Židé ve Frýdku-Místku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Frýdecko-místečtí Židé)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Frýdecká synagoga (uprostřed), židovská škola (vpravo), frýdecký zámek (vpravo vzadu), kostel sv. Jana Křtitele (vlevo vzadu), počátek 20. století

Židovská komunita ve Frýdku-Místku existovala zřejmě od 17. století a zanikla v důsledku holocaustu. Dnes po ní zbylo jen málo památek, zejména frýdecký židovský hřbitov. Frýdecká synagoga byla v 1. polovině 20. stol. zbourána.

Zrod židovské komunity[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o pobytu židů na Frýdecko-Místecku pocházejí z poslední čtvrtiny 16. století, listina z roku 1584 se dokonce zmiňuje o tom, že k místecké faře přináleželi židé „od starodávna“. Během 17. století byly jednotlivým židům ve frýdlantsko-místecké části Hukvaldského panství a ve Frýdeckém panství pronajímány vinopalny a vybírání mýtného. Ještě počátkem 18. století však v této oblasti žilo pouze několik málo židovských rodin, z nichž nejvýznamnější byla rodina Löwů a Munků. V průběhu 18. století migraci židů brzdil translokační reskript a familiantský zákon, které roku 1726 vydal císař Karel VI., takže v 60. letech 18. století žila na Frýdecku a Místecku dohromady jen necelá desítka židovských rodin. Kromě toho touto oblastí procházeli také židovští obchodníci.[1]

Změnu ve vývoji židovské populace na Frýdecku a Místecku přineslo až připojení Haliče k habsburské monarchii roku 1772. Za účelem ekonomické integrace nově připojeného území byla roku 1784 vybudována císařská silnice, která vedla z Moravy, procházela Místkem a Frýdkem a pak pokračovala dále přes těšínské Slezsko do Haliče, což výrazně usnadnilo pohyb haličských obchodníků, z nichž podstatná část byla židovského vyznání.[2]

Za panství rodu Pražmů z Bílkova roku 1708 do města přišel Moses Munk, kterého následovaly některé další rodiny díky rušení „censů“ a uvolňování svobody pohybu a usazování osob.

V 19. století se ve Frýdku i v Místku nacházela vcelku početná židovská komunita, která podléhala rabinátu v Těšíně. Vlastní samosprávy, rabinátu, synagogy a školy se frýdečtí Židé dočkali až ve druhé polovině 19. století. Nejvýznamnějšími rodinami v obou městech se staly rodiny textilních magnátů, jejichž činnost se výrazně zapsala i do dnešní podoby města, kde dodnes nacházíme řadu dochovaných průmyslových budov.

Život frýdecké komunity ukončili nacisté. Šoa přežilo jen několik Židů, kteří dnes žijí buď v Izraeli nebo ve frýdecko-místeckém regionu, avšak se změněnou identitou.

Frýdecká židovská škola okolo roku 1940

Nejvýznamnější rodiny[editovat | editovat zdroj]

  • Landsbergerovi - založili dnešní ředitelství Slezanu (SLEZAN 01) v části historicky nazývané „Podhury“, později vystavěli areál na dnešní Nádražní ulici. V areálu ředitelství Slezanu se nachází vedle výrobních hal rovněž bývalý zoopark (zrušený až v 60. letech 20. století - existoval přesně v letech 1960-1976) a vila rodiny Landsbergerů. Adolf Landsberger byl činný ve veřejném životě města, Benno Landsberger byl významným odborníkem na asyrologii a chetitologii. Působil na univerzitách v Lipsku, Ankaře a Chicagu.
Budova bývalé židovské školy roku 2007
  • Lembergerovi - Alois Lemberger (vídeňský podnikatel) skoupil pozemky na pomezí katastru Místku a Koloredova a nechal zde zbudovat moderní průmyslový textilní komplex (SLEZAN 03). V těsné blízkosti byla rovněž postavena vila, která byla stržena při budování Revoluční a Pionýrské třídy v 80. letech 20. století.
  • Munkovi - vlastnili areál textilních továren při ulici Nádražní (dnešní Úřad práce) a při ulici Staroměstská (vpravo při cestě od Sekyrovy vily)
  • Neumannovi - bratři Neumannové vybudovali textilní továrnu při dnešní ulici Staroměstská (vlevo při cestě od Sekyrovy vily).
  • Löwovi - Hermann Löw provozoval v Místku likérku. Dnešní areál společnosti Seliko.

Hospodářská krize frýdecké a místecké textilky postihla významně. První obětí krize se stala hned na počátku třicátých let továrna bratří Neumannů, rovněž textilka Munkova. V důsledku hospodářské tísně spáchal textilník Adolf Lemberger dokonce sebevraždu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARÁNEK, Daniel. Zrod židovského náboženského společenství na Frýdecku a Místecku. In: Židé a Morava XVII. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2011. ISBN 978-80-85-945-62-1. S. 27–31.
  2. Baránek (2011), s. 31–32.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARÁNEK, Daniel. Židé na Frýdecku a Místecku : Židovské společenství a jeho tvůrci. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015. ISBN 978-80-7308-561-2. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]