Jiří Potůček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Potůček
Narození 12. července 1919
Úmrtí 2. července 1942 (ve věku 22 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pomník Jiřího Potůčka v místě, kde padl. Pardubice - Trnová

Jiří Potůček, (krycím jménem Tolar) (12. července 1919 Bruneck, dnes Itálie2. července 1942 les mezi vesnicemi Trnová a Rosice nad Labem) byl příslušník československé zahraniční armádyAnglii a radista výsadku Silver A.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 12. července 1919 v Brunecku v Jižním Tyrolsku. Otec Vilém Potůček byl osobním komorníkem hraběte Šternberka. Matka Antonie, roz. Karlová, byla u hraběte Šternberka komornou. Neměl sourozence. Rodina bydlela ve Šternberku, později se přestěhovala do Vranova (dnes se obec nazývá Břasy) u Rokycan. Zde rodiče zakoupili domek s hospodářstvím.

Obecnou školu absolvoval ve Vranově, měšťanskou školu v Horním Stupně. Po absolvování kurzu v Radnicích nastoupil k firmě Baťa, kde se vypracoval na gumárenského instruktora.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

V době vypuknutí 2. světové války byl na služební cestě v OsijekuJugoslávii. Odtud odjel přes Řecko, Turecko a Sýrii do Francie, kde byl v Agde 14. ledna 1940 prezentován do čsl. zahraniční armády. Byl zařazen k telefonní rotě jako spojař. Prodělal radiovýcvik, bojů o Francii se nezúčastnil. Po pádu Francie byl 26. června 1940 evakuován do Velké Británie. Tam byl zařazen ke spojovací rotě. 28. října 1940 byl povýšen na desátníka.

V létě 1940 byl vybrán do výcviku pro zvláštní úkoly. Od 19. září do 25. prosince 1940 absolvoval základní sabotážní kurz, parakurz a radiotelegrafický kurz. V té době již byl jako radista zařazen do výsadku Silver A.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Silver A.

Krátce po půlnoci 29. prosince 1941 byl společně s velitelem skupiny Alfrédem Bartošem a Josefem Valčíkem vysazen u obce Senice poblíž Poděbrad. Na území protektorátu obsluhoval radiostanici s krycím názvem Libuše. S Londýnem se poprvé spojil 15. ledna 1942. Vysílal z kamenolomu Hluboká (kde byl zaměstnán jako noční hlídač) u obce Ležáky a z Bohdanče. V polovině června 1942 se s ní přemístil do nového úkrytu v osadě KončinyBohdašína, kde na něj ale 30. června 1942 udělalo gestapo zátah.[1] Jiří Potůček se prostřílel z obklíčení a unikal ještě tři dny přičemž se pokoušel vrátit se na Pardubicko. Vyhladovělý a unavený usnul v křoví nedaleko obce Trnová. Zde jej našel strážmistr protektorátního četnictva Karel Půlpán a ve spánku[2] nebo v sebeobraně[3] jej zastřelil. Po pitvě bylo tělo pohřbeno do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově .

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. září 1945 byl postupně in memoriam povýšen do hodnosti podporučíka, v prosinci téhož roku byl postupně povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty. 7. dubna 1948 byl povýšen do hodnosti kapitána pěchoty. 24. června 2002 byl povýšen do hodnosti podplukovníka.

Místo jeho skonu v lesíku na severním okraji Pardubic označuje pomník. Další pomník a pamětní deska připomínají Jiřího Potůčka v Břasích.

Vyznamenání[4][editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fidler, Jiří. Atentát 1942. Praha: Jota, 2002.
  2. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10350893065-heydrich-konecne-reseni/212563235400013-zustal-jsem-sam/titulky/?kvalita=nizka Heydrich – konečné řešení: Zůstal jsem sám! Pořad České televize
  3. KYNCL, Vojtěch. Akce Ležáky. Obyčejná vesnice [online]. České Budějovice: 2007. Kapitola 7.8.3 Smrt Jiřího Potůčka a komunistický rozsudek nad Karlem Půlpánem, s. 144-. Dostupné online.  
  4. http://www.vets.estranky.cz/clanky/galerie-hrdinu/jiri-potucek.html Medailon na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JELÍNEK, Zdeněk. Operace Silver A. Praha : Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0112-0.  
  • FIDLER, Jiří. Atentát 1942. Praha : Jota, 2002. ISBN 80-7217-177-1.  
  • NÝVLTOVÁ, Pavlína. Příběh odvahy a zrady. [s.l.] : Pavel Mervart, 2007. ISBN 978-80-86818-40-5.  
  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb : Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.  
  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha : Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]