Dálnice D3 (Slovensko)
| Dálnice D3 | |
|---|---|
 | |
   | |
| Mapa | |
 | |
| Základní údaje | |
| Provozovatel | Národná diaľničná spoločnosť |
| Celková délka | 59,1 km |
| v provozu: | 37,1 km |
| ve výstavbě: | 22 km |
| Stát |  Slovensko |
| Region | |
| Geodata (OSM) | 12125204, 12125210 OSM, WMF |
 | |
| Dálnice D3 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dálnice D3 (slovensky Diaľnica D3) je částečně zprovozněná dálnice v severozápadní části Slovenska. Po dokončení by měla mít 60,8 kilometru a spojovala by Žilinu s hraničním přechodem Skalité do Polska. Dálnice je součástí evropské silnice E75.
Dálnice je ve výstavbě od 24. dubna 1996. V současnosti je v provozu 37,1 km dálnice. Národná diaľničná spoločnosť, slovenský provozovatel dálniční sítě, v roce 2010 odhadovala dokončení dálnice v roce 2018, v roce 2016 bylo plánované dokončení posunuto na rok 2023, v roce 2020 byl nejbližším reálným termínem rok 2027[1] (poloviční profil) a v celé šíři pak rok 2040. Dostavba posledních úseků nakonec začala v prosinci 2025 s předpokládaným dokončením dálnice v celé délce do roku 2029.[2]
Úseky dálnice
[editovat | editovat zdroj]Hričovské Podhradie – Žilina, Strážov
[editovat | editovat zdroj]Trasa úseku Hričovské Podhradie – Žilina, Strážov začíná v místě dálniční křižovatky Hričovské Podhradie, kde se dálnice D3 napojuje na dálnici D1. Dálnice odtud vede severovýchodním směrem a na 2. kilometru se nachází výjezd na žilinské letiště. Cesta dále vede okolo obce Dolný Hričov a estakádou okolo Horného Hričova se dostává do bezprostřední blízkosti řeky Váh a silnice I/18. Po 7,53 km úsek končí napojením na silnici I/18 západně od centra Žiliny.
Úsek Hričovské Podhradie – Žilina, Strážov byl ve výstavbě od 7. října 2005. Jeho kategorizace je podle STN 736101 D26,5/100, tedy šířka cesty je 26,5 metru a návrhová rychlost 100 km za hodinu. Výjimku tvoří 200 metrů dlouhý úsek na km 6,650 až 6,850, kde je těleso dálnice užší o dva metry (kategorie D24,5/100). Součástí stavby je 21 mostních objektů o celkové délce 4786,8 metrů, z toho 9 leží přímo na dálnici a dosahují délky 2601 metrů.
Úsek byl zařazen částečně do provozu v polovičním profilu v délce 4 km 12. ledna 2007. Zbytek cesty, stejně jako druhý profil dříve vybudované části byl otevřen 6. června 2008. Stavební náklady na výstavbu se vyšplhaly na hodnotu 6 miliard slovenských korun.
Žilina, Strážov – Žilina, Brodno
[editovat | editovat zdroj]
Úsek Žilina, Strážov – Žilina, Brodno je 4,25 km dlouhý a technicky náročný úsek, který tvoří západní dálniční obchvat města Žilina. Začíná v křižovatce Žilina, Strážov, západně od centra města, odkud se trasa dálnice stáčí k severu a 1,4 km dlouhou estakádou přemosťuje plochu Vodního díla Hričov. Za ní následuje tunel Považský Chlmec a poté výjezd Žilina, Brodno na silnici I/11, kde úsek končí.
Úsek Žilina, Strážov – Žilina, Brodno byl vybudován podle normy STN 736101 v kategorii D24,5/80 s tělesem komunikace širokým 24,5 metru. Na úseku se nachází dvoutubusový tunel Považský Chlmec a celkem čtyři mostní objekty, z toho dva o délce 2089 metrů přímo na trase dálnice a další dva mimo dálnici se společnou délkou 229 metrů.
Úsek byl postaven za necelých 255 milionů eur, přičemž Národná diaľničná spoločnosť původně odhadla stavební náklady na 257,9 milionu €. Smlouva na výstavbu byla podepsána 26. května 2014, samotná výstavba oficiálně začala 17. června 2014 a celý úsek byl slavnostně uveden do provozu 2. prosince 2017.
Žilina, Brodno – Kysucké Nové Mesto
[editovat | editovat zdroj]Úsek Žilina, Brodno – Kysucké Nové Mesto bude 11,200 km dlouhý a povede paralelně s trasou silnice I/11. Začínat bude v křižovatce Žilina, Brodno, odkud bude pokračovat severovýchodním směrem a obejde městskou část Brodno. Po dosažení Kysucké brány dálnice mostem překříží železniční trať Žilina–Čadca a povede souběžně s řekou Kysuca, kterou překročí až u městské části Oškerda. Jižně od Kysuckého Nového Mesta je navržen stejnojmenný výjezd a za ním se trasa dostane na most dlouhý více než 1,5 km. Za Budatínskou Lehotou se dálnice znovu vrátí na pravý břeh Kysuce, po kterém povede až do konce úseku jižně od obce Kysucký Lieskovec, kde se dočasně napojí na silnici I/11.
Úsek Žilina, Brodno – Kysucké Nové Mesto je navržen podle normy STN 736101 v kategorii D24,5/100, s tělesem komunikace širokým 24,5 metru a návrhovou rychlostí 100 km/h. Dne 15. prosince 2025 bylo oznámeno zasmluvnění stavby všech zbývajících úseků, včetně úseku Žilina, Brodno – Kysucké Nové Mesto, s termínem dokončení do roku 2029.[2]
Kysucké Nové Mesto – Oščadnica
[editovat | editovat zdroj]Kysucké Nové Mesto – Oščadnica je plánovaný úsek o délce 10,790 km, který povede paralelně se silnicí I/11. Začínat bude na pravém břehu Kysuce v km 21,18 podle kilometráže dálnice D3, v návaznosti na předchozí úseky, a bude navržen jako čtyřpruh v kategorii D24,5/100(80) podle normy STN 736101. Trasa dálnice začne v levostranném souběhu se silnicí I/11 severně od Kysuckého Nového Mesta až po Ochodnici. Odtud bude pokračovat po pravé straně silnice I/11 přes katastry Kysuckého Lieskovce, Dunajova a Krásna nad Kysucou, kde je navržena stejnojmenná mimoúrovňová křižovatka. Úsek bude ukončen nedaleko odbočky na Oščadnicu, kde se na něj napojí již částečně vybudovaný úsek Oščadnica – Čadca, Bukov.
Součástí stavby bude také velké levostranné odpočívadlo Krásno nad Kysucou, velké pravostranné odpočívadlo Oščadnica a Středisko správy a údržby dálnic Oščadnica. Kromě toho bude nutné vybudovat 18 mostních objektů o celkové délce 1543,9 metru. Zasmluvnění stavby úseku bylo oznámeno 15. prosince 2025.[2] Stavba úseku začala 26. února 2026 s předpokládaným otevřením v roce 2029.[3]
Oščadnica – Čadca, Bukov
[editovat | editovat zdroj]
Úsek Oščadnica – Čadca, Bukov, resp. obchvat Čadce, je 5,971 km dlouhý úsek dálnice D3, který Slovenská správa ciest eviduje jako silnici I/11a. Je navržen v kategorii D26,5/100(80), avšak dosud je vybudován pouze v polovičním profilu se šířkou tělesa 11,5 metru. Součástí stavby je tunel Horelica o délce 605 metrů, 15 mostních objektů, mimoúrovňová křižovatka Oščadnica a dvě úrovňové křižovatky, které úsek dočasně napojují na silnici I/11.
Výstavba obchvatu Čadce začala 25. dubna 1996 položením základního kamene a komunikace byla dokončena v roce 1998. Výstavba tunelu Horelica, který je součástí úseku, se však výrazně zpozdila, a proto byl obchvat Čadce uveden do provozu až v dubnu 2005. Bez dokončení tunelu nebylo možné úsek dříve zprovoznit. Úsek je pro osobní vozidla do 3,5 tuny bez poplatku.
Na dostavbu druhého profilu předmětného úseku probíhalo výběrové řízení a po zasmluvnění stavby započala dostavba druhého profilu 15. prosince 2025.[2]
Čadca, Bukov – Svrčinovec
[editovat | editovat zdroj]Úsek je dlouhý 5,7 kilometru.[4] Jeho kategorizace podle normy STN 736101 je D24,5(80). Smlouva na výstavbu byla podepsána 23. listopadu 2016 a samotná stavba byla oficiálně zahájena 24. ledna 2017. Cena díla přesahuje 239 milionů eur bez DPH. Stavbu realizovalo konsorcium firem Strabag, Porr a Hochtief. Na úseku se nachází 24 mostů a 2 mimoúrovňové křižovatky. Začíná pravým profilem po napojení na předchozí úsek před křižovatkou Čadca (Bukov). Část levého profilu byla v provozu již od roku 2005. Trasa pokračuje podél železniční tratě, mostem překonává místní část Podzávoz a končí před křižovatkou následujícího úseku D3 Svrčinovec – Skalité. Celý úsek byl (navzdory tehdy probíhající celosvětové pandemii) včas předán do užívání veřejnosti dne 21. prosince 2020.[4]
Úsek měl být dokončen do konce roku 2020, čímž se stal jedním z mála slovenských dálničních úseků dokončených před termínem. Předpokládané náklady na jeho výstavbu však byly vyšší než původní státní plán, který počítal s částkou 199 milionů eur. Při skutečné ceně 42 milionů eur za kilometr se jeho cena přibližuje nákladům na výstavbu tunelu. Po otevření by měl úsek zkrátit cestu v průměru o 5 minut, podle ministra dopravy Andreje Doležala v dopravní špičce až o 30 minut.[4]
Svrčinovec – Skalité
[editovat | editovat zdroj]
Úsek v roce 2013 vysoutěžilo konsorcium firem Váhostav, Doprastav, Strabag a Metrostav s cenou 329,9 milionu eur bez DPH.[5] Výstavba tohoto technicky náročného úseku o délce 12,280 km v polovičním profilu probíhala v letech 2013 až 2017. Začíná za tunelem Svrčinovec, za křižovatkou s R5. Součástí je také tunel Poľana a malé oboustranné odpočívadlo Čierne. Nejvýraznějším prvkem úseku je nejvyšší dálniční most na Slovensku, most Valy, dosahující výšky až 85 metrů nad terénem. Most je navíc evropskou raritou díky instalovanému větrolamu tvořenému osmi lamelami pod úhlem 45°, které umožňují výhled do všech tří států v okolí. Podobné větrolamy se nacházejí jen na mostech v Chorvatsku a Francii. Pro bezpečnost provozu jsou na mostě instalována i čidla rychlosti větru; při silném větru se provoz zpomaluje nebo se upravuje režim dopravy pro kamiony.
Mezi další významné mosty patří mosty Čadečka (nejdelší na úseku), Rieka, Vŕšok, Markov a také most přes údolí křižovatky Svrčinovec, který je jediným mostním objektem na dálnici vybudovaným v plném profilu. Zhotovitelem stavby bylo konsorcium Váhostav, Doprastav, Strabag a Metrostav. Nabídková cena konsorcia činila 329,9 milionu eur, zatímco stát předpokládal náklady 365,6 milionu eur. Smlouva o dílo byla uzavřena 28. června 2013. Výstavba polovičního profilu byla oficiálně zahájena 25. října 2013 předáním staveniště zhotoviteli, přičemž základní kámen byl slavnostně položen 30. října 2013.
Úsek byl během největších letních špiček ve stavební sezóně budován za nasazení téměř 550 pracovníků. Na úseku se 27. května 2017 konal den otevřených dveří. Celý úsek byl v polovičním profilu slavnostně uveden do provozu 10. června 2017. Stavba nabrala roční zpoždění. Podle odhadů se po otevření úseku jezdí v průměru o 9 minut rychleji.[5]
Skalité – státní hranice Slovensko/Polsko
[editovat | editovat zdroj]
Úsek D3 ke státní hranici byl částečně ve výstavbě už od roku 1997. Vede souběžně se silnicí I/12 kolem obce Skalité až ke státní hranici s Polskem. Podle normy STN 736101 je zařazen do kategorie D26,5/100 a maximální povolená rychlost je zde 100 km/h. Krátký úsek v okolí bývalého hraničního přechodu byl uveden do provozu v listopadu 2007. Kvůli dlouholeté nedokončenosti tohoto úseku jej bývalý investiční šéf Národní dálniční společnosti Juraj Čermák označil za „dálnici pro myslivce“.[6] V roce 2006 rozhodl, že úsek zůstane nedostavěný, dokud se k němu nepřiblíží další část dálnice. Společnost Váhostav tak dostávala příspěvky na údržbu rozestavěné dálnice, což stavbu prodražilo více než dvojnásobně. Ján Kotuľa, který NDS vedl za vlády Ivety Radičové, poznamenal, že by bylo levnější, kdyby se o úsek starala přímo NDS. Úsek měl být v polovičním profilu otevřen společně s úsekem Svrčinovec – Skalité na konci roku 2016.[6]
Po dvaceti letech od zahájení výstavby byl celý tříkilometrový úsek v polovičním profilu slavnostně uveden do provozu spolu s předchozím úsekem D3 Svrčinovec – Skalité dne 10. června 2017. Celková cena obou úseků činila 417 milionů eur.[5] Dohromady mají délku 15 460 metrů, obsahují 29 mostních objektů o celkové délce 3782 metrů, 2 tunely, 2 křižovatky a jedno odpočívadlo.[7]
Křižovatky dálnice D3 s jinými dálnicemi a rychlostními silnicemi
[editovat | editovat zdroj]| Dálniční křižovatky na dálnici D3 | ||||
|---|---|---|---|---|
 |
 |
0 | Hričovské Podhradie | V provozu |
 |
 |
45 | Svrčinovec | Částečně v provozu, plánovaná dostavba |
Bývalé dálniční přivaděče
[editovat | editovat zdroj]Součástí jedné dálniční mimoúrovňové křižovatky je také úsek silnice, který byl v minulosti formálně samostatným dálničním přivaděčem. Jedná se o bývalý dálniční přivaděč PD 11 v okrese Žilina mezi silnicí III/018262 a dálnicí D3 u obce Dolný Hričov s délkou 0,675 km.
Druhý bývalý dálniční přivaděč PD 12 s délkou 0,099 km v okrese Čadca spojoval hraniční přechod do Polska a zatím nedostavěný úsek dálnice D3 u obce Skalité.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diaľnica D3 (Slovensko) na slovenské Wikipedii.
- ↑ REDAKCIA. Diaľnica na Kysuciach - kostlivci vychádzajú zo skrine!. www.mojekysuce.sk [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (slovensky)
- 1 2 3 4 Dostavba Kysucké dálnice začíná. Stavbaři dobudují II. profil mezi Oščadnicou a Čadcou [online]. Zdopravy.cz, 2025-12-15 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Slováci začali s budováním posledního úseku Kysucké dálnice, hotovo bude v roce 2029 [online]. Zdopravy.cz, 2026-02-26 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online.
- 1 2 3 KRAJANOVÁ, Gabriela. Otvorili obchvat Čadce. Jeho výstavba nemeškala, cena však bola vyššia ako odhad štátu [online]. Denník N, 2020-12-20 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (slovensky)
- 1 2 3 KRAJANOVÁ, Gabriela. Otvorili diaľnicu do Poľska, ktorú pred 20 rokmi začal stavať Váhostav, ale nekončila nikde [online]. Denník N, 2017-06-10 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (slovensky)
- 1 2 KRAJANOVÁ, Gabriela. Diaľničná udalosť roka 2016? Váhostav po 19 rokoch dokončí minidiaľnicu prezývanú poľovnícka [online]. Denník N, 2015-12-23 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Sprejazdnili sme prvý úsek kysuckej D3 [online]. Národná diaľničná spoločnosť, 2017-06-10 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dálnice D3 na Wikimedia Commons - Dálnice D3
