Jaroslav Klemeš
Jaroslav Klemeš | |
---|---|
Narození | 31. ledna 1922 Čadca, Československo |
Úmrtí | 7. srpna 2017 (ve věku 95 let) Praha, Česko |
Národnost | Slováci |
Povolání | voják, výsadkář a vojenský velitel |
Ocenění | Pamětní medaile československé armády v zahraničí medaile Za hrdinství Kříž obrany státu Československá medaile za zásluhy Československý válečný kříž 1939 … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Genpor. Jaroslav Klemeš (31. ledna 1922[1] Čadca – 7. srpna 2017 Praha[2]) byl příslušník československého zahraničního odboje za druhé světové války a příslušník paradesantního výsadku Platinum-Pewter.[3]
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině úředníka berní správy v Čadci, matka, rozená Šohajová, byla v domácnosti. Měl jednoho bratra.
V letech 1926 až 1936 absolvoval obecnou školu a čtyř tříd školy měšťanské ve Skalici. V roce 1935 mu zemřela matka a Jaroslava i jeho mladšího bratra Vladimíra vychovával otec sám. Ve Skalici vyučil obchodním příručím, přičemž absolvoval jeden rok pokračovací obchodní školy a až do roku 1940 zde byl zaměstnán. Otec byl v roce 1939 vyhozen ze zaměstnání a odešel zpět do českých zemí.
V exilu
[editovat | editovat zdroj]V roce 1940, po obsazení ČSR nacisty se rozhodl pro odchod do zahraničí. V 9. ledna 1940 přešel nejdříve do Maďarska (kde byl kratší dobu vězněn) a odtud přes Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii do Francie. Ve Francii byl 27. dubna 1940 zařazen do spojovací čety v čs. zahraničním vojsku. V jeho řadách se zúčastnil bojů o Francii. Po její okupaci se 12. července 1940 přesunul do Anglie, kde byl opět zařazen ke spojovací četě. V ní absolvoval radiotelegrafický kurz.
Od 25. října 1941 do 7. dubna 1944 prodělal sabotážní kurz, dále již v hodnosti svobodníka výcvik u paradesantních jednotek ve Skotsku zakončený seskokem, střelecký kurz a kurz spojovací. Následoval dokončovací konspirační kurz, dále absolvoval (již v hodnosti desátníka) výcvik v civilním zaměstnání. Poté byl zařazen do skupiny Platinum (později spojené se skupinou Pewter). Poté absolvoval konspirační cvičení a dokončovací sabotážní kurz. V hodnosti četaře absolvoval kurzy Eureky a S-Phone a dokončovací kurz. Se skupinou prodělal spojovací cvičení a poté individuální radiotelegrafické cvičení. Výcvik zakončil opakovacím parakurzem. 2. května 1944 se přesunul na základnu Laureto v Itálii, kde prováděl udržovací výcvik.
Nasazení
[editovat | editovat zdroj]17. února 1945 byl v rámci Operace Platinum-Pewter vysazen poblíž Nasavrk. Zpočátku se účastnil odboje na Českomoravské vrchovině, v závěru války se přesunul do Prahy, kde až do osvobození působil jako radiotelegrafista a udržoval spojení s Londýnem a vládou v Košicích.
Po válce
[editovat | editovat zdroj]Od 11. června 1945 byl přidělen k MNO V létě 1945 byl postupně povýšen na podporučíka a poručíka. Od 10. ledna 1946 působil jako instruktor v Milovicích. 26. ledna 1946 byl povýšen na nadporučíka a byl převelen k 2. pěšímu pluku v Litoměřicích.
15. prosince 1950 byl propuštěn z činné služby a krátce nato zatčen. 15 měsíců, do roku 1952 byl držen ve vyšetřovací vazbě. Následně byl odsouzen ke dvěma letům nepodmíněně odnětí svobody za neoznámení trestného činu zrady. Navíc byl degradován a byla mu odňata udělená vyznamenání.
Po propuštění pracoval v dělnických povoláních; jako skladník, závozník, později jako řidič ČSAD v Ústí nad Labem. V roce 1954 se oženil, z manželství se narodil syn. V období 28. března 1959 až 27. února 1962 byl Klemeš veden jako spolupracovník StB.[4][5]
2. května 1968 byl rehabilitován a byla mu vrácena hodnost i vyznamenání. 16. října 1990 byl povýšen na podplukovníka v záloze, v roce 1992 byl povýšen do hodnosti plukovníka v záloze. 8. května 2010 byl prezidentem republiky jmenován do hodnosti brigádního generála.[6] 16. prosince 2011 byl jmenován čestným občanem Ústí nad Labem.[7]
17. března 2012 se stal čestným členem Klubu vojenské historie - Ústí nad Labem.[8]
Dne 28. října 2013 jej prezident Miloš Zeman jmenoval generálmajorem.[9]
Dne 8. května 2015 jej u příležitosti 70. výročí od konce 2. světové války prezident Miloš Zeman jmenoval generálporučíkem[10]
Jaroslav Klemeš byl čestným občanem města Chrudimi[11] a patronem 43. výsadkového praporu zde sídlícího.[12] Byl čestným občanem Ústí nad Labem. [13]
Poslední léta žil v Ústřední vojenské nemocnici v Praze na oddělení sociální péče. Zemřel ve spánku 7. srpna 2017.[14] Pohřeb s vojenskými poctami se uskutečnil 14. srpna ve strašnickém krematoriu.[15]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- 1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
- 1945 – Československý válečný kříž 1939
- 1945 – Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- 1945 – Československá medaile za zásluhy I. stupně
- 1997 – Medaile Za hrdinství[16]
- 2005 – Čestný pamětní odznak k 60. výročí ukončení 2. světové války [17]
- 2008 – Čestná pamětní medaile k 90. výročí vzniku Československé republiky [18]
- 2010 – Kříž obrany státu ministra obrany České republiky[19]
- 2016 – Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy
- Záslužný kříž ministra obrany ČR
- Medaile Karla Kramáře
- Medaile Za zásluhy o ČSLA I. stupně
- Pamětní kříž Za věrnost 1939-1945[20]
Připomínka
[editovat | editovat zdroj]V expozici Armádního muzea Žižkov je vystaven Klemešův vojenský stejnokroj.[21]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Odchod legendy. Zemřel poslední výsadkář z Anglie Jaroslav Klemeš [online]. Ceskatelevize.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel Jaroslav Klemeš. Poslednímu žijícímu parašutistovi vysazenému v protektorátu bylo 95 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-08-07 [cit. 2017-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Klemeš - poslední žijící parašutista[nedostupný zdroj]
- ↑ Mikuláš Kroupa: Únor 48 aneb jak se z hrdinů stávají konfidenti[nedostupný zdroj]: Jaroslav Klemeš, Toman Brod, Jiří Navrátil, in Příběhy 20. století, ČRo Rádio Česko, 10. únor 2008
- ↑ Mikuláš Kroupa: Únor 48 aneb jak se z hrdinů stávají konfidenti Archivováno 22. 10. 2016 na Wayback Machine. (článek), 10. únor 2008
- ↑ Klaus jmenoval šest nových generálů [online]. Česká televize [cit. 2010-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-11.
- ↑ JAROSLAV KLEMEŠ SE STAL ČESTNÝM OBČANEM [online]. Statutární město Ústí nad Labem [cit. 2011-12-31]. Dostupné online.
- ↑ www.kvhusti.cz [online]. Klub vojenské historie Ústí nad Labem [cit. 2016-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-02.
- ↑ BURIANOVÁ, Hana. Prezident republiky jmenoval nové generály [online]. Hrad.cz, 2013-10-28 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/oslavy-70-vyroci-konce-druhe-svetove-valky-fie-/domaci.aspx?c=A150508_073209_domaci_cen
- ↑ Chrudimský deník. Zdroj: https://chrudimsky.denik.cz/ctenar-reporter/ctenar-reporter-chrudimsti-vysadkari-nezapominaji-20200203.html[nedostupný zdroj Dostupné online.]
- ↑ Reportáž České televize. Dostupné online.
- ↑ Stránky města Ústí nad Labem. Dostupné online.
- ↑ V 95 letech zemřel poslední hrdinný válečný výsadkář. Dostupné online.
- ↑ S válečným veteránem Klemešem se rozloučily stovky lidí [online]. Česká televize [cit. 2017-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.hrad.cz [online]. [cit. 2009-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-25.
- ↑ Válka.cz, Čestný pamětní odznak k 60. výročí ukončení 2. světové války
- ↑ Válka.cz, Čestná pamětní medaile k 90. výročí vzniku Československé republiky
- ↑ Archivovaná kopie. www.mocr.army.cz [online]. [cit. 2012-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-04.
- ↑ Valka.cz, Pamětní kříž věrnosti
- ↑ Stejnokroj generálporučíka Jaroslava Klemeše, 1922-2017 [online]. Vojenský historický ústav [cit. 2023-09-19]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
- VONDRÁČEK, Jan. Poslední parašutista: Životní příběh generálmajora Jaroslava Klemeše. [s.l.]: Antlet, 2014. ISBN 978-80-905329-6-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Klemeš na Wikimedia Commons
- Životopis na webu Paměť národa
- Profil na lib.cas.cz
- Podrobnější životopis na meredit.cz Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Příslušníci výsadků do Protektorátu Čechy a Morava
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Čeští generálové
- Nositelé Medaile Za hrdinství (Česko)
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy
- Čestní občané města Chrudimi
- Čestní občané města Ústí nad Labem
- Narození 31. ledna
- Narození v roce 1922
- Narození v Čadci
- Úmrtí 7. srpna
- Úmrtí v roce 2017
- Úmrtí v Praze
- Nositelé Kříže obrany státu
- Nositelé Československé medaile za zásluhy
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Paměť národa
- Nositelé Záslužného kříže ministra obrany České republiky