Přeskočit na obsah

Milan Rúfus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milan Rúfus
Milan Rúfus (1964)
Milan Rúfus (1964)
Narození10. prosince 1928
Závažná Poruba
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí11. ledna 2009 (ve věku 80 let)
Bratislava
SlovenskoSlovensko Slovensko
Povoláníjazykovědec, básník, překladatel, spisovatel a esejista
Alma materUniverzita Komenského v Bratislavě
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 3. třídy (1991)
Řád Ľudovíta Štúra caz 1. třídy (1995)
Pribinův kříž caz 1. třídy (2009)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Rúfus (10. prosince 1928, Závažná Poruba, Československo11. ledna 2009, Bratislava, Slovensko) byl slovenský básník, literární historik, překladatel a esejista.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině zedníka a vzdělání získal v lidové škole ve svém rodišti, na gymnáziu v Liptovském Mikuláši, kde v roce 1948 úspěšně maturoval. V letech 1948-1952 studoval slovenštinu a dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po ukončení vysokoškolských studií zůstal na Filozofické fakultě Univerzity Komenského jako pedagog. Přednášel zde dějiny slovenské a české literatury. V školním roce 1971-1972 působil na univerzitě Instituto Universitario v Neapoli, kde přednášel slovenský jazyk a literaturu.

Busta Milana Rúfuse od sochaře Teodora Baníka

První básně publikoval v časopisech Prameň, Nový rod, Mladá tvorba a Borba. Debutoval básnickou sbírkou Až dozrieme, která znamenala výrazný posun dobového chápání poezie. Jeho tvorbu ovlivnil symbolismus, měl silné sociální cítění a nechal se inspirovat i dílem fotografa M. Martinčeka. Inspiroval se slovenskou lidovou slovesností a díly vícero slovenských malířů. Kromě tvorby pro dospělé se věnoval také psaní knih pro děti a mládež. Svojí tvorbou patří k nejvýraznějším básnickým zjevům. Představil se jako básník s autonomním pohledem na životní a morální hodnoty lidského jednání, na lásku, pravdu, krásu, utrpení i tragiku člověka i světa druhé poloviny 20. století. Velmi vnímavě a citlivě hledá smysl a podstatu lidského života. Hluboko nazřel do jeho starostí, bolestí, nejistot, radosti, štěstí i vzdoru. Je to poezie vysokých ideových, morálních a estetických hodnot zakotvená v mnohorozměrném prostoru lidského světa.

Kromě vlastní tvorby též přebásnil Dobšinského prostonárodní pověsti a věnoval se překladům z norštiny, španělštiny, ruštiny a češtiny. Jeho díla vyšla v angličtině, bulharštině, češtině, francouzštině, maďarštině, němčině, norštině, polštině, ruštině, italštině a dalších jazycích.

  • 1956Až dozrieme
  • 1966Chlapec
  • 1968Zvony
  • 1969Triptych (Až dozrieme, Chlapec, V zemi nikoho)
  • 1969Ľudia v horách, dílo s fotografiemi M. Martinčeka
  • 1972Stôl chudobných
  • 1972Kolíska
  • 1973Hľadanie obrazu, dílo s fotografiemi M. Martinčeka
  • 1974Chlapec maľuje dúhu
  • 1974Kolíska spieva deťom
  • 1977Hudba tvarov
  • 1978Hora
  • 1982Óda na radosť
  • 1987Prísny chlieb
  • 1992Neskorý autoportrét
  • 1996Čítanie z údelu
  • 1997Žalmy o nevinnej
  • 1998Vážka
  • 2000Jednoduchá až po korienky vlasov
  • 2001Čas plachých otázok
  • 2003Čakanka
  • 2005Báseň a čas
  • 2007Vernosť

Od roku 2002 vychází ve vydavatelství MilaniuM Souborné dílo Milana Rúfuse (dosud vyšlo: Dielo I., Dielo II., Dielo III., Dielo IV., Dielo VI., Dielo VII., Dielo VIII, Dielo IX, Dielo XIV).

  • 1968Človek, čas a tvorba
  • 1969Štyri epištoly k ľuďom
  • 1974O literatúre
  • 1978A čo je báseň
  • 1996Epištoly staré a nové
  • 1998Rozhovory so sebou a s tebou

Knihy pro děti a mládež

[editovat | editovat zdroj]
  • 1975Kniha rozprávok
  • 1980Sobotné večery
  • 1985Rozprávočka veselá, zostaň ešte s nami
  • 1986Studnička
  • 1990Tiché papradie
  • 1990Modlitbičky
  • 1991Mechúrik Koščúrik s kamarátmi
  • 1993Lupienky z jabloní
  • 1994Pamätníček
  • 1995Modlitbičky za dieťa

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Rúfus na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]