Zaolzie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zaolzie (vyslov zaolže) je polský název (v překladu do češtiny Záolží nebo nověji Zaolzí či Záolší, tj. území za řekou Olší/Olzou) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina. Název je polonocentrický (označuje oblast z pohledu z polské části Těšínska, tj. na levém břehu řeky Olše) a ne zcela přesný (malá část oblasti se nachází i na pravém břehu řeky Olše, např. větší část města Karviná).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko, zůstala v československé části Těšínska silná polská menšina, která území jí obývané začala nazývat Zaolzie.

Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo.

Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války se toto území stalo součástí německého okresu Katovice (Regierungsbezirk Kattowitz) v rámci Velkoněmecké říše. V prosinci 1941 bylo obyvatelstvo vyzváno, aby podávalo žádosti o zapsání do Volkslisty (Volksliste). Nositelé 1. a 2. stupně Volkslisty nabyli k 26. říjnu 1939 státní občanství Velkoněmecké říše a museli nastoupit do německých ozbrojených sil. Do těchto oddělení Volkslisty byli zařazení etničtí Němci a tzv. Šlonzáci. Do 3. stupně byli zařazeni obyvatele určeni na převýchovu, ale i ti byli zařazovaní do tzv. pomocných sil branné moci. Šlonzáci byli často posíláni do Francie a na západní frontu z obav z dezerce.[1][2] České a zejména polské obyvatelstvo bylo německou státní správou perzekvováno.

Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo.

Mužský chór Goralů z Jablunkova hlásících se k polské národnosti na festivalu PZKO v Karviné v roce 2007
Sídlo místního klubu PZKO v Českém Těšíně v bývalé synagoze
Česká a polská tabule při vjezdu do Českého Těšína
Dvojjazyčné česko-polské názvy ulic v Českém Těšíně
Divadlo v Českém Těšíně s českou a polskou scénou

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku - žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny.

Tabulka níže uvádí všechny obce, kde podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel, a výsledky sčítání lidu v roce 2011 tamtéž. Všechny uvedené obce leží v české části Těšínska a v roce 2011 v nich žilo dohromady 19 054 Poláků[3]:

Obec
český název
polský název podíl Poláků
na obyvatelstvu v r. 2001[p 1]
podíl Poláků
na obyvatelstvu v r. 2011[3][p 2]
Poznámka
Albrechtice Olbrachcice 23,5 %[4] 17,6 %
Bocanovice Boconowice 30,9 %[5] 27,9 %
Bukovec Bukowiec 33,6 %[6] 25,4 %
Bystřice Bystrzyca 29,7 %[7] 24,1 %
Český Těšín Czeski Cieszyn 16,1 %[8] 13,7 %
Dolní Lomná Łomna Dolna 31,0 % [9] 22,4 %
Hnojník Gnojnik 11,5 %[10] 10,9 %
Horní Lomná Łomna Górna 28,5 %[11] 19,3 %
Horní Suchá Sucha Górna 23,2 %[12] 17,1 %
Hrádek Gródek 42,8 %[13] 31,3 % [p 3]
Chotěbuz Kocobędz 21,3 %[14] 15,9 %
Jablunkov Jabłonków 23,0 %[15] 15,7 %
Komorní Lhotka Ligotka Kameralna 21,5 %[16] 14,9 % [p 4]
Košařiska Koszarzyska 38,7 %[17] 27,1 %
Milíkov Milików 41,0 %[18] 30,4 %
Mosty u Jablunkova Mosty koło Jabłonkowa 18,3 %[19] 14,6 %
Návsí Nawsie 24,0 %[20] 19,1 % [p 4]
Nýdek Nydek 26,6 %[21] 19,0 %
Petrovice u Karviné Piotrowice koło Karwiny 16,2 %[22] 12,8 %
Písečná Pioseczna 26,8 %[23] 18,6 % [p 4]
Písek Piosek 21,0 %[24] 16,4 %
Ropice Ropica 28,9 %[25] 24,2 %
Řeka Rzeka 21,5 %[26] 13,9 %
Smilovice Śmiłowice 26,4 %[27] 21,7 %
Stonava Stonawa 25,8 %[28] 19,4 %
Střítež Trzycież 18,8 %[29] 13,0 % [p 4]
Těrlicko Cierlicko 12,9 %[30] 9,7 %
Třanovice Trzanowice 21,2 %[31] 16,7 %
Třinec Trzyniec 17,7 %[32] 13,4 %
Vendryně Wędrynia 35,3 %[33] 26,1 %
Vělopolí Wielopole 19,0 % [34] 13,2 %

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podíl nezjištěné národnosti v tomto sčítání byl 1,7 %; viz Tab. č. 152 Obyvatelstvo podle národnosti a podle pohlaví a věku.
  2. Podíl těch, kteří v tomto sčítání nedeklarovali národnost, byl 25,3 %.
  3. Největší procentuální poměr Poláků k ostatním obyvatelům ze všech obcí v Česku.
  4. a b c d Obec, kde počet Slezanů dosahuje alespoň 2%, přičemž takových obcí je v Česku 27.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.pametnaroda.cz/index.php/category/detail/id/48/page/1
  2. http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1816
  3. a b Obyvatelstvo, domy, byty a domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů - ČR, kraje, okresy, SO ORP, správní obvody Prahy a města (sídla SO ORP) - 2011; tab. 152 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle věku [online]. Český statistický úřad, rev. 2013-06-14, [cit. 2016-08-02]. Dostupné online.  
  4. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Albrechticích v roce 2001
  5. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bocanovicích v roce 2001
  6. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bukovci v roce 2001
  7. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001
  8. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Českém Těšíně v roce 2001
  9. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Dolní Lomné v roce 2001
  10. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hnojníku v roce 2001
  11. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Lomné roce 2001
  12. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Suché v roce 2001
  13. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hrádku v roce 2001
  14. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Chotěbuzi v roce 2001
  15. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Jablunkově v roce 2001
  16. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Komorní Lhotce v roce 2001
  17. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Košařiskách v roce 2001
  18. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Milíkově v roce 2001
  19. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Mostech u Jablunkova v roce 2001
  20. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Návsí roce 2001
  21. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Nýdku v roce 2001
  22. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Petrovicích u Karviné v roce 2001
  23. Údaje ČSÚo sčítání lidu v Písečné v roce 2001
  24. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Písku v roce 2001
  25. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Ropici v roce 2001
  26. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Řece v roce 2001
  27. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Smilovicích v roce 2001
  28. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stonavě v roce 2001
  29. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stříteži v roce 2001
  30. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Těrlicku v roce 2001
  31. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
  32. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
  33. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vendryni v roce 2001
  34. Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vělopolí v roce 2001

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Valenta, Jaroslav: Dějiny Zaolzí ve 20. století: skutečnosti versus legendy. Slovanský přehled. 87, č. 1, (2001,) s. 27-42.