Cithara sanctorum
Cithara sanctorum | |
---|---|
Reedice kancionálu Cithara sanctorum z roku 1828 | |
Autor | Jiří Třanovský |
Jazyk | čeština |
Datum vydání | 1636 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cithara sanctorum (populárně též Tranoscius) je nejrozšířenější český protestantský kancionál. Jeho autorem je slezský luterský teolog, básník a kazatel Jiří Třanovský (1592–1637). Poprvé byl vydán roku 1636 v Levoči. Následně byl vydáván až do druhé poloviny 20. století, přičemž jeho písňový fond se stále obměňoval a rozšiřoval. Celkově byl vydán minimálně 215krát.[1]
Vydání kancionálu
[editovat | editovat zdroj]První vydání kancionálu obsahovalo text i nápěv 412 písní, z nichž přes 150 přeložil nebo složil sám Třanovský. Toto vydání bylo prvním notovaným zpěvníkem vydaným na území dnešního Slovenska[2].
Cithara sanctorum byla následně opakovaně vydávána, přičemž se proměňoval její obsah, byly do ní přidávány nové písně; výrazné editorské zásahy do ní učinili Daniel Sinapius-Horčička (vydání z roku 1684) a Samuel Hruškovic (1741).[3]
V 17. století vyšla Cithara sanctorum celkem dvanáctkrát, jednou v Trenčíně, jedenáctkrát v Levoči.
Roku 1787 vyšla Cithara s předmluvou Michala Institorise-Mošovského.[4]
Naposledy byla Cithara vydána roku 1971.
Jazyk
[editovat | editovat zdroj]Cithara byla sepsána v češtině (resp. bibličtině, tj. jazyce Bible kralické); její texty byly v pozdějších vydáních uskutečněných v Uhersku slovakizovány[5], poslední vydání obsahovala i přídavek slovenských písní.
Styl
[editovat | editovat zdroj]Co se týče literárního stylu, držel se Třanovský při sestavování Cithary dosti archaických vzorů reformačního humanismu a nepřijal ve větší míře podněty barokní estetiky.
Teologické zaměření
[editovat | editovat zdroj]Jako teolog vycházel Jiří Třanovský při sestavování zpěvníku bezvýjimečně z Písma svatého a jeho výkladu podle Augsburského vyznání a ostatních luterských vyznavačských knih. Pevné dogmatické ukotvení v luterství však Třanovskému nebránilo čerpat z písňového fondu jiných křesťanských vyznání, zejména Jednoty bratrské.
Užití
[editovat | editovat zdroj]Kancionál byl používán v evangelických církvích v českých zemích i na Slovensku a dodnes jej používají slovenští evangelíci na Dolní zemi (zejména v Maďarsku a Vojvodině).
Překlady
[editovat | editovat zdroj]Cithara sanctorum vyšla roku 1935 v maďarském překladu Józsefa Vietórisze.[6]
Prostřednictvím evangelické církve na Těšínsku si mnoho písní z Tranoscia našlo své stálé místo v písňovém fondu polského protestantismu.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Svou Citharou se stal Třanovský „zákonodárcem a z velké míry i zakladatelem duchovní poesie slovenské“[7].
Pro evangelickou církev měl význam v udržení jejího slovenského charakteru a v tom, že působil proti liberálním tendencím v teologii 19. století.
S ohledem na význam Cithary pro slovenský národní život a evangelickou církev na Slovensku se označuje pojmy veľkoknižka či veľkniha.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ AUGUSTÍNOVÁ, Eva: Cithara sanctorum. Bibliografia. Martin, SNK, 2011, s. 6.
- ↑ DANEK, Petr: Třanovský (Tranoscius, Tranovský), Jiří (Georgius, Juraj, Jiřík). Heslo v: Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Personenteil 16 (Strat-Vil). 2. vyd. Kassel – Basel – London – New York – Prag – Stuttgart – Weimar, Bärenreiter-Verlag – Verlag j. B. Metzler, 2006, sl. 1009.
- ↑ GREŠOVÁ, Adriana: „Cithara svätých“ alebo „De Cultu Sanctorum“ v evanjelickej hymnódii. Testimonia theologica, 2019 (13), č. 1, s. 25.
- ↑ VRÁBLOVÁ, Timotea: Predhovor k Institorisovmu vydaniu Cithary Sanctorum. Slovenská literatúra,roč. LIV, č. 2 (2007), s. 115-129.
- ↑ ŠVAGROVSKÝ, Štefan: Od spisovnej češtiny k Bernolákovej slovenčine. Jazykovedný časopis, roč. 58, 2007, č. 1, s. 60-61 [1]
- ↑ Maďarská Cithara je dostupná on-line v rámci projektu Hungaricana zde.
- ↑ VILIKOVSKÝ, Jan: Starší literatura slezská a její význam v literatuře české. In: Slezsko, český stát a česká kultura. Opava, Matice opavská, 1946, s. 121.
- ↑ BARTKO, Ladislav: O jazyku spevníka Cithara sanctorum z roku 1636 a jeho ďalších vydaní v 17. storočí. Slovenská reč, roč. 64, č. 1 (1999), s. 14.
Literatura (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Třanovský. Sborník k 300. výročí kancionálu Cithara Sanctorum. Bratislava: Učená společnost Šafaříkova, 1936.
- Cithara Sanctorum 1636–2006 (zborník prác z vedeckej konferencie). Martin: Slovenská národná knižnica, 2008. (texty ze sborníku jsou dostupné on-line zde)
- AUGUSTÍNOVÁ, Eva: Cithara snactorum. Bibliografia. Martin: Slovenská národná knižnica, 2011.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Digitalizované vydání Cithary sanctorum z roku 1937 (Zlatý fond SME)
- Cithara Sanctorum z roku 1745.
- TRANOVSKÝ, J. Cithara Sanctorum. Budapešť: Nákl. Kolomana Liptseyho, 1923. 846 s. - dostupné v Digitální knihovně UKB