Gustaw Morcinek

Gustaw Morcinek
Gustaw Morcinek
Rodné jméno	Augustyn Morcinek
Narození	25. srpna 1891 ; Karviná
Úmrtí	20. prosince 1963 (ve věku 72 let) ; Krakov
Příčina úmrtí	leukemie
Místo pohřbení	Municipal cemetery in Cieszyn
Povolání	spisovatel, politik, školní učitel a novinář
Významná díla	Wyrąbany chodnik
Ocenění	Řád praporu práce 2. třídy (1952); Řád praporu práce 1. třídy (1954); rytíř Řádu znovuzrozeného Polska (1959); Pamětní medaile za obranu Těšínského Slezska; Medaile nezávilosti; … více na Wikidatech
Politická příslušnost	Stronnictwo Demokratyczne; Front of National Unity
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustaw Morcinek (narozen jako Augustyn Morcinek, [morčjinek]) (24. srpna 1891 v Karviné, Rakousko-Uhersko – 20. prosince 1963 v Krakově, Polsko) byl polský spisovatel, pedagog a pozdější člen Sejmu v období 1952 až 1957^[1]. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů ze Slezska.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Morcinek se narodil v roce 1891 v Karviné do chudé rodiny. Byl nejmladším ze čtyř sourozenců. Jeho otec Józef zemřel v roce 1892 a jeho matka se musela starat o celou rodinu. Augustyn začal pracovat v dole ve svých 16 letech, což ovšem bylo na zvyklosti této doby poměrně pozdě. Když mu bylo 19 let, tak horníci udělali sbírku na jeho vzdělání a Morcinek začal navštěvovat učitelský seminář v Bělé, který ukončil v roce 1914. V tomto roce byl povolán do Rakousko-uherské armády a po roce 1918 sloužil krátce i v Polské armádě. V roce 1920 bylo Těšínské Slezsko rozděleno mezi Polsko a Československo, přičemž jeho rodná Karviná zůstala v Československu. Jakožto polský aktivista se Morcinek rozhodl zůstat v Polsku. V 20. a 30. letech pracoval jako učitel v Skočově.

Meziválečné období[editovat | editovat zdroj]

Během meziválečného období Morcinek publikoval množství článků v různých slezských tiskovinách. Svá nejdůležitější díla napsal právě na konci 20. let a na začátku 30. let a stal se tak jediným Slezským prozaikem píšícím v polštině v meziválečném období. Jeho díla se zaměřovala především na hornickou tematiku a na slezská témata. Morcinek vystihl realisticky hornickou práci a život a zdůrazňoval sociální charakter národního útlaku polských horníků. Roky 1936–1939 Morcinek absolvoval literární setkání v západní Evropě zejména mezi polskými imigranty.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Morcinek se vrátil do Polska krátce před vypuknutím druhé světové války. Hned 6. září 1939 byl zatčen gestapem a ze začátku byl vězněn spolu s Władysławem Dworaczkem a zbytkem slezské inteligence. Nejprve byl krátce internován ve sběrném táboře Skrochovice, celou válku pak strávil v koncentračních táborech Sachsenhausen a Dachau. Předpokládaným důvodem jeho zatčení byla protiněmecká aktivita před válkou a skutečnost, že pes v jedné z jeho novel ("Wyrąbany chodnik") se jmenoval Bismarck. Během pobytu v koncentračních táborech dostal možnost podepsat Volkslistu, ale odmítl.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Po svém propuštění až do listopadu 1946 žil Morcinek ve Francii, Itálii a Belgii a spolupracoval s polským emigračním tiskem v těchto zemích. Poté se vrátil do Polska a pobýval znovu ve svém domě ve Skočově. Po svém návratu aktivně podporoval novou vládu a znovu začal psát. Nadále se zabýval slezskými tématy, ale rozšířil své dílo o knihy pro děti a epistolografii. Obdržel mnoho uznání a literárních cen za svou práci, jeho knihy byly přeloženy a publikovány v zahraničí, v Československu minimálně (na Slovensku vyšly jeho dvě knihy ve slovenském překladu), zejména z politických důvodů.

Gustaw Morcinek zemřel na leukemii 20. prosince 1963 v Krakově a je pohřben na obecním hřbitově v Těšíně (pl. 'Cmentarz Komunalny w Cieszynie').

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Morcinek byl politicky činný od svých mladých let. Byl aktivní obhájce připojení Těšínského Slezska k Polsku. Během meziválečného období byl protiněmecký aktivista, někteří kritici jej obviňují z rozšiřování nenávisti. Po válce podporoval Polskou sjednocenou dělnickou stranu) a byl poslancem Sejmu za volební obvod Katovice (1952–1957).

Po Gustawu Morcinkovi byl pojmenován bývalý důl v Kačicích (Polsko) na česko-polském pomezí.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Serce za tamą (soubor novel; 1929)
Chleb na kamieniu (soubor novel; 1932)
Byli dwaj bracia (román 1930; slovensky Boli dvaj bratia, 1936)
Wyrąbany chodnik (dvoudílný román; 1931–32)
Narodziny serca (román pro mládež; 1932)
Gwiazdy w studni (román pro mládež; 1933)
Łysek z pokładu Idy (povídky; 1933)
Śląsk (odborná práce; 1933)
Ludzie są dobrzy (román pro mládež; 1935)
Uśmiech na drodze (román pro děti; 1935)
Gołębie na dachu (povídky; 1936)
Noc listopadowa (novela; 1936)
Po kamienistej drodze (román; 1936)
Inżynier Szeruda (román; 1937)
W najmłodszym lesie (reportáže; 1937)
Maszerować!... (román pro mládež; 1938)
Miasteczko nad rzeką (povídky; 1938)
Listy spod morwy (vzpomínky z koncentračních táborů; 1945)
Dziewczyna z Pól Elizejskich (povídky; 1946)
Listy z mojego Rzymu (povídky; 1946)
Wyorane kamienie (román; 1946)
W zadymionym słońcu (povídky pro mládež; 1947)
Wróżbita (povídky; 1947)
Dwie korony. Rzecz o ojcu Maksymilianie Marii Kolbem (biografie; 1948; slovensky Dve koruny, 1950)
Zagubione klucze (román; 1948)
Zabłąkane ptaki (román pro mládež; 1948)
Górny Śląsk (esej; 1950)
Pokład Joanny (román; 1950)
Urodzaj ludzi (román; 1951)
Odkryte skarby (povídky; 1953)
Ondraszek (1953)
Z mojej ziemi (výbor z publicistiky; 1955)
Wskrzeszenie Herminy (román; 1956)
Roztomili ludkowie (povídky; 1956)
Nowele wybrane (výbor novel; 1956)
Wybór pism, sv. 1 – 3 (vybrané spisy; 1956)
Judasz z Monte Sicuro (román; 1957)
Mat Kurt Kraus (román; 1957)
Jak górnik Bulandra diabła oszukał (slezské pohádky; 1961; č. výběr 2012)
Jan Wantuła (studie; 1959)
Czarna Julka (román; 1958; slovensky Čierna Julka, 1986)
Victoria (román, 1959)
Siedem zegarków kopidoła Joachima Rybki (román; 1961)
Przedziwne śląskie powiarki (slezské pohádky; 1961)
Ziemia Cieszyńska (eseje; 1961)
Opowieść o ludziach z pociągu (povídky; 1963)
Przedziwna historia o zbójniku Ondraszku (legendy; 1963)
Górniczy zakon (román; 1964)
Miód w sercu i inne nowele, sv. 1 – 2 (výbor novel; 1966)
W wiergułowej dziedzinie (pro mládež; 1975)
Legendy i baśnie (výbor z legend a bájí; 1984)
Gustaw Morcinek do Dziewczyny ze Wschodniej Ballady. Listy Gustawa Morcinka do Janiny Gardzielewskiej (epistolografie; 1983)
Opowiadania (výbor povídek; 1985)
Gustawa Morcinka „Listów spod morwy ciąg dalszy“. Listy Gustawa Morcinka do Władysławy Ostrowskiej (epistolografie, 1986)

Uspořádal

Z górnośląskiej ziemi (próza a poezie; red. s Marií Suboczovou, 1963).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustaw Morcinek na anglické Wikipedii.

↑ Morcinek Gustaw, v Encyklopedii PWN.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Libor Martinek, Milan Rusinský o Gustawu Morcinkovi. Časopis Slezského muzea. Série B – vědy historické. 2010, roč. 59, č. 1, s. 79–87.
Libor Martinek, Czeski rzecznik pisarza i jego dzieła. (O přátelství Milana Rusinského a Gustawa Morcinka.) Zwrot, 2011, č. 3, s. 30–33.
Libor Martinek, Korespondence Gustawa Morcinka s Pawłem Kubiszem. Těšínsko, 2020, roč. 63, č. 2, s. 83–94. ISSN 0139-7605
Libor Martinek, Milan Rusinský o Gustawie Morcinku. In: Gustaw Morcinek – w 120-lecie urodzin. Edice: Historia Literatury Polskiej. Red. Krystyna Heska-Kwaśniewicz a Jacek Lyszczyna. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego, 2012, s. 179–194. ISBN 978-83-226-2105-9
Gustaw Morcinek: Jak horník Bulandra přelstil čerta, Vyprávění o Pusteckém, O tom, jak horník Maślok handloval s Pusteckým. In: idem, Z říše Pusteckého – Z krainy Pusteckiego. Český Těšín: Sdružení přátel polské knihy, 2012. 64 s. Přeložil Libor Martinek. ISBN 978-80-260-3226-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustaw Morcinek na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustaw Morcinek

[1] Morcinek Gustaw, v Encyklopedii PWN.

[1]