Roman Prymula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Roman Prymula.jpg

Rektor Vojenské lékařské akademie
J. E. Purkyně v Hradci Králové
Ve funkci:
1. října 2002 – 31. srpna 2004
Předchůdce Svatopluk Býma
Nástupce VŠ zrušena

Ředitel FN Hradec Králové
Ve funkci:
1. října 2009 – 30. června 2016
Předchůdce Leoš Heger
Nástupce Vladimír Palička

Náměstek ministra zdravotnictví ČR
Úřadující
Ve funkci od:
1. března 2017

Narození 4. února 1964 (56 let)
Pardubice
Československo Československo
Alma mater LF UK v Hradci Králové
Profese lékař a pedagog
Commons Kategorie Roman Prymula
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Prymula (* 4. února 1964 Pardubice) je český epidemiolog. Věnuje se zejména problematice imunizace a vakcín. Působil v řadě řídících funkcí, v letech 2009 až 2016 zastával post ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové, od roku 2017 je náměstkem ministra zdravotnictví ČR. Od 15. do 30. března 2020 byl předsedou Ústředního krizového štábu vlády České republiky aktivovaného kvůli epidemii onemocnění COVID-19.

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Medicínu studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a na Vojenském lékařském výzkumném a doškolovacím ústavu JEP v Hradci Králové. Po skončení studia se začal věnovat hygieně a epidemiologii. Studoval také na Birminghamské univerzitě, kde získal mezinárodní atest v řízení nemocnic. Po návratu nastoupil na katedru epidemiologie tehdejší Vojenské lékařské akademie JEP. Věnoval se zejména problematice imunizace, podílel se na vývoji či studiu vakcin např. proti pneumokoku, rotavirům, spalničkám, příušnicím, zarděnkám nebo lidským papilomavirům. Je autorem několika publikací zaměřených na očkování či management ve zdravotnictví.[1]

V řídících funkcích působil na pozici prorektora Vojenské lékařské akademie a v letech 2002 až 2004 byl rektorem akademie. Po reorganizaci vojenského školství pokračoval v letech 2004–2009 v čele jako děkan Fakulty vojenského zdravotnictví nově vytvořené Univerzity obrany. V letech 2009 až 2016 stál v čele Fakultní nemocnice Hradec Králové.[2]

Je předsedou České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a členem řady mezinárodních společností věnujících se preventivní medicíně. Působí nebo v minulosti působil v důležitých sborech či institucích zaměřených na epidemiologii (např. jako předseda poradního sboru hlavního hygienika pro epidemiologii, člen imunizační komise Ministerstva zdravotnictví ČR či biologického poradního výboru Ústředního krizového štábu).[3]

V roce 2014 při senátního volbách kandidoval za Stranu práv občanů - Zemanovci, tu však nakonec stáhl.[4][5]

V letech 2016 až 2017 působil jako poradce ministra zdravotnictví ČR Miloslava Ludvíka. Ten jej od 1. března 2017 jmenoval svým náměstkem pro zdravotní péči.[6]

Z pozice ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové prosazoval zřízení samostatné kliniky tradiční čínské medicíny, do které měla 300 milionů korun investovat čínská společnost CEFC prostřednictvím Nadačního fondu Tradiční čínské medicíny, a počítalo se s tím, že bude úzce spjatá s nemocnicí.[7] To se prosadit nepodařilo, zasloužil se alespoň o zřízení centra tradiční čínské medicíny při Fakultní nemocnici Hradec Králové,[8] které fungovalo od září 2015.[7] Na konferenci České lékařské komory s názvem „Etická dilemata medicíny 21. století“ v prosinci 2016 pak přiznal, že určitě není tradiční čínský mediciman a neví o tom skoro nic, ale argumenty nevraživých odpůrců považoval za naprosto nevalidní. Přiznal, že původní představa, že by anestezii při celotělových operacích bylo možné nahradit jehličkami, se ukázala být nerealizovatelnou a „tak trochu mystifikací“. Přitom však uvedl, že u většiny složek čínského léčitelství, jako je akupunktura, byliny, cvičení či dieta, tedy s výjimkou baňkování a moxování, máme „racionální mechanismy západní medicíny, které jsou schopny vysvětlit, že to nějakým způsobem může fungovat“. Podle Prymuly by tradiční čínská medicína neměla nahrazovat běžnou medicínu, ale měly by být kombinovány v oblastech, kde jsou „výsledky poměrně dobře prokazatelné i u samotné tradiční čínské medicíny“, a Prymula uvedl příklady, kdy i západní studie potvrdily přínos některých metod, například akupunktury použité na závislosti či migrény.[8] Předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina poté označil za neuvěřitelný přístup, že se Prymula odvolává na studii z roku 1984. Svačina připustil, že prvky medicíny z kterékoliv části světa mohou pronikat do vědecké medicíny v konkrétním oboru a že všude může být objeveno i něco nového a významného, ale dodal, že čínské léčitelství proniká do světa, protože je to dobrý byznys, a pozastavil se nad tím, že v suitě prezidenta či premiéra vyjíždějícího na zahraniční návštěvu se vyskytne i zdravotnická delegace, což skýtá možnost podivností, možná i korupce nebo výměny zdravotnictví za jiné komodity, tedy vtahování zdravotnictví do barterových a výměnných obchodů.[8] Prymula rovněž kritizoval plošnou negaci kombinování různých bylin, zatímco Štěpán Svačina tvrdí: „Je nesmysl, že by interakce více bylin v jedné tabletě mohly znamenat něco nového – to je přece dávno prozkoumáno.“[8] Předsedkyně etické komise lékařské komory Helena Stehlíková označila zřízení centra při fakultní nemocnici za „neskutečný tunel, šizení, vykrádání veřejného zdravotního systému a naprostou debilizaci národa, šíření a toleranci hlouposti“.[8] K 28. únoru 2019 pak bylo centrum uzavřeno.[7]

Z funkce ředitele fakultní nemocnice byl ministrem Svatoplukem Němečkem odvolán pro střet zájmů, podle tisku kvůli napojení na firmu Biovomed, která provádí klinický výzkum pro společnosti z celého světa a kterou vlastnila Prymulova dcera, avšak Prymula označil tento důvod za zástupný a za skutečný hlavní důvod označil názorové neshody v rámci fungování resortu a osobní spory s ministrem Němečkem.[9]

Vzhledem k tomu, že náměstci ministra měli na základě rozhodnutí ministra zdravotnictví z počátku roku 2019 povinnost do poloviny března 2020 získat bezpečnostní prověrku; opatření souviselo s výběrovými řízeními a týkalo se v první řadě státem zřizovaných nemocnic. V Prymulově případě Národní bezpečnostní úřad včas nerozhodl, Prymula avizoval svůj odchod z funkce s tím, že by na ministerstvu zůstal působit jen na částečný pracovní úvazek a chtěl se více věnovat výzkumu. Resort však prý rozhodl o prodloužení lhůty a premiér Andrej Babiš Prymulu přesvědčil, aby vzhledem k aktuálním událostem (epidemie koronavirového onemocnění COVID-19) své rozhodnutí přehodnotil a ve funkci zůstal.[10]

Na svém jednání v noci z 15. na 16. března 2020 vláda změnou statutu umožnila a následně rozhodla o jmenování Romana Prymuly předsedou Ústředního krizového štábu v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným kvůli epidemii koronavirového onemocnění COVID-19.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. baila.net [online]. [cit. 2014-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. TŘEČEK, Čeněk; NEVYHOŠTĚNÝ, Jan. Šéf hradecké nemocnice končí kvůli obchodům s firmou své dcery. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-06-30 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. 
  3. Žádné opatření nelze prosazovat silou - Zdraví.Euro.cz. zdravi.euro.cz [online]. 2011-10-13 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  4. Daniel Hůlka jde do voleb. Bude kandidovat za SPOZ. Aktuálně.cz [online]. 2013-08-21 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  5. Prymula. Voják se slabostí pro čínskou medicínu, který říká nepříjemné pravdy - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  6. Prof. Prymula náměstkem ministra zdravotnictví [online]. Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2017-03-01 [cit. 2017-08-31]. Dostupné online. 
  7. a b c Centrum čínské medicíny v Hradci končí. Vedoucí bude dále provádět akupunkturu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-02-11 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  8. a b c d e KOUBOVÁ, Michaela. Bez servítků. Čínská medicína ve fakultní nemocnici je debilizace národa, říká šéfka etické komise ČLK. Zdravotnický deník [online]. Media Network, 2016-12-10 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  9. ČTK. Epidemiolog a zastánce čínské medicíny. Prymula šéfuje boji proti koronaviru. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-03-16 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  10. ČTK. Prymula: Premiér Babiš mě přesvědčil, abych na ministerstvu zůstal. Původně chtěl v březnu skončit. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2020-03-12 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  11. ČTK. Vláda aktivovala Ústřední krizový štáb, povede ho náměstek Prymula. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2020-03-15 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]