Jiří Potůček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří Potůček
Jiri.Potucek.(1919-1942).Silver.A.gif
Narození 12. července 1919
Italské království, Bruneck, Italské království
Úmrtí 2. července 1942 (ve věku 22 let)
Protektorát Čechy a Moravales mezi vesnicemi Trnová a Rosice nad Labem, Protektorát Čechy a Morava, Nacistické Německo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Jiřího Potůčka v místě, kde padl. Pardubice - Trnová

Jiří Potůček, (krycím jménem Tolar) (12. července 1919 Bruneck, dnes Itálie2. července 1942 les mezi vesnicemi Trnová a Rosice nad Labem) byl příslušník československé zahraniční armádyAnglii a radista výsadku Silver A.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 12. července 1919 v Brunecku v Jižním Tyrolsku. Otec Vilém Potůček byl osobním komorníkem hraběte Šternberka. Matka Antonie, roz. Karlová, byla u hraběte Šternberka komornou. Neměl sourozence. Rodina bydlela ve Šternberku, později se přestěhovala do Vranova (dnes se obec nazývá Břasy) u Rokycan. Zde rodiče zakoupili domek s hospodářstvím.

Obecnou školu absolvoval ve Vranově, měšťanskou školu v Horním Stupně. Po absolvování kurzu v Radnicích nastoupil k firmě Baťa, kde se vypracoval na gumárenského instruktora.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

V době vypuknutí 2. světové války byl na služební cestě v OsijekuJugoslávii. Odtud odjel přes Řecko, Turecko a Sýrii do Francie, kde byl v Agde 14. ledna 1940 prezentován do čsl. zahraniční armády. Byl zařazen k telefonní rotě jako spojař. Prodělal radiovýcvik, bojů o Francii se nezúčastnil. Po pádu Francie byl 26. června 1940 evakuován do Velké Británie. Tam byl zařazen ke spojovací rotě. 28. října 1940 byl povýšen na desátníka.

V létě 1940 byl vybrán do výcviku pro zvláštní úkoly. Od 19. září do 25. prosince 1940 absolvoval základní sabotážní kurz, parakurz v Ringway u Manchesteru a radiotelegrafický kurz. V té době již byl jako radista zařazen do výsadku Silver A.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Silver A.

Krátce po půlnoci 29. prosince 1941 byl společně s velitelem skupiny Alfrédem Bartošem a Josefem Valčíkem vysazen u obce Senice poblíž Poděbrad. Na území protektorátu obsluhoval radiostanici s krycím názvem Libuše. S Londýnem se poprvé spojil 15. ledna 1942. Vysílal z kamenolomu Hluboká (kde byl s falešnými doklady na jméno Alois Tolar zaměstnán jako noční hlídač) u obce Ležáky a z Bohdanče. V polovině června 1942 se s ní přemístil do nového úkrytu v osadě KončinyBohdašína, kde na něj ale 30. června 1942 udělalo gestapo zátah.[1] Jiří Potůček se prostřílel z obklíčení a unikal ještě tři dny přičemž se pokoušel vrátit se na Pardubicko. Vyhladovělý a unavený usnul v křoví nedaleko obce Trnová. Zde jej našel štábní strážmistr protektorátního četnictva Karel Půlpán a ve spánku[2] nebo v sebeobraně[3] jej zastřelil. Po pitvě bylo tělo pohřbeno do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově .

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. září 1945 byl postupně in memoriam povýšen do hodnosti podporučíka, v prosinci téhož roku byl postupně povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty. 7. dubna 1948 byl povýšen do hodnosti kapitána pěchoty. 24. června 2002 byl povýšen do hodnosti podplukovníka.

Místo skonu Jiřího Potůčka v lesíku na severním okraji Pardubic označuje pomník (souřadnice 50°3'4.97"N 15°44'58.46"E), pojmenována je po něm i blízká ulice. Další pomník a pamětní deska připomínají Jiřího Potůčka v Břasích.

Vyznamenání[4][editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fidler, Jiří. Atentát 1942. Praha: Jota, 2002.
  2. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10350893065-heydrich-konecne-reseni/212563235400013-zustal-jsem-sam/titulky/?kvalita=nizka Heydrich – konečné řešení: Zůstal jsem sám! Pořad České televize
  3. KYNCL, Vojtěch. Akce Ležáky. Obyčejná vesnice [online]. České Budějovice: 2007. Kapitola 7.8.3 Smrt Jiřího Potůčka a komunistický rozsudek nad Karlem Půlpánem, s. 144-. Dostupné online. 
  4. http://www.vets.estranky.cz/clanky/galerie-hrdinu/jiri-potucek.html Medailon na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JELÍNEK, Zdeněk. Operace Silver A. Praha: Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0112-0. 
  • FIDLER, Jiří. Atentát 1942. Praha: Jota, 2002. ISBN 80-7217-177-1. 
  • NÝVLTOVÁ, Pavlína. Příběh odvahy a zrady. [s.l.]: Pavel Mervart, 2007. ISBN 978-80-86818-40-5. 
  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 
  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]