Rychlostní silnice R7 (Slovensko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rychlostní silnice R7
R9-SVK-2020
E575
Mapa
Základní údaje
Celková délka223,8 km
    v provozu:32,2 km
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Geodata (OSM)12106492, 12125194 OSM, WMF
Úsek za křižovatkou D4/R7 Ketelec ve směru na Dunajskou Lužnou před dokončením a předáním do užívání (5/2020).
Úsek za křižovatkou D4/R7 Ketelec ve směru na Dunajskou Lužnou před dokončením a předáním do užívání (5/2020).
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychlostní silnice R7 je dálnice na Slovensku, která po svém dokončení spojí Bratislavu, Dunajskou Stredu, Nové Zámky, Veľký Krtíš a Lučenec. Celková délka rychlostní silnice bude 223,8 km, z toho je 32,4 km v provozu, 0 km ve výstavbě a 191,6 km v plánu. Po R7 bude na úseku od Bratislavy po Dunajskou Stredu vedená evropská silnice E575.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rychlostní silnice R7 se zamýšlela již v 90. letech jako dvoupruhová rychlostní komunikace. Přípravu jejího projektu schválila vláda Slovenské republiky dne 26. června 2003 usnesením č. 523/2003. V říjnu 2005 byla vypracována technická studie a dále následovalo vypracování podkladů a variantních řešení trasování jednotlivých úseků pro posuzování vlivů na životní prostředí. Stanoviska pro první úseky byla Ministerstvem životního prostředí SR vydána v květnu 2009.

Základní kámen vnějšího bratislavského obchvatu, zahrnujícího kromě dálnice D4 i úseky rychlostní silnice R7, byl slavnostně poklepán 24. října 2016, za účasti ministra dopravy Árpáda Érseka a zástupců konsorcia dodavatelů. První dva úseky mezi křižovatkou R7 a D4 po Holice byly uvedeny do provozu 19.7.2020.

Přehled úseků[editovat | editovat zdroj]

Pořadí úseku Název úseku Délka úseku v km Zahájení výstavby úseku Uvedení úseku do provozu Výjezdy a křižovatky
1. Křižovatka R7×D1 Bratislava, Nivy I – křižovatka R7×D4 Bratislava – jih 6,4 2016 2021 1. Bratislava – Nivy I, křižovatka R7×D1

2. Bratislava – Nivy II (Slovnaftská)

2. Křižovatka R7×D4 Bratislava, jih – Šamorín, západ 8,4 2016 2020 3. Bratislava – jih, křižovatka R7×D4

4. Šamorín – Západ

3. Šamorín, západ – Holice 17,4 2016 2020 5. Šamorín – sever

6. Holice

4. Holice – Mliečany 11,0 po roce 2030 po roce 2030 7. Dunajská Streda

8. Mliečany

5. Mliečany – Dolní Bar 9,5 po roce 2030 po roce 2030 9. Dolní Bar
6. Dolní Bar – Zemné 23,5 po roce 2030 po roce 2030 10. Zemní
7. Zemné – Nové Zámky, křižovatka R7×R3 14,3 po roce 2030 po roce 2030 11. Nové Zámky, křižovatka R7×R3
8. Nové Zámky – Čaka 29,2 po roce 2040 po roce 2040 12. Bešeňov

13. Čaka

9. Čaka – Veľký Krtíš 71,3 po roce 2040 po roce 2040 14. Šarovce

15. Demandice

16. Tupá

17. Šahy

18. Tešmák

19. Velký Krtíš

10. Veľký Krtíš – Lučenec, křižovatka R7×R2 32,8 Po roce 2040 po roce 2040 20. Kľačany

21. Lučenec – Západ

22. Lučenec – Východ, křižovatka R7×R2

Úseky[editovat | editovat zdroj]

Bratislava, Prievoz – Bratislava, Ketelec[editovat | editovat zdroj]

Začátek tohoto úseku o délce 6,4 km je v křižovatce Prievoz na dálnici D1. Následně trasa obchází průmyslový areál podniku Slovnaft a za ním pokračuje přes zemědělsky využívané území. Konec úseku je na dálnici D4 v místě křižovatky Ketelec. Nachází se zde jedna křižovatka a 11 mostů. Koncesní smlouva na výstavbu formou PPP projektu byla podepsána 20. května 2016, samotná výstavba oficiálně začala 24. října 2016 s termínem dokončení v roce 2020. Úsek rychlostní silnice staví a bude provozovat během 30 let konsorcium Obchvat Nula společně se španělskou společností Cintra Infraestructuras Internacional.

Bratislava, Ketelec – Dunajská Lužná[editovat | editovat zdroj]

Úsek Bratislava, Ketelec – Dunajská Lužná odklonil dopravu z obcí Rovinka a Dunajská Lužná a tím značně odlehčil extrémně přetížené silnici I/63. Původně byly uvažovány tři varianty trasování tohoto úseku – všechny s délkou okolo 7 kilometrů. Úsek začíná v jihovýchodní části Bratislavy křižovatkou s dálnicí D4. Pokračuje obchvatem obcí Rovinka a Dunajská Lužná. Za obcí Dunajská Lužná končí v stejnojmenné křižovatce, v níž se připojuje silnice I/63 a pokračuje další úsek rychlostní silnice R7. Úsek je dlouhý 8,23 km, součástí stavby je 10 mostů a dvě křižovatky.

Koncesní smlouva na výstavbu formou PPP projektu byla podepsána 20. května 2016 , samotná výstavba se oficiálně začala 24. října 2016 a celý úsek byl slavnostně předán do užívání 19. července 2020. Úsek rychlostní silnice postavilo a provozuje během 30 let konsorcium Obchvat Nula na čele se španělskou společností Cintra Infraestructuras Internacional.

Dunajská Lužná – Holice[editovat | editovat zdroj]

Začátek trasy se napojuje na předchozí úsek rychlostní silnice R7 v křižovatce Dunajská Lužná. Dále pokračuje severně od města Šamorín rovnoběžně se silnicí I/63 až k obci Holice, kde ve stejnojmenné křižovatce úsek končí. Součástí stavby jsou dvě křižovatky, velké oboustranné odpočívadlo Blatná na Ostrove a Středisko správy a údržby rychlostních silnic Holice. Tento úsek má délku 17,4 km a na tělese R7 nebylo nutné budovat žádné mosty. Ty jsou jen součástí mimoúrovňových křížení s ostatními silnicemi.

Koncesní smlouva na výstavbu formou PPP projektu byla podepsána 20. května 2016, samotná výstavba se oficiálně začala 24. října 2016 a celý úsek byl slavnostně předán do užívání 19. července 2020. Úsek rychlostní silnice postavilo a provozuje během 30 let konsorcium Obchvat Nula na čele se španělskou společností Cintra Infraestructuras Internacional.

Holice – Dunajská Streda[editovat | editovat zdroj]

Začátek úseku je napojen na předchozí úsek R7 Dunajská Lužná – Holice v křižovatce Holice. Pokračuje v trase silnice I/63 východním směrem a následně obchvatem města Dunajská Streda odklonem od silnice I/63. Končí v křižovatce Kútniky jihovýchodně za Dunajskou Stredou. Úsek bude mít délku 13,18 km, vybudují se zde tři křižovatky a 6 mostů. V současnosti probíhá proces územního řízení a začátek výstavby je plánován po roce 2030.

Dunajská Streda – Nové Zámky[editovat | editovat zdroj]

Tento úsek s délkou 42,52 km začíná v křižovatce Kútniky. Trasa od křižovatky pokračuje východním směrem a poté severním obchvatem města Nové Zámky. Úsek končí křižovatkou Nové Zámky, kde se napojuje silnice I/64 a následující úsek rychlostní silnice R7. Součástí stavby budou 3 křižovatky, 24 mostů, malé oboustranné a velké oboustranné odpočívadlo a Středisko správy a údržby rychlostních silnic Nové Zámky. Detaily projektu jsou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí a začátek výstavby je plánován po roce 2030.

Nové Zámky – Čaka[editovat | editovat zdroj]

Úsek začíná v křižovatce u města Nové Zámky, kde se napojuje na předchozí úsek R7 Dunajská Streda – Nové Zámky. Pokračuje jižním obchvatem obce Bánov, následně severním obchvatem obce Bešeňov a dále mimo zastavěná území. Končí v křižovatce u obce Čaka. Délka tohoto úseku bude téměř 30 km, součástí stavby budou dvě křižovatky, 17 mostů a malé odpočívadlo Bešeňov. Detaily projektu jsou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí a začátek výstavby je plánován po roce 2040.

Čaka – Veľký Krtíš[editovat | editovat zdroj]

Začátek úseku rychlostní silnice R7 je v křižovatce Čaka, kde navazuje na předchozí úsek R7 Nové Zámky – Čaka. Trasa prochází mírně zvlněným terénem, zemědělský využívaným územím a mimo zastavěné území. Konec úseku je v křižovatce u města Velký Krtíš. Součástí stavby bude šest křižovatek, 83 mostů, dvě odpočívadla a dvě střediska správy a údržby rychlostních silnic: SSÚR Svodov a SSÚR Malý Krtíš. Délka tohoto úseku bude přibližně 72 km. Detaily projektu jsou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí a začátek výstavby je plánován po roce 2040.

Veľký Krtíš – Lučenec[editovat | editovat zdroj]

Začátek úseku je jižně od města Veľký Krtíš. Prochází rovinatým terénem, převážně zemědělský využívaným územím a mimo zastavěné území. Konec úseku a i samotné rychlostní silnice R7 je v křižovatce Lučenec s napojením na rychlostní silnici R2. Úsek bude dlouhý téměř 33 km, součástí stavby jsou i 4 křižovatky, 40 mostů, jedno odpočívadlo a SSÚR Velký Krtíš. Detaily projektu jsou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí a začátek výstavby je plánován po roce 2040.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]