Tesla (podnik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
TESLA, akciová společnost
Vitráž Tesla Radio v Pasáži Světozor v Praze
Vitráž Tesla Radio v Pasáži Světozor v Praze
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1946 jako TESLA, národní podnik
ZakladatelMinisterstvo průmyslu ČSR
SídloPraha-Vysočany, Česko
Adresa sídlaRubeška 215/1, Praha, 190 00, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnostielektrotechnický
Produktyelektronika, elektrotechnika
Obrat78.45 mil. (2019)
Výsledek hospodaření7.68 mil. Kč (2019)
Celková aktiva34.35 mil. Kč (2019)
Základní kapitál2 mil. Kč (2019)
Zaměstnanci19 (2015)
Identifikátory
Oficiální web[1]
IČO00009709
LEI315700ZP82W86AWCUB28
Některá data mohou pocházet z datové položky.

TESLA, akciová společnost, je český výrobce a dodavatel speciální radiokomunikační a zabezpečovací elektrotechniky pro vojenské a komerční použití.

Od svého založení v roce 1946 až do roku 1990 fungovala TESLA jako národní podnik – koncern, se sídlem v Praze – Strašnicích. Ten sdružoval desítky jednotlivých národních podniků (a jejich závodů a provozoven) v celém Československu pro výrobu jednak malé elektrotechniky (žárovky, mikrospínače aj.), jednak kompletní obor elektroniky od pasivních i aktivních mikroelektronických součástek (rezistory, elektronky, tranzistory, integrované obvody, LED, obrazovky, reproduktory, ovládací prvky aj.) přes spotřební elektroniku (rozhlasové a televizní přijímače, gramofony, kotoučové i kazetové magnetofony, přehrávače CD a videokazet atd.) až po velkou investiční elektroniku pro profesionální a vojenské využití (vysílače, kompletní audiořetězce pro divadla a kina, telefonní ústředny, radary atd.). Největšími odběrateli v té době byly zejména socialistické státy v rámci RVHP.

Za světově nejznámější komerční výrobek TESLA lze patrně považovat malý stolní rozhlasový přijímač Tesla 308U Talisman, jehož design ve stylu art deco vytvořil Igor Didov z n. p. TESLA Bratislava a který byl tamtéž vyráběn v letech 1953 až 1958.[1] Obdobně populární býval i kotoučový magnetofon Sonet duo (TESLA Pardubice, 1959 až 1965). V odvětví vojenské elektroniky je obecně známým vojenský pasivní radiolokátor KRTP-86 Tamara (TESLA Pardubice, 1986), který jako jediný na světě údajně dokázal odhalit i vojenské „neviditelné letouny“.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní podniky[editovat | editovat zdroj]

Současná TESLA a.s. se považuje za přímého nástupce podniku Elektra Praha, založeného 18. 1. 1921 výhradně českým kapitálem a roku 1932 odprodaného koncernu Philips. Tento podnik měl široký výrobní záběr – žárovky, elektronky i rozhlasovou techniku včetně vysílačů a přijímačů.[3]

Národní podnik TESLA Strašnice byl založen k 10. srpnu 1946, a to zestátněním a spojením původně samostatných firem – šlo buď o československé podniky, nebo častěji o pobočky zahraničních koncernů:

  • Always, Praha
  • Elektra, Praha – založena v roce 1921, v letech 19321945 byla součástí koncernu Philips
  • Elektrotechna, Praha
  • Elektrum, elektrotechnický závod, Brno – založena před rokem 1930; majetková podstata firmy přešla do n. p. Tesla v roce 1948
  • A.G.Lorenz, Vrchlabí
  • Metallix-Roentgen, Praha
  • Mikrofona bratří Knotků, Strašnice
  • Modrý bod – IDEAL Radio, Kolín – dceřiná firma německé společnosti IDEAL – Blaupunkt
  • Philips
  • Prchal-Ericsson
  • Radiolelektra, Praha
  • Radiotechna
  • Siemens-Halske
  • Siemens-Radio, Bratislava
  • Telefunken
  • Telegrafia
  • Triotron, Praha
  • Tungsram, Bratislava

Takto o založení podniku oficiálně referoval časopis Radioamatér v říjnu 1946: „Národní podnik TESLA byl ustaven 10. srpna v továrně Mikrofona ve Strašnicích za účasti jugoslávského ministra Zlatariče Branka, ministra průmyslu Makedonie Vasiljeva Georgije, min. průmyslu B. Laušmana, zástupců vlády, institucí a vysokých škol. (...) Pojmenování podniku po geniálním slovanském technikovi dokumentuje snahu po sblížení a spolupráci mezi všemi slovanskými národy. Úkolem znárodněného průmyslu je rychle překonat poválečné potíže a zchudnutí, vytvořit sociálně zdravé a plodné práci prospěšné prostředí. Poté prohlásil ministr národní podnik TESLA za ustavený. (...) Ředitel národního podniku TESLA Ing. dr. K. Elicer uvedl výrobní plán ve dvouletém budovatelském plánu: podle něho se vyrobí 300 000 přijímačů, 3 400 000 elektronek, 140 000 telefonních přístrojů, 100 000 automatických telefonních přípojek atd.“[4]

Název TESLA tedy oficiálně odkazoval na nedávno zesnulého slavného elektrotechnika Nikolu Teslu (1856–1943).[4] Poté, co v roce 1948 došlo k ideovému rozkolu „zemí socialistického tábora“ a Jugoslávie se stala ideovým nepřítelem, nebylo vhodné srbské jméno připomínat. Objevilo se vysvětlení, že TESLA je ve skutečnosti zkratka pro slova TEchnika SLAboproudá.[5]

Nový národní podnik, pod prakticky jednotným řízením, přinesl rychlé sjednocení technické normalizace jednotlivých elektronických oborů, sjednocení součástkové základny a díky rychlému přerozdělení výroby mezi jednotlivými závody i podstatné zefektivnění a zrychlení výroby i vývoje. [zdroj?] Prvotním zájmem tedy byly součástky, přístroje a celky pro obor telefonie a rozhlasového vysílání, poměrně rychle se však reagovalo i na rozvoj dalších oborů komerční i investiční elektroniky ve světě.

Do koncernu byl později zařazen nově založený pražský Výzkumný ústav spojové techniky A. S. Popova.

V roce 1980 byla zrušena Tesla Praha jako generální ředitelství a vznikly čtyři samostatné koncerny: Tesla Rožnov (elektronické součástky), Tesla Karlín (investiční elektronika), Tesla Brno (měřící a laboratorní technika) a Tesla Bratislava (spotřební elektronika); všechny byly začleněny pod Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu (FMEP).

Významné výrobky[editovat | editovat zdroj]

Významnými milníky (z pohledu spotřebitele) byly například tyto roky:

  • 1949: první autorádio Tesla 503BV „Omikron“
  • 1953: začala výroba prvních československých televizorů Tesla 4001A (TESLA Strašnice)
  • 1956: první československý kotoučový magnetofon Tesla MGK10 (TESLA Pardubice)
  • 1958: tranzistorový rozhlasový přijímač (TESLA Kolín)
  • 1959: započala výroba kufříkového kotoučového magnetofonu Sonet duo (TESLA Pardubice); televizní hudební skříň Tesla 4307A „Semiramis“ (TESLA Pardubice)
  • 1960: do koncernu TESLA byl z n.p. Gramofonové závody delimitován závod Litovel, následná výroba gramofonů pod značkou Tesla znamená prudký skok v kvalitě i kvantitě tamní výroby
  • 1962: stereofonní gramofon Tesla HC302 (TESLA Litovel)
  • 1966: přenosný televizor Tesla 4151AB Camping (TESLA Orava); hi-fi gramofon Tesla NC410 (TESLA Litovel)
  • 1968: kazetový magnetofon Tesla A3 na kazety typu Compact Cassette (TESLA Přelouč)
  • 1973: stereofonní magnetofon Tesla B100 (TESLA Přelouč); barevný televizor Tesla 4401A „Tesla Color“ (TESLA Orava); hi-fi gramofon s regulací otáček pomocí stroboskopu Tesla NC 440 (TESLA Litovel)
  • 1977: celotranzistorový televizor Tesla 4274A „Olympia“ (TESLA Orava)
  • 1978: hi-fi magnetofon Tesla B73 (TESLA Pardubice)
  • 1979: hi-fi radiozesilovač Tesla 816A (TESLA Bratislava)
  • 1981: japonská výrobní linka značky Toshiba pro výrobu barevných obrazovek typu in-line znamená skok v jakosti na světovou špičku (TESLA Rožnov); začíná výroba barevného televizoru Tesla Color 110 ST (TESLA Orava)
  • 1983: stavebnicový minisystém Tesla 710A sestávající z tuneru T710A, zesilovače Z710A, kazetového magnetofonu M710A, gramofonu G710A a 8-ohmové reprosoustavy ARS9206 (nebo 4-ohmové ARS9104).[6]
  • 1985: CD přehrávač Tesla MC900 (TESLA Litovel), videorekordér Tesla-Avex VM6465 (TESLA Bratislava), přenosný barevný televizor Tesla 4331A „Mánes Color“ (TESLA Orava)
  • 1986: zcela nová řada barevných televizorů Tesla 4416 „Color 416“ (TESLA Orava, 1986-89), vyráběná v mnoha různých typech lišících se velikostí a vybavením pro uživatelské pohodlí.
  • 1987: ukončena výroba černobílých televizorů, přičemž poslední typ Tesla 4287A „Neptun“ má provozní spotřebu elektřiny pouhých 56 W (TESLA Orava, 1984-87)
  • 1989: kompaktní věž Tesla SM580 (TESLA Přelouč, 1990-91); nová sjednocená řada radiopřijímačů Tesla 447A Progresson (TESLA Bratislava, 1988-90) a radiomagnetofonů Tesla KM 351 (TESLA Přelouč, 1989 - 1990), stereofonní televizor s teletextem Tesla 4428A „Color 428“ (TESLA Orava, 1989 - 1992)

Současná Tesla[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobé sídlo TESLA Hloubětín (zbouráno 2020)

Po společenských změnách v roce 1989 se jednotlivé části podniku osamostatnily a privatizovaly. Přímým pokračovatelem TESLA, n.p. se stala TESLA a.s. sídlící v Praze-Hloubětíně, nyní sídlící v Praze-Vysočanech. Ostatní české a slovenské „Tesly“ vznikly osamostatněním původních podniků, závodů a provozoven – a z větší části pak zanikly, protože nebyly úrovní modernizace a efektivity výroby schopny konkurence v novém tržním prostředí. Některé podniky se však přeměnily na soukromé firmy s jiným názvem (SEV Litovel, LITES Liberec, ETK Kolín), nebo se staly součástí větších celků (ON Semiconductor, AVX, Osram).

Existující "Tesly" jsou tedy společnostmi s vlastními podnikatelskými aktivitami, bez majetkové vazby na TESLA, a.s., a právo k užívání ochranné známky TESLA si pronajímají od vysočanské společnosti:

Spor s Tesla Motors[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. 10. 2010 byla po řadě žalob ze strany TESLA a.s. na Tesla Motors Inc. podepsána smlouva o koexistenci obchodních značek Tesla, která upravuje vztahy mezi společnostmi.[10]

Znění úvodní preambule smlouvy o koexistenci značek TESLA:

  • (A) Tesla Motors vlastní řadu ochranných známek na aplikace a registrace, které se skládají nebo obsahují název TESLA.
  • (B) Tesla Holding vlastní řadu ochranných známek na aplikace a registrace, které se skládají nebo obsahují název TESLA.
  • (C) Tesla Holding a Tesla Motors si přejí uzavřít smlouvu o koexistenci vztahující se k ochranné známce TESLA.

Současnost bývalých závodů[editovat | editovat zdroj]

Podnik Tesla se sestával z velkého množství závodů po celé Československé republice, z nichž každý se věnoval jinému druhu výroby a elektrotechnickému odvětví.

Praha[editovat | editovat zdroj]

  • Tesla Hloubětín: Výroba rozhlasových přijímačů a vysílací techniky. Pozdější nástupnická společnost Tesla a.s., přímý pokračovatel bývalého koncernu Tesla a zároveň majitel ochranné známky. Vyrábí především vysílací zařízení, vojenské mikrovlnné systémy. K dubnu 2021 bylo sídlo v Hloubětíně zbouráno a společnost se přestěhovala do Vysočan. Namísto něj vzniká residenční čtvrť Tesla Hloubětín.
  • Tesla Karlín: Výroba telefonních ústředen a jejich součástí. Dnes Tesla Karlín a. s., řešení projektů telekomunikačních a datových sítí.
  • Tesla Vršovice: Výroba elektronek a vakuové techniky. Dnes Tesla Electrontubes s.r.o., je výrobce průmyslových triod a dalších vakuových prvků, včetně vysílací techniky. Nové působiště se nachází v Říčanech u Prahy.
  • Tesla Strašnice: Výroba televizorů a vysílací techniky. Po roce 1990 pokus o obnovu výroby televizorů Goldstar. Zánik je dle obchodního rejstříku datován ke 22. 3. 2007[11]
  • Tesla Holešovice: Výroba žárovek. Dnes Tesla Lighting s.r.o., návrh, vývoj a prodej LED žárovek a svítidel pro domácnost i průmysl.
  • Tesla Radiospoj: Výroba televizních snímacích, režijních, přenosových, záznamových, aj. studiových zařízení pro obraz i zvuk, ve spolupráci především s VÚZORT. Dnes neexistuje, stopy na internetu viz např. "Povídání bývalých zaměstnanců Tesla Radiospoj"

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

  • Tesla Blatná: Výroba součástí pro motorová vozidla – žárovky, zapalovací cívky a kabely, pojistky atd. Dnes TESLA BLATNÁ, a.s., výroba rezistorů, fotorezistorů, teplotních senzorů atd.
  • Tesla Brno: Výroba elektronových mikroskopů a měřící techniky. Dnes TESCAN Brno (výroba elektronových mikroskopů).
  • Tesla Hradec Králové: Výroba keramických kondenzátorů, krystalů pro oscilátory a krystalových filtrů. Zánik je dle obchodního rejstříku datován ke 21. 5. 2009[12]. Navazující společností se stala Elceram a.s., vyrábějící bílé a potištěné keramické substráty pro elektrotechnické účely. Dnes Krystaly Hradec Králové a.s. výroba krystalů a krystalových filtrů.
  • Tesla Jihlava: Výroba automobilových součástek, klávesnic a konektorů. Dnes Kolektor Tesla Jihlava s.r.o., výroba, vývoj, a prodej elektromechanických prvků pro automobilový průmysl, elektroniku a elektrotechnický průmysl. Dále TT Klávesnice, a.s, dceřiná společnost Tesly Jihlava, vyrábějící fóliové klávesnice a štítky.
  • Tesla Kolín: Výroba radiopřijímačů a později řídících systémů pro NC stroje – NS-660, NS-905, NS-915. Dnes ETK Kolín, a.s., výroba rozvaděčů nízkého napětí a leteckých antén a TECO Kolín, a. s., výroba programovatelných automatů PLC.
  • Tesla Lanškroun: Výroba kondenzátorů a rezistorů. Dnes navazující česká společnost Harlingen s.r.o. výroba kondenzátorů a odrušovacích prvků, teplotních sond, rezistorů, trimrů a dalších pasivních součástek. Další navazující společností je AVX Czech Republic s.r.o., dceřiná firma americké společnosti AVX Corp., výroba tantalových a NbO kondenzátorů pro high-end aplikace ve spotřební elektronice.
  • Tesla Liberec: Výroba magnetofonů a techniky požární signalizace. Dnes LITES Liberec s.r.o., vývoj a výroba elektrické požární signalizace.
  • Tesla Litovel: Výroba gramofonů, CD přehrávačů a dálkových ovladačů. Později jako ETA Litovel, vyrábějící gramofony pro firmu Pro-Ject, CD přehrávače, zesilovače a reprosoustavy. Dnes SEV Litovel s.r.o., výroba gramofonů pro firmu Pro-Ject, autoelektriky, omývačů čelních skel automobilů, elektronických regulací vysavačů a kuchyňských strojků, statory a rotory pro firmu Märklin.
  • Tesla Opočno: Výroba zabezpečovací techniky. Rozhodnutím ministra strojírenství a elektrotechniky České republiky ze dne 17.12.1990 byl státní podnik k datu 31.12.1990 zrušen bez likvidace a celý hmotný majetek tohoto státního podniku byl vložen ke dni 1.1.1991 do akciové společnosti NOVEX se sídlem v Opočně.[13] Ta však 1.3. 1994 také zkrachovala a její zbytky rozprodány. V areálu bývalé Tesly dnes sídlí firma Duo CZ, s.r.o., výroba elektrických zařízení a spínací mechaniky.
  • Tesla Pardubice: Výroba televizorů, magnetofonů a vysílací techniky. Zánik je dle obchodního rejstříku datován ke 18. 3. 2011[14]. Navazuje T-CZ a.s. Výroba radarové a telekomunikační techniky.
  • Tesla Přelouč: Výroba magnetofonů. Dnes neexistuje. Zánik je dle obchodního rejstříku datován ke 12. 3. 2003[15]. V areálu vyrábí součástky pro automobily společnosti Kiekert.
  • Tesla Rožnov: Výroba elektronek, televizních obrazovek, integrovaných obvodů a televizorů. Nástupnické Tesla Sezam a Terosil byly v roce 2003 začleněny společností ON Semiconductor do svých struktur. Dnes výroba křemíku a čipů. Výroba obrazovek (tehdy už jako TVC Rožnov) ukončena roku 2008.[16]
  • Tesla Valašské Meziříčí: Výroba reproduktorů, sluchátek, mikrofonů a mikrofonních setů. Pokračovala jako TVM Acoustics s.r.o. s výrobou reproduktorů a reproduktorových soustav do roku 2010, kdy byla zadlužená firma za podivných okolností postupně zlikvidována[17].
  • Tesla Vimperk: Bývalý pobočný závod Tesly Hloubětín, výroba měřicí techniky aj. pomocných zařízení pro TV a rozhlasové vysílače. Dnes zcela přestavěn jako pobočný výrobní závod německé společnosti ROHDE & SCHWARZ s podobným výrobním programem elektroniky.
  • Tesla Vrchlabí: Výroba elektronek, digitronů, LED, LCD, tyristorů a triaků, měřicích zařízení, zákaznických přístrojů, čítačů a kalkulaček. Do roku 2012 jako OPTREX ve vlastnictví japonské společnosti, později OCZ Vrchlabí a.s. vyrábějící LCD displeje a speciální elektroniku. Veškerá výroba ukončena k 31. 12. 2015 a podnik částečně zakonzervován, vybavení rozprodáno. V části areálu působí kovovýroba NaF a.s. vyrábějící postupové nástroje, formy a výlisky.
  • Metra Blansko: Výroba měřících přístrojů. Dnes Metra Blansko a.s., výroba měřících a revizních přístrojů, zakázková výroba strojírenská a elektro.
  • Metra Šumperk: Pobočný závod Metry Blansko, výroba měřící techniky – teploměry, manometry a další. Dnes Apator Metra, s.r.o. se stejným výrobním programem. Vlastníkem je polská společnost Apator Powogaz S.A., která patří do skupiny Apator S.A.
  • Metra Ústí nad Labem: Dnes neexistuje.

Slovenská republika[editovat | editovat zdroj]

  • Tesla Bratislava: Výroba radiopřijímačů. Dnes neexistuje, posledním výrobkem byl radiopřijímač Progresson 447A (1988–1990) nové sjednocené designové řady.
  • Tesla Liptovský Hrádok: Výroba telekomunikační techniky. Dnes stále jako Tesla Liptovský Hrádok a.s.: výroba telekomunikační techniky, plošných spojů, přesné zpracování plechů a kalibrace.
  • Tesla Moldava nad Bodvou: Výroba zářivek a žárovek. Výroba sem byla převedena z likvidované Tesly Holešovice. Od roku 1991 samostatná akciová společnost s řadou dalších činností, v roce 2015 byl na podnik vyhlášen konkurs.
  • Tesla Nové Zámky: Výroba žárovek. Dnes Osram Slovakia, dceřiná společnost OSRAM Licht AG vyrábějící žárovky a světelné zdroje. Má svůj závod také v Bruntále, kde vyrábí speciální osvětlovací komponenty, jemné dráty a spirály.
  • Tesla Orava: Výroba televizorů. Nástupce Oravská televízna fabrika (OTF) vyráběla CRT televizory vycházející z původní řady Tesla Color až do roku 2000, kdy zkrachovala.[18] Podnik poté zakoupila konkurenční společnost OVP Nižná, s vlastní výrobní typovou řadou, ale i ta po neúspěšné snaze zavést výrobu LCD televizorů skončila s výrobou po roce 2010. Dnes Orava Retail s.r.o., vývoj a prodej spotřební elektroniky: televizorů, set top boxů, DVD přehrávačů, audiotechniky, produkty pro domácnost, kuchyňské spotřebiče a svítidla. Výroba je zajištěna třetí stranou. Další firma FKH electronic pod názvem Orava prodává televizory, které s původní výrobou nemají nic společného a jen užívají licence k této značce.[19]
  • Tesla Piešťany: Výroba polovodičových součástek. Dnes ON Semiconductor Slovakia, Piešťany, ale pouze jako středisko zákaznické podpory – vývojové centrum bylo převedeno do Bratislavy a výroba v Piešťanech ukončena roku 2009.
  • Tesla Stropkov: Výroba telefonních přístrojů a ústředen. Dnes stále jako Tesla Stropkov a.s.: výroba domácích telefonů, zvonkových tabel, elektroinstalačního materiálu, elektronických zámků a houkaček.
  • Tesla Vráble: Výroba zesilovačů a zvukových řetězců pro kina, divadla, školní a městské rozhlasové ústředny. Dnes neexistuje.

Galerie výrobků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tesla 308U Talisman. Ostblok [online]. [cit. 2016/05/17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-07. 
  2. Radaru Věra prokletí Tamary nehrozí. iDNES.cz [online]. 2004-05-28. Dostupné online. 
  3. TESLA a.s., historie
  4. a b Oldradio.cz: Radioamatér 10/1946 – přepis Martina Hájka
  5. HELCL, Miloš. Zkratková slova. S. 163, odst. 1. Naše řeč [online]. ÚJČ AV ČSR, 1949 [cit. 2020-05-27]. S. 163, odst. 1. Dostupné online. 
  6. Tesla reprosoustavy ARS 9104 [online]. ReproMania.NET [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. 
  7. O nás │ TESLA-electronics [online]. TESLA-electronics [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  8. Televize Tesla budou opět z Česka. iDNES.cz [online]. 2008-11-12. Dostupné online. 
  9. Produkty, Tesla Color. Tesla.czweb.org [online]. [cit. 2018-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-28. 
  10. Česká Tesla stáhla žalobu proti americkému výrobci Tesla Motors. Novinky.cz [online]. 2010-12-05. Dostupné online. 
  11. Výpis z obchodního rejstříku Tesla Praha Strašnice a.s. v likvidaci
  12. Výpis z obchodního rejstříku Hradec Králové a.s. v likvidaci
  13. TESLA Opočno, státní podnik, IČO: 00176974, 3. 4. 2018 - Obchodní rejstřík | Peníze.cz. rejstrik.penize.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  14. Výpis z obchodního rejstříku Tesla Pardubice v likvidaci
  15. Výpis z obchodního rejstříku Tesla Přelouč v likvidaci
  16. (Ne)zapomenutelná Tesla: střípky z historie Tesly Rožnov pod Radhoštěm [online]. Rožnov pod Radhoštěm, 2014 [cit. 2018-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-14. 
  17. Článek o konci TVM acoustics s.r.o.. www.smartagency.cz [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  18. Zchudlá Orava na slávu výrobce čs. televizorů jen vzpomíná. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  19. Elektronika Orava sa vyrába v Ázii. www.etrend.sk [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]