Svatý týden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Svatý týden (rozcestník).

Svatý týden neboli Pašijový týden je významné období křesťanského liturgického roku, ve kterém křesťané téměř všech vyznání si připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení.

Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (nedělí Vzkříšení). Některé dny Svatého týdne jsou označeny zvláštním přívlastkem: Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.

Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“. Při Gloria na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany, které umlknou až do Velikonoční vigilie. Místo zvonů se používají dřevěné řehtačky a klapače (s tímto zvykem se lze setkat u nás zejména v oblastech se silnými folklórními tradicemi, např. na Slovácku).

Tradiční názvy jednotlivých dní[editovat | editovat zdroj]

Den v týdnu Pojmenování
Neděle Květná
Pondělí Modré, někde Žluté
Úterý Šedivé
Středa Škaredá
Čtvrtek Zelený
Pátek Velký
Sobota Bílá
Neděle Velikonoční
Pondělí Červené

Zvyklosti spojené s jednotlivými dny[editovat | editovat zdroj]

  • Škaredá středa nebo také sazometná středa: jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Škaredá středa přísluší do pašijového týdne, v tento den se Jidáš mračil na Ježíše.
  • Zelený čtvrtek: Český přívlastek zelený byl převzat z němčiny, kde zkomolením původního názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) vznikl Gründonnerstag (zelený čtvrtek).[1] Podle pověry se v tento den jedla zelená strava (špenát, zelí atd.), aby byl člověk celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku se při liturgii naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do velikonoční vigilie ("odlétají do Říma"; viz též pověsti o zvonech), místo zvonů a zvonků nastupují řehtačky , klapačky a hrkači.
  • Velký pátek, den Kristova ukřižování, je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly své poklady a v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčené do Kristovy krve.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Večerní slavnost na Zelený čtvrtek – Památka večeře Páně, s. 69.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Encyklopedické heslo Pašijový týden v Ottově slovníku naučném na Wikizdrojích


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
Popeleční středa Laetare Květná neděle Svatý týden Velikonoční triduum Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota
Český liturgický kalendář