Sabina Slonková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sabina Slonková
Narození 27. června 1973 (45 let)
Praha
Povolání novinářka
Ocenění Cena Ferdinanda Peroutky (2001)
Cena Karla Havlíčka Borovského (2004)
Cena 1. června (2008)
Novinářská cena (2011)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Sabina Slonková (* 27. června 1973 Praha) je česká novinářka, která získala řadu ocenění za své dlouholeté systematické působení v oblasti investigativní žurnalistiky.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 pracovala 12 let v deníku MF Dnes. V roce 2000 byla obviněna v kauze Olovo kvůli tomu, že odmítla policii sdělit, od koho se spolu s kolegou Jiřím Kubíkem dozvěděla o pamfletu proti političce ČSSD Petře Buzkové. Hanopis vznikl v týmu poradců premiéra Miloše Zemana. Prezident Václav Havel Slonkové udělil milost, stíhání pak definitivně zastavil žalobce jako neodůvodněné.

V roce 2002 vyšetřovala policie objednání vraždy Slonkové, kterou měl provést recidivista a toxikoman Karel Rziepel na objednávku pracovníka ministerstva zahraničí Karla Srby. Slonková o něm psala řadu článků, kde mimo jiné upozorňovala na jeho majetkové poměry a ovlivňování zakázek na ministerstvu. Soud pak poslal Srbu na dvanáct let do vězení.[1]

Od roku 2003 byla členkou redakce deníku Hospodářské noviny. V roce 2005 se stala členem týmu, který založil zpravodajský portál Aktuálně.cz, v němž působila jako šéfreportérka.[2]

Ve svých reportážích se zaměřuje na témata korupce, klientelismu, financování politických stran atd.

V únoru 2009 jí soud uložil pokutu 20 000 korun[3] za „ochranu svého zdroje“ v kauze tajné schůzky z ledna 2008 mezi kancléřem prezidenta Jiřím Weiglem a někdejším Zemanovým poradcem Miroslavem Šloufem v hotelu Savoy ohledně volby prezidenta.[4]

Billboard s reklamou na pořad Zvláštní vyšetřování, ve kterém Slonková dělá reportérku

1. ledna 2014 se stala po Robertu Čásenském šéfredaktorkou deníku Mladá fronta DNES poté, co celé vydavatelství MAFRA koupil politik a podnikatel Andrej Babiš.[5] V této pozici však působila pouze půl roku, do 1. července 2014, kdy dala výpověď. Svůj odchod později zdůvodnila tím, že nelze vést nezávislé noviny, pokud je vlastní politik.[6] Po odchodu se stala šéfredaktorkou investigativního webu Neovlivní.cz. Od roku 2016 je spolu s Jiřím Kubíkem na televizi Seznam reportérkou investigativního pořadu Zvláštní vyšetřování.[7]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Získala Cenu Ferdinanda Peroutky a Cenu 1. června za přínos demokracii. Je držitelkou několika Novinářských cen OSF.

V roce 2005 získala Cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2004.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAREK, Jaromír. Redaktorce Slonkové hrozila smrt. Český rozhlas [online]. 2002-07-23 [cit. 2009-03-06]. Dostupné online. 
  2. Profil Sabiny Slonkové na Aktuálně.cz
  3. ZEMANOVÁ, Jana; HROMÁDKA, Martin. První novinář v Česku dostal pokutu za tajení zdroje v politické kauze. Český rozhlas [online]. 2009-02-06 16:40 CET [cit. 2009-03-07]. Dostupné online. 
  4. Redakce Aktuálně.cz. Novinářka potrestána za zprávu, jak byl volen Klaus. Aktuálně.cz [online]. 2009-02-06 [cit. 2009-02-06]. Dostupné online. 
  5. Šéfredaktorkou MF DNES se stala Sabina Slonková. iDNES.cz [online]. 2013-11-13. Dostupné online. 
  6. Sabina Slonková: Nelze pracovat v novinách, které vlastní politik, mediamania, 11. září 2014
  7. Zvláštní vyšetřování (TV seriál) (2016). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]