Jaroslav Klemeš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Klemeš
Klemes jaroslav 2004m.jpg
Narození 31. ledna 1922
Čadca, Československo
Úmrtí 7. srpna 2017 (ve věku 95 let)
Praha, Česko
Ocenění Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Československá medaile za zásluhy
medaile Za hrdinství
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československý válečný kříž 1939
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pietní akt k uctění památky skupiny Silver A. Zleva: Jaroslav Vodička (ČSBS), ?, Jaroslav Klemeš, Václav Novák (starosta Senic)

Genpor. Jaroslav Klemeš (31. ledna 1922[1] Čadca7. srpna 2017 Praha[2]) byl příslušník československého zahraničního odboje za druhé světové války a příslušník paradesantního výsadku Platinum-Pewter.[3]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině úředníka berní správy v Čadci, matka, rozená Šohajová, byla v domácnosti. Měl jednoho bratra.

V letech 19261936 absolvoval obecnou školu a čtyř tříd školy měšťanské ve Skalici. V roce 1935 mu zemřela matka a Jaroslava i jeho mladšího bratra Vladimíra vychovával otec sám. Ve Skalici vyučil obchodním příručím, přičemž absolvoval jeden rok pokračovací obchodní školy a až do roku 1940 zde byl zaměstnán. Otec byl v roce 1939 vyhozen ze zaměstnání a odešel zpět do Čech.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1940, po obsazení ČSR nacisty se rozhodl pro odchod do zahraničí. V 9. ledna 1940 přešel nejdříve do Maďarska (kde byl kratší dobu vězněn) a odtud přes Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii do Francie. Ve Francii byl 27. dubna 1940 zařazen do spojovací čety v čs. zahraničním vojsku. V jeho řadách se zúčastnil bojů o Francii. Po její okupaci se 12. července 1940 přesunul do Anglie, kde byl opět zařazen ke spojovací četě. V ní absolvoval radiotelegrafický kurz.

Od 25. října 1941 do 7. dubna 1944 prodělal sabotážní kurz, dále již v hodnosti svobodníka výcvik u paradesantních jednotek ve Skotsku zakončený seskokem, střelecký kurz a kurz spojovací. Následoval dokončovací konspirační kurz, dále absolvoval (již v hodnosti desátníka) výcvik v civilním zaměstnání. Poté byl zařazen do skupiny Platinium (později spojené se skupinou Pewter). Poté absolvoval konspirační cvičení a dokončovací sabotážní kurz. V hodnosti četaře absolvoval kurzy Eureky a S-Phone a dokončovací kurz. Se skupinou prodělal spojovací cvičení a poté individuální radiotelegrafické cvičení. Výcvik zakončil opakovacím parakurzem. 2. května 1944 se přesunul na základnu Laureto v Itálii, kde prováděl udržovací výcvik.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Platinum-Pewter.

17. února 1945 byl v rámci Operace Platinum-Pewter vysazen poblíž Nasavrk. Zpočátku se účastnil odboje na Českomoravské vrchovině, v závěru války se přesunul do Prahy, kde až do osvobození působil jako radiotelegrafista a udržoval spojení s Londýnem a vládou v Košicích.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Od 11. června 1945 byl přidělen k MNO V létě 1945 byl postupně povýšen na podporučíka a poručíka. Od 10. ledna 1946 působil jako instruktor v Milovicích. 26. ledna 1946 byl povýšen na nadporučíka a byl převelen k 2. pěšímu pluku v Litoměřicích.

15. prosince 1950 byl propuštěn z činné služby a krátce nato zatčen. 15 měsíců, do roku 1952 byl držen ve vyšetřovací vazbě. Následně byl odsouzen ke dvěma letům nepodmíněně odnětí svobody za neoznámení trestného činu zrady. Navíc byl degradován a byla mu odňata udělená vyznamenání.

Po propuštění pracoval v dělnických povoláních; jako skladník, závozník, později jako řidič ČSAD v Ústí nad Labem. V roce 1954 se oženil, z manželství se narodil syn. V období 28. března 1959 až 27. února 1962 byl Klemeš veden jako spolupracovník StB.[4][5]

2. května 1968 byl rehabilitován a byla mu vrácena hodnost i vyznamenání. 16. října 1990 byl povýšen na podplukovníka v záloze, v roce 1992 byl povýšen do hodnosti plukovníka v záloze. 8. května 2010 byl prezidentem republiky jmenován do hodnosti brigádního generála.[6] 16. prosince 2011 byl jmenován čestným občanem Ústí nad Labem.[7]

17. března 2012 se stal čestným členem Klubu vojenské historie - Ústí nad Labem.[8]

Dne 28. října 2013 jej prezident Miloš Zeman jmenoval generálmajorem.[9]

Dne 8. května 2015 jej u příležitosti 70. výročí od konce 2. světové války prezident Miloš Zeman jmenoval generálporučíkem[10]

Poslední léta žil v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích na oddělení sociální péče. Zemřel ve spánku 7. srpna 2017.[2] Pohřeb s vojenskými poctami se uskutečnil 14. srpna ve strašnickém krematoriu.[11]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Odchod legendy. Zemřel poslední výsadkář z Anglie Jaroslav Klemeš [online]. Ceskatelevize.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-08-08]. Dostupné online. 
  2. a b Zemřel Jaroslav Klemeš. Poslednímu žijícímu parašutistovi vysazenému v protektorátu bylo 95 let [online]. Aktuálně.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online. 
  3. Jaroslav Klemeš - poslední žijící parašutista
  4. Mikuláš Kroupa: Únor 48 aneb jak se z hrdinů stávají konfidenti: Jaroslav Klemeš, Toman Brod, Jiří Navrátil, in Příběhy 20. století, ČRo Rádio Česko, 10. únor 2008
  5. Mikuláš Kroupa: Únor 48 aneb jak se z hrdinů stávají konfidenti (článek), 10. únor 2008
  6. Klaus jmenoval šest nových generálů [online]. Česká televize [cit. 2010-05-08]. Dostupné online. 
  7. JAROSLAV KLEMEŠ SE STAL ČESTNÝM OBČANEM [online]. Statutární město Ústí nad Labem [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. 
  8. www.kvhusti.cz [online]. Klub vojenské historie Ústí nad Labem [cit. 2016-01-26]. Dostupné online. 
  9. BURIANOVÁ, Hana. Prezident republiky jmenoval nové generály [online]. Hrad.cz, 2013-10-28 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  10. http://zpravy.idnes.cz/oslavy-70-vyroci-konce-druhe-svetove-valky-fie-/domaci.aspx?c=A150508_073209_domaci_cen
  11. S válečným veteránem Klemešem se rozloučily stovky lidí [online]. Česká televize [cit. 2017-08-14]. Dostupné online. 
  12. http://www.hrad.cz/cms/cz/statni_vyznamenani/med_hrdinstvi_seznam.shtml
  13. http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/vyroci/zpravodajstvi/udeleni-resortnich-vyznamenani-40146/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]