Modra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Modra

Městská brána v Modře
Modra – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 172 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Bratislavský
okres Pezinok
tradiční region Bratislava a okolí
Modra na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 49,624 km²
Počet obyvatel 8 704 (2005[1])
Hustota zalidnění 175,4 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Mgr. Juraj Petrakovič
Oficiální web www.modra.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Modra
Dukelská 38
900 01 Modra
Telefonní předvolba 033
PSČ 900 01
Označení vozidel PK
NUTS 508101
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modra (německy Modern, maďarsky Modor, latinsky Modur) je město na jihozápadním Slovensku v okrese Pezinok. Město je jedním z center malokarpatského vinařství.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází na svazích Malých Karpat, cca 30 km severovýchodně od Bratislavy a cca 25 km západně od Trnavy, v nadmořské výšce asi 170 metrů. Dělí se na čtyři městské části: Modra, Kráľová, Harmónia a Piesok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přesná doba vzniku Modry není známa. Počátky možného osídlení zdejší oblasti spadají do 9. století, do doby rozkvětu Velkomoravské říše.[2] Po příchodu Maďarů do Panonie v 10. století se zdejší oblast stala součástí Uherského království. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1158.[zdroj?] Za nejstarší hodnověrný písemný pramen, v němž lze nalézt zmínku o obci Modra, je tudíž třeba považovat listinu Bély IV. z roku 1256, v níž jsou uvedeny hranice pezinského katastru. Nejstarší vymezení katastrálního území Modry je známo z listiny krále Ladislava IV. z roku 1287.[2]

Další písemné prameny pocházejí až z počátku 14. století, z období, kdy Modru vlastnil Matúš Čák Trenčanský. Do této doby spadá i první zmínka o modranském vinařství. Po smrti Matúše Čáka připadla Modra opět královské koruně. Proto ji mohl Ludvík I. coby poddanskou ves darovat někdy před rokem 1345 své matce Alžbětě Lokýtkovně a posléze jako věno své druhé manželce Alžbětě Bosenské, dceři bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. V roce 1361 obnovil Ludvík I. městu Modra jeho městská práva vydaná již dříve.[2] V letech 13881436 vlastnil město polský šlechtický rod Štibořiců a následně rod Orságů z Guty (14371569). Poté co vymřeli po meči, dostalo se město opět do majetku královské koruny. Z toho titulu mu v roce 1569 císař Maxmilián II. udělil privilegia svobodného města.

V roce 1607 získala Modra od císaře Rudolfa II. statut svobodného královského města, čímž stoupl její význam. Proto byl v letech 16101646 vybudován systém opevnění s třemi bránami. Část opevnění a tzv. horní brána se zachovaly dodnes.

V 17. a 18. století zaznamenalo město období největšího hospodářského a kulturního rozkvětu. Středoevropský význam získala od 18. do raného 20. století zdejší keramická výroba, fajáns s charakteristickou pestrobarevnou štětcovou malbou, stylově řazená k habánské keramice. Je zastoupena v mnoha českých a slovenských muzejních sbírkách a opěvuje ji například básník Jaroslav Seifert slovy Krásná jako kvítka na modranském džbánku je ta země, která vlastí je ti. Od roku 1883 se zde vyrábí tradiční modro-bílá keramika.

Svobodným královským městem Modra zůstala až do roku 1876, poté se Modra stala městem, jež řídil magistrát.

V letech 19391949 byla Modra městem okresním.

Dnes má město Modra 9000 obyvatel.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Typická místní keramika

Nejstarší církevní stavbou v Modre je gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele budovaný v době od poloviny 14. do 17. století, který se nachází v dolní části náměstí. V jeho střední části stojí římskokatolický kostel sv. Štěpána z roku 1876.
Kaple z roku 1740 je zasvěcena Panně Marii Sněžné, kaple z roku 1873 sv. Michalovi a kaple z roku 1876 sv. Maří Magdaléně.

Na náměstí a v jeho těsné blízkosti lze vidět zbytky městských hradeb.

V roce 1991 bylo historické jádro města prohlášeno za památkovou zónu.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.statistics.sk/mosmis/run.html
  2. a b c Historie města
  3. KOLEKTIV AUTORŮ. Guide to Czechoslovakia. Praha : STN, 1965. S. 297. (angličtina)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]