Bernie Sanders

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bernie Sanders
Bernie Sanders (únor 2007)
Bernie Sanders (únor 2007)
Stranická příslušnost
Členství Liberty Union Party (1971–1979)
Demokratická strana (2015–2016)
nezávislý (1979–2015)
nezávislý (2016–2019)
Demokratická strana (od 2019)

Narození 8. září 1941 (78 let)
Brooklyn
Národnost Židé
Choť Deborah Shiling Messing (1964–1966)
Jane O'Meara Sanders (od 1988)
Rodiče Eli Sanders a Dorothy Sanders
Příbuzní Larry Sanders (sourozenec)
Sídlo Burlington
1525 East 26th Street
Alma mater Chicagská univerzita (do 1964)
James Madison High School
Brooklyn College
Profese politik, novinář, vysokoškolský učitel a spisovatel
Ocenění Col. Arthur T. Marix Congressional Leadership Award (2014)
Congressional Activism Award (2015)
Podpis Bernie Sanders, podpis
Webová stránka www.berniesanders.com
Commons Bernie Sanders
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernard „Bernie“ Sanders (* 8. září 1941 New York) je americký politik, nezávislý senátor za stát Vermont, který v roce 2016 neúspěšně kandidoval na prezidenta USA za Demokratickou stranu a nakonec se vzdal kandidatury ve prospěch Hillary Clintonové. 19. února 2019 opět prohlásil, že hodlá kandidovat na prezidenta v roce 2020.

Považuje se za demokratického socialistu a sociálního liberála inspirujícího se skandinávským modelem sociální demokracie, média jej ale škatulkují jako socialistu (v kontextu USA téměř hanlivý termín). Podle Noama Chomského je jeho program velmi podobný plánu New Deal.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v New Yorku Eli Sandersovi a Dorothy Glassbergové. Jeho otec byl chudý židovský imigrant, který se do Ameriky dostal z Polska, zatímco zbylí členové jeho rodiny se stali obětí holocaustu; jeho matka stejně jako on se narodila do židovské rodiny v New Yorku.

Studia[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval základní školu P.S. 197, James Madison High School, poté se dostal na Brooklyn College, ze které přestoupil na University of Chicago, kde graduoval v politických vědách. Přestože o politiku se zajímal od dětství, na univerzitě tento zájem ještě posílil – více se začal zajímat o lidská práva (politika nenásilí, účastnil se různých protestů za lepší pracovní podmínky nebo proti rasismu…) a politiku – angažoval se v socialistické straně Ameriky.[2]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dvakrát se oženil: poprvé za Deborah Shilingovou (1964–1966), v roce 1988 si vzal Jane O'Meara Driscollovou, s kterou žije dodnes.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1981 a 1989 byl starostou města Burlington. V roce 1990 byl zvolen do dolní sněmovny kongresu Spojených států za Vermont, kde sloužil do roku 2007, kdy se stal senátorem za tento stát.

Byl kritizován za svoje pozitivní komentáře o Castrově Kubě.[3] Sanders byl proti podpoře protivládních povstalců Contras v Nikaragui, které v 80. letech ilegálně vyzbrojovala Reaganova vláda.[4] Byl odpůrcem americké invaze do Iráku v roce 2003.[5]

Sanders během roku 2015 rozběhl svou prezidentskou kampaň. V září 2015 v průzkumech porazil favorizovanou Hillary Clintonovou ve Vermontu, Iowě a New Hampshire[6] a do ledna 2016 si preference udržel a dokonce posílil.[7] Později začal ztrácet v jižních státech USA jako Texas jako Florida.

primárkách se za demokratickou stranu utkává o nominaci s mnohem známější a médii favorizovanější Hillary Clintonovou, zejména poté, co třetí kandidát Martin O'Malley odstoupil. Clintonová měla na začátku roku 2015 obrovskou převahu, která čítala 60 %, Sanders se k ní ale v preferencích přibližoval a v primárkách ve státě Iowa ještě zaostal o 0,3 %, v New Hampshire již nad ní zvítězil o rozhodných 14 % hlasů (56:42). Od konce roku 2015 si vedl vždy o několik procentních bodů lépe než Clintonová v anketách (např. od skupiny RealClearPolitics), zkoumající preference v hypotetických duelech vybraných demokratických a republikánských kandidátů. Skupina, u které si trvale nevede dobře, jsou lidé s ročním příjmem 200 tisíc dolarů a více, afroameričané a lidé starší 55 let. Bernie Sanders (v souladu s jeho postojem k penězům v politice) odmítá stotisícové příspěvky politickým skupinám na jeho zvolení (respektive žádné takové nemá). K dubnu 2016 měl 6 milionů příspěvků od voličů o průměrné hodnotě 27 dolarů. Zpravodajská média mu věnovala přibližně 6× méně prostoru než Hillary Clintonové a 16× méně prostoru než Donaldu Trumpovi.[8]

19. prosince 2016 obdržel během volby amerického prezidenta hlasy celkem tří volitelů, a to z Havaje, Minnesoty a Maine. Započítán byl oficiálně pouze hlas havajského volitele, čímž se Bernie Sanders stal historicky prvním kandidátem židovského původu a zároveň prvním demokratickým socialistou, který v USA hlas volitele kdy získal.

Po neúspěšné kandidatuře se Sanders nepřestal angažovat v politice. Již týden po zvolení Donalda Trumpa prezidentem vydal knihu Our Revolution, která se hned po vydání umístila na třetím místě v seznamu bestsellerů New York Times. V témže roce založil také stejnojmennou organizaci, která má za cíl vzdělávat voliče, zahrnovat je do politického procesu a nabírat potenciální kandidáty do volných úřadů.

V roce 2018 důrazně zkritizoval průběh války v Jemenu a intervenci vedenou Saudskou Arábií a v Senátu vznesl návrh na ukončení americké podpory Saudské Arábie. Jeho návrh získal pozornost zejména po vraždě Džamála Chášukdžího, kterou údajně nařídil saudský korunní princ Mohamed bin Salmán.

V únoru 2019 prohlásil, že hodlá opět kandidovat na prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu a očekává se, že bude jedním z nejvýznamnějších kandidátů. Sloganem jeho kampaně je „Ne já. My.“.[9]

Postoje[editovat | editovat zdroj]

Bernie Sanders své postoje zveřejnil na svých stránkách.[10]

Zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]

Je horlivým stoupencem všeobecné zdravotní péče. Obhajuje snížení nákladů na léky, které jsou vysoké, protože zůstávají pod patentem mnoho let. V roce 2012 představil zákon nabízející farmaceutickým společnostem velké finanční částky na rozvoj nových inovativních léků proti AIDS. V jeho koncepci zdravotní péče pro občany patří mezi jejich práva, nikoli privilegia, stát z daní zajistí každému Američanu základní verzi léků pro každou oblast. Paralelně s tím mohou pro majetnější a náročnější pacienty existovat soukromé kliniky, péče, sanatoria, atd. Stejnou pozornost podle Sanderse zasluhuje též psychické zdraví.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Podporuje zvyšování podpory pro studenty na veřejných vysokých školách. Inspirací pro něj jsou vysoké školy v západní Evropě. V případě zvolení bude usilovat o odpuštění studentských úvěrů z vysokých škol a univerzit (které běžně dosahují stovek tisíc dolarů). Sanders vzdělání považuje za podstatné pro společnost natolik, že se zavázal zajistit ho každému americkému dítěti nezávisle na rase či ekonomické a společenské třídě.

Ekonomika a zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Sanders chce zajistit garanci práce pro všechny práceschopné Američany, mimo jiné v kombinaci s přestavbou infrastruktury. Angažuje se v „boji za 15“ – usilování o zvednutí minimální mzdy 15 $/hod (ze současných 7,25 $/hod). V minulosti již vyjednal zlepšení podmínek u několika největších zaměstnavatelů, např. Amazon, Wal-Mart a McDonald's. Spojení zaměstnanosti a ekologie představuje tzv. Green New Deal, jež také podporuje.

Globální oteplování[editovat | editovat zdroj]

Je hlasitým zastáncem existence problému antropogenního globálního oteplování a nutnosti jeho řešení. Spolu se senátorkou Barbarou Boxer představil zákony o snížení znečištění z roku 2007 a globálním oteplování z téhož roku. Opatření by poskytla finanční prostředky na výzkum a vývoj geologického ukládání oxidu uhličitého, nastavila emisní normy pro nová vozidla a kladla důraz na obnovitelné pohonné hmoty.

Rovnost sexuálních orientací[editovat | editovat zdroj]

Bernie Sanders jakožto sociální liberál podporuje práva sexuálních menšin a manželství osob stejného pohlaví. Chce dále upevnit (převážně již existující) práva proti diskriminaci sexuálních menšin. Proponentem LGBT byl již od přelomu 60./70. let 20. století.

Reforma Wall Street[editovat | editovat zdroj]

Sanders se domnívá, že žádná banka by neměla vlastnit podniky tak rozsáhlé, že jejich neúspěch by mohl poslat světovou ekonomiku do krize. Současně chce obnovit princip Glass-Steagall a uvalit určitou malou daň na spekulování na Wall Street, která by (vzhledem k velkému objemu tamních transakcí) dokázalo financovat část jeho sociálních programů.

Reforma médií[editovat | editovat zdroj]

Sanders byl lídrem zastánců reformy médií a odmítá zvýšenou koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků (konsolidace médií nebo, v obecnější formě, tzv. interlocking directorate).

Střelné zbraně[editovat | editovat zdroj]

Sanders chce pro koupi střelné zbraně zavést důkladný prověřovací proces, zacelit 'legální kličku' umožňující koupi zbraní na přehlídkách zbraní, „zkrocení“ organizace NRA (National Rifle Association) a jejího vlivu na politiky prostřednictvím milionových příspěvků na kampaně, zakázat útočné válečné zbraně a vysokokapacitní zásobníky, zátah na překupníky zbraní pro zločince.

Sociální spravedlnost[editovat | editovat zdroj]

Sandersovy zdravotní reformy se též (v případě jeho zvolení) zaměří na eliminaci rasové nerovnosti (neproporcionální strádání minorit při hrazení zdravotní péče vůči majoritnímu bělošskému etniku). Též se bude věnovat zmírnění ekonomické nerovnosti založené ryze na rase (např. ve směru zaměstnání a vzdělání).

Daně[editovat | editovat zdroj]

Je zastáncem zvýšeni daní pro vysokopříjmové skupiny a mírného zvýšení pro střední třídu.

Transparentnost[editovat | editovat zdroj]

Bernie Sanders podporuje zákon, který by politické kampaně udělal transparentnější a omezil vliv korporací. Vystupuje zejména proti zákonu Citizens United.

Obchodní dohody[editovat | editovat zdroj]

Je silným kritikem Transpacifické a Transatlantické obchodní dohody; chce zvrátit trend odsunu výroby ze Spojených států do Číny a asijských zemí.

Blízký východ[editovat | editovat zdroj]

3. března 2015 byl prvním senátorem, který se odmítl zúčastnit návštěvy izraelského konzervativního premiéra Benjamina Netanjahua v Kongresu pro jeho vlastní politické účely před izraelskými parlamentními volbami. Po projevu vydal prohlášení podporující diplomatické úsilí Obamovy administrativy na řešení íránského jaderného programu a litoval, že Netanjahuova řeč podle jeho názoru nenabízela alternativy, jak zabránit Íránu získat jaderné zbraně.

V rozhovoru s Cenkem Uygurem z The Young Turks řekl, že mise sjednat trvalý mír mezi Izraelci a Palestinci je nesmírně obtížná, ale nelze jí dosáhnout, pokud jedna ze stran bude nerespektována nebo ignorována. Rovněž řekl, že má obavy o některá okupovaná palestinská území (pásmo Gaza), např. z hlediska více než 40% nezaměstnanosti nebo nedostatku pitné vody.

Sociální spravedlnost[editovat | editovat zdroj]

Sanders chce mj. skončit válku proti drogám, legalizovat užívání marihuany, ukončit proziskové věznice, kauce ryze prostřednictvím peněz, zrušit trest smrti, radikálně zreformovat tzv. propadnutí civilního majetku (umožňující policii zabavit majetek volně asociovaný se zločinem), radikální reformu policie (např. trénink, zhodnocení a de-eskalaci situace), znemožnění diskriminace zaměstnavatelů dle trestní historie.

Volební zákony[editovat | editovat zdroj]

Sanders chce usnadnit proces voleb – obnovit zákon Voting Rights Act a zrušit zákony označované jako Voter ID, naopak zajistit automatickou registraci pro voliče starší 18 let (oproti dnešní registraci až 6 měsíců dopředu pro konkrétní stranu) a učinit den (prezidentských) voleb den volna.

Jaderná energie[editovat | editovat zdroj]

V návaznosti na havárii japonských jaderných elektráren v roce 2011 vyzval k moratoriu k licencování nových elektráren a přelicencování těch starých ve snaze zpomalit tzv. jadernou renesanci v USA. Napsal prezidentu Obamovi žádost o vytvoření zvláštní komise k přezkoumání bezpečnosti jaderných elektráren. Tvrdí, že by jaderný průmysl měl mít povinnost se pojistit proti nehodám.

Veteráni[editovat | editovat zdroj]

Sanders v roce 2014 získal cenu sdružení důstojníků Ameriky Col. Arthur T. Marix Congressional Leadership Award za jeho práci na podpoře veteránů.

Peníze v politice[editovat | editovat zdroj]

Z předvolebních debat lze vysledovat, že odstranění peněz v politice je u Sanderse nejčastějším a téměř vše-spojujícím tématem a problémem, který je podle jeho slov příčinou mnoha problémů, proč ve společnosti není prosazována vůle lidu. Sanders chce znovu zavést obdobu Glass-Steagalova zákona, provést audity finančních institucí, které způsobily ekonomickou krizi v roce 2008, vyšetřit, zdali svým chováním neporušily zákon a případně je dohnat k zodpovědnosti.

Co se týče peněz v politice a pro politiky (jako například fundraising na jejich kampaně od korporací), zde chce Sanders odstranit potenciální efekt quid pro quo. Důležité je pro něj anulování precedentu u případu Citizens United (de facto říkající, že finanční příspěvky jsou formou svobodného projevu, chráněného Ústavou), znovuzavedení limitu u finančních příspěvků politikům u právnických osob (v současné době mohou v USA firmy politika sponzorovat neomezeně) a snížení vlivu mediálních korporací (které mají klíčový vliv na to, jak často a v jakém světle bude ten který kandidát v médiích ukazován).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Noam Chomsky on Clinton vs Sanders
  2. http://www.politico.com/magazine/story/2015/07/bernie-sanders-vermont-119927_full.html
  3. http://www.cnsnews.com/news/article/zachary-leshin/sanders-1985-cuba-castro-educated-their-kids-gave-their-kids-health-care
  4. Bernie Sanders on Latin America [online]. 2016 feelthebern.org. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Bernie Sanders revisits his vote against the Iraq War, which started 16 years ago today, and says much of what he feared came true. Business Insider [online]. 20. března 2019. Dostupné online. 
  6. http://www.huffingtonpost.com/entry/bernie-sanders-hillary-clinton-polls_55f1bf40e4b03784e2785bc2
  7. Bernie Sanders Takes The Lead In The 2016 Democratic Primary Race
  8. New York Times z 4. 4. 2016. According to one tally of nightly broadcast network news (…) Sanders recieved a total of 20 minutes, compared to Clinton's 121 minutes and Trump's 327.
  9. Bernie 2020 - Not me. Us.. Bernie Sanders [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. https://berniesanders.com/issues/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]