Velký pátek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velký pátek
Giotto di Bondone (1266–1337): Ukřižování
Giotto di Bondone (1266–1337): Ukřižování
Oficiální název Velký pátek
Slavený většinou křesťanů po celém světě
Druh křesťanský
Význam a smysl Ukřižování a smrt Ježíše Krista.
Datum pátek předcházející Velikonoční neděli
Rok 2017 14. dubna 2017 (Západní církev)
14. dubna 2017 (Východní křesťanství)
Souvisí s Velikonoce, Dějiny spásy
Ecce Homo (Ejhle člověk), malíř: Antonio Ciseri, 19. století

V křesťanském kalendáři je Velký pátek (lat. dies passionis Domini) pátkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži. V západních církvích může Velký pátek připadnout na období od 20. března do 23. dubna včetně.

Liturgie[editovat | editovat zdroj]

V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije často podané dramaticky nebo hudebně. Obřady pokračují přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí. Vrcholem obřadů je uctívání kříže. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). Výjimky se objevují jen velmi vzácně, např. v roce 2009 Svatý stolec povolil sloužení pohřební mše při státním pohřbu 205 obětí zemětřesení, které postihlo kraj Abruzzo ve střední Itálii.[1]

Na Velký pátek se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu.

Pravoslavní též eucharistii neslaví, ale třikrát se během dne scházejí k modlitbě. Velký pátek je jedním ze dnů přísného půstu.

Zvláštní bohoslužby se konají i v protestantských církvích.

Velký pátek občanskoprávně[editovat | editovat zdroj]

Katolický průvod na Velký pátek na ostrově Malta
Na Filipínách se někteří věřící nechávají dobrovolně přibít na kříž

Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo, Spojené království, Slovensko a od roku 2016 Česko. V Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.

Ve většině německých spolkových zemí platí na Velký pátek (podobně jako v Den národního smutku) zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí.

Velký pátek v Česku[editovat | editovat zdroj]

Velký pátek byl slaven jako státní svátek do 50. let dvacátého století. Debata o obnovení Velkého pátku jako státního svátku probíhala v Česku periodicky kolem oslav Velikonoc. Kromě KDU-ČSL usilovali v Česku o obnovu Velkého pátku jako dne pracovního volna například senátoři Martin Mejstřík,[2] Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina.[3]

2. dubna 2015 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vyslovil podporu návrhu koaliční KDU-ČSL na obnovení Velkého pátku jako státního svátku.[4] Dne 21. října 2015 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona obsahující Velký pátek jako svátek. Dne 2. prosince 2015 tato novela zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (č. 245/2000 Sb.) prošla nejtěsnější možnou většinou v Senátu[5] a 11. prosince 2015 prezident České republiky příslušný zákon podepsal. Vyšel pod č. 359/2015 Sb. V roce 2016 připadl na 25. 3.

Pranostiky[editovat | editovat zdroj]

Česko

  • Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
  • Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Tradice[editovat | editovat zdroj]

  • Velký pátek, den Kristova ukřižování, je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/italie-se-rozloucila-s-obetmi-zemetreseni/370476
  2. článek Průzkum: Na Velký pátek ať je volno na lidovky.cz
  3. petice Vraťme Velký pátek mezi státní svátky
  4. Bude Velký pátek státním svátkem? Sobotka je pro. ČT24 [online]. 2015-04-02, rev. 2015-04-11. Dostupné online.  
  5. Velký pátek bude opět státním svátek, Češi tak budou mít 13 dní pracovního klidu. Aktuálně.cz [online]. 2015-12-02. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]