Čechoslováci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo Čechoslovák. O vládním časopise pojednává článek Čechoslovák (časopis).
Čechoslováci
Populace
347 594
ČeskoČesko Česko6 624[1]
KanadaKanada Kanada36 970[2]
Flag of the United States.svg Spojené státy americké304 000[3]
Jazyk(y)
čeština, slovenština, dříve českoslovenština
Náboženství
Ateismus, Římský katolicismus

Čechoslováci je označení národa, vycházející z koncepce čechoslovakismu a dělícího se, dle této koncepce, na dvě větve - českou a slovenskou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Češi, Moravané a Slováci jako jeden národ v Rakousku-Uhersku (18851890)

Od 19. století, kdy se v Evropě začal rozmáhat nacionalismus, se přestaly národy identifikovat zemsky, nýbrž podle jazyka. Koncepci jednotného národa v českých zemích a na Slovensku (Horních Uhrách) začal propagovat již František Palacký, Ján Kollár či Karel Havlíček Borovský.[4][5] Čeští obrozenci viděli ve Slovácích možnost posílení českého etnika v rámci Rakouského císařství. Slováci byli českými obrozenci vnímáni jako Češi hovořící dialektem.[5] Tato myšlenka se ve společnosti udržela pozoruhodně dlouho, přežívala ještě za První republiky. Až tehdy začalo obyvatelstvo od myšlenky upouštět (oficiálně platila koncepce čechoslovakismu až do roku 1948).

Poprvé se oficiálně jazyky český (v originále „böhmisch“), moravský a slovenský sjednotily v podobě jedné obcovací řeči české-moravské-slovenské (slovácké) již v rakousko-uherském censu v roce 1851 (viz mapa od Karla von Czoernig-Czernhausen, 1855). Národnost se podle obcovací řeči ale oficiálně začala zjišťovat až při sčítání lidu 1880.

Podle výsledků sčítání lidu roku 1910 bylo v Předlitavsku zjištěno 6 435 983 příslušníků řeči české-moravské-slovácké.[6] Sčítání za Rakouska-Uherska však byla obrozenci považována za zmanipulovaná. V některých sčítacích obvodech se totiž škrtala česká řeč a nahrazovala německou, či moravskou[7] (ve výsledku nemělo nahrazování české řeči za moravskou význam, protože ve výsledku se obojí započítalo do jednotné české-moravské-slovenské řeči).

Definitivně potvrdila jednotu československého národa Československá ústava z roku 1920 ve svojí preambuli.[8] Do té doby byli ještě někdy národy český, moravský, slezský a slovenský brány samostatně (například o "národu Čech, národu Moravy a národu části Slezska a národu Slovenska" mluvila Saint-Germainská smlouva minor[9]). Téhož roku byl uzákoněn československý jazyk jako jazyk státní.[10] V oficiálních statistikách byla uváděna československá národnost.

Tento stav vydržel až do roku 1948, kdy ústava z roku 1920 byla nahrazena novou, tzv. lidově-demokratickou ústavou, která mluvila již o československém lidu a dvou bratrských národech – Češích a Slovácích. Téhož roku byl zrušen i jazykový zákon. Národnostní statistiky již s československou národností nepočítaly. K československé národnosti se opakovaně při sčítáních lidu hlásili někteří exulanti v Kanadě a jiných státech.

Od sčítání lidu roku 1991, díky získání absolutní svobody volby národnosti (dle Listiny základních lidských práv a svobod je možné si subjektivně zvolit jakoukoli národnost, bez ohledu na její objektivní existenci či neexistenci), se začali při sčítání lidu na území českých zemí respondenti opět hlásit i ke zvláštní československé národnosti, ale nikdy této možnosti nevyužilo více, než 10 000 respondentů.

Československá národnost[editovat | editovat zdroj]

Rok Počet Stát Poznámky
1910 6 435 983 Království a země na říšské radě zastoupené řeč česká-moravská-slovenská
1920 8  760 937 První Československá republika
1930 9 688 770 První Československá republika
2011 43 594 ČR, Kanada

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. [2]
  3. Search all data in American FactFinder
  4. Čo vy si predstavujetě pod takým slovom čechoslovakismus? Státně občanský koncept, který se neosvědčil. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b Otázka čechoslovakismu a postoj Velké Británie 1914- 1938“.Chybí název periodika! [cit. 2021-02-01]. 
  6. JAN, Němeček; JAN, Kuklík. Od národního státu ke státu národností?: Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938. [s.l.]: Karolinum Press 450 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2377-1. (česky) Google-Books-ID: PA03BAAAQBAJ. 
  7. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www tyden cz, e-mail:. Sčítání na Těšínsku ukončil krvavý střet Poláků s Čechy. TÝDEN.cz [online]. 2011-03-26 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (česky) 
  8. Sbírka zákonů a nařízení státu československého [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  9. Saintgermainská mírová smlouva (menší) – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  10. Vyhledávání ASPI. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]