August Adolf Popelka

JUDr. August Adolf Popelka
JUDr. August Adolf Popelka
	August Adolf Popelka (1944)
3. vedoucí Kanceláře prezidenta republiky
	Ve funkci:; 1941 – květen 1945
Předchůdce	Jiří Havelka
Nástupce	Jaromír Smutný
Narození	23. května 1887; Brno; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. srpna 1951 (ve věku 64 let); Brno; Československo
Choť	Josefína Popelková (roz. Nedbalová)
Rodiče	Augustin Popelka a Ludvika Rottová
Příbuzní	Augustin Popelka (otec), Ludvika Rottová (matka)
Sídlo	Zelný trh a Praha
Commons	August Adolf Popelka
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Adolf Popelka (23. května 1887 Brno^[1] – 15. srpna 1951) byl český a československý právník a státní úředník, za první republiky dlouholetý zaměstnanec a po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v letech 1941 až 1945 vedoucí Kanceláře prezidenta během mandátu protektorátního prezidenta Emila Háchy.

Biografie

Mládí

Narodil se v Brně do rodiny advokáta Augustina Popelky a divadelní herečky Ludviky Rottové. Jeho otec byl významný brněnský právník a politik, za první republiky pak ministr spravedlnosti ČSR a první předseda československého Nejvyššího soudu, jeho dědem byl Adolf rytíř Popelka, soudní rada vídeňského Nejvyššího soudu.^[2] Matka byla herečkou v pražském Divadle na Vinohradech, po sňatku s Augustinem Popelkou^[3] hereckou dráhu ukončila. August Adolf Popelka vystudoval práva a získal titul JUDr.

Kancelář prezidenta republiky

Roku 1914 se Popelka na Žižkově oženil s Josefínou Nedbalovou. Po vzniku samostatného Československa roku 1918 nastoupil téhož roku na místo úředníka Kanceláře prezidenta republiky pod vedením kancléře Přemysla Šámala ve funkčních obdobích prezidentů Tomáše Garrigue Masaryka a Edvarda Beneše.

Po podepsání Mnichovské dohody, vzniku tzv. Druhé republiky a následně vzniku Protektorátu Čechy a Morava pokračoval v práci v prezidentské kanceláři Emila Háchy. Po postupném nuceném zbavování funkcí kancléře Jiřího Havelky roku 1941 nastoupil jako vedoucí Kanceláře prezidenta Protektorátu Čechy a Morava. Prezident Hácha navíc znal Popelkova otce z doby svého působení v pozici předsedy Nejvyššího soudu. Ve funkci Popelka setrval až do zániku Protektorátu v květnu 1945. V pozici kancléře úřadujícího prezidenta Beneše jej nahradil Jaromír Smutný.

Za kolaboraci s Nacistickým Německem byl Mimořádným lidovým soudem odsouzen k pěti letům vězení.

August Adolf Popelka zemřel 15. srpna 1951 ve věku 65 let.

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu Augusta Popelky farnosti při kostele sv. Petra v Pavla (Na Dómě) v Brně
↑ PRINC, Michal. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy). Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-797-3. S. 228.
↑ Farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském. Matriční záznam o sňatku Augustina rytíře Popelky s Marií Ludvíkou Rottovou [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu August Adolf Popelka na Wikimedia Commons
Badatelna.cz Archivováno 12. 1. 2021 na Wayback Machine.
August Adolf Popelka v Encyklopedii dějin města Brna

[matrikaN2-1] Matriční záznam o narození a křtu Augusta Popelky farnosti při kostele sv. Petra v Pavla (Na Dómě) v Brně

[Princ-2] PRINC, Michal. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy). Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-797-3. S. 228.

[matrikaO-3] Farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském. Matriční záznam o sňatku Augustina rytíře Popelky s Marií Ludvíkou Rottovou [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]