Juan Guaidó

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Juan Guaidó
Juan Guaidó 2019 portrait.jpg

Prozatimní prezident Venezuely
Úřadující
Ve funkci od:
23. ledna 2019
Ve sporu s Nicolásem Madurem
Předchůdce Nicolás Maduro

10. předseda venezuelského Národního shromáždění
Úřadující
Ve funkci od:
5. ledna 2019
Předchůdce Omar Barboza
Stranická příslušnost
Členství Voluntad Popular

Narození 28. července 1983 (35 let)
La Guaira
Choť Fabiana Rosalesová (od 2013)
Děti Miranda Guaidóová Rosalesová
Alma mater Katolická univerzita Adrése Bella
Univerzita George Washingtona
Institute of Advanced Studies in Administration
Profese politik a inženýr
Podpis
Commons Kategorie Juan Guaidó
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juan Guaidó, celým jménem Juan Gerardo Guaidó Márquez, (* 28. července 1983 La Guaira)[1] je demokratický venezuelský politik a předseda venezuelského Národního shromáždění bojující proti komunismu a Nicolasovi Madurovi. Dne 23. ledna 2019 se veřejně prohlásil úřadujícím prezidentem Venezuely.[2][3]

Začátky politické kariéry[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 se účastnil protestů proti neudělení vysílací licence nezávislé televizní sítě Radio Caracas Televisión (RCTV), která kritizovala vládu Huga Cháveze.[4][5][6]

V roce 2009 se stal zakládajícím členem středové strany Lidová vůle (španělsky Voluntad Popular).[4]

V roce 2015 byl zvolen do venezuelského Národního shromáždění za stát Vargas.[4][7]

Prohlášení prezidentem[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Venezuelská krize (2010-současnost).

Dne 5. ledna 2019 byl Guaidó zvolen předsedou Národního shromáždění. Během svého projevu označil venezuelského prezidenta Nicolase Madura za uzurpátora, pokud složí 10. ledna prezidentský slib.[8]

Guaidó se veřejně prohlásil prezidentem 23. ledna 2019 během desetitisícových demonstrací v hlavním městě Caracasu, které sám svolal.[3][7] Vzápětí ho dočasným prezidentem uznaly Spojené státy americké.[3][7]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Domácí
  • Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino odmítl jménem armády „samozvaného prezidenta“.[3]
  • Nejvyšší soud zakázal Guaidóovi vycestovat ze země a obstavil jeho bankovní účty.[9][10]
Zahraniční


Státy uznávající venezuelské prezidenství      Venezuela      neutrální postoj      uznání Guaida      podpora Národního shromáždění      uznání Madura
Státy uznávající venezuelské prezidenství
     Venezuela      neutrální postoj      uznání Guaida      podpora Národního shromáždění      uznání Madura

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Diputado por Vargas Juan Guaidó [online]. Voluntad Popular [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. (španělština) 
  2. a b c d e f DORAZÍN, Martin; ČTK. Evropská unie vyzývá k uspořádání svobodných voleb ve Venezuele. Rusko mluví o státním převratu. iROZHLAS [online]. 2019-01-24 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p Venezuela na pokraji převratu. USA uznaly lídra opozice prezidentem, další státy se přidávají. ČT24 [online]. 2019-01-23 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  4. a b c ket. Muž, který si troufl na Madura. Opozici sjednotil mladý inženýr Guaidó, jenž přežil venezuelskou katastrofu. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-24 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  5. ROMERO, Simon. Venezuela Hands Narrow Defeat to Chávez Plan. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2007-12-03 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Juan Guaidó, el presidente más joven de la Asamblea que deberá tomar la decisión más difícil. NTN24 [online]. 2019-01-03 [cit. 2019-01-26]. V článku je uveden chybný rok "2077". Dostupné online. (španělsky) 
  7. a b c Venezuela: who is Juan Guaidó, the man who declared himself president?. The Guardian [online]. 2019-01-23 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. BUITRAGO, Deisy; PONS, Corina. New Venezuela congress chief says Maduro will be usurper president. Reuters [online]. 2019-01-05 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ire. Guaidó, který se prohlásil prezidentem Venezuely, nesmí vycestovat a má obstavené účty. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-30 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  10. Venezuela top court curbs opposition leader Juan Guaidó. BBC News [online]. BBC, 2019-01-30 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ave; mas. Praha po boku Madridu. Vláda uznala opozičního lídra Venezuely prezidentem. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-02-04 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  12. mld. Zeman pozval Guaidóa do Česka. Události ve Venezuele přirovnal k sametové revoluci. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-02-06 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  13. a b c d e tev; hop. Lídr venezuelské opozice Guaidó odmítl dialog s Madurem. Trvá na jeho odstoupení a volbách. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-25 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  14. ire. Evropský parlament uznal Guaidóa prezidentem Venezuely. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-31 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. 
  15. EU-Parlament erkennt Guaidó an. tagesschau.de [online]. ARD, 2019-01-31 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. (německy) 
  16. Evropský parlament. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o situaci ve Venezuele [online]. 2019-01-31 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. 
  17. a b c pet. Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura: Pokud nebudou volby, uznáme Guaidóa. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-26 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  18. Wichtige EU-Staaten stellen sich hinter Guaidó. srf.ch [online]. SRF, 2019-02-04, rev. 2019-02-04 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. (německy) 
  19. EU-Staaten setzen Maduro acht Tage Frist für Wahlen. srf.ch [online]. SRF, 2019-01-26 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. (německy) 
  20. a b Španělsko oficiálně jako první z EU uznalo Guaidóa prezidentem Venezuely. Echo24 [online]. Echo Media, 2019-02-04 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]