Zelený čtvrtek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zelený čtvrtek
Semjon Ušakov (1685): Ikona Poslední večeře Páně
Semjon Ušakov (1685):
Ikona Poslední večeře Páně
Oficiální název Zelený čtvrtek
Slavený většinou křesťanů po celém světě
Druh křesťanský
Význam a smysl Poslední večeře Ježíše Krista, ustanovení eucharistie
Datum čtvrtek předcházející Velikonoční neděli
Rok 2020 9. dubna 2020 (Západní církev)
16. dubna 2020 (Východní křesťanství)
Rok 2021 1. dubna 2021 (Západní církev)
30. dubna 2021 (Východní křesťanství)
Rok 2022 14. dubna 2022 (Západní církev)
21. dubna 2022 (Východní křesťanství)
Souvisí s Velikonoce, Dějiny spásy

Zelený čtvrtek (latinsky feria quinta hebdomodae sanctae[1]) je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně) a předvečer velikonočního tridua. Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Kristadvanácti učedníky a ustanovení eucharistie.

Přívlastek zelený vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek).[2]

Římskokatolická liturgie[editovat | editovat zdroj]

V římskokatolické církvi se dopolední mše (missa chrismatis) slaví pouze v katedrálách. Sídelní biskup svolává kněze své diecéze a spolu s nimi žehná oleje katechumenů, nemocných a křižmo. Večerní mše (missa vespertina in coena Domini) se slaví ve všech farních kostelech jako připomínka poslední Ježíšovy večeře, ustanovení eucharistie a ustanovení kněžské služby. Římský ritus umožňuje zařadit mytí nohou podle Ježíšova příkladu J 13, 5 (Kral, ČEP).

Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony a pak se odmlčí až do Gloria Velikonoční vigilie. Zvony odlétají do Říma. Zapovězený zvuk zvonů a zvonku je nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. Na konci mše se odnáší eucharistie mimo svatostánek na jiné vhodně upravené místo v kostele. Znázorňuje se tak odchod Ježíše z Večeřadla do Getsemanské zahrady.

Pranostiky[editovat | editovat zdroj]

  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Missale romanum. Řím, Vatikán: Typis polyglotis Vaticani, 1970. Kapitola Triduum paschale, s. 239. (latinsky) 
  2. KASPEREK, Adam Józef. Zelený čtvrtek [online]. Římskokatolická farnost Životice u Nového Jičína, 2009-04-09 [cit. 2009-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Večerní slavnost na Zelený čtvrtek – Památka Večeře Páně, s. 69. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]