Jana Maláčová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.
Jana Maláčová (2021)
Jana Maláčová (2021)
13. ministryně práce a sociálních věcí ČR
Úřadující
Ve funkci od:
30. července 2018
Předseda vládyAndrej Babiš
PředchůdcePetr Krčál
Místopředsedkyně ČSSD
Úřadující
Ve funkci od:
1. března 2019
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD (od 2008)

Narození24. června 1981 (40 let)
Uherské Hradiště
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťAleš Chmelař
DětiGustav Chmelař
Alma materGoethe-Universität
London School of Economics
CommonsJana Maláčová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Maláčová (* 24. června 1981 Uherské Hradiště) je česká úřednice a politička, od července 2018 ministryně práce a sociálních věcí ČR ve druhé Babišově vládě, od března 2019 místopředsedkyně ČSSD.

Maláčová prosazuje levicově orientovaný program vycházející ze sociálně demokratických myšlenek. Těší se větší důvěře v segmentu rodin s dětmi a u voličů starších 55 let.[1] Nejčastěji bývá kritizována za návrhy sociálních opatření, které dle kritiků nereflektují rozpočtové možnosti státu. [2]

Mezi legislativní úpravy, kterým se MPSV pod jejím vedením věnovalo, patří návrh navýšení rodičovského příspěvku[3], zavedení systému elektronického hlášení pracovní neschopnosti[4] (tzv. „eNeschopenky“) a zrušení tzv. „karenční doby[5], tedy opětovné zavedení proplácení prvních tří dnů nemocenské. Během krize covid-19 navrhla Maláčová také program Antivirus[6], vládní protikrizové opatření v době pandemie.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 2002 až 2007 vystudovala magisterský studijní obor politologie na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt v Německu (získala titul Dipl.-Pol.) a následně v letech 2014 až 2016 magisterský studijní obor politická ekonomie Evropy na London School of Economics ve Velké Británii (získala titul MSc.). Hovoří plynně německy i anglicky.[7]

V letech 2007 až 2011 pracovala na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR jako analytička fondů EU, mezi roky 2012 a 2014 byla zástupkyní Kanceláře Senátu Parlamentu ČR při Evropském parlamentu. Necelý rok pak následně vedla oddělení institucionální komunikace EU Sekce pro záležitosti EU na Úřadu vlády ČR. Od června 2015 byla ředitelkou odboru rodinné politiky a politiky stárnutí na MPSV ČR.[7]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jana Maláčová žije v Praze v Karlíně. Jejím manželem je Aleš Chmelař, náměstek ministra zahraničí České republiky a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR. Mají spolu syna Gustava.[8]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od června 2008 je členkou ČSSD a od listopadu 2012 pak místopředsedkyní spolku Oranžový klub, který prosazuje spravedlivé zastoupení žen ve veřejném životě a je spojen s touto politickou stranou. Od ledna 2016 do ledna 2018 byla členkou správní rady Česko-německého fondu budoucnosti.[9]

17. července 2018 oznámil ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Krčál kvůli plagiátorské aféře svou rezignaci a předseda ČSSD Jan Hamáček navrhl Maláčovou jako jeho nástupkyni. Prezident Miloš Zeman ji do funkce jmenoval 30. července 2018 na zámku v Lánech.[7] Maláčová uvedla, že její prioritou bude rodinná politika a téma stárnutí.

Na 41. sjezdu ČSSD v Hradci Králové byla dne 1. března 2019 zvolena řadovou místopředsedkyní strany. Získala 390 hlasů od 472 delegátů.[10] Na sjezdu v dubnu 2021 pak tento post obhájila, a to hned v prvním kole volby ziskem 157 hlasů.[11]

Oponenty je pro svůj levicový program přezdívána „Venezuela“.[12]

Působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí[editovat | editovat zdroj]

30. července 2020 byla Jana Maláčová dva roky ministryní práce a sociálních věcí České republiky.[13] Podle agentury STEM patří mezi politiky s nejvyšším podílem příznivých hodnocení a také mezi deset nejznámějších politiků v ČR.[14][15]

Za dva roky na pozici ministryně práce prosadila Maláčová několik změn v oblasti práce a sociálních věcí. Plánované legislativní změny v roce 2020 ale výrazně ovlivnila krize covid-19, která oddálila přípravu některých dlouhodobějších projektů, zejména pak přípravu důchodové reformy, která byla v hrubých obrysech představená na začátku roku 2020. Na konci roku 2020 navrhla Maláčová v souvislosti s pandemií vyplacení jednorázového příspěvku ve výši 5000 Kč, tzv. „rouškovné“, všem důchodcům.[16]

Změny v důchodovém systému[editovat | editovat zdroj]

Důchodová politika patří mezi oblasti, kde za působení Maláčové na pozici ministryně práce a sociálních věcí došlo k několika systémovým změnám i k parametrickým změnám ve výši důchodů.

Na návrh vlády došlo v letech 2019 - 2020 k vyššímu navýšení důchodů, než jaké stanovuje zákon a sice v průměru o 900 Kč.[17] Od 1.1. 2019 také došlo k navýšení důchodů lidem starším 85 let o 1000 Kč.[18] Oba tyto kroky vycházely z opakovaných závazků členů vlády, které stanovily cíl 15 000 Kč jako hranici průměrného důchodu pro rok 2020.[19] Maláčová při jejich prosazování argumentovala nedostatečnou životní úrovní českých seniorů.[20]

Dalším z klíčových kroků Maláčové v této oblasti bylo zřízení Komise pro spravedlivé důchody pod vedením prof. Danuše Nerudové, jejímž úkolem bylo připravit změny v důchodovém sytému, které by zajistily dlouhodobou finanční i sociální udržitelnost a srozumitelnost. V lednu 2020 předložila komise návrh základní struktury důchodové reformy[21], který spočíval v rozdělení stávajícího prvního pilíře na nultý pilíř (tzv. základní důchod). Měl zajišťovat minimální částku, kterou dostane ve stejné výši každý senior, který získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl důchodového věku.  První pilíř měl oceňovat pracovní kariéru, ale kromě výše příjmů zhodnotit i péči o děti a dobu, jakou pojištěnci strávili v pracovním procesu.

Kromě základní architektury systému představilo ministerstvo také tři varianty nákladovosti reformy – od nejnákladnější po nejúspornější. V reakci na to byla Maláčová kritizována opozicí i ze strany ministryně financí Aleny Schillerové za ANO, že její finanční požadavky pro nejnákladnější verzi nejsou reálné.[22]

MPSV a Ministerstvo financí následně požádaly OECD o zpracování podrobné analýzy důchodového systému v Česku, která také doporučí další postup v oblasti důchodů, vycházející z mezinárodních zkušeností.  OECD potvrdilo základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečých příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů, nebo nároku na ně.[23]

Legislativa v oblasti zaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

V oblasti zaměstnanosti byly největšími změnami za působení Maláčové v čele MPSV zrušení tzv. karenční doby, zvyšování minimální mzdy a zavedení tzv. „eNeschopenky

Zrušení karenční doby[editovat | editovat zdroj]

Karenční doba byla v ČR zavedena v roce 2008 a znamenala konec proplácení nemocenské pro zaměstnance během prvních tří dnů nemoci.[24] Skokové snížení nemocnosti, které s sebou její zavedení přineslo, bylo dle jejích obhájců důkazem dosavadního zneužívání systému ze strany zaměstnanců. Dle kritiků naopak karenční doba vedla k přecházení nemocí a k využívání dovolené za účelem léčby.[25] Na návrh Maláčové proto došlo od 1. 7. 2019 ke zrušení karenční doby a opětovnému proplácení nemocenské už od prvního dne.[26]

Zvyšování minimální mzdy[editovat | editovat zdroj]

I téma minimální mzdy uvedla Maláčová jako jednu ze svých politických priorit. V roce 2019 proto na její návrh minimální mzda vzrostla na 13 350 Kč a od 1.1. 2020 na 14 600 Kč.[27] Navyšování minimální mzdy v této výši bylo dle kritiků příliš zatěžující pro české firmy.[28] Naopak zástupci zaměstnanců požadovali vyšší zvýšení i z důvodu nedostatečného mzdového ohodnocení vzhledem k produktivitě práce v ČR.

Na podzim 2020 schválila Vláda ČR na návrh ministryně Maláčové další navýšení minimální mzdy o 600 Kč.[29] Minimální mzda ta dosáhla 42,4 % průměrné mzdy v České republice.

Zavedení elektronického hlášení neschopnosti[editovat | editovat zdroj]

Třetí prioritou bylo elektronické hlášení pracovní neschopnosti – „eNeschopenka“, které začalo fungovat od 1. 1. 2020.[30] Zavedení eNeschopenky bylo původně plánováno až na konec roku 2020, ale Maláčová deklarovala, že by ráda tento projekt spustila dříve. MPSV i Česká správa sociálního zabezpečení, která projekt realizovala, proto spustily eNeschopenku zhruba o rok dříve[31], než bylo plánováno předchozí ministryní práce a sociálních věcí Jaroslavou Němcovou. Lékaři mohou díky projektu eNeschopenky vyplňovat hlášení o pracovní neschopnosti digitálně a zaměstnavatelé mohou být automaticky vyrozuměni, je-li jejich zaměstnanec v pracovní neschopnosti.

Projekt eNeschopenky byl krátce po svém startu kritizován ze strany některých praktických lékařů jako uspěchaný. Kontroverzně byl také vnímán výrok ministryně Maláčové, když označila eNeschopenku za „miláčka lékařů“.[32] Během krize covid-19 bylo však elektronické hlášení neschopnosti lékaři hodnoceno pozitivně.[33]

Změny v oblasti rodinné politiky[editovat | editovat zdroj]

V oblasti rodinné politiky jsou třemi zásadními projekty Maláčové navýšení rodičovského příspěvku, zavedení náhradního výživného a obnovení jeslí.[34]

Navýšení rodičovského příspěvku začalo platit od 1. 1. 2020. Byl zvýšen o 80 000 Kč, tj. na 300 000 Kč.[35] U dvou a více dětí narozených současně došlo ke zvýšení příspěvku na 450 000 Kč. Návrh zákona byl opakovaně kritizován opozicí a na vládní úrovni docházelo ke sporům mezi hnutím ANO a ČSSD. V závěrečném hlasování však navýšení rodičovského příspěvku podpořila většina Poslanecké sněmovny.[36]

Zákon o náhradním výživném, předložený Poslanecké sněmovně, zajišťuje, aby při splnění zákonných podmínek stát vyplatil samoživitelům část alimentů, které partner neplatí a zpětně pak umožňuje státu tyto prostředky vymáhat.[36] Zákon má pomoci zejména matkám samoživitelkám, které jsou v ČR výrazně ohroženy chudobou.[37]

Návrh novely Zákona o poskytování péče o dítě v dětské skupině byl vládou schválen 20. 7. 2020.[38] Jeho obsahem je přeměna stávajícího systému předškolní péče v dětských skupinách na jesle. Úprava počítá i se změnami ve financování tak, aby bylo dlouhodobě nezávislé na evropských prostředcích, s možností využití jeslí i pro děti do tří let a s dalšími změnami v poskytované péči.[39]

Krize covid-19[editovat | editovat zdroj]

Do kompetence Jany Maláčová jako ministryně práce a sociálních věcí spadalo několik opatření, která byla podniknuta s cílem zmírnit dopady pandemie covidu-19. Ministerstvo práce a sociálních věcí například zajišťuje nastavení obecných pravidel pro ochranu zdraví v sociálních zařízeních a domovech pro seniory. Kompetence MPSV se zde často překrývá s pravomocemi Ministerstva zdravotnictví a kraji, kteří například zajišťují dostatečné zajištění hygienických pomůcek.

Program Antivirus[editovat | editovat zdroj]

31. 3. 2020 vláda schválila na návrh MPSV program ochrany zaměstnanosti Antivirus.[40] Stát v rámci tohoto programu kompenzuje firmám prostředky vyplacené na mzdy, aby tak snížil riziko propouštění pro potíže související s krizí covid-19. Někdy bývá tento program označovaný jako první využití kurzarbeitu v České republice.[41]

MPSV se zasadilo také o zjednodušení výplaty sociálních dávek[42] a dočasně bylo možné vyřídit více administrativních úkonů digitálně.

Změny v oblasti ošetřovného[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s dopady krize covid-19 přistoupilo MPSV ke změnám v tzv. ošetřovném po dobu trvání krize. Došlo k prodloužení možnosti čerpat ošetřovné po celou dobu trvání uzavření škol a zvýšil se maximální věk, do kterého je možné pobírat ošetřovné na každé dítě.[43] 

Oblast sociálních služeb[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s dopady krize covid-19 došlo k omezení fungování některých služeb, jako byly například domovy důchodců nebo denní stacionáře.[44] 10. 3. 2020 byl vydán zákaz návštěv a 16. března byly zakázány i vycházky v některých zařízeních, což mělo za cíl minimalizovat možnost rozšíření nákazy mezi seniory. MPSV také následně komunikovalo s poskytovateli sociálních služeb možnosti dotací na financování zvýšených provozních výdajů v souvislosti s přijímáním karanténních, mimořádných a krizových opatření a na dorovnání výpadku zdrojů, který vznikl službám v souvislosti s přijímáním těchto opatření.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STEM: Nejpopulárnějším politikem zůstává Babiš. Druhá je Schillerová, třetí Maláčová a Zaorálek. iROZHLAS [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  2. ŠELIGA, Vojtěch. Maláčová jako nová hvězda ČSSD? Opozice se děsí fatálních důsledků její politiky - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2019-03-13 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  3. Rodičovský příspěvek - MPSV Portál. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  4. Projekt eNeschopenka běží naplno. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  5. Karenční doba na začátku nemoci je zrušená, chystají se další změny v zákoníku práce. Český rozhlas [online]. [cit. 2020-08-2020]. Dostupné online. 
  6. ECHO24. Vláda prodloužila vyplácení příspěvků z Antiviru do konce roku - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-10-26 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c Zeman jmenoval Maláčovou novou ministryní práce a sociálních věcí. ČT24 - Česká televize. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. (česky) 
  8. Maláčová o soukromí: Manžel ji sbalil, potkali se v Bruselu. Dalšímu dítěti se nebrání. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  9. Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  10. Sjezd ČSSD: Místopředsedy budou ministři Petříček nebo Maláčová, nejvíc hlasů dostal Šmarda. iROZHLAS [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  11. Hamáček zůstává v čele sociálních demokratů. Petříčka s Valachovou porazil v prvním kole hlasování. iROZHLAS.cz [online]. 2021-04-09 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  12. Na kom máme šetřit? Prostor pro škrtání nevidím, říká ministryně práce Jana Maláčová. E15.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  13. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) dva roky ve funkci. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  14. Popularita stranických osobností v lednu 2020 | Stem.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  15. ČERVENKA, Jan; AVČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění. Důvěra vrcholným ústavním činitelům – červen 2020. CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) [nedostupný zdroj]
  16. 5000 korun pro všechny důchodce podpořil i Senát. Příspěvek bude vyplacen do konce roku. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. [5000 korun pro všechny důchodce podpořil i Senát. Příspěvek bude vyplacen do konce roku Dostupné online]. 
  17. Důchody 2021: Kolik dostanou důchodci příští rok? Dočkají se valorizace?. E15.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  18. Vyšší penze pro lidi nad 85 let, tři sta korun navíc pro všechny důchodce, schválili poslanci. Aktuálně.cz [online]. 2018-08-22 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  19. Vláda kývla na růst penzí. Míříme k průměrnému důchodu 15 tisíc, řekl Babiš. iDNES.cz [online]. 2019-09-30 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  20. O zvýšení penzí bude znovu jednat sněmovna. A opět se utkají ministryně Maláčová a Schillerová. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  21. Ministryně Maláčová představila tři varianty důchodové reformy. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  22. Zvýšilo by to daně o 300 miliard, odmítla Schillerová plán Maláčové s důchody. iDNES.cz [online]. 2020-01-10 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  23. Připravovaná důchodová reforma kopíruje závěry OECD. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  24. Změny v nemocenském pojištění v roce 2008 a 2009. Českomoravská konfederace odborových svazů [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  25. Několik ohlédnutí za karenční dobou. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  26. Od 1. 7. 2019 se ruší karenční doba a mění pojistné - Portál POHODA. portal.pohoda.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  27. Zvýšení minimální mzdy v roce 2020 bude rekordní - Portál POHODA. portal.pohoda.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  28. Ekonomika si nemůže dovolit zvyšování minimální mzdy, tvrdí komora. iDNES.cz [online]. 2019-04-17 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  29. Minimální mzda v příštím roce vzroste na 15 200 Kč. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  30. Projekt eNeschopenka běží naplno. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  31. WOLF, Karel. MPSV spustilo ostrý provoz kontroverzní eNeschopenky. Lupa.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  32. E-neschopenka zabere i 40 minut, chceme papírové. Lékaři hrozí žalobou. iDNES.cz [online]. 2020-01-07 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  33. Dříve se e-receptům a neschopenkám bránili, teď jsou za ně lékaři vděční. iDNES.cz [online]. 2020-04-01 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  34. Maláčová plánuje změny v oblasti rodinné politiky za desítky miliard korun - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  35. Rodičovský příspěvek - Rodičovský příspěvek - MPSV Portál. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  36. a b Poslanci schválili zvýšení rodičovského příspěvku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. ct24.ceskatelevize.cz [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  37. PLÍHALOVÁ, Markéta. Chudoba ohrožuje podle statistiků každou třetí matku samoživitelku. Víc než stát jim zatím pomáhají neziskovky. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2018-10-15 [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  38. Dostupnější péče pro rodiče těch nejmenších dětí! Vláda schválila novelu zákona o jeslích. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  39. Dostupnější péče pro rodiče těch nejmenších dětí! Vláda schválila novelu zákona o jeslích. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  40. Antivirus - podpora firem - MPSV Portál. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  41. Co je kurzarbeit? Odkud výraz pochází a kdy byl v historii využit. E15.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 
  42. MPSV omezí kvůli COVID-19 papírování. Lidé pobírající některé dávky nebudou muset dokládat aktuální příjmy. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  43. Krizové ošetřovné po celou dobu uzavření škol a ve výši 70 procent schváleno i Senátem. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  44. Sociální služby - MPSV Portál. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2020-12-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]