Zaolzie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zaolzie [zaolže] je polský název (v překladu do češtiny Záolží nebo nověji a jazykově nekorektně Zaolzí či Záolší, tj. území za řekou Olší/Olzou) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina. Název je polonocentrický (označuje oblast z pohledu polské části Těšínska, tj. na levém břehu řeky Olše) a ne zcela přesný (malá část oblasti se nachází i na pravém břehu řeky Olše, např. větší část města Karviná).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko, zůstala v československé části Těšínska silná polská menšina, která území jí obývané začala nazývat Zaolzie.

Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo. De iure se jednalo z tehdejšího pohledu o anexi, nicméně de facto šlo spíše o okupaci.

Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války se toto území stalo součástí německého okresu Katovice (Regierungsbezirk Kattowitz) v rámci Velkoněmecké říše. V prosinci 1941 bylo obyvatelstvo vyzváno, aby podávalo žádosti o zapsání do Volkslisty (Volksliste). Nositelé 1. a 2. stupně Volkslisty nabyli k 26. říjnu 1939 státní občanství Velkoněmecké říše a museli nastoupit do německých ozbrojených sil. Do těchto oddělení Volkslisty byli zařazení etničtí Němci a tzv. Šlonzáci. Do 3. stupně byli zařazeni obyvatele určeni na převýchovu, ale i ti byli zařazovaní do tzv. pomocných sil branné moci. Šlonzáci byli často posíláni do Francie a na západní frontu kvůli obavám z dezerce.[1][2] České a zejména polské obyvatelstvo bylo německou státní správou perzekvováno.

Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo.

Mužský chór Goralů z Jablunkova hlásících se k polské národnosti na festivalu PZKO v Karviné v roce 2007
Sídlo místního klubu PZKO v Českém Těšíně v bývalé synagoze
Česká a polská tabule při vjezdu do Českého Těšína
Dvojjazyčné česko-polské názvy ulic v Českém Těšíně
Divadlo v Českém Těšíně s českou a polskou scénou

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku – žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny.

Tabulka níže uvádí všechny obce, kde podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel, a výsledky sčítání lidu v roce 2011 tamtéž. Všechny uvedené obce leží v české části Těšínska a v roce 2011 v nich žilo dohromady 19 054 Poláků[3]:

Obec
český název		 polský název podíl Poláků
na obyvatelstvu v r. 2001[p 1]		 podíl Poláků
na obyvatelstvu v r. 2011[3][p 2]		 Poznámka
Albrechtice Olbrachcice 23,5 %[4] 17,6 %
Bocanovice Boconowice 30,9 %[5] 27,9 %
Bukovec Bukowiec 33,6 %[6] 25,4 %
Bystřice Bystrzyca 29,7 %[7] 24,1 %
Český Těšín Czeski Cieszyn 16,1 %[8] 13,7 %
Dolní Lomná Łomna Dolna 31,0 %[9] 22,4 %
Hnojník Gnojnik 11,5 %[10] 10,9 %
Horní Lomná Łomna Górna 28,5 %[11] 19,3 %
Horní Suchá Sucha Górna 23,2 %[12] 17,1 %
Hrádek Gródek 42,8 %[13] 31,3 % [p 3]
Chotěbuz Kocobędz 21,3 %[14] 15,9 %
Jablunkov Jabłonków 23,0 %[15] 15,7 %
Komorní Lhotka Ligotka Kameralna 21,5 %[16] 14,9 % [p 4]
Košařiska Koszarzyska 38,7 %[17] 27,1 %
Milíkov Milików 41,0 %[18] 30,4 %
Mosty u Jablunkova Mosty koło Jabłonkowa 18,3 %[19] 14,6 %
Návsí Nawsie 24,0 %[20] 19,1 % [p 4]
Nýdek Nydek 26,6 %[21] 19,0 %
Petrovice u Karviné Piotrowice koło Karwiny 16,2 %[22] 12,8 %
Písečná Pioseczna 26,8 %[23] 18,6 % [p 4]
Písek Piosek 21,0 %[24] 16,4 %
Ropice Ropica 28,9 %[25] 24,2 %
Řeka Rzeka 21,5 %[26] 13,9 %
Smilovice Śmiłowice 26,4 %[27] 21,7 %
Stonava Stonawa 25,8 %[28] 19,4 %
Střítež Trzycież 18,8 %[29] 13,0 % [p 4]
Těrlicko Cierlicko 12,9 %[30] 9,7 %
Třanovice Trzanowice 21,2 %[31] 16,7 %
Třinec Trzyniec 17,7 %[31] 13,4 %
Vendryně Wędrynia 35,3 %[32] 26,1 %
Vělopolí Wielopole 19,0 %[33] 13,2 %

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Podíl nezjištěné národnosti v tomto sčítání byl 1,7 %; viz Tab. č. 152 Obyvatelstvo podle národnosti a podle pohlaví a věku.
  2. ↑ Podíl těch, kteří v tomto sčítání nedeklarovali národnost, byl 25,3 %.
  3. ↑ Největší procentuální poměr Poláků k ostatním obyvatelům ze všech obcí v Česku.
  4. ↑ a b c d Obec, kde počet Slezanů dosahuje alespoň 2%, přičemž takových obcí je v Česku 27.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2010-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  2. ↑ http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1816
  3. ↑ a b Obyvatelstvo, domy, byty a domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů - ČR, kraje, okresy, SO ORP, správní obvody Prahy a města (sídla SO ORP) - 2011; tab. 152 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle věku [online]. Český statistický úřad, rev. 2013-06-14 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Albrechticích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 31-07-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-11-2004. 
  5. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bocanovicích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004. 
  6. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bukovci v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004. 
  7. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011. 
  8. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Českém Těšíně v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 2008-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13. 
  9. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Dolní Lomné v roce 2001
  10. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hnojníku v roce 2001
  11. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Lomné roce 2001
  12. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Suché v roce 2001
  13. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hrádku v roce 2001
  14. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Chotěbuzi v roce 2001
  15. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Jablunkově v roce 2001
  16. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Komorní Lhotce v roce 2001
  17. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Košařiskách v roce 2001
  18. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Milíkově v roce 2001
  19. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Mostech u Jablunkova v roce 2001
  20. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Návsí roce 2001
  21. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Nýdku v roce 2001
  22. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Petrovicích u Karviné v roce 2001
  23. ↑ Údaje ČSÚo sčítání lidu v Písečné v roce 2001
  24. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Písku v roce 2001
  25. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Ropici v roce 2001
  26. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Řece v roce 2001
  27. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Smilovicích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004. 
  28. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stonavě v roce 2001
  29. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stříteži v roce 2001
  30. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Těrlicku v roce 2001
  31. ↑ a b Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 2008-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-29. 
  32. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vendryni v roce 2001
  33. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vělopolí v roce 2001

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Valenta, Jaroslav: Dějiny Zaolzí ve 20. století: skutečnosti versus legendy. Slovanský přehled. 87, č. 1, (2001,) s. 27-42.
  • Martinek, Libor: Současná překladatelská aktivita polských spisovatelů na Záolží. In: Česká a slovenská literatura dnes. Ústav pro českou literaturu AV ČR Praha – Slezská univerzita Opava, 1997, s. 155–160.
  • jot-Drużycki, Jarosław: Hospicjum Zaolzie – Wydawnictwo Beskidy/Nakladelství Beskydy, Vendryně 2014.(ISBN 978-80-87431-28-3)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zaolzie&oldid=22223317“