Častá
| Častá | |
 |
|
 vlajka |
|
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°23′56″ s. š., 17°21′33″ v. d. |
| Nadmořská výška | 292 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| kraj | Bratislavský |
| okres | Pezinok |
 Častá
|
|
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 35,2 km² |
| Počet obyvatel | 2233 (31. 12. 2015) |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Mária Garajová |
| Vznik | 1240 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Ocú Častá Hlavná 168 90089 Častá |
| PSČ | 900 89 |
| Označení vozidel | PK |
| NUTS | 507857 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Častá je obec na Slovensku v okrese Pezinok. Nachází se na východním úpatí a rozhraní Malých Karpat a Trnavské pahorkatiny, asi 7 km severovýchodně od Modry. Na severu a severovýchodě hraničí s obcí Doľany, na severu a severozápadě se Sološnicí, na východě leží Štefanová, na jihovýchodě Budmerice a na jihu Píla a Dubová. Přímo nad Častou se ve výši 339 m n. m. tyčí hrad Červený Kameň.
Střed obce, jež vznikla jako podhradí Červeného Kamene, leží ve výšce 245 m n. m., její katastr se pohybuje v rozmezí 219 do 694 m n. m. V roce 2015 zde žilo 2233 obyvatel.
Historie[1][editovat | editovat zdroj]
Údaje o první písemné zmínce o obci se liší. Na jejích oficiálních stránkách najdeme údaj 1296, zatímco na stránce E-obce.sk je uveden rok 1240.[2] Tentýž údaj uvádí i stránky Mestá-Obce.sk.[3] Stránky Slovakia Guide však přicházejí s rokem 1291.[4]
Od 13. století do konce feudálního období byla Častá poddanskou vsí, jež patřila k panství Červený Kameň.
V roce 1560 byla povýšena na městečko a získala právo pořádat týdenní trhy a do roku 1578 též tři jarmarky ročně.
V polovině 16. století se v Časté usadili kolonisté z Chorvatska. Zdejší obyvatelé se věnovali zemědělství, vinařství a řemeslné výrobě. V témž století zde nechali tehdejší majitelé Červeného Kamene Fuggerové vybudovat pivovar. Od konce 17. století zde začala fungovat i papírna.
V letech 1794–1802 zde fungovala i manufaktura na výrobu sukna, kterou založil hrabě Rudolf Pálffy. V dokladech ze 17. století existují též zmínky o dolech na zlato a stříbro. V roce 1644 vypukl v obci požár, který zničil celou vesnici až na šest domů.
Roku 1738 zachvátila Častou morová epidemie, při níž zemřelo velké množství obyvatel. Na zalidnění byli pozváni němečtí kolonisté.
V letech 1944–1953 byla k obci jako její místní část přičleněna vesnice Píla.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Hrad Červený Kameň je národní kulturní památka Slovenské republiky a patří k nejnavštěvovanějším hradům SR. Jeho součástí je muzeum s unikátními sbírkami, jež dokumentují vývoj bytové kultury šlechty a měšťanstva na Slovensku.
- Římskokatolický kostel sv. Imricha. Původně byl postaven v gotickém slohu zřejmě ve 14. století.[5]
Jednalo se o jednolodní stavbu, která byla v letech 1936–1937 přestavěna na trojlodní kostel. Z původní gotické stavby se dochovalo jen kněžiště a část věže, která byla do dnešní podoby přestavěna v letech 1774–1775.
- Socha sv. Jana Nepomuckého u železné zahrádky, jež odděluje prostor kostela od chodníku, s letopočtem 1893.
- Socha sv. Floriána z roku 1776 postavená na památku požáru roce 1644.
- Pomník vojákům padlým v 1. světové válce z roku 1928 na prostranství před kostelem.
- Židovský hřbitov v lese u Červeného Kamene ze 17. a počátku 18. století s barokními náhrobními kameny a další židovský hřbitov z 18. století v obci.[4]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Juraj Fándly, významný slovenský osvícenský spisovatel a národní buditel, se narodil v Časté v roce 1750.
- Alexander Rudnay, slovenský katolický kněz, biskup a kardinál, působil v Časté jako kaplan.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Častá na slovenské Wikipedii.
- ↑ www.obec-casta.sk Zpracováno podle www.obec-casta.sk
- ↑ www.e-obce.sk
- ↑ www.mesta-obce.sk
- ↑ a b www.skg.sk
- ↑ cirkev.obec-casta.sk
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Častá ve Wikimedia Commons- Oficiální stránky obce
