Hejdar Alijev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hejdar Alijev
Hejdar Alijev (1997)
Hejdar Alijev (1997)
3. prezident Ázerbájdžánské republiky
Ve funkci:
10. října 1993 – 31. října 2003
PředchůdceAbülfaz Elçibay
NástupceIlham Alijev
Stranická příslušnost
ČlenstvíNová Ázerbájdžánská strana (EN The New Azerbaijan Party, AZ Yeni Azərbaycan Partiyası)

Narození10. května 1923
Ázerbájdžán Nachičevan, Ázerbájdžán
Úmrtí12. prosince 2003
USA Ohio, USA
Místo pohřbeníČestná alej
NárodnostÁzerbájdžánci
ChoťZerife Aliyeva
RodičeAlirza Alijev
DětiIlham Alijev
Sevil Alijev
PříbuzníLeyla Alijevová, Arzu Alijevová a Hejdar Alijev (vnoučata)
Alma materÁzerbájdžánská státní ropná akademie (od 1939)
Státní univerzita v Baku (do 1957)
Profesepolitik
Náboženstvíší'itský islám
OceněníŘád rudé hvězdy (1962)
Leninův řád (1971)
Leninův řád (1973)
Leninův řád (1976)
Leninův řád (1979)
… více na Wikidatech
PodpisHejdar Alijev, podpis
CommonsHeydar Aliyev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hejdar Alijev, narozen jako Hejdar Alijev Alirza oglu (ázerbájdžánsky Heydər Əliyev Əlirza oğlu, rusky Гейдар Алиев), jeho jméno se také píše jako Heidar Aliev, Geidar Aliev, Haydar Aliyev nebo Geydar Aliyev, (10. května 1923 Nachičevan12. prosince 2003 Cleveland, USA) byl ázerbájdžánský politik, ázerbájdžánský prezident od října 1993 do října 2003, poté nastoupil na místo prezidenta jeho syn Ilham Alijev.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hejdar Alijev se narodil 10. května 1923 v Nachičevanu jako syn železničáře Alirzy Alijeva.[1][2]

Navštěvoval pedagogickou pedagogickou fakultu, následně studoval na Ázerbájdžánském průmyslovém institutu.[3]

V roce 1944 vstoupil do KGB, v roce 1964 se stal zástupcem ředitele KGB pro Ázerbájdžán.[4]

V letech 1969-1982 zastával funkci 1. tajemníka Komunistické strany Ázerbájdžánské SSR. V roce 1982 získal post prvního náměstka předsedy Rady ministrů SSSR. Roku 1987 byl kvůli neshodám s Michailem Gorbačovem nucen rezignovat.[5] Mezi lety 1969 až 1982 byl také lídrem Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky, ale prakticky ovládal politický život v Ázerbájdžánu více než 30 let.

V roce 1993 se pomocí státnímu převratu dostal k moci. Avšak o rok později musel podepsat příměří s Arménii ve válce o Náhorní Karabach. Příměří připravilo Ázerbájdžán o 13% území.[6]

Jeho ženou byla Zarifa Alijeva (zemřela v roce 1985), měl dceru a syna.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Sovětská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Who was Heydar Aliyev? Everything You Need to Know. www.thefamouspeople.com [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PEOPLEPILL.COM. About Alirza Aliyev: (1884 - 1943) | Biography, Facts, Career, Wiki, Life. peoplepill.com [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  3. Who was Heydar Aliyev? Everything You Need to Know. www.thefamouspeople.com [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. VLACH, Tomáš. Chudý Kuvajt Kavkazu. Pátek - Lidové noviny. 2020, čís. 20, s. 16–19. 
  5. Ázerbajdžán: Zemřel Hejdar Alijev. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (česky) 
  6. Od komunismu k ropnému kapitalismu pod taktovkou Alijevů. E15.cz [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c 00188. www.knowbysight.info [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  8. Dostluk İlişkilerine Katkının Altın Sembolü: Devlet ve Cumhuriyet Nişanları. Haberler.com [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (turecky) 
  9. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  10. АиФ-Новости | Грузия и Азербайджан подписали соглашение о транспортировке газа | АиФ.Ру. web.archive.org [online]. 2006-07-28 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  11. Указ Президента Российской Федерации от 10.05.2003 г. № 521. Президент России [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]