Operace Silver A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Silver A)
Skočit na: Navigace, Hledání

Operace Silver A byl krycí název zvláštní výsadkové operace připravené druhým (zpravodajským) oddělením Ministerstva národní obrany exilové československé vlády v Londýně. Byla to čtvrtá operace v řadě v rámci zvláštní skupiny D při exilovém MNO.

Členové operace[editovat | editovat zdroj]

Úkoly operace[editovat | editovat zdroj]

Úkolem této operace bylo vysazení speciálně vyškolených parašutistů na území Protektorátu k zajištění rádiového spojení s Londýnem. K tomu byli vybaveni vysílačkou s krycím názvem Libuše. Druhým úkolem operace bylo vytvoření střediska, které by koordinovalo činnost dalších vysazených parašutistů. Nejdůležitějším úkolem skupiny však bylo kontaktovat št. kpt. Morávka z odbojové organizace Obrana národa (Tři králové) a jeho prostřednictvím řízený zdroj v Abwehru agenta A-54, Paula Thümmela, což byl nejdůležitější německý informátor zpravodajského oddělení exilové československé vlády během 2. světové války.

Průběh operace[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Josefa Valčíka na náměstí Míru v Brně

Původně měla být skupina Silver A vysazena v Protektorátu již v listopadu 1941, ale oba listopadové pokusy o výsadek selhaly kvůli meteorologickým a navigačním potížím nad Protektorátem. Ke třetímu pokusu Silver A odstartoval 28. prosince 1941 z letiště RAF Tangmere v bombardéru Handley Page Halifax Mk.II NF-V (ser. L9613) od 138. perutě RAF, který pilotoval F/O Ronald C. Hockey. S výsadkem Silver A letěly tentokrát i skupiny Anthropoid a Silver B. Seskok byl proveden po půlnoci 29. prosince 1941. Původně plánované místo výsadku Silver A se nacházelo poblíž obce Vyžice u Chrudimi, avšak kvůli nepřesnosti navigace seskočili u 40 km vzdálených obcí Podmoky a Senice u Poděbrad. Josef Valčík, který vyskakoval z letadla jako poslední, ztratil po seskoku kontakt s oběma zbývajícími členy svojí skupiny. S velitelem Alfrédem Bartošem se setkal 31. prosince v Mikulovicích.

Bartošovi se podařilo navázat kontakt s odbojáři (doc. Krajinou z ÚVODu, škpt. Morávkem a představiteli sokolské odbojové organizace JINDRA). V Pardubicích začala skupina budovat rozsáhlou síť spolupracovníků, která měla v době své největší aktivity více než 140 členů. Za pomoci jejích členů se podařilo zajistit několik ilegálních bytů a také oficiální zaměstnání pro Alfréda Bartoše a Josefa Valčíka. Josef Valčík pracoval jako číšník v hotelu Na Veselce.

Radiotelegrafista Potůček navázal spojení s Londýnem 15. ledna 1942 z lomu Hluboká u Miřetic. Protože hrozilo zaměření vysílačky, byla postupně přesouvána do rybářské výzkumné stanice na sádkách u Lázní Bohdaneč (z půdy domu na adrese Sádka 148)[1] [p 1], mlýna v Ležákách a školy v Bohdašíně u Červeného Kostelce.

Navázání spojení s Thümmelem prostřednictvím štkpt. Morávka se podařilo. V obci Lázně Bělohrad skupina zařídila záchytný bod pro ostatní parašutisty u knihaře Vojtíška. Tímto místem prošli později i další vysazení parašutisté. V březnu 1942 začalo hrozit skupině prozrazení. Josef Valčík dostal rozkaz odejít do Prahy, aby pomohl s naváděním bombardérů na plzeňskou Škodovku. Poté se připojil ke skupině Operace Anthropoid a pomáhal s přípravami atentátu na Heydricha.

Pamětní deska na Smilově ulici v Pardubicích

Po atentátu se ukrýval se šesti dalšími parašutisty v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje (pův. Karla Boromejského), kde po hrdinném boji proti mnohonásobné přesile spáchal sebevraždu 18. června 1942.

Lesopark Jiřího Potůčka v Pardubicích

V polovině června (za heydrichiády) začalo zatýkání i na Pardubicku. Gestapu se podařilo zjistit adresy konspiračních bytů, které používal i Alfréd Bartoš. V jednom z těchto bytů nalezli i Bartošův archív, což vedlo k další vlně zatýkání a popravě všech spolupracovníků. Při svém návratu do již odhaleného bytu zjistil npor. Bartoš, že gestapu neunikne a na Smilově ulici obrátil zbraň proti sobě. Smrtelně se zranil, byl převezen do nemocnice, kde druhý den zemřel.

Jiří Potůček, radista skupiny se přesunul do Bohdašína odkud ještě vysílal až do 26. června. V obci Končiny u Červeného Kostelce se ukrýval u sedláka Antonína Burdycha. Gestapo na něj připravilo zátah 30. června 1942, ale Jiří Potůček se z obklíčení prostřílel a dal se na útěk. Hledal úkryt na několika adresách, ale byl všude odmítnut. Vyčerpaný usnul 2. července 1942 v křoví u obce Rosice nad Labem, kde byl ve spánku zastřelen českým četníkem.

V souvislosti s působením skupiny byla Němci 24. června 1942 vypálena obec Ležáky, popraveno 37 spolupracovníků skupiny z Pardubicka a 15 spolupracovníků z okolí Červeného Kostelce. Mezi popravenými byli i přítelkyně A. Bartoše, matka A. Bartoše, otec, matka, sedm sourozenců a pět dalších příbuzných J. Valčíka.

Zhodnocení operace[editovat | editovat zdroj]

Operace Silver A je hodnocena jako jedna z nejúspěšnějších operací vyslaných z Londýna. Skupina splnila veškeré úkoly, které jí byly uděleny. Její členové prokázali velkou statečnost a morální kvality.

Film[editovat | editovat zdroj]

Režisér Jiří Strach natočil v roce 2007 dvoudílný televizní film Operace Silver A s Klárou Issovou, Tatianou Vilhelmovou, Jiřím Dvořákem, Ivanem Trojanem a Davidem Švehlíkem v hlavních rolích. I přes to, že film získal několik ocenění,[2] byl tvrdě kritizován účastníky protinacistického odboje.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Na půdě tohoto domu (Sádka 148, 533 41 Lázně Bohdaneč, okres Pardubice, kraj Pardubický; GPS souřadnice: 50°04′54,084″ s. š., 15°39′47,176″ v. d.) nalezl v srpnu 2014 jeho majitel Adolf Vondrka dvě originální krátkovlnné antény (přijímací a vysílací) – jediné co zbylo z radiosoupravy Libuše. Z tohoto místa radista paraskupiny "Silver A" Jiří Potůček souhrnně odvysílal 24 hodin. Nalezené antény mají velkou historickou cenu (např. způsob vinutí jejich koncovek je specifický a bude na expertech, aby prokázali, zda byly zhotoveny v Londýně nebo v Čechách). Jedna anténa měří 12 metrů, druhá deset metrů (zřejmě není celá). Antény měl radiotelegrafista Jiří Potůček instalované ve výšce 9,5 metru nad zemí, což mu pomohlo k tomu nejlepšímu signálu, který na Pardubicku tehdy měl. [1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ČTK. Půda domu ukrývala antény, přes které se domlouval atentát na Heydricha. idnes.cz [online]. 2015-01-09 [cit. 2015-01-10]. Dostupné online.  
  2. Vítězové ceny Elsa na www.tyden.cz
  3. Odbojáři si stěžují na inscenaci Operace Silver A na www.novinky.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb : Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.  
  • JELÍNEK, Zdeněk. Operace Silver A. Praha : Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0112-0.  
  • NÝVLTOVÁ, Pavlína. Příběh odvahy a zrady : Jiří Potůček-Tolar, radista desantu Silver A. Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2007. ISBN 978-80-86818-40-5.  
  • HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem : ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]