Čeněk Kramoliš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čeněk Kramoliš
Čeněk Kramoliš
Čeněk Kramoliš
Narození 7. prosince 1862
Rožnov pod Radhoštěm
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. června 1949 (ve věku 86 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Kramoliš (7. prosince 1862 Rožnov pod Radhoštěm[1]16. června 1949 Brno[2]) byl český pedagog a prozaik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Rožnově pod Radhoštěm v rodině řezníka Michaela Kramoliše. Matka Anna Stušková pocházela z rodiny učitele.[1] Vystudoval nižší gymnázium ve Velkém Meziříčí a učitelský ústav v Příboře. Na první učitelské místo nastoupil v roce 1882 v Krásensku u Vyškova a až do roku 1905 učil v obcích v okolí Bučovic. V roce 1892 se oženil. [3] Od roku 1911 žil v Hranicích, kde byl, kromě funkce inspektora, ředitelem dívčí měšťanské školy. Všude, kde pracoval, působil také osvětově (ochotnické divadlo, přednášky a besedy atd.) Po sedmnácti letech ve funkci školního inspektora odešel v roce 1924 na odpočinek.[4][5]

Vzhledem ke zhoršujícímu se zdraví se v roce 1930 odstěhoval k dceři do Brna, kde v roce 1949 zemřel.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svém díle se Čeněk Kramoliš věnoval vesnické a historické tematice, především z Valašska.

Periodika[editovat | editovat zdroj]

Jeho příspěvky byly uveřejňovány v regionálních periodikách pod pseudonymy Č. Šilomark a K. Čeněk. V Kroměřížských novinách, které vycházely dvakrát týdně, zveřejňoval již v roce 1884 svůj fejeton na pokračování Výlet na Pernštýn.[6]

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Bratři doliňáci (próza, 1894)
  • Sbírka předpisů, rad a poučení (pedagogická příručka, 1895)
  • Tři valašské povídky (1897)
  • Obrázky z Valašska (prózy, 1893)
  • Bučovský okres (vlastivědná příručka (1900)
  • Povídky o hoře svatoklimentské (1900)
  • Sbírka přísloví, pořekadel a hospodářských průpovědí pro školy obecné a měšťanské (1900)
  • Z potulného života (prózy, 1900)
  • Z manželského ráje (próza, 1903)
  • Z našeho venkova (prózy, 1903)
  • Vyzráli na pána a jiné povídky (1904)
  • Strážcové hor (román, 1905)
  • Rožnovský okres (vlastivědná příručka, 1907)
  • Drobty z Valašska na Moravě (prózy, 1908)
  • Příručka pro učitele, místní a c. k. okresní školní rady (1911)
  • Ve stínu bitvy u Slavkova (román, 1911)
  • Ze zašlých dob na Valašsku (prózy, 1920)
  • Z kroniky města Rožnova pod Radhoštěm (1920)
  • Čtyři páni (prózy, 1926)
  • Kronika dívčí školy rodinné a živnostenské v Hranicích za školní roky 1912–1926 (1926)
  • Moravská babička (próza, 1926)
  • Válečné vzpomínky školního inspektora (1926)
  • Gardisté (próza, 1927)
  • Písničkář Jurka (román, 1927)
  • Židovka Hilda (román, 1927)
  • Šli bez župice (1928)
  • Zababonky (prózy, 1928)
  • Valašská vojna (román, 1929)
  • Na tvrdé roli (román, 1930)
  • Ročenka města Rožnov pod Radhoštěm a osad v okrese (1931)
  • Za bouře a blesků (román, 1931)
  • Vězením a vyhnanstvím (román, 1932)
  • Život na horách (román, 1932)
  • Mládí v horách a stráních (prózy, 1934)
  • Soumrak (román, 1934)
  • Rychtář Šoman (román, 1935)
  • Oživení mrtvých (prózy 1936, součástí i próza Gardisté)
  • Za cizí hříchy (román, 1936)
  • Hraničářští hrdinové (román, 1937)
  • Javornické hody (1944, kapitola z románu Písničkář Jurka)
  • Za přelomu (román, 1945)
  • Dvě královny vdovy (román, 1946)
  • Dva dějepisné čtyřlístky (prózy 1947)
  • Z pěti století (prózy, 1947)
  • Vzpomínky z učitelského a spisovatelského života (1948)

Jednoaktové hry[editovat | editovat zdroj]

Jednoaktovky Čeňka Kramoliše byly uvedeny v Rožnově pod Radhoštěm a v dalších místech:[7]

  • Luca
  • Portáši
  • Sezení městské rady

Posmrtné ocenění[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Základní životopisné zdroje uvádějí, že Čeněk Kramoliš v roce 1938 částečně ohluchnul a oslepnul v důsledku rozrušení, které mu přinesl poslech rozhlasové zprávy o Mnichovské dohodě.[3] Je pochopitelné, že taková zpráva neproběhla denním tiskem; nepodařilo se dohledat prvotní zdroj této informace. Jiné zdroje hovoří o „stále slábnoucím zraku“".[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Lidové noviny, 19. 6. 1949, s. 7 (dostupné online v NK ČR)
  3. a b c FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H–L. Praha: Academia, 1993. ISBN 800-200-0469-6. Kapitola Čeněk Kramoliš, s. 936–938. 
  4. Národní politika, 30. 8. 1924, s. 2, Osobní
  5. Lidové noviny, 7. 12. 1932, s. 9, Čeněk Kramoliš sedmdesátníkem
  6. Kroměřížské noviny, 28. 10. 1884, s. 1, Výlet na Pernštýn
  7. Národní listy, 9. 7. 1927, s. 2, Spisovatel Čeněk Kramoliš
  8. Hřbitov Valašský Slavín
  9. Např. Svobodné noviny, 7. 12. 1947, s. 5 (dostupné online v NK ČR)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]