Jan Helcelet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Helcelet
Jan Helcelet (kreslil Josef Mukařovský)

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1864

Poslanec Moravského zem. sněmu
Ve funkci:
1861 – 1873
Stranická příslušnost
Členství moravští Staročeši

Narození 2. ledna 1812
Dolní Kounice, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. února 1876 (ve věku 64 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti Ctibor Helcelet
Alma mater Vídeňská univerzita
Padovská univerzita
Profese lékař, pedagog, spisovatel, novinář, politik a poslanec
Commons Kategorie Jan Helcelet
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. Dr. Med. Jan Helcelet (německy Johann Helzelet; 2. ledna 1812 Dolní Kounice[1]19. února 1876 Brno[2]) byl moravský přírodovědec, novinář, revolucionář a politik, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu a jeden z předáků Národní (staročeské) strany na Moravě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší známí předkové rodiny pocházeli ze Švýcarského města Porrentruy (kanton Jura; tehdy ještě rodina používala jméno "Hölzlet"). Ze Švýcarska se rodina přestěhovala na Moravu.[3]

Jan nastoupil na gymnázium v Brně v září 1823. V duchu rodinné tradice se po maturitě vyučil mlynářem. Jako tovaryš pak cestoval po Moravě a Slezsku, než se dal na studium medicíny na Vídeňské univerzitě v letech 1834–38, pak strávil rok na Padovské univerzitě.[4][3]

Poté, co v roce 1840 získal doktorát medicíny, odešel na krátký čas působit do nemocnice u sv. Anny v Brně. Od roku 1841 působil jako suplent, od roku 1846 pak jako řádný profesor, na Stavovské akademii a olomoucké univerzitě, kde nahradil zesnuvšího profesora Nestlera. Na univerzitě vyučoval přírodní vědy a polní hospodářství, to druhé od r. 1846 také pro studenty Právnické fakulty (na Akademii vyučoval oba obory). V té době k jeho studentům patřili například Gregor Mendel či Arnošt Förchtgott. V letech 1848/1849 také vedl přednášky o české literatuře.[4][5]

Helcelet byl redaktorem Selských novin (1846–48) a spolu s Ignácem Janem Hanušem stál při založení Prostonárodních Holomouckých Novin. Ty vycházely v nákladu přibližně 1300 kusů týdně, čímž byly nejtištěnějším periodikem na Moravě. Jejich ukončení bylo vynuceno 28. dubna 1849. V letech 1851–58 pak redigoval literární časopis Koleda.[4]

Helcelet se stal výraznou postavou revoluce roku 1848. Mimo jiné spolu s knížetem Jerzym Henrykem Lubomirskim připravili petici Slovanského sjezduAdresse oder Petition des Slaven-Congresses in Prag an Seine k.k. Majestät“. V ní se dožadovali zřízení federativního státu, ve kterém by si byly všechny národy rovny.[6]

V roce 1849 se Helcelet přestěhoval do Brna, kde vyučoval na německé technice (ta vznikla přeměnou Stavovské akademie po přesunu z Olomouce).[4]

Po obnovení ústavního systému se zapojil opět do politiky. V roce 1861 byl členem volebního výboru utvářející se Národní strany na Moravě (moravská organizace staročeské strany), jež reprezentovala české hnutí a zároveň specifický politický proud moravského vlastenectví.[7] V letech 1861–73 zasedal na Moravském zemském sněmu.[4] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[8] V roce 1861 nastoupil i jako poslanec Říšské rady (kurie venkovských obcí, obvod Dačice, Telč, Jemnice). Jeho rezignace na poslanecký mandát byla oznámena dopisem z 25. listopadu 1864.[9] Podle jiných zdrojů setrval i na Říšské radě až do roku 1873[10], ale rejstříky poslanců ho v ní neuvádějí.

Helcelet se také výrazně účastnil českého kulturního života. Kromě již zmíněného Hanuše byl ve spojení s Františkem Matoušem Klácelem a zejména byl ve styku s Boženou Němcovou, jejíž dílo významně ovlivnil.[4] 2. prosince 1862 se zasadil o vznik první sokolské jednoty na Moravě.[11]

Jeho syn Ctibor Helcelet byl rovněž českým politikem a sokolským organizátorem.[12]).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Korespondence a zápisky (s biografickou předmluvou J. Kabelíka), 1910. Dostupné online.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b Magistrát města Brna. Slavné osobnosti města Brna - Jan Helcelet. www.brno.cz [online]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Helcelet, Johann (1812-1876), Naturwissenschaftler, s. 255. (německy) 
  5. JAWORSKI, Rudolf. Olmütz als deutsche Hochschulstadt in Mähren. Esslingen am Neckar: Bruno Langer Verlag, 1974. 124 s. (německy) 
  6. ZIMPRICH, Richard. 1848/49 - Revolutionen in Ostmitteleuropa. [s.l.]: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 1996. (německy) 
  7. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 168. (česky) 
  8. Moravská orlice, 21. 2. 1867, s. 2.
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 674-675. (česky) 
  11. Čapka, F. Dějiny zemí Koruny české v datech, 4. vyd., Praha 5, Libri 2010, str. 512 [online]. libri.cz [cit. 2013-04-10]. Dostupné online. (česky) 
  12. Ctibor Helcelet [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]