Hillary Clintonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hillary Rodhamová Clintonová
Hillary Rodham Clintonová (2009)
Hillary Rodham Clintonová (2009)
Ve funkci:
21. ledna 2009 – 1. února 2013
Prezident Barack Obama
Předchůdce Condoleezza Rice
Nástupce John Kerry

Ve funkci:
3. leden 2001 – 21. ledna 2009
Předchůdce Daniel Patrick Moynihan (D)
Nástupce Kirsten Gillibrand
Volební obvod stát New York

Ve funkci:
20. leden 1993 – 20. leden 2001
Prezident Bill Clinton
Předchůdce Barbara Bushová
Nástupce Laura Bushová

První dáma Arkansasu
Ve funkci:
11. ledna 1983 – 12. prosince 1992
Předchůdce Gay Daniels Whiteová
Nástupce Betty Tuckerová
Ve funkci:
9. ledna 1979 – 19. ledna 1981
Předchůdce (neobsazeno)
Nástupce Gay Daniels Whiteová

Stranická příslušnost
Členství Demokratická

Narození 26. října 1947 (68 let)
Chicago, Illinois Illinois
Choť Bill Clinton
Rodiče Hugh E. Rodham a Dorothy Howellová Rodhamová
Děti Chelsea Victoria Clintonová
Sídlo Chappaqua, New York
Vzdělání Wellesley College, Yale Law School
Zaměstnání Politička, Právnička
Náboženství Metodistická církev
Podpis Hillary Rodhamová Clintonová, podpis
Webová stránka https://www.hillaryclinton.com
Commons Kategorie Hillary Rodham Clinton

Hillary Diane Rodhamová Clintonová, nepřechýleně Hillary Diane Rodham Clinton (* 26. října 1947, Chicago) je bývalá ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických, 44. první dáma Spojených států, jakožto manželka prezidenta Billa Clintona a v současnosti kandidátka za Demokratickou stranu v prezidentských volbách Spojených států v roce 2016, kterou zvolil demokratický konvet ve Filadelfii dne 26. července 2016.

Dříve působila v roli služebně mladší senátorky (Junior Senator) za stát New York. Byla kandidátkou na nominaci za Demokratickou stranuprezidentských volbách roku 2008. Je manželkou Billa Clintona, 42. prezidenta USA, a z tohoto důvodu byla v letech 1993–2001 první dámou USA.

Rodačka z předměstí Chicaga poprvé přitáhla širší pozornost v roce 1969 za absolventský projev na Wellesley College, který pronesla jako první tamní studentka. V roce 1973 absolvovala právnickou fakultu Yaleovy univerzity. Po krátkém zaměstnání právní poradkyně v Kongresu se v roce 1974 přestěhovala s Billem Clintonem do Arkansasu a v říjnu 1975 se vzali. Roku 1979 byla jako první žena jmenována partnerem v právnické kanceláři Rose Law Firm; dvakrát byla uvedena v seznamu sta nejvlivnějších amerických právníků. V letech 1979–1981 a opět 1983–1992 byla arkansaskou první dámou a působila v řadě organizací zabývajících se dobročinností pro děti, zasedala ve správní radě Wal-Martu a několika dalších korporací.

Když byla první dámou USA, její hlavní iniciativa, Clintonův plán zdravotní péče, neprošla v roce 1994 Kongresem. V letech 1997 a 1999 Clintonová hrála velkou roli při prosazení státního programu dětského zdravotního pojištění, dále také zákona o adopci a bezpečných rodinách a zákona o nezávislosti pěstounské péče. Stala se jedinou první dámou, která byla předvolána svědčit před federální velkou porotou v důsledku aféry Whitewater roku 1996. Při tomto ani při žádném z několika dalších vyšetřování během prezidentského období Billa Clintona nebyla obviněna z nepřípustného jednání. Stav jejího manželství s Billem Clintonem se stal předmětem podrobné veřejné diskuse po jeho skandálu s praktikantkou Monikou Lewinskou v roce 1998.

20. ledna 2009 se stala ministryní zahraničí USA ve vládě nového prezidenta Baracka Obamy, jehož byla největší soupeřkou v primárních volbách Demokratické strany.

Hillary Clintonová byla první první dáma, jež obdržela soudní obsílku pro výslech před velkou porotou,[1] stejně jako první prezidentský kandidát vyšetřovaný FBI.[2] V kauze obcházení bezpečnosti použití soukromého e-mailového serveru a účtu Clintonové, vyšetřované týmem pracovníků FBI, bylo na konci dubna 2016 rozšířeno vyšetřování.[3][4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Pochází z republikánského předměstí Chicaga; její otec Hugh Ellsworth Rodham vlastnil textilní továrnu a velkoobchod, matka Dorothy Howellová Rodhamová byla v domácnosti a zastávala demokratické názory; má mladší bratry Hugha, právníka a politika, a Tonyho. Od mládí byla aktivní v různých spolcích. Na střední škole vystupovala jako republikánka, při školní „prezidentské debatě“, kde na příkaz učitele vystupovala jako demokrat,[zdroj?] začala měnit své přesvědčení. V letech 19651969 absolvovala dívčí univerzitu Wellesley College, kde se v té době odehrávaly důležité změny (první černošské studentky). První zájem médií přišel po absolventském projevu na Wellesley, který pronesla jako první studentka a kde kritizovala rigidní společnost.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 19701973 studovala na právnické fakultě Yale, zaměřovala se na práva dětí. V roce 1974 pracovala pro Sněmovnu reprezentantů na prošetřování dokumentů v Nixonově aféře Watergate. Poté pracovala jako advokátka. V roce 1975 byla součástí prezidentské kampaně Jimmyho Cartera.

Od roku 1978, kdy pracovala jako advokátka v právnické firmě Rose Law, začala Clintonová spolu s manželem podnikat na burze dobytka a též, spolu s arkansaským byznysmanem Jimem McDougalem a jeho manželkou, na trhu realit – k tomu účelu v roce 1979 založili White Development Corporation. Ta se ale za více než rok dostala do finančních potíží a McDougal se v roce 1985 rozhodl přejít k jinému podnikání – projektu Castle Grande –, na který ale potřeboval 1,75 milionu dolarů, z nichž si dokázal jen 600 tisíc skrze půjčku z pojišťovny Madison Guaranty. Zbylých 1,15 milionu nakonec získal také ale skrze ilegální spletité schéma neznámých investorů a prostředníků. Hillary Clintonová v tu dobu pro Castle Grande zajišťovala právní služby.

V letech 19861992 Clintonová figurovala v představenstvu společnosti Wal-Mart. Při působení ve Wal-Martu chtěla více žen do vyššího managementu, ale tiše schvalovala politiku potlačování odborů uvnitř společnosti. Na téma boje proti odborům ve Wal-Martu odmítá poskytovat rozhovory.[5]

V roce 1997 založila nadaci The Clinton Foundation (později Bill, Hillary, and Chelsea Clinton Foundation), sloužící oficiálně mj. pro podporu menších podnikatelů. Postupně, v průběhu let, na ni bylo připojeno 11 větších iniciativ, většinou charitativního charakteru. Nadace zaměstnává přes 2 tisíce lidí a její roční rozpočet činí 223 milionů dolarů.[6] Nadace je v současnosti vyšetřována FBI.[7]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 2001 se Hillary Clintonová dostala do dluhu –8 milionu dolarů. Bylo to v době, kdy kandidovala do Kongresu a velkou část finančních prostředků byla investována do její kampaně. Kampaň vyhrála a do dvou let se její majetek vyšplhal zpět na 30 milionů dolarů[8].

Za posledních několik let, zejména za druhé období Baracka Obamy, si Clintonová vydělala desítky milionů dolarů a stala se dolarovou multimilionářkou. Miliony získala zejména za přednášky a projevy, jež dělala na půdě různých státních institucí, hlavně ale v soukromých finančních institucích a korporacích. Za hodinový projev si běžně účtuje téměř čtvrt milionu dolarů, v roce 2013 si tak vydělala 9,7 milionů dolarů.[9] Mezi jinými měla projevy v zázemí amerických nadnárodních bank spojovaných s hospodářskou krizí z roku 2008 (Goldman Sachs, Morgan Stanley, Bank of America) ale i zahraničních nadnárodních bank jako UBS, Deutsche Bank nebo Canadian Imperial Bank of Commerce. V prezidentských debatách, na téma krize z roku 2008, argumentovala tím, že konala a snažila se promluvit do duše lidí z vedení bank, které kolaps způsobily. Její protikandidát Sanders navrhl, aby přepisy svých projevů k bankám zveřejnila, což se stalo jedno z témat debatovaných v médiích. Doposud tak neučinila.

Spolu s manželem mají jmění převyšující 110 milionů dolarů, z čehož Hillary patří necelá třetina (31,3 milionu USD coby průměr z roku 2015),[10]. Celkové množství peněz, které dokázala spolu s manželem vybrat přes fundraising, přesáhlo 2 miliardy amerických dolarů, což z Hillary (a Billa) činí jedny z nejúspěšnějších fundraiserů historie.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Ještě na Yaleské univerzitě se Clintonová v roce 1971 seznámila se svým budoucím manželem Billem Clintonem a v roce 1972 působili v prezidentské kampani demokrata George McGoverna v Texasu. Po studiích odešla s Billem do jeho rodného Arkansasu, kde učila právo na Arkansaské univerzitě.

Za Billa Clintona se vdala 11. října 1975, ponechala si však příjmení Rodhamová. Zároveň byl Clinton v listopadu 1976 zvolen vrchním státním zástupcem státu Arkansas a v roce 1978 jeho guvernérem. 27. února 1980 se jim narodila jediná dcera Chelsea Victoria. Chelsea si v roce 2010 vzal bankéř z Goldman Sachs Marc Mezvinsky.

První dáma[editovat | editovat zdroj]

Clintonová a její manžel s vojáky na vojenské základně v Bosně, prosinec 1997

Hned prvních několik dnů Hillary Clintonové ve funkci první dámy byl ve znamení kauzy, ze kterého vznikl skandál označovaný médii jako Travelgate – Hillary vyhodila sedm zaměstnanců odboru Travel office (zajišťující návštěvy a cestování prezidenta a jeho doprovodu) včetně jeho šéfa, Billyho Dalea, aby na jeho místo dosadila (jinak nekvalifikovanou) sestřenici Billa Clintona.[11] Dale začal být současně s tím stíhán ohledně údajné zpronevěření 68 tisíc dolarů, za které mu hrozilo 20 let vězení.[12] Kauzu dva roky vyšetřovala FBI. V případě Billa Dalea došla porota k závěru, že jeho výpověď byla neoprávněná.[13]

Během Clintonova prvního prezidentského období podnikla Hillary Clintonová cestu po jihoasijských státech, kde obhajovala lidská a ženská práva. Na summitu OSN v Číně (září 1995) vystoupila s významným projevem, který je brán jako manifest za ženská práva. S Madeleine Albrightovou cestovala do postkomunistických zemí, kde se mimo jiné setkala i s Václavem Havlem. Roku 1993 ji Clinton jmenoval předsedkyní pracovní komise pro reformu zdravotnictví a povinného zdravotního pojištění, ale výsledný návrh přezdívaný Hillarycare byl velmi nepopulární a v září 1994 byl opuštěn.

Při aféře Whitewater (Clintonovi byli podílníky ve zkrachovalé developerské firmě, jejich společník se dopustil daňových podvodů a Clintonovi byli obviňováni mj. ze střetu zájmů) byla v lednu 1996 jako první první dáma USA předvolána před velkou porotou.

Po Clintonově znovuzvolení v listopadu 1996 se stáhla a podporovala drobnější změny a kompromisy v sociální oblasti, které byly snadněji průchozí. Podporovala boj s AIDS a s ženskou obřízkou a zasazovala se o dotace pro plánované rodičovství. Snažila se také o zjednodušení adopcí.

Hillary Clintonová byla také první žena prezidenta, jež měla k dispozici více pracovníků a poradců než viceprezident.[14]

Senátorka za stát New York[editovat | editovat zdroj]

Clintonová skládá senátorskou přísahu do rukou viceprezidenta Ala Gorea (vpravo) 3. 1. 2001; zleva Bill a Chelsea

V roce 2000 přijala nabídku kandidovat do Senátu za stát New York proti newyorskému starostovi Rudymu Giulianimu, který po několika chybách v kampani odstoupil; novým republikánským kandidátem se stal Rick Lazio, který se však příliš soustředil na samotný New York. Hillary Clintonová byla první ženou amerického prezidenta, která se ucházela ještě během funkčního období svého manžela o politický úřad. Hillary Clintonová vyhrála rozdílem 55 % ku 43 % hlasů. V listopadu 2006 byla znovuzvolena 67:31.

V roce 2003 Clintonová podpořila americkou invazi do Iráku.[15]

Demokratické primárky 2008[editovat | editovat zdroj]

20. ledna 2007 Clintonová oznámila kandidaturu na post prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu, o čemž se spekulovalo již delší dobu. Jejím nejvážnějším protikandidátem v primárních volbách se stal illinoiský senátor Barack Obama, první významný kandidát jedné ze dvou největších stran, který nemá bílou barvu pleti.

Po několikaměsíčním těsném souboji Obama v posledních prezidentských primárkách Demokratické strany (3. června 2008 v Jižní Dakotě a Montaně) překročil hranici potřebných 2 118 delegátů; kandidaturu oficiálně získal 27. srpna na sjezdu Demokratické strany (v Denveru, Colorado). Clintonová 7. června uznala porážku a na sjezdu i v podzimní kampani Obamu důrazně podpořila. Několikrát byla zmiňována jako potenciální kandidátka na úřad viceprezidenta, Barack Obama si však 22. srpna vybral Joea Bidena.

Sponzoři[editovat | editovat zdroj]

Předvolební kampaň Clintonové v Durhamu, Severní Karolíně, březen 2016
Clintonová během předvolební kampaně v New Yorku, červen 2016

V letech 1999 až 2016 přijala Clintonová na své předvolební kampaně peněžní dary v celkové výši $400 milionů. Mezi jejími pěti nejštědřějšími sponzory jsou tři velké banky z Wall StreetuGoldman Sachs, Citibank, a JP Morgan.[16]

Největší sponzoři Clintonové od roku 1999. Jedná se o sumu za příspěvky od jednotlivců i hnutí (PACs) v USD.[17]

Přispěvatel Celkem Jednotlivci PACs
EMILY's List 907 510 898 590 8 920
Citigroup Inc 891 501 883 501 8 000
DLA Piper 852 873 825 873 27 000
Goldman Sachs 831 523 821 523 10 000
JPMorgan Chase & Co 801 380 798 380 3 000
Morgan Stanley 765 242 760 242 5 000
University of California 686 509 686 509 0
Time Warner 603 170 578 170 25 000
Skadden, Arps et al 562 182 557 682 4 500
Corning Inc 492 750 474 750 18 000
Kirkland & Ellis 491 066 474 066 17 000
Paul, Weiss et al 430 919 430 919 0
Greenberg Traurig LLP 422 195 414 095 8 100
Akin, Gump et al 398 898 395 398 3 500
Sullivan & Cromwell 395 807 395 807 0
National Amusements Inc 386 698 383 698 3 000
Harvard University 384 769 384 769 0
Ernst & Young 377 082 357 082 20 000
21st Century Fox 373 482 373 482 0
Lehman Brothers 362 853 359 853 3 000

Ministryně zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Clintonová se v Kyjevě setkává s prezidentem Ukrajiny Viktorem Janukovyčem, 2. července 2010
Clintonová a viceprezident Joe Biden při setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v roce 2012

V listopadu přijala nominaci na post ministryně zahraničí v Obamově vládě.[18] Jmenována do úřadu byla 21. ledna 2009.

V březnu 2011 Clintonová přesvědčila amerického prezidenta Obamu o nutnosti vojenské intervence v Libyi a to i přes odpor amerického ministerstva obrany, které se k vojenské intervenci stavělo odmítavě.[19]

Na podzim 2012 utrpěla otřes mozku a začala mít i další zdravotní problémy v důsledku vyčerpání a náročného pracovního zatížení. Připustila, že pomýšlí veřejnou kariéru ukončit. Dne 30. prosince 2012 byla hospitalizována v nemocnici kvůli tromboze (krevní sraženině v mozku), následku otřesu mozku.[20][21] Na počátku druhého volebního období Obamova kabinetu ji 1. února 2013 ve vládní funkci nahradil John Kerry.

Návštěvy v Česku[editovat | editovat zdroj]

Počátkem prosince 2012 navštívila Českou republiku a jednala s premiérem Petrem Nečasem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. V průběhu návštěvy lobbovala za získání zakázky dostavby jaderné elektrárny Temelín americkou firmou Westinghouse.[22]

Politické postoje[editovat | editovat zdroj]

Clintonová podporovala letecké útoky NATO proti Jugoslávii v roce 1999 a později vzpomínala, že svého manžela, amerického prezidenta Billa Clintona, vybízela k "bombardování".[23] Clintonová podpořila jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku 17. února 2008. Při své návštěvě Kosova v roce 2012 prohlásila, že o kosovské nezávislosti se "nebude diskutovat".[24]

V říjnu 2002 jako senátorka hlasovala pro použití vojenské síly v Iráku.[25] V roce 2006 dala Clintonová najevo, že by podpořila vojenský zásah proti Íránu v případě, že by se Írán pokusil získat jaderné zbraně, a obvinila amerického prezidenta Bushe z podcenění íránské hrozby.[26]

Po vypuknutí občanské války v Sýrii Clintonová prosazovala vyzbrojování povstalců proti vládě Bašára Asada.[27]

Podle Clintonové je cílem Ruska podrývat moc Ameriky "kdekoliv a kdykoliv" a "agresivní" politika Ruska představuje pro Spojené státy jednu z hlavních hrozeb, kterým musí americký prezident čelit.[28] V lednu 2015 Clintonová vyzvala ke zvýšení vojenské pomoci ukrajinské armádě a dobrovolnickým praporům bojujícím ve válce na východní Ukrajině proti proruským separatistům.[29]

Clintonová podpořila referendum o samostatnosti Jižního Súdánu v roce 2011 a prohlásila, že nezávislost Jižního Súdánu je "nevyhnutelná".[30]

Clintonová podporuje udělení amerického občanství imigrantům, kteří žijí ve Spojených státech ilegálně, a také podpořila exekutivní nařízení prezidenta Obamy, kterými se Obama pokoušel legalizovat pobyt až 5 milionů ilegálních imigrantů ve Spojených státech.[31] Clintonová podpořila plán prezidenta Obamy na přijetí 10 tisíc syrských uprchlíků ve Spojených státech.[28]

V oblasti LGBT práv Clintonová podporuje sňatky osob stejného pohlaví.[32]

V roce 2015 během předvolební kampaně v prezidentských volbách Clintonová podpořila hnutí Black Lives Matter, které upozorňuje na případy policejního násilí proti lidem černé pleti.[33] Po setkání s aktivisty z Black Lives Matter Clintonová prohlásila, že rasismus je "prvotním hříchem Ameriky".[34]

Clintonová zastává názor, že jednou z největších předností Spojených států jsou multikulturalismus a diverzita.[35] Ve své prezidentské kampani Clintonová kritizovala kandidáty Republikánské strany, kteří jsou údajně bez kontaktu s měnící se multikulturní Amerikou, že používají protiimigrantskou a protimuslimskou rétoriku.[36]

Clintonová podporuje zdravotní reformu prezidenta Obamy z roku 2013.[37]

Kritika a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

V září 2012 napadli radikálové americké velvyslanectví v libyjském Benghází. Útok nepřežili čtyři Američané včetně vyslance Chrise Stevense. Hillary Clintonové se vyčítá, že neposkytla kroky nutné k zabezpečení lidí z ambasády, zvláště, když ze zpravodajství veděla, o jaké nebezpečí se jedná.[38] Z události se stala kratší mediální aféra, která prošla svým cyklem, ale na oblíbenost Clintonové měla spíše neutrální vliv.

Clintonová čelí kritice, že jako ministryně zahraničí používala k úřední komunikaci svůj soukromý e-mail. Podle inspekce ministerstva zahraničí Clintonová porušila vládní pravidla. V červenci 2016 došla FBI k závěru, že Clintonová zacházela se zprávami obsahujícími tajné informace "nesmírně lehkomyslně", ale zákon neporušila. Předseda vyšetřovacího výboru Sněmovny reprezentantů Jason Chaffetz kritizoval postoj FBI a prohlásil, že "Kdyby vaše jméno nebylo Clintonová nebo jste nebyli součástí mocenských elit, pak by justice jednala jinak."[39]

Clintonová a král Saúdské Arábie Abdalláh, 30. března 2012

Podle průzkumu veřejného mínění z července 2016, provedeného pro New York Times/CBS News, 67% dotázaných Američanů nepovažuje Clintonovou za čestnou a důvěryhodnou. K negativnímu hodnocení přispěla i aféra kolem e-mailů Clintonové.[40]

V červenci 2016 Julian Assange, zakladatel WikiLeaks, zveřejnil na stránkách WikiLeaks uniklé e-maily Demokratického národního výboru ze kterých plyne, že politický aparát Demokratické strany, který by měl zachovávat neutralitu, sabotoval během stranických primárek v prezidentských volbách roku 2016 kampaň demokratického kandidáta na prezidenta Bernieho Sanderse a naopak podporoval Clintonovou.[41][42] Demokratický národní výbor také skrytě spolupracoval s některými mainstreamovými médii v kampani proti Sandersovi a Donaldu Trumpovi a na podporu Clintonové.[43][44] Assange prohlásil, že si nepřeje vítězství Clintonové a zveřejněním e-mailů se snaží snížit její šance na zvolení, protože Clintonová podle jeho názoru zavleče Spojené státy do "nekonečných, stupidních válek".[45]

Během období, kdy byla Clintonová ministryní zahraničí, se vývoz amerických zbraní do Saúdské Arábie zvýšil o 97%. Přibližně ve stejném období nadace manželů Clintonových The Clinton Foundation přijala od Saúdské Arábie dary v hodnotě $10 milionů. V uniklých emailech Clintonová přiznavá, že vůči Saúdské Arábii používala jiný metr pokud šlo o kritiku porušování lidských práv v této zemi.[46]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.nytimes.com/1996/01/23/us/hillary-clinton-is-subpoenaed-to-testify-before-a-grand-jury.html?pagewanted=all
  2. http://www.foxnews.com/politics/2015/08/28/source-fbi-team-leading-serious-clinton-server-probe-focusing-on-defense-info.html
  3. http://www.thepoliticalinsider.com/the-fbi-just-gave-hillary-the-worst-news-of-her-campaign/
  4. http://www.thepoliticalinsider.com/breaking-does-this-justice-department-filing-prove-hillary-will-be-indicted/
  5. http://abcnews.go.com/Blotter/clinton-remained-silent-wal-mart-fought-unions/story?id=4218509
  6. http://www.washingtonpost.com/politics/the-inside-story-of-how-the-clintons-built-a-2-billion-global-empire/2015/06/02/b6eab638-0957-11e5-a7ad-b430fc1d3f5c_story.html
  7. http://www.inquisitr.com/3077124/hillary-clinton-is-under-investigation-by-the-fbi-for-more-than-e-mail-if-elected-could-she-be-impeached/
  8. http://moneynation.com/hillary-clinton-net-worth/
  9. http://www.latimes.com/nation/politics/la-na-clinton-disclosures-20150731-story.html
  10. http://moneynation.com/hillary-clinton-net-worth/
  11. http://www.washingtonpost.com/wp-srv/politics/special/whitewater/stories/wwtr950227.htm
  12. http://www.usatoday.com/news/washington/2005-10-26-white-house_x.htm
  13. http://a255.g.akamaitech.net/7/255/2422/13may20041504/icreport.access.gpo.gov/watkins/2-6.pdf
  14. GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha : Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Mezi politikou a popem, s. 221-234. (česky)  
  15. "Clintonová: Nejsme ve válce s islámem, ale s džihádisty". Týden. 15. listopadu 2015.
  16. "Is Wall Street a problem for Hillary Clinton?". BBC News. 14. dubna 2016.
  17. https://www.opensecrets.org/politicians/contrib.php?cid=N00000019&cycle=Career
  18. Clintonová přijala nabídku na funkci ministryně zahraničí USA. Novinky.cz [online]. 21. listopadu 2008. Dostupné online.  
  19. ""Jestřábem" v Obamově administrativě je Clintonová". Aktuálně.cz. 9. května 2011.
  20. ČTK. Clintonová skončila v nemocnici s trombózou. Novinky.cz [online]. 2012-12-31 [cit. 2012-12-31].  
  21. http://abcnews.go.com/Health/hillary-clinton-blood-clot-life-threatening-medical-experts/story?id=18101213
  22. ČTK. Hillary Clintonová je v Praze. Přijela lobbovat za Temelín. lidovky.cz [online]. 2012-12-03 [cit. 2012-12-03]. Dostupné online.  
  23. "Clinton unlikely to change course on intervention", Chicago Tribune, 26. července 2007. 
  24. "Clinton Says Kosovo's Independence 'Not Up For Discussion' ". Svobodná Evropa. 31. října 2012.
  25. U.S. Senate: Legislation & Records Home > Votes > Roll Call Vote [online]. Senate.gov. [1]. (anglicky) 
  26. "Hillary shifts right with talk of military strike on Iran", Newsday, 19. ledna 2006. 
  27. "Was Clinton right about arming Syrian rebels?", CNN, 17. ledna 2016. 
  28. a b "Migranty (ne)přijmout. Trump vs. Clintonová: v čem se liší". Týden. 2. března 2016.
  29. Ben Schreckinger, Clinton urges more financial, military aid to Ukraine, Politico, 22. ledna 2015.
  30. "US says South Sudan independence ’inevitable’, warns of “ticking time bomb”". Sudan Tribune. 9. září 2010.
  31. Katie Shepherd & Alan Rappeport, How Tim Kaine and Hillary Clinton Compare on the Issues, New York Times, 22. července 2016.
  32. Lerder, Lisa."Clinton patches relations with liberals at campaign's outset", The Big Story, 19. dubna 2015. 
  33. Hillary Clinton: ‘Yes, black lives matter’ [online]. MSNBC, 23. července 2015. [2]. (anglicky) 
  34. Hillary Clinton: ‘Racism is America's original sin’ [online]. MSNBC, 10. září 2015. [3]. (anglicky) 
  35. "Team Clinton launches Spanish-language Twitter account". The Hill. 20. července 2016.
  36. "Clinton jabs GOP candidates as out of touch with multicultural America". MSNBC. 23. září 2015.
  37. "How Obamacare Could Backfire on Hillary Clinton". 
  38. "Krveprolití v Benghází šlo zabránit. Zodpovědnost padá na Clintonovou". Lidovky. 16. ledna 2014.
  39. "Clintonová s e-mailem žádný zločin nespáchala, míní šéf FBI". Týden. 7. července 2016.
  40. "NYT/CBS Poll: Hillary's Untrustworthy Rating Soars to 67 Percent". Townhall. 15. července 2016.
  41. Shear, Michael."Released Emails Suggest the D.N.C. Derided the Sanders Campaign", 22. července 2016. 
  42. "Assange, Avowed Foe of Clinton, Timed Email Release for Democratic Convention," The New York Times, 26. července 2016.
  43. "Wikileaks Reveals Mainstream Media’s Coziness With Clinton", The Observer, 8. srpna 2016.
  44. "WikiLeaks' DNC Email Leak Reveals Off The Record Media Correspondence", SanFrancisco.cbslocal.com, 22. července 2016. 
  45. "Why Julian Assange Doesn’t Want Hillary Clinton to Be President", The Observer, 24. června 2016.
  46. "Hillary Clinton Likely to Increase Weapons Exports to Saudi Arabia", The Observer, 18. srpna 2016.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]