Bernie Sanders

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bernie Sanders
Bernie Sanders (únor 2007)
Bernie Sanders (únor 2007)
Stranická příslušnost
Členství Liberty Union Party (19711979)
Demokratická strana (od 2015)
nezávislý (19792015)

Narození 8. září 1941 (75 let)
Brooklyn
Národnost Židé
Choť Jane O'Meara Sanders (od 1988)
Rodiče Eli Sanders a Dorothy Sanders
Sídlo Burlington
Alma mater Chicagská univerzita (do 1964)
James Madison High School
Brooklyn College
Profese politik, novinář a tesař
Podpis Bernie Sanders signature.svg
Webová stránka www.sanders.senate.gov
Ocenění Col. Arthur T. Marix Congressional Leadership Award (2014)
Congressional Activism Award (2015)
Commons Bernie Sanders
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernard „Bernie“ Sanders (* 8. září 1941 New York) je americký politik, nezávislý senátor za stát Vermont, který v květnu 2015 ohlásil kandidaturu na prezidenta Spojených států v rámci Demokratické strany[1] a od února do června roku 2016 se účastnil demokratických primárek.

Považuje se za demokratického socialistu a sociálního liberála inspirujícího se skandinávským modelem sociální demokracie, média jej ale škatulkují jako socialistu (v kontextu USA téměř hanlivý termín). Podle Noama Chomského je jeho program velmi podobný plánu New Deal.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v New Yorku Eli Sandersovi a Dorothy Glassbergové. Jeho otec byl chudý židovský imigrant, který se do Ameriky dostal z Polska, zatímco zbylí členové jeho rodiny se stali obětí holocaustu; jeho matka stejně jako on se narodila do židovské rodiny v New Yorku.

Studia[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval základní školu P.S. 197, James Madison High School, poté se dostal na Brooklyn College, ze které přestoupil na University of Chicago, kde graduoval v politických vědách. Přestože o politiku se zajímal od dětství, na univerzitě tento zájem ještě posílil – více se začal zajímat o lidská práva (politika nenásilí, účastnil se různých protestů za lepší pracovní podmínky nebo proti rasismu…) a politiku – angažoval se v socialistické straně Ameriky.[3]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dvakrát se oženil: poprvé za Deborah Shilingovou (1964–1966), v roce 1988 si vzal Jane O'Meara Driscollovou, s kterou žije dodnes.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1981 a 1989 byl starostou města Burlington. V roce 1990 byl zvolen do dolní sněmovny kongresu Spojených států za Vermont, kde sloužil do roku 2007, kdy se stal senátorem za tento stát.

Byl kritizován za svoje pozitivní komentáře o Castrově Kubě.[4]

Sanders během roku 2015 rozběhl svou prezidentskou kampaň. V září 2015 v průzkumech porazil favorizovanou Hillary Clintonovou ve Vermontu, Iowě a New Hampshire[5] a do ledna 2016 si preference udržel a dokonce posílil.[6] Později začal ztrácet v jižních státech USA jako Texas jako Florida.

primárkách se za demokratickou stranu utkává o nominaci s mnohem známější a médii favorizovanější Hillary Clintonovou, zejména poté, co třetí kandidát Martin O'Malley odstoupil. Clintonová měla na začátku roku 2015 obrovskou převahu, která čítala 60 %, Sanders se k ní ale v preferencích přibližoval a v primárkách ve státě Iowa ještě zaostal o 0,3 %, v New Hampshire již nad ní zvítězil o rozhodných 14 % hlasů (56:42). Od konce roku 2015 si vedl vždy o několik procentních bodů lépe než Clintonová v anketách (např. od skupiny RealClearPolitics), zkoumající preference v hypotetických duelech vybraných demokratických a republikánských kandidátů. Skupina, u které si trvale nevede dobře, jsou lidé s ročním příjmem 200 tisíc dolarů a více, afroameričané a lidé starší 55 let. Bernie Sanders (v souladu s jeho postojem k penězům v politice) odmítá stotisícové příspěvky politickým skupinám na jeho zvolení (respektive žádné takové nemá). K dubnu 2016 měl 6 milionů příspěvků od voličů o průměrné hodnotě 27 dolarů.

Zpravodajská média mu věnují přibližně 6× méně prostoru než Hillary Clintonové a 16× méně prostoru než Donaldu Trumpovi.[7]

19. prosince 2016 obdržel během volby amerického prezidenta hlasy celkem tří volitelů, a to z Havaje, Minnesoty a Maine. Započítán byl oficiálně pouze hlas havajského volitele, čímž se Bernie Sanders stal historicky prvním kandidátem židovského původu a zároveň prvním demokratickým socialistou, který v USA hlas volitele kdy získal.

Postoje[editovat | editovat zdroj]

Jaderná energie[editovat | editovat zdroj]

V návaznosti na havárii japonských jaderných elektráren v roce 2011 vyzval k moratoriu k licencování nových elektráren a přelicencování těch starých ve snaze zpomalit tzv. jadernou renesanci v USA. Napsal prezidentu Obamovi žádost o vytvoření zvláštní komise k přezkoumání bezpečnosti jaderných elektráren. Tvrdí, že by jaderný průmysl měl mít povinnost se pojistit proti nehodám.

Globální oteplování[editovat | editovat zdroj]

Je hlasitým obhájcem existence globálního oteplování. Spolu se senátorkou Barbarou Boxer představil zákony o snížení znečištění z roku 2007 a globálním oteplování z téhož roku. Opatření by poskytla finanční prostředky na výzkum a vývoj na geologického ukládání oxidu uhličitého, nastavila emisní normy pro nová vozidla a kladla důraz na obnovitelné pohonné hmoty.

Daně[editovat | editovat zdroj]

Je zastáncem zvýšeni daní pro vysokopříjomvé skupiny a mírného zvýšení pro střední třídu.

Transparentnost[editovat | editovat zdroj]

Bernie Sanders podporuje zákon, který by politické kampaně udělal transparentnější a omezil vliv korporací. Vystupuje zejména proti zákonu Citizens United.

Reforma médií[editovat | editovat zdroj]

Sanders byl lídrem zastánců reformy médií a odmítá zvýšenou koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků

Zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]

Je horlivým stoupencem všeobecné zdravotní péče. Obhajuje snížení nákladů na léky, které jsou vysoké, protože zůstávají pod patentem mnoho let. V roce 2012 představil zákon nabízející farmaceutickým společnostem velké finanční částky na rozvoj nových inovativních léků proti AIDS.

Rovnost sexuálních orientací[editovat | editovat zdroj]

Bernie Sanders jakožto sociální liberál podporuje práva sexuálních menšin a manželství osob stejného pohlaví.

Financování školství[editovat | editovat zdroj]

Podporuje zvyšování podpory pro studenty na veřejných vysokých školách. Inspirací pro něj jsou vysoké školy v západní Evropě.

Reforma Wall street[editovat | editovat zdroj]

Sanders se domnívá, že žádná banka by neměla vlastnit podniky tak rozsáhlé, že jejich neúspěch by mohl poslat světovou ekonomiku do krize.

Obchodní dohody[editovat | editovat zdroj]

Je silným kritikem Transpacifické a Transatlantické obchodní dohody.

Blízký východ[editovat | editovat zdroj]

3. března 2015 byl prvním senátorem, který se odmítl zúčastnit návštěvy izraelského konzervativního premiéra Benjamina Netanjahua v Kongresu pro jeho vlastní politické účely před izraelskými parlamentními volbami. Po projevu vydal prohlášení podporující diplomatické úsilí Obamovy administrativy na řešení íránského jaderného programu a litoval, že Netanjahuova řeč podle jeho názoru nenabízela alternativy, jak zabránit Íránu získat jaderné zbraně.

V rozhovoru s Cenkem Uygurem z The Young Turks řekl, že mise sjednat trvalý mír mezi Izraelci a Palestinci je nesmírně obtížná, ale nelze jí dosáhnout, pokud jedna ze stran bude nerespektována nebo ignorována. Rovněž řekl, že má obavy o některá okupovaná palestinská území (pásmo Gaza), např. z hlediska více než 40% nezaměstnanosti nebo nedostatku pitné vody.

Veteráni[editovat | editovat zdroj]

Sanders v roce 2014 získal cenu sdružení důstojníků Ameriky Col. Arthur T. Marix Congressional Leadership Award za jeho práci na podpoře veteránů.

Peníze v politice[editovat | editovat zdroj]

Z předvolebních debat zle vysledovat, že odstranění peněz v politice je u Sanderse nejčastějším a téměř vše-spojujícím tématem a problémem, který je podle jeho slov příčinou mnoha problémů, proč ve společnosti není prosazována vůle lidu. Sanders chce znovu zavést obdobu Glass-Steagalova zákona, provést audity finančních institucí, které způsobily ekonomickou krizi v roce 2008, vyšetřit, zdali svým chováním neporušily zákon a případně je dohnat k zodpovědnosti.

Co se týče peněz v politice a pro politiky (jako například fundraising na jejich kampaně od korporací), zde chce Sanders odstranit potenciální efekt quid pro quo. Důležité je pro něj anulování precedentu u případu Citizens United (de facto říkající, že finanční příspěvky jsou formou svobodného projevu, chráněného Ústavou), znovuzavedení limitu u finančních příspěvků politikům u právnických osob (v současné době mohou v USA firmy politika sponzorovat neomezeně) a snížení vlivu mediálních korporací (které mají klíčový vliv na to, jak často a v jakém světle bude ten který kandidát v médiích ukazován).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. "Bernie Sanders: 'I am running in this election to win'", 30-04-2015. Ověřeno k April 30, 2015. 
  2. Noam Chomsky on Clinton vs Sanders
  3. http://www.politico.com/magazine/story/2015/07/bernie-sanders-vermont-119927_full.html
  4. http://www.cnsnews.com/news/article/zachary-leshin/sanders-1985-cuba-castro-educated-their-kids-gave-their-kids-health-care
  5. http://www.huffingtonpost.com/entry/bernie-sanders-hillary-clinton-polls_55f1bf40e4b03784e2785bc2
  6. Bernie Sanders Takes The Lead In The 2016 Democratic Primary Race
  7. New York Times z 4. 4. 2016. According to one tally of nightly broadcast network news (…) Sanders recieved a total of 20 minutes, compared to Clinton's 121 minutes and Trump's 327.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]