Zaolzie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zaolzie (vyslov zaolžje) je polský název (v překladu do češtiny Záolží nebo nověji Záolší, tj. území za řekou Olší) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina. Název je polonocentrický (označuje oblast z pohledu z polské části Těšínska, tj. na levém břehu řeky Olše) a ne zcela přesný (malá část oblasti se nachází i na pravém břehu řeky Olše, např. větší část města Karviná).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko, zůstala v československé části Těšínska silná polská menšina, která území jí obývané začala nazývat Zaolzie.

Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo.

Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války se toto území stalo součástí německého okresu Katovice (Regierungsbezirk Kattowitz) v rámci Velkoněmecké říše. V prosinci 1941 bylo obyvatelstvo vyzváno, aby podávalo žádosti o zapsání do Volkslisty (Volksliste). Nositelé 1. a 2. stupně Volkslisty nabyli k 26. říjnu 1939 státní občanství Velkoněmecké říše a museli nastoupit do německých ozbrojených sil. Do těchto oddělení Volkslisty byli zařazení etničtí Němci a tzv. Šlonzáci. Do 3. stupně byli zařazeni obyvatele určeni na převýchovu, ale i ti byli zařazovaní do tzv. pomocných sil branné moci. Šlonzáci byli často posíláni do Francie a na západní frontu z obav z dezerce.[1][2] České a zejména polské obyvatelstvo bylo německou státní správou perzekvováno.

Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo.

Mužský chór Goralů z Jablunkova hlásících se k polské národnosti na festivalu PZKO v Karviné v roce 2007
Sídlo místního klubu PZKO v Českém Těšíně v bývalé synagoze
Česká a polská tabule při vjezdu do Českého Těšína
Dvojjazyčné česko-polské názvy ulic v Českém Těšíně
Divadlo v Českém Těšíně s českou a polskou scénou

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku - žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel v těchto obcích ležících v české části Těšínska:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.pametnaroda.cz/index.php/category/detail/id/48/page/1
  2. http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1816
  3. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Albrechticích v roce 2001
  4. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bocanovicích v roce 2001
  5. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bukovci v roce 2001
  6. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001
  7. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Českém Těšíně v roce 2001
  8. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Dolní Lomné v roce 2001
  9. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hnojníku v roce 2001
  10. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Lomné roce 2001
  11. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Suché v roce 2001
  12. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hrádku v roce 2001
  13. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Chotěbuzi v roce 2001
  14. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Jablunkově v roce 2001
  15. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Komorní Lhotce v roce 2001
  16. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Košařiskách v roce 2001
  17. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Milíkově v roce 2001
  18. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Mostech u Jablunkova v roce 2001
  19. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Návsí roce 2001
  20. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Nýdku v roce 2001
  21. Údaje ČSÚo sčítání lidu v Písečné v roce 2001
  22. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Písku v roce 2001
  23. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Petrovicích u Karviné v roce 2001
  24. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Ropici v roce 2001
  25. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Řece v roce 2001
  26. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Smilovicích v roce 2001
  27. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stonavě v roce 2001
  28. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stříteži v roce 2001
  29. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Těrlicku v roce 2001
  30. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Třanovicích v roce 2001
  31. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
  32. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vendryni v roce 2001
  33. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vělopolí v roce 2001

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]