Ján Kalinčiak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ján Kalinčiak
Ján Kalinčiak.jpg
Narození 10. srpna 1822
Martin
Úmrtí 16. června 1871
Martin
Místo pohřbení Národný cintorín
Národnost Slováci
Alma mater Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg
Podpis Ján Kalinčiak – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Kalinčiak (10. srpna 1822, Horné Záturčie, dnes součást Martina16. června 1871, Martin) byl slovenský spisovatel a básník.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze sedlácké rodiny, jeho otec byl evangelickým knězem a matka zemankou. Studoval v Záturčí, Necpaloch, Gemeru, později v Levoči a od roku 1839 v Bratislavě. O několik let později studoval i v německém Halle. Působil jako vychovatel a od roku 1846 působil (díky Štúrově intervenci) jako profesor filozofie a rektor na gymnáziu v Modre. Od roku 1858 (do 1869) byl ředitelem na gymnáziu v Slezském Těšíně, kde se setkal s M. M. Hodžou. Po odchodu do penze se přestěhoval do Martina, a stal se redaktorem měsíčníku Orol. Pochován je na Národním hřbitově v Martině.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Svojí tvorbou se Ján Kalinčiak řadí do období slovenské romantické literatury. Největší vliv na vývoj Kalinčiakova osobního i literárního formování mělo střetnutí se štúrovci, hlavně pak samotné přátelství s Ľudovítem Štúrem. V posledních letech Štúrova života přepisoval jeho dílo O národných povestiach a piesňach plemien slovanských do češtiny.

Základními náměty jeho raných prací je slovanství, folklór a literatura, Slovensko v rámci Uherska. Také zapisoval slovenské lidové pohádky a překládal. Zpočátku psal hlavně v češtině, v roce 1843 mu vyšla první báseň v slovenštině, čím se zařadil mezi první autory, kteří na Slovensku psali v tomto jazyku. V jeho dílech se setkáváme s hlubokými autorovými rozpory a jejich způsoby řešení, kde nechybí ani prvky romantického titanismu. Tak se jeho tvorba dá porovnávat s jinými romantickými básníky, jako byl Andrej Sládkovič a zejména Janko Kráľ.

Hlavní část jeho díla však tvoří prozaická tvorba, která je nejrozsáhlejší a zároveň nejvýznamnější částí slovenské romantické prózy. Jeho prozaická díla mají často autobiografické črty a hlavním motivem jsou rozpory mezi osobním a nadosobním, láskou a povinností, zákonem a jeho porušením z „vyšších“ důvodů, přičemž hrdina má osobní pocit neviny.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • 1842Králův stůl (vyšlo v časopise Tatranka)
  • 1843V lúčivom zasadnutí 17. júna 1843
  • 1843Velebnému otcovi Slovákov Jánovi Hollému na deň jeho mena 1843 24. júna
  • 1846Bojovník, báseň, která zlidověla (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1846Krakoviaky (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1846Márii od Jána (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1847Pozdravenie (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1847Rada (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1847Moja mladosť (vyšlo v časopise Nitra)
  • 1847Smutný pohrab (vyšlo v časopise Nitra)
  • Legenda o hlavatém Fríckovi
  • Králik
  • Pěvec
  • Šuhaj zabitý
  • On parlera de sa gloire
  • Na Silvestra, rukopis
  • Túženie, rukopis
  • Triolety, rukopis

Román[editovat | editovat zdroj]

  • 1860Reštavrácia

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

  • 1842Bozkovci (vyšla v časopise Nitra)
  • 1845/1846Milkov hrob (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1845/1846Bratova ruka (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1845/1846Púť lásky (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1847/1848Mládenec slovenský (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1847/1848Svätý Duch (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1852Knieža liptovské (vyšlo v časopise Slovenské pohľady)
  • 1864Mních (vyšlo v časopise Sokol)
  • 1870Orava (vyšlo v časopise Orol)
  • 1871/1873Povesti Jána Kalinčiaka, souborné dílo jeho prací (7 sv.)
  • Láska a pomsta

Jiná díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1841Cesta na knížecí pole (vyšlo v časopise Buben)
  • 1841Poslední počestnosť spící dýmky (vyšlo v časopise Buben)
  • 1847/1848Serbianka, povídka ze srbsko-tureckých bojů (vyšlo v časopise Orol tatránski)
  • 1862Vlastný životopis (vyšlo v časopise Lipa)

Ztracená díla[editovat | editovat zdroj]

  • Lenka Turzovna, pověst
  • Matúš Trenčiansky, pověst
  • Stará matka, pověst

Teorie a kritika[editovat | editovat zdroj]

  • 1851 – polemika o Žehrách od J. Záborského (vyšlo v časopise Slovenské pohľady)
  • 1854 – recenze knihy O národných povestiach a piesnach plemien slovanských od Ľ. Štúra
  • 1862Rozpomienky na Ondreja Sládkoviča, první hluboký rozbor Sládkovičovy tvorby, zejména Maríny a Detvana (vyšlo v časopise Sokol)
  • 1955Súčasníci o Ľudovítovi Štúrovi, (editor Ján Kalinčiak)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Kalinčiak na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]