Libuše (vysílačka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Britská radiostanice Mark VI C[1][2]

Libuše byla rádiová vysílací stanice použitá během druhé světové války československým odbojem. V první polovině roku 1942 s ní převážně na Pardubicku operovala skupina Silver A.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Operace Silver A.

Do Protektorátu Čechy a Morava zařízení ze Spojeného království dopravil 29. prosince 1941 letoun, jenž spolu s ní přepravoval také příslušníky parašutistických skupin Anthropoid, Silver A a Silver B.[3] O vysílačku se starali členové skupiny Silver A, předně její radista Jiří Potůček.[4] První radiové spojení provedl 15. ledna 1942 ze svého úkrytu v kamenolomu HlubokáLežáků.[5] Potůček vysílal z podkroví objektu strojovny, který však byl malý, takže zde musel během vysílání ležet.[3] Následně se z důvodu, aby se předešlo prozrazení, vysílačka stěhovala postupně do rybářské výzkumné stanice v sádkách u Lázní Bohdaneč, dále zpět do Ležáků, tentokrát však do zdejšího Švandova mlýna. 18. 6. 1942 Josef Schejbal, vedoucí S-21-B, požádal horníka Antonína Němečka (* 1905, Bohdašín) o pomoc s převedením radisty Potůčka s vysílačkou z Rosic nad Labem na Bohdašín. Tento převoz byl úspěšný. Dne 28. 6. 1942 opět horník Antonín Němeček převedl radistu Potůčka a vysílačku převezl ze školy na Bohdašíně k hospodáři Antonínu Burdychovi na Končiny.

Provoz vysílačky Libuše[editovat | editovat zdroj]

Stručný provoz radiostanice:[3]

  • 7. ledna 1942 – zvoleno stanoviště pro umístění vysílačky (lom Hluboká u Ležáků)
  • 9. ledna 1942 – zahájení vysílání (neúspěšné)
  • 15. ledna 1942 – zdárné spojení s Vojenskou radiovou ústřednou (VRÚ) v Londýně
  • 30. března až 13. dubna 1942 – porucha vysílací stanice
  • 3. června až 16. června 1942 – porucha vysílací stanice
  • 10. června až 17. června 1942 – Libuše umístěna v ležáckém mlýně
  • 18. června 1942 – přesun vysílačky na Bohdašín
  • noc z 25. na 26. června 1942 – poslední odeslání depeše
  • 27. června 1942 – gestapo vydává příkaz ke zničení vysílačky
  • 28. června 1942 – přesun přístroje na Končiny
  • 30. června 1942 – bez vysílačky prchá její operátor Jiří Potůček

Popis radiostanice[editovat | editovat zdroj]

Podle původních plánů měla být výsadková skupina vybavena dvěma stanicemi, a sice jednou přenosnou a druhou stacionární. Na přelomu měsíců října a listopadu roku 1941 ale došlo k přehodnocení dosavadních představ a výsadek do své výbavy získal kufříkovou stanici typu Mark VI C[1][2] a záložní komunikační přijímač Hallicrafters Skyrider (SX-17 nebo SX-24).[3][1] Když se v roce 2017 pořádala v Lázních Bohdaneč vzpomínková akce u příležitosti 75. výročí vysílání Libuše,[6] užili konstruktéři v replice vysílačky přijímač Hallicrafters Skyrider SX-24 Defiant.[7]

Stanici Mark VI C[1] vyvinuli britští konstruktéři na počátku druhé světové války. Vedle jednoduchého dvoustupňového vysílače obsahovala přijímač vybavený třemi elektronkami zapojenými coby zpětnovazební detektor a nízkofrekvenční zesilovač. Celá sestava se nacházela v kufru Mark III[1] o rozměrech 43 × 27,5 × 18 centimetrů a hmotnosti 15 kilogramů. Použitý záložní přijímač Hallicrafters Skyrider měl rozměry 53,5 × 24 × 28 centimetrů a hmotnost 25 kilogramů. Ve své době patřil ke špičkovým přístrojům mezi profesionálními přijímači.[3]

Výkon radiostanice[editovat | editovat zdroj]

Za dobu svého provozu od ledna do června 1942 předala vysílačka úspěšně všech celkem 1098 telegramů.[3]

Měsíc Relace
[min]
Relace
[hod, min]
Odesláno Přijato Doba/1 telegramu
[min:sek]
Leden 1520 25h 20' 12 20 24:00
Únor 1234 20h 34' 65 37 12:10
Březen 1988 33h 8' 152 91 8:20
Duben 2710 45h 10' 164 100 10:20
Květen 3135 52h 15' 133 123 12:24
Červen 1351 22h 31' 32 69 13:38
Celkem 11 938 198h 58' 558 470 11:60

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e RADIOSOUPRAVA LIBUŠE [online]. rotanazdar.cz [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  2. a b OL75SILVERA [online]. qrz.com, rev. 2017-06-09 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. (anglicky a česky) 
  3. a b c d e f PLZÁK, Josef. Analýza agenturního rádiového spojení se stanicí Libuše [online]. Praha: Český radioklub, 2011 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. 
  4. RADOVANOVIČ, Dušan; SKALICKÝ, Jaroslav; VONDRKA, Adolf. Radiostanice Libuše: Spojení s Londýnem udržovali parašutisté za cenu životů [online]. Praha: Český rozhlas [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. 
  5. MAREK, Jindřich. Poslední depeše od Libuše [online]. Praha: Vojenský historický ústav Praha [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. 
  6. ROZTOČILOVÁ, Pavlína. Po 75 letech zavolá tajná vysílačka Libuše do Londýna. Deník [online]. 2017-03-30 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online. 
  7. ČTK. Půda domu ukrývala antény, přes které se domlouval atentát na Heydricha. iDNES.cz [online]. 2015-01-09 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • IVANOV, Miroslav; ŠOLC, Jiří. Bohdašín-Končiny 1942. Červený Kostelec: [s.n.], 1983. 52 s. (Rodným krajem). 

Související články[editovat | editovat zdroj]