Den vzniku samostatného československého státu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Den vzniku samostatného československého státu
Manifestace na Václavském náměstí u příležitosti vzniku Československa 28. října 1918.
Slavený ČeskoČesko Česko ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Druh státní
Význam a smysl Připomenutí výročí 28. října 1918, kdy zástupci Národního výboru československého zveřejnili provolání o vzniku Československa a vydali zákon o zřízení samostatného státu.
Datum 28. říjen
Oslavy Udílení Státních vyznamenání
Přísaha příslušníku Armády České republiky
Jmenování generálů bezpečnostních sborů
Souvisí s Den obnovy samostatného českého státu

Den vzniku samostatného československého státu je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 28. října. Je daný § 1 zákona číslo 245/2000 Sb. Slaví se jako připomenutí výročí 28. října 1918, kdy zástupci Národního výboru československého zveřejnili provolání o vzniku Československa a vydali zákon o zřízení samostatného státu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vznik Československa.

Dne 28. října 1918 zahájila v Ženevě delegace Národního výboru vedená Karlem Kramářem jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného československého státu.[1] Mimo jiné dospěli k dohodě, že nový stát bude republikou (byla uvažována i monarchie), prezidentem se stane Masaryk, Kramář bude předsedou vlády.[1] Téhož dne kolem 9. hodiny ranní se vydali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu, a nechali zaměstnance ústavu přísahat věrnost nově vznikajícímu státu.[2] Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem.[2]

Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při nichž lid jásal v ulicích a ničil symboly Rakousko-Uherska.[2] Na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava promluvil k davům kněz Isidor Zahradník a vyhlásil samostatný Československý stát.[2]

Večer 28. října vydal Národní výbor první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého, a poté bylo ještě zveřejněno provolání Národního výboru "Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem ...". Pod oběma dokumenty byli podepsáni Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup - později zvaní "Muži 28. října". Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 zástupci, zástupci Němců a Maďarů nebyli přizváni.

Během nacistické okupace českých zemí byl statní svátek zrušen přesto došlo na výročí vzniku Československa 28. října 1938 k rozsáhlým protestům proti nacistické okupaci Československa. Během demonstrace byly dva lidé zabiti a patnáct zraněno. Mezi mrtvými byl i student medicíny Jan Opletal jehož pohřeb 15. listopadu se stal zamínkou pro další protesty proti okupaci na něž Němci reagovali uzavřením českých vysokých škol 17. listopadu 1939. Po druhé světové válce byl státní svátek slaven do roku 1951. Slavení svátku bylo obnoveno v roce 1988.

Slavení svátku[editovat | editovat zdroj]

Oslavy Dne vzniku samostatného československého státu v Brně, 2014

Oslavy svátku probíhají na mnoha místech České republiky. Významným místem oslav je Národní památník na Vítkově v Praze, u nějž tradičně probíhá vojenská přehlídka, je držena minuta ticha a položen věnec k hrobu neznámého vojína. Na Hradčanském náměstí probíhá slavnostní přísaha příslušníků Armády České republiky. Na Pražském hradě také Prezident České republiky, který je ex officio vrchním velitelem českých ozbrojených sil, jmenuje do generálské hodnosti schválené důstojníky bezpečnostních sborů.

28. říjen je rovněž řádovým dnem České republiky. Jde tedy o den, kdy jsou ve Vladislavském sále Pražského hradu prezidentem České republiky tradičně udělována Státní vyznamenání České republiky vybraným osobnostem. Konkrétně jde o Řád Bílého lva, který je nejvyšším státním vyznamenáním České republiky, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Medaili Za hrdinství a Medaili Za zásluhy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. S. 106-108.
  2. a b c d PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. S. 86-92.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOPŘIVA, Roman. 'Der 28. Juni [...] sollte ein denkwürdiger Tag werden.' Zu figuralen und lokalen Aspekten der Darstellung eines symbolträchtigen Datums in Ludwig Winders Roman 'Der Thronfolger' sowie bei einigen anderen Autoren. In: Preljević, Vahidin, Ruthner, Clemens (Hg.).: 'The Long Shots of Sarajevo' 1914. Ereignis - Narrativ - Gedächtnis. Tübingen: Narr Francke Attempto, 2016. S. 453-469. ISSN 1862-2518. ISBN 978-3-7720-8578-9. (Mj. k literární funkci historicky významných dní - 28. října jako státního svátku ČSR a 28. června /atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´ Este a Žofii Chotkovou/ v díle Ludwiga Windera.)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]