal navazovat na slovenskou lidovou slovesnost. Do povědomí veřejnosti vstoupil jako autor balad a písní, nicméně jeho tvorba byla o mnoho širší.

Svojí tvorbou se řadí mezi básníky z období romantismu a stal se klíčovou postavou ve vývoji dobové poezie. Jeho básně ovlivnily tvorbu slovenských nadrealistů, ale i takových autorů, jako byl Laco Novomeský či Milan Rúfus a jiní.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • 1893Verše Janka Kráľa
  • 1924Balady a piesne
  • 1938Neznáme básne
  • 1949Výlomky z Jánošíka

Výběry[editovat | editovat zdroj]

  • 1952Moja pieseň
  • 1957Balady
  • 1961Balady a piesne
  • 1969Zažíhaj svetlá
  • 1972Poézia, edícia Zlatý fond slovenskej literatúry
  • 1976Jarná pieseň
  • 1976Janko Kráľ vo výbere Milana Rúfusa
  • Dráma sveta, rozsáhlý cyklus básní z let 1844 / 1845, nalezený v rukopisné pozůstalosti (uspořádal Milan Pišút)

Souborné dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1952Súborné dielo

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Zverbovaný
  • Zabitý
  • Zakliata panna vo Váhu a divný Janko
  • Moja pieseň
  • Pieseň bez mena
  • Vysokourodzenému pánovi Ďurkovi Košuthovi
  • Pesnička na kare
  • Orol
  • Potecha
  • Kvet
  • Pán v trní
  • Duma bratislavská
  • Kríž a čiapka
  • Choč
  • Slovo
  • Návrat
  • Skamenelý
  • Krivoprísažnica
  • Bezbožné dievky
  • Dve staré pesničky
  • Dva orly
  • Orol vták
  • Kvietok
  • Husár
  • Jedna žiadosť
  • Hlásnik národa
  • Pieseň
  • Starý človek
  • Sedliak
  • Remeselník
  • Počujte všetky sveta národy
  • Videnia
  • Vojna
  • Rozprávajte svoj tajný sen
  • Súd
  • Na rumoch vekov
  • Posvätenec
  • Janko
  • Žobrák
  • Zbojníkova balada
  • Krajinská pieseň
  • Tri vŕšky
  • Šahy
  • Duma dvoch bratov
  • Duma slovenská na pamiatku zjazdu turčiansko-sv. martinského 6. júna 1861
  • Krakoviaky dobrovoľníkove
  • Slovo

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janko Kráľ na slovenské Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROZEHNAL Bedřich Milota [online]. knihovnahulin.cz, [cit. 2016-06-10]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]