Libuše (vysílačka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Britská radiostanice Mark III
(ze soupravy LIBUŠE)[1]

Libuše byla rádiová vysílací stanice použitá během druhé světové války českým odbojem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do Protektorátu Čechy a Morava zařízení ze Spojeného království dopravil 29. prosince 1941 letoun, jenž spolu s ní přepravoval také příslušníky parašutistických skupin Anthropoid, Silver A a Silver B.[1] O vysílačku se starali členové skupiny Silver A, předně její radista Jiří Potůček.[2] První radiové spojení provedl 15. ledna 1942 ze svého úkrytu v kamenolomu HlubokáLežáků.[3] Potůček vysílal z podkroví objektu strojovny, který však byl malý, takže zde musel během vysílání ležet.[1] Následně se z důvodu, aby se předešlo prozrazení, vysílačka stěhovala postupně do rybářské výzkumné stanice v sádkách u Lázní Bohdaneč, dále zpět do Ležáků, tentokrát však do zdejšího mlýna, a následně do školy na Bohdašíně. V polovině června 1942 se Potůček s přístrojem přesunul k sedlákovi Antonínu Burdychovi do Končin u Bohdašína.[3]

Provoz vysílačky Libuše[editovat | editovat zdroj]

Stručný provoz radiostanice:[1]

  • 7. ledna 1942 – zvoleno stanoviště pro umístění vysílačky (lom Hluboká u Ležáků)
  • 9. ledna 1942 – zahájení vysílání (neúspěšné)
  • 15. ledna 1942 – zdárné spojení s londýnským odbojem
  • 30. března až 13. dubna 1942 – porucha vysílací stanice
  • 3. června až 16. června 1942 – porucha vysílací stanice
  • 10. června až 17. června 1942 – Libuše umístěna v ležáckém mlýně
  • 17. června 1942 – přesun vysílačky na Bohdašín
  • noc z 25. na 26. června 1942 – poslední odeslání depeše
  • 27. června 1942 – gestapo vydává příkaz ke zničení vysílačky
  • 28. června 1942 – přesun přístroje do Končin
  • 30. června 1942 – bez vysílačky prchá její operátor Jiří Potůček

Popis radiostanice[editovat | editovat zdroj]

Podle původních plánů měla být výsadková skupina vybavena dvěma stanicemi, a sice jednou přenosnou a druhou stacionární. Na přelomu měsíců října a listopadu roku 1941 ale došlo k přehodnocení dosavadních představ a výsadek do své výbavy získal kufříkovou stanici typu Mark III a záložní komunikační přijímač Hallicrafters Skyrider (pravděpodobně SX-17).[1] Když se ale v roce 2017 pořádala v Lázních Bohdaneč vzpomínková akce u příležitosti 75. výročí vysílání Libuše,[4] užili konstruktéři v replice vysílačky přijímač Hallicrafters Skyrider SX-24 Defiant.[5]

Stanici Mark III vyvinuli britští konstruktéři na počátku druhé světové války. Vedle jednoduchého dvoustupňového vysílače obsahovala přijímač vybavený třemi elektronkami zapojenými coby zpětnovazební detektor a nízkofrekvenční zesilovač. Celá sestava se nacházela v kufru o rozměrech 43 × 27,5 × 18 centimetrů a hmotnosti 15 kilogramů. Použitý záložní přijímač Hallicrafters Skyrider měl rozměry 53,5 × 24 × 28 centimetrů a hmotnost 25 kilogramů. Ve své době patřil ke špičkovým přístrojům mezi profesionálními přijímači.[1]

Výkon radiostanice[editovat | editovat zdroj]

Za dobu svého provozu od ledna do června 1941 předala vysílačka úspěšně všech celkem 1098 telegramů.[1]

Měsíc Relace
[min]
Relace
[hod, min]
Odesláno Přijato Doba/1 telegramu
[min:sek]
Leden 1520 25h 20' 12 20 24:00
Únor 1234 20h 34' 65 37 12:10
Březen 1988 33h 8' 152 91 8:20
Duben 2710 45h 10' 164 100 10:20
Květen 3135 52h 15' 133 123 12:24
Červen 1351 22h 31' 32 69 13:38
Celkem 11 938 198h 58' 558 470 11:60

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g PLZÁK, Josef. Analýza agenturního rádiového spojení se stanicí Libuše [online]. Praha: Český radioklub, [cit. 2016-06-30]. Dostupné online.  
  2. RADOVANOVIČ, Dušan; SKALICKÝ, Jaroslav; VONDRKA, Adolf. Radiostanice Libuše: Spojení s Londýnem udržovali parašutisté za cenu životů [online]. Praha: Český rozhlas, [cit. 2016-06-30]. Dostupné online.  
  3. a b MAREK, Jindřich. Poslední depeše od Libuše [online]. Praha: Vojenský historický ústav Praha, [cit. 2016-06-30]. Dostupné online.  
  4. ROZTOČILOVÁ, Pavlína. Po 75 letech zavolá tajná vysílačka Libuše do Londýna. Deník [online]. 2017-03-30 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  
  5. ČTK. Půda domu ukrývala antény, přes které se domlouval atentát na Heydricha. iDNES.cz [online]. 2015-01-09 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]