Jonáš Záborský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jonáš Záborský
Jonáš Záborský (fotografia).jpg
Narození 3. února 1812
Záborie
Úmrtí 23. ledna 1876 (ve věku 63 let)
Župčany
Místo pohřbení Župčany
Povolání básník, spisovatel, dramatik a novinář
Národnost Slováci
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonáš Záborský (3. února 1812, Záborie, Uhersko23. ledna 1876, Župčany) byl slovenský duchovní, básník, spisovatel-prozaik, dramatik, novinář a historik.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině drobného zemana. Základní školu navštěvoval v Záboří, Horném Jaseni a Záturčí v letech 18181821, v roce 1821 nastoupil na nižší gymnázium v Necpalech, v roce 1823 pokračoval na gymnáziu v Gemeru, v letech 1829-1832 navštěvoval evangelické lyceum v Kežmarku a nakonec své vzdělání ukončil v roce 1834 na evangelickém teologickém kolegiu v Prešově.

Působil jako kaplan v Pozdišovcích, v letech 18391840 studoval na univerzitě v Halle, v roce 1840 byl krátkou dobu kaplanem u M. M. Hodži v Liptovském Mikuláši, nicméně ještě koncem roku přijal místo faráře v Rankovcích. Po požáru jeho fary i kostela přestoupil k římskokatolické církvi a v roce 1843 byl vysvěcen knězem.

Dostal se do sporu s Ľudovítem Štúrem a jeho kodifikací spisovné slovenštiny (která se měla formálními znaky co nejvíce lišit od češtiny); odmítl také jeho národní program jako nerealistický. V letech 18431850 působil jako německý kaplan v Košicích. V roce 1848 byl uvězněn za přechovávání Žiadosti slovenského národa, v roce 1850 získal místo profesora řečtiny na Právnické fakultě v Košicích a v letech 18501853 též působil jako redaktor vládních Slovenských novin ve Vídni. Po konfliktech s bachovskou cenzurou se v roce 1853 stal farářem v Župčanech. Nakonec přijal novou podobu slovenštiny a věnoval se hlavně literární činnosti. Poslední roky života prožil osamocen (jednou byl označen i za „národného hriešnika“), zatrpklý, plný rozporů v sobě samém i vůči okolnímu světu.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Jonáš Záborský

Je autorem klasicistických básnických skladeb (Žehry), satirických próz (Panslavistický farár, Faustiáda, Chruňo a Mandragora, Pompézňa), didaktických humoresek (Dva dni v Chujave), historických povídek (Buld, Svätoplukova zrada) a 34 dramat. Napsal rozsáhlou historickou práci Dejiny uhorského kráľovstva od počiatku do časov Žigmundových a mnoho dějepisných článků. Hlavním tématem jeho tvorby jsou historická fakta, detaily ze života a autobiografické prvky. Stal se nekompromisním kritikem a analytikem, satirikem, komentátorem a kritikem romantických iluzí o životě. Po represáliích vůči slovenským institucím poslal své rukopisy roku 1875 Matici české. Matice česká Záborského rukopisy darovala Matici slovenské. Dnes jsou rukopisy Jonáše Záborského uloženy ve Slovenské národní knihovně (SNK)[1] v Martině, kromě originálu rukopisu Dejiny kráľovstva uhorského od počiatku do časov Žigmundových, ten zůstal v archivu Knihovny Národního muzea[2] v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • 1830, 1840, 1866 - Bájky slovenské. Jonáša Záborského.
  • 1836 - Na Slowáků (oslavná báseň - vyšla v časopise Zora)
  • 1851Žehry. Básně a dvě řeči.
  • Básne lyrické.
  • 1861 - Kalendár drotára Fedora. Na rok ktorýkoľvek od narodzenia Antikrista, vynalezenia pálenky a národnej aristokratie, platný pre celé neobmedzené Slovensko, s podobizňou pôvodcovou.
  • 1868, 1872Žihadlice.
  • 1864-1869Kniha Džefr. Kde prorok Ali napísal hieroglyfami o všetkom, čo nemá byť až do skonania sveta. Preložil verne z arabštiny Jonáš Záborský, majiteľ opravdivého kríža, spoluúd mnohých neučených spoločností, a národní hriešnik.
  • Listy z Kocúrkova. Vydanie tretie, lenže prvé a druhé ešte nevyšlo, sdeluje Jonáš Záborský.
  • 1866 - Násmešné listy.
  • 1864-1869 - Násmešné rozmluvy. K obveseleniu všetkých, ktorí to čítať nebudú.
  • 1866-1869 - Násmešné telegramy.
  • 1868 - Pohrobné dodatky Jonáša Záborského.
  • 1871 - Vstúpenie Krista do Rája. Náboženský epos.

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • 1866 - Šofránkovci. Násmešná rozprávka.
  • 1866, 1912 - Faustiáda. Fantastická hrdinská báseň. Vydanie tretie, lenže prvé a druhé ešte nevyšlo.
  • 1866 - O siedmich vodcoch maďarských.
  • 1870 - Panslavistický farár. Rozprávka politická.
  • 1864 - Chruňo a Madragora. Fantastická rozprávka.
  • 1866, 1912 - Frndolína. Obrázok rodinného života.
  • 1871, 1894 - Mazepova láska. Historická poviedka z liet 1707 - 1709.
  • 1869 - Svatoplukova zrada.
  • 1894 - Smrť Jánošíkova. Pospolitá povesť.
  • 1873 - Dva dni v Chujave. Novoveká povesť.
  • 1863, 1866 - Básnici.
  • 1870 - Hlovík medzi zbúreným ľudom. Udalosť skutočná.
  • 1864 - Kulifaj. Rozprávka ...(nečitateľné).
  • 1866, 1914 - Nálezca pokladu. Skutočná udalosť.
  • 1864 - Mroč. Rozprávka z bojov slovenských.
  • 1866 - Borzajovci. Obrázok z rodinného života.
  • 1866 - Jurát. Rozprávka novoveká od J. Záborského.
  • 1871 - Mrzutá. Obrázok z rodinného života.
  • 1866 - Buld. Rozprávka z historickým úzadiem.
  • 1866 - Rozmluva filozofická o svete.

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • 1864 Arpádovci. Historická smutnohra v 4 dejstvách.
  • 1865 Poslednie dni Veľkej Moravy. Historická smutnohra v 5 dejstvách.
  • 1865 Bitka u Rosanoviec. Historická smutnohra vo 6 dejstvách.
  • 1865 Felicián Sáh. Historická smutnohra v 3 dejstvách.
  • 1865 Karol Dračský. Historická smutnohra vo 4 dejstvách.
  • 1865 Alžbeta Ludiekovna. Historická smutnohra vo 3 dejstvách.
  • 1866 Huňadovci. Smutnohra vo 3 dejstvách.
  • 1866 Dóža. Smutnohra vo 5 dejstvách.
  • 1866 Utešenič. (Martinuzzi) Smutnohra vo 5 dejstvách.
  • 1866 Bátoryčka. Smutnohra vo 2 dejstvách.
  • 1866 Jánošíkova večera. Činohra vo 4 dejstvách s úzadiem historickým.
  • 1864 Odboj zadunajských Slovákov. Historická smutnohra vo 6 dejstvách.
  • 1866 Striga. Komická činohra, s úzadiem historickým vo 3 dejstvách.
  • 1866 Holub. Smutnohra vo 2 dejstvách.
  • 1866 Chorvátska Helena. Smutnohra vo 5 dejstvách.
  • 1866 Ztroskotanie Srbska. Smutnohra vo 3 dejstvách.
  • 1866 Ďorde Čierny. Smutnohra vo 6 dejstvách.
  • 1866 Ubitie Dimitrija. Predohra v 6 dejstvách.
  • 1866 Ocarenie Godunova. Predohra v 4 dejstvách.
  • 1866 Lžedimitrij v Poľsku. Predohra v 6 dejstvách.
  • 1866 Pád Godunových. Smutnohra v 5 dejstvách.
  • 1866 Prvý Lžedimitrij. Smutnohra v 6 dejstvách.
  • 1866 Druhý Lžedimitrij. Smutnohra v 6 dejstvách.
  • 1866 Tretí Lžedimitrij. Smutnohra v 6 dejstvách.
  • 1866 Liapunovci. Smutnohra v 5 dejstvách.
  • 1866 Poslední zločinci. Smutnohra v 6 dejstvách.
  • 1866 Najdúch. Veselohra vo 5 dejstvách.
  • 1866 Bohatý okradač. Fraška vo 2 dejstvách.
  • 1866 Cudzoložník. Fraška vo 3 dejstvách.
  • 1866 Pytač. Fraška vo jednom dejstviu.
  • 1866 Korheľ a ožran. Fraška pre pospolitý ľud vo 5 dejstvách.
  • 1866 Betlehem. Podomná hra dedinskej mládeže na vianoce, na základu výtvoru pospolitého slobodne predelaná s úmyslom, odstraniť obyčajné pri tom necudnosti, a jalovým žartom podstrčiť dačo rozumnejšieho a praktičnejšieho.
  • 1867-1869 Pansláv. Fraška vo 3 dejstvách.
  • Pomsta za pomstu. Veselá činohra vo 5 dejstvách. (Dej v podstate skutečný, v Moskve, na začátku 17 století.)

Historické a publicistické práce[editovat | editovat zdroj]

  • 1851 V otázce časoměru
  • Únia na Litve a v Uhrách
  • Dávnovekosť vzájomnosti slovanskej
  • Historické pamätnosti v Turci
  • Historické pamätnosti v župe Šáryšskej
  • Slovanský pôvod Zápoľovcov
  • Kedy bolo zlúčené Slovensko s Uhorskom?
  • Odboj Kupy
  • Veľkokniežacia hodnosť Geizova
  • Počiatky kresťanstva madzi Maďarmi
  • Bulla Silvestra II.
  • Dejiny kráľovstva uhorského od počiatku do časov Žigmundových. (1875, tlačou vyšlo prvý raz na Slovensku v marci 2012)

Náboženské práce[editovat | editovat zdroj]

  • 1853 - Múdrosť života ve chrámových řečech pro všecky roku cirkevního príležitosti.
  • 1857 - Chrámové reči a kázne od Jonáša Záborského. Nič nestoja. (Svetlo evangeliuma.)
  • 1871 - Kázne na všetky nedele a sviatky.
  • 1851 - K Slovákom! Reč na deviatu nedeľu po sv. Duchu. "Uzrevší mesto, plakal nad ním." Luk. 19, 41. Ku vzbudeniu všetkých spiacich a zavedených Slovákov r. 1851 vydal po česky Jonáš Záborský, farár Župčiansky.
  • 1848 - O náležitom užívaní času. Kázeň na nový rok.
  • 1848 - O všeobecnom a zvláštnom rídení božom. Kázeň na štvrtú nedeľu pôstnu.
  • 1851 - O podporovaní a užívaní škôl. Kázeň na deviatu nedeľu po sv. Duchu.
  • 1851 - Čtyri veky.
  • 1853 - Reč na deň sv. Trojice o bytnosti Boha.
  • Ku knězúm pri společné nábožnosti. "Z konferencí Massillonových, s něktorými vlastními úvahami, všecko nezrízené a nesličné."
  • Promtuarium Theologicum.

Autobiografické práce[editovat | editovat zdroj]

  • 1869 - Výjavy z mojeho života.
  • 1869 - Vlastný životopis. "O rodine pre rodinu."
  • 1872 - Rodine v Záborí Jonáš Záborský 1872.
  • 1864 - Zemiansky list rodiny Záborských.
  • Poznamenání rozličná. (Zlomek)

Dílo v elektronické podobě[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jonáš Záborský na slovenské Wikipedii.

  1. Slovenská národní knihovna (SNK)
  2. Knihovna Národního muzea. www.nm.cz [online]. [cit. 2009-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-02.