Jiří Weigl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PhDr. Ing. Jiří Weigl, CSc.

Jiří Weigl v Brně 6. března 2013.
Narození 21. ledna 1958 (59 let)
Strakonice, Československo
Národnost česká
Vzdělání Vysoká škola ekonomická
Filozofická fakulta UK
Povolání ekonom
Znám jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky
Období 20032013
Předchůdce Ivo Mathé
Následovník Vratislav Mynář
Děti Magdaléna Weiglová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Weigl (* 21. ledna 1958 Strakonice) je český ekonom, v letech 2003–2013 vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause, od ledna 2009 člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)[1][2]

Studium a profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1981 vystudoval ekonomiku zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické a poté studoval arabistiku a orientalistiku na Filozofické fakultě UK.

V letech 19841989 byl členem Komunistické strany Československa.

V letech 19861990 byl zaměstnán v Ekonomickém ústavu ČSAV. V letech 19901992 byl poradcem ministra Václava Klause na ministerstvu financí. V letech 1992 si jej Václav Klaus přivedl na Úřad vlády ČR jako vedoucího sboru poradců předsedy vlády, kde působil až do roku 1998. V letech 19992000 byl vrchním ředitelem Investiční a poštovní banky. V letech 20002003 výkonným ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku (CEP).

V letech 20032013 působil jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause. Prezidentský nástupce Miloš Zeman dne 10. března 2013 uvedl, že by Weigla měl ve funkci nahradit dosavadní předseda SPOZ Vratislav Mynář. Zeman nabídl Jiřímu Weiglovi setrvání ve funkci, ten však odmítl s tím, že odejde pracovat do Institutu Václava Klause.[3]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Schůzka s Miroslavem Šloufem[editovat | editovat zdroj]

Pražský Hotel Savoy

V lednu 2008 se Jiří Weigl sešel v pražském hotelu Savoy s lobbistou Miroslavem Šloufem (ČSSD). Server Aktuálně.cz pak část záznamu schůzky zveřejnil čtyři dny před volbou prezidenta a únik tohoto videozáznamu následně vyšetřovala česká rozvědka a inspekce ministra vnitra. Zveřejněné záběry totiž ovlivnily v roce 2008 volbu prezidenta, například Strana zelených změnila svůj názor a trvala na veřejné volbě hlavy státu. Šlouf je totiž vnímán jako velice kontroverzní osoba, neboť se přiznal ke kontaktům se zavražděným podnikatelem Františkem Mrázkem, který byl považován za vůdčí osobnost organizovaného zločinu v Česku.[4]

Doporučující dopis pro Viktora Koženého[editovat | editovat zdroj]

Týdeník Respekt v únoru 2009 zveřejnil Weiglův dopis z 24. října 1997 ázerbájdžánskému prezidentu Hejdaru Alijevovi, ve kterém doporučil Viktora Koženého jako průkopníka privatizačních procesů, jehož zkušenost může být užitečná i pro privatizační projekty v Ázerbájdžánu.[5] Weigl napsal doporučující dopis na přání tehdejšího premiéra Václava Klause, když působil jako vedoucí týmu jeho poradců na Úřadu vlády. Kožený přitom už v době odeslání dopisu žil s irským pasem na Bahamách a byl považován za kontroverzní osobu, která byla podezřelá z vytunelování privatizačních fondů v České republice.[6]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Je otcem dcery Magdalény Weiglové. Ta v roce 2011 zavinila dopravní nehodu, při níž zemřela její kamarádka. Byla obviněna z usmrcení z nedbalosti.[7][8] Potrestána však nebyla, neboť se i na ni vztahovala amnestie prezidenta Václava Klause.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Premiér jmenoval členy Národní ekonomické rady vlády [online]. Vláda České republiky, 2009-01-08, [cit. 2016-04-25]. Dostupné online.  
  2. Lidovky.cz; ČTK. V ekonomické radě bude i člověk z Hradu. Lidovky.cz [online]. 2009-01-05 [cit. 2016-04-25]. Dostupné online.  
  3. PERKNEROVÁ, Kateřina. Prezident Miloš Zeman jmenuje kancléřem Vratislava Mynáře, šéfa SPOZ. Deník.cz [online]. 2013-03-10 [cit. 2013-03-10]. Dostupné online.  
  4. ČTK. Videozáznam schůzky Weigl - Šlouf vyšetřuje rozvědka. České noviny [online]. 2008-02-12 [cit. 2008-04-17]. Dostupné online.  
  5. Dopis Jiřího Weigla Heydaru Alijevovi
  6. Kožený v minulosti dostal pochvalné doporučení od poradce prezidenta
  7. FORMÁNKOVÁ, Šárka. Dcera Klausova kancléře dostala za zavinění tragické nehody rok vězení. iDNES.cz. 2012-06-27. Dostupné online.  
  8. KLANG, Mikuláš. Soud zmírnil dceři Klausova kancléře trest za tragickou nehodu. iDNES.cz. 2012-09-04. Dostupné online.  
  9. Právo. Klausova amnestie se dotkne i případu smrtelné nehody dcery kancléře Weigla. Novinky.cz. 2013-01-02. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]