Jan Winkler (pastor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Winkler
Narození 18. listopadu 1794
Vsetín
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 4. ledna 1874 (ve věku 79 let)
Návsí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Winkler (18. listopadu 1794, Vsetín[1]4. ledna 1874, Návsí[2]) byl český evangelický pastor, národní buditel, pedagog, hudebník a spisovatel, aktivista protialkoholního hnutí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vsetíně v rodině soukeníka Josefa Winklera. Po vydání tolerančního patentu se rodina přihlásila k evangelickému augsburskému vyznání. Jan navštěvoval vsetínskou evangelickou školu a ve studiích dále pokračoval na Slovensku. Od roku 1808 studoval v Trenčíně, po dvou letech pokračoval v Kežmaroku. Od roku 1811 pokračoval ve studiích v uherském Sabolči (Szabolcs) a od roku 1813 na katolické akademii v Košicích. V následujícím roce přestoupil na evangelické kolegium do Prešova. V roce 1815 ukončil studia na Slovensku a nastoupil jako učitel na evangelickou školu v Bílsku. Během svého působení v Bílsku udržoval přátelský kontakt s Františkem Palackým. Svá bohoslovecká studia dokončil v roce 1820 a po krátkém pobytu v Praze se vrátil do svého rodiště. Ve Vsetíně mu bylo svěřeno místo kazatele. V roce 1921 se oženil[3] s Annou, dcerou hodslavického kazatele Jana Pilečky. Od roku 1826 až do své smrti působil jako duchovní správce evangelicko-augsburského sboru v Návsí u Jablunkova. Jan Winkler se věnoval rovněž učitelské činnosti na těšínském evangelickém gymnáziu, kde vyučoval zpěv. Byl autorem chorálních čtverozpěvů k Třanovského Cithaře sanctorum.

V roce 1848 se Winkler angažoval v souvislosti s přípravou voleb do zemského sněmu autorstvím spisku „Poznaczenie życzeń siedlaków zgromadzonych w Cieszynie dla wolenia wysłańca do Opawy“. V osvětové činnosti pokračoval i po porážce revoluce a přispíval do časopisů např. „Tygodniku Cieszyńského“, „Gwiazdky Cieszyńské“, do „Moravských novin“ a pražských „Květů[4]. Ve změněných polititických poměrech 60. let se Jan Winkler již výrazněji neuplatnil. Po dlouhé chorobě zemřel v Návsí 4. 1. 1874. Za svou dlouholetou kazatelskou činnost obdržel Zlatý záslužný kříž.

Během svého života udržoval písemný kontakt s Janem Kollárem a s moravskými obrozenci Aliosem Vojtěchem Šemberou a Janem Helceletem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Nehýbl, Jaroslav: Jan Winkler. Kapitoly z národního obrození na Těšínsku. Opava, Slezský ústav 1961.
  • Gawrecki, Dan: Jan Winkler a počátky formování novodobých národů na Těšínsku. In: Práce a studie Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku. Frýdek-Místek 1995, s. 5-13.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu Evangelické fary Vsetín - Dolní sbor
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Evangelická fara Liptál
  3. Matriční záznam o sňatku Jana Winklera s Annou Pilečkovou evangelické církve v Hodslavice
  4. [1] Příspěvek Jana Winklera, Květy-ročník 1847-č.14-str.247

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]