Pavol Dobšinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pavol Dobšinský
Pavol Dobšinský
Pavol Dobšinský
Narození 16. března 1828
Slavošovce
Maďarsko Uherské království
Úmrtí 22. října 1885 (ve věku 57 let)
Drienčany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání spisovatel, etnolog a básník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavol Dobšinský (16. března 1828, Slavošovce, Uhersko22. října 1885, Drienčany, Rakousko-Uhersko) byl slovenský evangelický kněz, folklorista, básník, spisovatel, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, který je řazen do období romantismu a je jedním ze spisovatelů tzv. štúrovské generace.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině evangelického faráře. Vzdělání získal na gymnáziu v Rožňavě a Miškovci. Od roku 1840 studoval na evangelickém lyceu v Levoči. V roce 1850 úspěšně dostudoval a složil kněžskou zkoušku. V letech 18481849 se přidal k revoluční armádě a později se stal vojákem císařského vojska. V letech 18501852 působil v Levoči jako asistent u evangelického faráře a etnografa. Díky svému zaměstnavatelovi se začal věnovat sbírání a vydávání slovenské lidové slovesnosti. Od roku 1852 pracoval jako pomocný redaktor v časopisu Slovenské pohľady, později působil jako kaplan, v letech 18581861 jako profesor slovenského jazyka a literatury v Banské Štiavnici, a později se usadil v Drienčanech, kde od roku 1861 působil jako farář. Oženil se celkem dvakrát – poprvé si vzal Paulinu Schmidtovou, jeho druhou družkou se stala vdova po Jánovi Čajakovi a sestra Terezie Vansové Adela Medvecká-Čajaková.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Začátky jeho literární tvorby se datují ještě do dob jeho studií na evangelickém lyceu. Už v té době psal básně v intencích štúrovské poezie. Byly to zejména variace na lidové písně, vlastenecké a alegorické básně. Soustavně též překládal ze světové poezie. V různých časopisech mu postupně vyšly překlady G. G. Byrona, A. L. Lamartina, A. M. Mickiewicza. Vydával rukopisný časopis Holubica, vydával časopis Sokol, recenzoval almanachy Concordia a Lipa. Jako editor se zasloužil o vydání literárních prací Jána Čajaka, Jána Botty či Ľudovíta Kubániho. Těžiště jeho činnosti spočívá ve folkloristice. Už jako student se zaobíral problematikou lidové slovesnosti. Časopisecky publikoval folkloristické studie a shrnul je do knihy Úvahy o slovenských pověstech (1872). Soustavně sbíral a zapisoval písně, přísloví, pořekadla, hádanky, hry, obyčeje a pověry. Před publikováním je zbavil původní erotičnosti a šťavnatého humoru, díky čemu se lidová díla (jež byla původně určená jen dospělým) stala oblíbenými a vhodnými pro dětské čtenáře. Spolu s A. H. Škultétym sestavili a v letech 18581961 posléze vydali soubor 64 pohádek v šesti sešitech pod názvem Slovenské pověsti. Krátce před smrtí vydal 90 pohádek v osmi sešitech pod názvem Prostonárodní slovenské pověsti (18801883). Tyto jeho sbírky jsou základním a dodnes velmi cenným a reprezentativním dílem slovenské folkloristiky.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1858/1861Slovenské pověsti. Rožňava – Banská Štiavnica
  • 1874Sborník slovenských národních písní, pověstí, přísloví, pořekadel, hádanek, her, obyčejů a pověr
  • 1880Prostonárodní obyčeje, pověry a hry slovenské
  • 1880/1883Prostonárodní slovenské pověsti, 8 dílů

Dílo v elektronické podobě[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavol Dobšinský na slovenské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]