Chlebovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlebovice

Chlebovice z rozhledny Panorama
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 799 (2017)
Domů 269 (2009)
Nadmořská výška 350 m
Lokalita
PSČ 738 01
739 42
Součást obce Frýdek-Místek
Okres Frýdek-Místek
Historická země Morava
Katastrální území Chlebovice (7,75 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°39′20″ s. š., 18°16′57″ v. d.
Chlebovice
Red pog.svg
Chlebovice
Další údaje
Web http://www.chlebovice.cz
Kód části obce 51152
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlebovice (německy Chlebowitz) je část okresního města Frýdek-Místek. Nachází se na jihozápadě Frýdku-Místku. Prochází zde silnice I/48. V roce 2009 zde bylo evidováno 269 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 736 obyvatel.[2]

Chlebovice je také název katastrálního území o rozloze 7,75 km².[3] patří k nejstarším obcím v regionu. Obec byla pravděpodobně založena ke konci 12. století. V roce 1620 tu došlo k tragické události, když byl ve chlebovických lesích valašskými zbrojníky zabit majitel frýdeckého panství Stanislav Bruntálský se svým doprovodem. Od svého vzniku byla obec součástí panství olomouckých biskupů a zpravována z města Hukvaldy.

Katastrální členění Frýdku-Místku

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice vznikla asi v sedmdesátých letech 13. století. Iniciátorem založení byl patrně olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který hodlal výnosy z nové osady věnovat na vydržování čtyř jím založených kanovnických prebend. První zmínka o Chlebovicích v písemných pramenech pochází až z roku 1320. Původní název osady, tehdy zpustlé, byl Nemašchleb. Ves, zničenou patrně v neklidných dobách po smrti posledního Přemyslovce Václava III., měl obnovit Života z Lichnova, jemuž olomoucký biskup Konrád prodal v Chlebovicích svobodné fojtství. Chlebovice byly integrální součástí hukvaldského panství, v jehož svazku se jmenují již ve 30. letech 15. století. První konkrétnější zprávy v obci se objevují v roce 1581. Tehdy měly Chlebovice 21 usedlostí, svobodné mezi osadníky se objevují jména Jan Mikesků, Mikuláš a Pavel Hladno, Jura Hulla, Martin Nováků, Matěj Novák, Pavel Vylamů, Jiřík Sýkora, Václav Droběnka a další.

O necelých sto let později, v roce 1676, měly Chlebovice celkem 33 usedlostí z toho 4 pusté. Zatímco ještě koncem 17. století v obci převažovaly selské usedlosti, v poslední čtvrtině 18. století už počtem převažovaly usedlosti chalupnické a podruzi, tedy nejméně majetné vrstvy obyvatel. Obec měla v roce 1771 393 obyvatel, z nichž 102 dětí. V roce 1812 bylo v Chlebovicích 69 domů, v roce 1900 106 domů 552 obyvatel. Hlavním zaměstnáním obyvatel Chlebovic bylo zemědělství a do konce 19. století i těžba vápence pálení vápna.

Škola v Chlebovicích vznikla koncem 18. nebo na počátku 19. století. První školní budova byla postavena v roce 1849 a druhá v roce 1902.

Z významnějších spolků byla v roce 1903 založena Čtenářská beseda a v roce 1906 Sdružení křesťanskosociálních dělníků. Po 1. světové válce byla prolétařská strana tělovýchovy. Ihned po okupaci nacistickým Německem byla v Chlebovicích utvořena ilegální buňka KSČ, v obci byla umístěna vysílačka, psány a rozmnožovány ilegální letáky. 31. července 1942 provedlo gestapo v Chlebovicích velkou zatýkací akci, při které bylo zatčeno a uvězněno 37 občanů, z nichž 17 se již z věznic nevrátilo. Obec byla osvobozena 4. 5. 1945.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Cyrila a Metoděje

V obci se nachází neobarokní Farní kostel sv. Cyrila a Metoděje postavený roku 1863.

Dne 9. července roku 2000 při sedmistém výročí obce došlo k vysvěcení dvou zvonů v místním kostele. V neděli dopoledne biskup František Václav Lobkowicz posvětil zvony, na které se složili chlebovicští občané. Před polednem byly nové zvony vytaženy do věže kostela. Ve sbírce na zvony shromáždili lidé z Chlebovic 285 tisíc korun. Oba dodala zvonařská firma rodiny Dytrychových z Brodku u Přerova. Zvony poklepal i děkan Josef Maňák a bývalý lidovecký ministr obrany Vilém Holáň, který seděl v kostele v první řadě. Po mši byly zvony vyneseny před kostel a uvázány an plošinu, která je dopravila do věže.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2010-03-22]. S. 714, 715, záznam 15-2. Dostupné online.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]