Transpacifické partnerství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Transpacifické partnerství
Lídři členských států v roce 2010
Lídři členských států v roce 2010
Typ obchodní smlouva
Pracovní verze 5. října 2015
Podepsána 4. února 2016
Umístění Auckland, Nový Zéland
Účinnost není účinná
Účastníci Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile, Peru (11)
Jazyky angličtina, španělština, francouzština

Transpacifické partnerství (anglicky Trans-Pacific Partnership, ve zkratce TPP) je vícestranná regionální dohoda o volném obchodu a spolupráci členských států. Jejím cílem má být zmenšení obchodních bariér a stanovení společných norem, které zasahují do několika obchodních odvětví. [1]

Členy TPP jsou Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile, Peru a do začátku roku 2017 členem byly i Spojené státy americké, ty však po podpisu výkonného nařízení Donalda Trumpa od dohody v roce 2017 odstoupily. Zbylých jedenáct členských států se na posledním setkání dohodlo na pokračování dohody a to i pod novým názvem Komplexní a progresivní dohoda o trans-pacifickém partnerství (anglicky The Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership, CPTPP).

Vývoj TPP[editovat | editovat zdroj]

Průběh jednání

TPP bylo výsledkem desetiletého jednání, v němž se počet účastníků postupně rozšířil. Prvním bodem vývoje bylo podepsání Trans-tichomořské strategické dohody o hospodářském partnerství v roce 2005 ze strany Nového Zélandu, Singapuru, Chile a Bruneje, jejímž obsahem bylo především zjednodušit obchod mezi členskými státy.

Důležitým bodem vývoje TPP bylo zahájení jednání USA s těmito čtyřmi státy v roce 2008, čímž dohoda dostala mnohem větší geopolitický rozsah a zvýšila se i tak její atraktivita pro vstup dalších států v oblasti pacifického oceánu. Později roku 2008 se připojily státy Austrálie, Peru a Vietnam. To vedlo k zahájení formálních jednání, která měla 19 kol. První jednání se konalo v březnu roku 2010 v Melbourne. Během příštích pěti let se dále připojily k jednání o TPP Malajsie (2010), Kanada a Mexiko (2012) a nakonec Japonsko (2013). [2]

Po oficiálních jednáních se setkání konala v rámci schůzí hlavních vyjednavačů a ministrů členských států. Posledním takovým jednáním bylo setkání na přelomu září a října roku 2015 v Atlantě, po kterém strany dospěly k závěrečné dohodě o trans-pacifickém partnerství. Tuto dohodu všech 12 stran podepsalo 4. února 2016 v Aucklandu.[3] [4]

Ratifikace

Dohoda však nyní není závazná, jelikož musí vstoupit v platnost. Článek 30.5 Smlouvy o TPP stanoví, že dohoda vstoupí v platnost za jedné z následujících podmínek:

1) Všichni členové TPP dokončí ratifikaci dohody a 60 dní po ratifikaci posledního člena přijde v platnost.

2) Pokud do dvou let od data podpisu nebo po uplynutí této lhůty, nejméně šest původních signatářů, kteří společně tvoří alespoň 85% hrubého domácího produktu původních signatářů z roku 2013, dohodu ratifikovali. [5]

Původní dohodu prozatím ratifikovali dva členové Japonsko (20. ledna 2017) a Nový Zéland (11. května 2017). [6]

Pokračování bez USA

Mezi předvolebními sliby Donalda Trumpa figuroval bod o odstoupení USA od TPP a po svém zvolení a uvedení do funkce prezidenta Spojených států amerických tomuto slibu dostál. Donald Trump podepsal 23. ledna 2017 výkonné nařízení k odstoupení od dohody TPP, což byl jeho první administrativní krok v zastávané funkci. Tvrdil, že dohoda o TPP podkopává ekonomiku a škodí americkým dělníkům a výrobě. Tímto krokem se ratifikace dohody ze strany USA stala prakticky nemožnou. [7]

Odchod USA od dohody byl pro TPP velkým zásahem a musela se obnovit jednání o budoucnosti dohody. V rámci Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráce se v Hanoji 21. května 2017 setkali ministři zbylých 11 členů TPP, kde se shodli na setrvání u existující dohody i bez USA. [8]  Poslední společné prohlášení členských států se uskutečnilo po setkání v Danangu 11. listopadu 2017, kde dosáhli dohody ohledně postupu pokračování bez Spojených států amerických. Dohodli se na pokračování partnerství pod novým názvem se zkratkou CPTPP (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership, tedy Komplexní a progresivní dohoda pro trans-pacifické partnerství).  Zbylých 11 států odstranilo přibližně 20 sporných klauzulí (které prosazovaly především USA), aby se jim podařilo dosáhnout kompromisu. [9]

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Transpacifická obchodní dohoda obsahuje 30 kapitol, čítá přes 16 000 stran a před odstoupením USA pokrývala přes 40 procent světové ekonomiky. [10][11] Jedním z důvodů, proč TPP vznikla, byla snaha o vyrovnání se ekonomickému růstu Číny a snížení její ekonomické dominance zejména ve východní Asii. TPP se zabývá především následujícími oblastmi:

1.    Pracovní práva

Tato část staví na deklaraci práv Mezinárodní organizace práce a jejím účelem je zlepšit pracovně-právní standardy v jednotlivých zemích a také zlepšit pracovní i životní podmínky zaměstnanců. Všechny země se podpisem TPP mimo jiné zavazují k eliminaci všech forem nucené práce, včetně nucené dětské práce.

Z globálního hlediska lze těžko odhadnout, zda budou úmluvy obsažené v dohodách týkajících se pracovních práv efektivní a funkční. Tyto obavy se týkají především Vietnamu, Bruneje a Malajsie, protože konkrétně v těchto zemích dochází k častému porušování pracovních i lidských práv, které zahrnuje i obchodování s lidmi. [12]

2.    Duševní vlastnictví

Dohody týkající se duševního vlastnictví v rámci TPP zpřísňují podmínky v oblasti ochrany autorských práv, ochranných známek a patentových zákonů, a také přináší nová pravidla pro výrobu léčiv.

Konkrétně v oblasti výroby léčiv nové generace došlo během vyjednávání ke sporům mezi zástupci jednotlivých zemí kvůli délce výhradního práva na využívání klinických dat. Zatímco Austrálie a některé jiné státy prosazovaly maximálně pětileté období, Spojené státy trvaly až na osmiletém období, což by ale u ostatních států mohlo způsobit zvýšení nákladů na státem dotovanou zdravotní péči. [13]

3.    Přístup na trh

Dohoda zahrnuje širokou škálu obchodních vztahů od finančních služeb přes telekomunikace po kontrolu kvality potravin.

TPP podporuje export snížením nebo odstraněním tarifních či netarifních překážek pro usnadnění přístupu na trh se zbožím a službami, vytváří nové pracovní a obchodní příležitosti pro podnikatele i spotřebitele. V oblasti obchodu se TPP dále zabývá rozvojem digitální ekonomiky nebo rolí státem vlastněných podniků. [14]

4.    Životní prostředí

V úmluvách týkajících se ochrany životního prostření se mluví především o přechodu k nízkoemisní politice, vypořádáním se s invazními druhy či ochraně ozonové vrstvy. Podle TPP by přechod k nízkoemisní ekonomice měl odrážet domácí poměry v každé zemi. Podle dohody by jednotlivé sáty měli také spolupracovat například v oblasti energetiky, investic do obnovitelných zdrojů, řešení odlesňování či monitorování emisí.

Tato část dohody je častým terčem kritiky od skupin zabývajícími se ochranou životního prostředí pro svou nespecifičnost, například se zde nemluví o klimatických změnách. Do kritiky TPP se pouští i Greenpeace z toho důvodu, že dohoda nepřichází s žádnými novými opatřeními vedoucími k efektivnější ochraně životního prostředí, navíc kroky ke zlepšení životního prostředí jsou pouze dobrovolné. [15]

Geopolitický rozsah[editovat | editovat zdroj]

Jedním z hlavní cílů původní dohody TPP bylo omezení síly Číny na asijském regionálním trhu a snížení závislosti signatářů dohody na čínském obchodu. Obama na adresu dohody pronesl: „Pokud jde o Asii, která je jedním z nejrychleji se rozvíjejících regionů na světě, je pro ni kniha pravidel připravena. A pokud tuto dohodu nevytvoříme - pokud Amerika nebude tyto předpisy psát, pak země jako Čína budou a to by ohrozilo americké zaměstnání a pracovníky a podkopalo by to americké vedení po celém světě.“ [16] Toto prohlášení potvrzuje, že hlavním iniciátorem, který usiloval o omezení sil Číny na asijském trhu, byly právě Spojené státy.

Ratifikací dohody by tak došlo k výraznému tlaku na Čínu a její hospodářství, jelikož by čínská ekonomika byla v asijském regionu méně konkurenceschopná. Důsledkem toho by Čína musela liberalizovat své hospodářství, aby byla atraktivnější pro své zahraniční sousedy. [17] Toto potvrzují i politologové Todd Allee a Andrew Lugg ve své studii z roku 2016, ve které předpokládají, že pokud se stane TPP právním textem, bude tak formovat veškeré budoucí obchodní spolupráce a dohody. [2]

Michael J. Green a Matthew P. Goodman ve své práci „After TPP: the Geopolitics of Asia and the Pacific“ uvádí, že kompetitivní liberalizace obchodu, kterou TPP vytváří, podněcuje všechny ekonomiky států, aby snížily bariéry a začlenily se do většího bohatství založeného na společných pravidlech. [18]

Odstoupením Spojených států amerických od dohody se značně snížila jejich síla na asijském trhu a hegemonem se tak sává Čína, která se naopak snaží podpořit partnerství na asijském a tichomořském trhu v rámci dohody Regionální komplexní hospodářské partnerství.[19]

Vliv TPP na Evropu

Ačkoliv dohoda TPP nezahrnuje žádný evropský stát a působí především na asijský a tichomořský trh, může mít určitý vliv i na Evropu a její trh. Příkladem tomu jsou různé pohledy vrchních evropských politiků. Samotná slova „hledíme na východ jako nikdy předtím," která pronesl William Hague roku 2012 jako ministr zahraničí Spojeného Království ve spojitosti s asijským trhem, poukazují na důležitost tohoto regionálního trhu. Jeho nástupce Phillip Hammond o tři roky později, vystoupil v Singapuru, kde prohlásil: „Trans-tichomořské partnerství a Regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP) jsou potenciálně důležité liberalizační kroky vpřed.“ Dále uvedl, že ve všech jejich zájmech je nutné tuto dynamiku liberalizace investic a obchodu udržet, jelikož by tato skutečnost, mohla být předchůdcem dohody o volném obchodu mezi EU a zeměmi v Tichomoří, jako jsou například Singapur, Vietnam, Japonsko, Nový Zéland a další. [20] Z těchto slov lze soudit, že alespoň v očích Spojeného království je dohoda TPP, v období jejího vzniku důležitá a může mít velkou budoucnost.

Rozdílný názor však má Evropské centrum pro mezinárodní politické ekonomie v dokumentu „The TPP and the EU policy in East Asia“ (ECIPE), který vypracoval Patrick Messerlin roku 2012, předpovídá dramatické dopady dohody TPP na evropské hospodářství, jelikož dohoda se zaměřuje pouze na primární cíle členských států, jako je například snížení či odstranění cel mezi členy. To by mohlo mít za důsledek nekonkurenceschopnost vývozu evropských firem do těchto států, čímž by značně utrpělo evropské hospodářství. [21] Dále ECIPE roku 2014 vytvořilo dokument „Trans-pacifické partnerství: Změny pro Evropu,“ ve kterém zmiňuje tři hlavní pilíře hospodářství, které dohoda výrazně ovlivní. Mezi tyto pilíře patří investice, produktivita a konkurenceschopnost. [22]

Reakce v zúčastněných zemích[editovat | editovat zdroj]

Spojené státy americké

Ve Spojených státech, které byly hlavním aktérem Trans-pacifického partnerství, se názory na TPP výrazně rozcházely. Dokonce i u samotných Demokratů se zformovala silná opozice proti chystanému partnerství, které prosadil demokratický prezident Barack Obama. Příkladem může být neúspěšný kandidát v primárkách Demokratické strany a senátor za Vermont Bernie Sanders. [23] Naopak vlivný republikán a bývalý kandidát na prezidenta John McCain partnerství podporoval a po pozdějším odstoupení prohlásil tento krok za “vážnou chybu”. Téma TPP se stalo i jedním z hlavních bodů prezidentské kampaně v roce 2016. Oba kandidáti se vyjádřili proti partnerství, ačkoliv byla Hillary Clinton nejdříve pro pakt. [24] Donald Trump dokonce slíbil, že první věcí v úřadu, pokud bude zvolen, bude právě vydání dekretu, kterým Spojené státy vystoupí z Trans-pacifického partnerství. Po zvolení Donalda Trumpa se tak opravdu stalo a  23. ledna 2017 Spojení státy odstoupily z TPP. Názory a reakce veřejnosti na dohodu TPP se taktéž rozcházely. Kytarista z Rage Against the Machine Tom Morello a hudebník Talib Kweli dali najevo svůj nesouhlas s TPP, když uspořádali turné napříč Amerikou s příhodným názvem Rock Against the TPP.[25] Podobně jako v jiných zemích i v USA zaznívaly kritické hlasy na formu jednání o TPP, kdy všechna jednání byla tajná a veřejnosti nedostupná. [26] Kdo naopak souhlasil s Trans-pacifickým partnerstvím, byli farmáři a velké firmy. National Cattlemen’s Beef Association, která reprezentuje 230 tisíc chovatelů dobytka, uvedla, že odstoupením od TPP přijdou chovatelé o možné výdělky v hodnotě 400 tisíc dolarů denně, jelikož by se zvýšila cena jejich produktů v zámoří, což by je mohlo znevýhodnit. Také přijdou o možnost se prosadit na trzích zúčastněných států. Velkým zastáncem partnerství byla především firma Nike a její výkonný ředitel Mark Parker, jelikož 40% produktů firmy se vyrábí ve Vietnamu, který je součástí TPP. Firma by tak mohla ušetřit na clu a poplatcích. Společnost tvrzení obhajuje tím, že by za ušetřené peníze mohla investovat ve Spojených státech a vytvořit nová pracovní místa. Celkové ušetřené náklady na importních poplatcích by se, podle americké společnosti sdružující americké maloobchodníky a distributory obuvi (Footwear Distributors and Retailers of America), pohybovaly okolo 450 milionů dolarů za rok. [27]

Malajsie

Týden před schválením TPP v parlamentu vyšlo do ulic odhadem 4000 lidí, kteří proti smlouvě protestovali. Jejich nespokojenost pramenila z obavy před zvyšováním cen léků. Partnerstvím se totiž otevírá prostor pro velké americké farmaceutické firmy, které mohou získat větší část trhu, což dle protestujících může mít za následek navýšení cen. [28]

Japonsko

V Japonsku se vlna nevole proti chystanému Trans-pacifickému partnerství zvedla především z řad lokálních zemědělců. U nich zavládla obava z importu levnějších potravin, které by mohli silně zasáhnout do obchodu s potravinami a přivést jejich byznys k zániku. [29] Cílem demonstrací bylo dosáhnutí ochrany lokálních zemědělců na trhu před zahraničním importem především ze Spojených států. [30] Další obava ve společnosti spojená s Trans-pacifickým partnerstvím vycházela z příchodu amerických zdravotních pojišťoven na japonský trh. Americký systém se dle protestujících Japonců velmi liší od jejich systému a příchozí americké pojišťovny by se s vidinou zisku zaměřily na bohatší část společnosti, z čehož by poté tratila chudší vrstva japonského obyvatelstva. [31]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TELEVIZE, Česká. Bariéry obchodu v Tichomoří skončí. Dohoda TPP má všech 12 podpisů. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. (česky) 
  2. a b ALLEE, Todd; LUGG, Andrew. Who wrote the rules for the Trans-Pacific Partnership?. Research and Politics. Roč. 2016, čís. 3, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. ISSN 2053-1680. DOI:10.1177/2053168016658919. 
  3. Trans-Pacific free trade deal agreed. BBC News. 2015-10-06. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. (anglicky) 
  4. Pacific nations sign TPP trade deal. BBC News. 2016-02-04. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. (anglicky) 
  5. [Press Releases] Notification of Completion of Domestic Procedures for the Trans-Pacific Partnership (TPP) Agreemen... Ministry of Foreign Affairs of Japan [online]. January 20, 2017 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (japonsky) 
  6. SMALLS, Vernon. Government ratifies TPP as Bill English heads to Japan for trade talks. Stuff [online]. May 11 2017 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CNN, Jeremy Diamond and Dana Bash,. Trump signs order withdrawing from TPP. CNN Politics. January 24, 2017. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. 
  8. SHAFFER, Sri Jegarajah, Craig Dale, Leslie. TPP nations agree to pursue trade deal without US. CNBC. 2017-05-21. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. 
  9. Ministři se dohodli na pokračování Transpacifického partnerství bez účasti Spojených států - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. 
  10. GRANVILLE, Kevin. The Trans-Pacific Partnership Trade Deal Explained. The New York Times. 2015-05-11. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  11. HOWARD, Rebecca. Trans-Pacific Partnership trade deal signed, but years of negotiations. Reuters. Thu Feb 04 07:49:43 UTC 2016. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. 
  12. MURPHY, Katharine. Trans-Pacific Partnership: four key issues to watch out for. the Guardian [online]. 2015-11-06 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. MURPHY, Katharine. Trans-Pacific Partnership: four key issues to watch out for. the Guardian [online]. 2015-11-06 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. AMADEO, Kimberly. What Does Trump's Executive Order to Withdraw from the TPP Mean?. The Balance. November 22, 2017. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. (anglicky) 
  15. MURPHY, Katharine. Trans-Pacific Partnership: four key issues to watch out for. the Guardian [online]. 2015-11-06 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. CALMES, Jackie. Trans-Pacific Partnership Text Released, Waving Green Flag for Debate. The New York Times. 2015-11-05. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  17. NAUGHTON, WEBSTER, DE JONQUIÈRES A KROEBER, What Will the TPP Mean for China?. Foreign Policy [online]. October 7, 2015 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. GREEN, M.J., M.J.; GOODMAN; SIMON. After TPP: The geopolitics of Asia and the pacific.. Washington Quarterly. Roč. 2015, čís. 38(4), s. 19 - 34. Dostupné online [cit. 2018-01-20]. ISSN 15309177. DOI:10.1080/0163660X.2015.1125827. 
  19. MAGNUSSON, Earl Anthony Wayne, Oliver. The Death of TPP: The Best Thing That Ever Happened to China. The National Interest. January 29, 2017. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. (anglicky) 
  20. Foreign Secretary's speech on the UK in Asia Pacific - GOV.UK. www.gov.uk [online]. 30 January 2015 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. MESSERLIN, Patrick. The TPP and the EU policy in East Asia. [online]. Ecipe, May 2012 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online. 
  22. BAUER, FERRACANE A LEE-MAKIYAMA, . TRANS-PACIFIC PARTNERSHIP: A challenge to Europe.. Ecipe.. 2014, roč. 2014, čís. 9, s. 1-13. Dostupné online [cit. 2018-01-20]. ISSN 1653-8994. 
  23. SMITH, Allan. Reaction to Trump's withdrawal from TPP doesn't fit cleanly along party lines. Business Insider. Jan. 23, 2017. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. (anglicky) 
  24. ABADI, Mark. Where Hillary Clinton stands on Obama's legacy trade deal. Business Insider. Oct. 9, 2016. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. (anglicky) 
  25. SIDAHMED, Mazin. Tom Morello and Talib Kweli protest against TPP as fellow stars stay quiet. the Guardian [online]. 2016-08-01 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. GREER, Evan; MORELLO, Tom; LILLY, Evangeline. The TPP wasn't killed by Donald Trump – our protests worked. the Guardian [online]. 2016-11-28 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. GREEN, Evan, Tom MORELLO a Evangeline LILLY. Trump Revamps U.S. Trade Focus by Pulling Out of Pacific Deal. Bloomberg.com. 2017-01-23. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. (anglicky) 
  28. PALANSAMY, Yiswaree a Mayuri MEI LIN. Thousands rally against TPP. Malay Mail. 2016-01-23. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. 
  29. Rally staged in Tokyo to protest Japan’s entry into TPP talks. The Japan Times Online. 2013-03-13. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. ISSN 0447-5763. (anglicky) 
  30. KUHN, Anthony. Japan's Rice Farmers See Trade Deal As Threat To Tradition. NPR.org. September 17, 2013. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. (anglicky) 
  31. PENNN, Michael. Japanese Movement Against TPP Growing. The Real News Network. 2015-11-12. Dostupné online [cit. 2018-01-24]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]