Modra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Modra
Městská brána v Modře
Městská brána v Modře
Modra – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška175 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBratislavský
OkresPezinok
Tradiční regionBratislava a okolí
Modra
Modra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha49,6 km²
Počet obyvatel8 976 (2017)[1]
Hustota zalidnění180,9 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaMgr. Juraj Petrakovič
Vznik1158 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.modra.sk
E-mailprimator@modra.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Modra
Dukelská 38
900 01 Modra
Telefonní předvolba033
PSČ900 01
Označení vozidelPK
NUTS508101
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modra (německy Modern, maďarsky Modor, latinsky Modur) je město na jihozápadním Slovensku v okrese Pezinok. Město je jedním z center malokarpatského vinařství. Žije zde přibližně 9 000[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází na svazích Malých Karpat, cca 30 km severovýchodně od Bratislavy a cca 25 km západně od Trnavy, v nadmořské výšce asi 170 metrů. Dělí se na čtyři městské části: Modra, Kráľová, Harmónia a Piesok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přesná doba vzniku Modry není známa. Počátky možného osídlení zdejší oblasti spadají do 9. století, do doby rozkvětu Velkomoravské říše.[2] Po příchodu Maďarů do Panonie v 10. století se zdejší oblast stala součástí Uherského království. Za nejstarší hodnověrný písemný pramen, v němž lze nalézt zmínku o obci Modra, je třeba považovat listinu Bély IV. z roku 1256, v níž jsou uvedeny hranice pezinského katastru. Nejstarší vymezení katastrálního území Modry je známo z listiny krále Ladislava IV. z roku 1287.[2]

Další písemné prameny pocházejí až z počátku 14. století, z období, kdy Modru vlastnil Matúš Čák Trenčanský. Do této doby spadá i první zmínka o modranském vinařství. Po smrti Matúše Čáka připadla Modra opět královské koruně. Proto ji mohl Ludvík I. coby poddanskou ves darovat někdy před rokem 1345 své matce Alžbětě Lokýtkovně a posléze jako věno své druhé manželce Alžbětě Bosenské, dceři bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. V roce 1361 obnovil Ludvík I. městu Modra jeho městská práva vydaná již dříve.[2] V letech 1388–1436 vlastnil město polský šlechtický rod Štibořiců a následně rod Orságů z Guty (1437–1569). Poté, co vymřeli po meči, dostalo se město opět do majetku královské koruny. Z toho titulu mu v roce 1569 císař Maxmilián II. udělil privilegia svobodného města.

V roce 1607 získala Modra od císaře Rudolfa II. statut svobodného královského města, čímž stoupl její význam. Proto byl v letech 1610 až 1646 vybudován systém opevnění s třemi bránami. Část opevnění a tzv. horní brána se zachovaly dodnes. V 17. a 18. století zaznamenalo město období největšího hospodářského a kulturního rozkvětu. Středoevropský význam získala od 18. do raného 20. století zdejší keramická výroba, fajáns s charakteristickou pestrobarevnou štětcovou malbou, stylově řazená k habánské keramice. Je zastoupena v mnoha českých a slovenských muzejních sbírkách a opěvuje ji například básník Jaroslav Seifert slovy Krásná jako kvítka na modranském džbánku je ta země, která vlastí je ti. Od roku 1883 se zde vyrábí tradiční modro-bílá keramika.

Svobodným královským městem Modra zůstala až do roku 1876, poté se Modra stala městem, jež řídil magistrát. V letech 1939–1949 byla Modra městem okresním.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Typická místní keramika

Nejstarší církevní stavbou v Modre je gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele budovaný v době od poloviny 14. do 17. století, který se nachází v dolní části náměstí. V jeho střední části stojí římskokatolický kostel sv. Štěpána z roku 1876.

Kaple z roku 1740 je zasvěcena Panně Marii Sněžné, kaple z roku 1873 sv. Michalovi a kaple z roku 1876 sv. Maří Magdaléně.

Na náměstí a v jeho těsné blízkosti lze vidět zbytky městských hradeb.

V roce 1991 bylo historické jádro města prohlášeno za památkovou zónu.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
  2. a b c Historie města. www.modra.sk [online]. [cit. 2010-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-03. 
  3. KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha: STN, 1965. S. 297. (angličtina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]