Volby prezidenta USA 2020

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Volby prezidenta USA 2020
Greater coat of arms of the United States.svg
StátUSA
Druh volebprezidentské
Volební termín3. listopadu 2020
Předchozí volby2016
Následující volby2024
Počet kandidátů4
Výsledky
Donald Trump Joe Biden
Donald Trump Joe Biden
New York Delaware
republikáni demokraté
spolukandidát Mike Pence spolukandidát Kamala Harrisová
232 volitelů 306 volitelů
25 + ME-02 ve státech 25 + DC + NE-02 ve státech
74 216 154[1] hlasů 81 268 924[1] hlasů
46,8 % 51,3 %
Poražený Zvolený prezident
ElectoralCollege2020.svg
Jo Jorgensenová Howie Hawkins
Jo Jorgensenová Howie Hawkins
Jižní Karolína New York
libertariáni zelení
spolukandidát Spike Cohen spolukandidát Angela Walker
0 volitelů 0 volitelů
1 865 724[1] hlasů 405 035[1] hlasů
1,18 % 0,26 %
Poražená Poražený

Volby prezidenta Spojených států amerických se konaly v úterý 3. listopadu 2020. Prezidentem byl ve všeobecných volbách občany určen Joe Bidenviceprezidentkou byla určena jeho spolukandidátka Kamala Harrisová, oba politici Demokratické strany. Po sečtení zhruba 99 % hlasů 1. prosince 2020 získal Joe Biden okolo 81 milionů hlasů a Donald Trump 74 milionů hlasů, což jsou dva nejvyšší výsledky v historii Spojených států.[2][pozn. 1] Na základě voleb Joe Biden získal 306 hlasů a Donald Trump 232 hlasů volitelů, což volitelé potvrdili konečnou volbu 14. prosince 2020, která byla oficiálně sečtena a potvrzena 7. ledna.[3]

Volby se konaly v řádném termínu čtyř let od voleb v roce 2016, ve kterých se stal prezidentem kandidát Republikánské strany Donald Trump a jeho viceprezidentem Mike Pence, kteří svoje funkce v roce 2020 neúspěšně obhajovali. Jednalo se o 59. volby prezidenta Spojených států amerických. Dne 6. a 7. ledna 2021 konala společná schůze obou komor Kongresu, kde byly oficiálně sečteny výsledky. Dne 20. ledna 2021 vítěz voleb nastoupí do funkce prezidenta.[4] Od roku 1900, kdy účast přesáhla 70 %, šlo o volby s nejvyšší procentuální účastí.[5]

Samotným volbám předcházely primární volby, ve kterých jednotlivé politické strany Spojených států rozhodovaly o svém vybraném kandidátovi pro podzimní volby.[6]

Ve stejný den proběhla řada dalších voleb včetně voleb do federální sněmovny a senátu. Převahu v obou komorách kongresu získala Demokratická strana, což novému prezidentovi umožní prosadit svou agendu.[7][8]

Nominace kandidátů[editovat | editovat zdroj]

Republikánská strana[editovat | editovat zdroj]

Republican Party (United States)
Nominanti Republikánské strany
Donald Trump Mike Pence
na prezidenta na viceprezidenta
Donald Trump official portrait.jpg
Mike Pence official Vice Presidential portrait.jpg
45.
prezident Spojených států amerických
(2017–2021)
48.
viceprezident Spojených států amerických
(2017–2021)
TrumpPenceKAG.png

Kandidatura neukončena:

Stažené kandidatury do primárních voleb Republikánské strany:

  • Mark Sanford, bývalý guvernér Jižní Karolíny oznámil kandidaturu 8. září 2019.[9] Kampaň ukončil 12. listopadu s odvoláním na toho času probíhající vyšetřování a proces impeachmentu Donalda Trumpa, který se podle něj stal hlavním zájmem republikánů.[10]
  • Joe Walsh, bývalý poslanec Sněmovny reprezentantů za Illinois, člen hnutí Tea Party oznámil kandidaturu 25. srpna 2019.[11] Jeho kampaň získala minimální podporu a 7. února 2020 proto oznámil její ukončení. V oznámení na Twitteru potvrdil svou opozici k znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem.[12]
  • William Weld, bývalý guvernér státu Massachusetts, 15. února 2019

Kandidaturu také zvažoval republikánský kandidát minulých voleb John Kasich.[13] Sám prezident Donald Trump již 17. ledna 2017 oznámil, že bude svou funkci obhajovat, tedy ještě před samotným složením prezidentské přísahy.

Demokratická strana[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Prezidentské primárky Demokratické strany USA 2020.
Democratic Party (United States)
Nominanti Demokratické strany
Joe Biden Kamala Harrisová
na prezidenta na viceprezidentku
Joe Biden official portrait 2013 cropped.jpg
Senator Harris official senate portrait.jpg
47.
viceprezident Spojených států amerických
(2009–2017)
senátorka za Kalifornii
(2017–současnost)
Biden Harris logo.svg

Stažené kandidatury do primárních voleb Demokratické strany:

Průběh kampaně[editovat | editovat zdroj]

Biden ve státě Iowa během kampaně před volbou prezidenta

Celá předvolební kampaň se odehrávala v atmosféře dlouhodobého a hlubokého rozdělení americké společnosti.[44][45][46][47] Kromě klíčových témat (zejména průběh pandemie covidu-19 v USA, ale také vzájemná obvinění obou kandidátů za jejich postoje k rasovým otázkám)[48] do kampaně krátce před volbami zasáhlo onemocnění samotného prezidenta Trumpa na začátku října, zveřejnění jeho daňových přiznání deníkem The New York Times (podle deníku Trump v předchozích letech neplatil prakticky žádné daně)[49] a diskuse kolem údajného zapojení Joea Bidena do podníkání jeho syna Huntera Bidena s čínským konglomerátem CEFC.[50]

Kampaň probíhala také na sociálních sítích (zejména na Facebooku a Twitteru) a předmětem diskuse se stala jejich faktická přesnost, resp. možné ovlivnění voličů hoaxy a konspiračními teoriemi.[51] Samotný závěr Trumpovy kampaně se intenzivně zaměřil na tzv. swing states – Severní Karolínu, Michigan, Wisconsin a Pensylvánii, na níž se zaměřil také Biden.[52][53] Kampaň obou kandidátů byla mimořádně nákladná (výdaje Trumpovy kampaně kupříkladu přesáhly miliardu dolarů), přičemž celkové náklady kandidátů, jejich stran a spřízněných skupin dosáhly téměř 14 miliard dolarů; tím se volby v roce 2020 staly vůbec nejdražšími v americké historii.[54][55]

Prezidentské debaty[editovat | editovat zdroj]

Původně byly naplánovány tři prezidentské a jedna viceprezidentská debata. Druhá přímá prezidentská debata byla nicméně zrušena kvůli Trumpovu onemocnění na covid-19. Poté se Donald Trump odmítl zúčastnit on-line debaty, která měla nahradit plánovanou pódiovou debatu. Místo toho oba kandidáti absolvovali pouze samostatná a současná televizní vystoupení s vybranými moderátory a s diváky.[56]

První debata se konala 29. září 2020 na stanici Fox News a vedl ji novinář Chris Wallace. Ke stěžejním tématům patřily pandemie covidu-19, demonstrace a nepokoje v amerických městech trvající již od smrti George Floyda v květnu 2020, regulérnost voleb, klimatická změna a nominace konzervativní soudkyně Amy Coneyové Barrettové pro uvolněné místo na Nejvyšším soudu USA prezidentem Trumpem krátce před volbami. Debata měla ostrý průběh včetně osobních útoků z obou stran a skákání si do řeči (zejména ze strany prezidenta Trumpa) – podle hodnocení řady komentátorů se jednalo o nejchaotičtější prezidentskou debatu za mnoho let.[57][58]

Dne 7. října 2020 se na půdě University of Utah v utažském Salt Lake City za přísných hygienických opatření konala debata viceprezidentských kandidátů Mikea Pence a Kamaly Harrisové. Demokratická kandidátka v ní ostře kritizovala přístup Trumpa a jeho administrativy k pandemii covidu-19, Pence naopak postup vlády hájil. K dalším tématům patřilo zastřelení Breonny Taylorové v březnu 2020 resp. údajný systémový rasismus v amerických policejních sborech a otázka legality potratů v souvislosti s možným působením soudkyně Barrettové na Nejvyšším soudu.[59][pozn. 2]

V návaznosti na odmítnutí virtuální debaty Donaldem Trumpem[60] byla druhá společná debata ve floridském Miami zrušena a oba kandidáti přijali nabídky televizí ABC (Biden) a NBC (Trump) na konání „separátních“ debat, ve skutečnosti diskusí s diváky a svými příznivci.[61][62] Debaty se uskutečnily v Miami a pensylvánské Filadelfii. Pozornost vzbudilo zejména hodnocení hnutí Antifa a konspirační skupiny QAnon ze strany prezidenta Trumpa. Biden znovu kritizoval Trumpův postup v boji proti pandemii koronaviru.[63]

Pro poslední prezidentskou debatu byla stanovena nová pravidla, spočívající zejména v možnosti vypnutí mikrofonu kandidáta na určitou dobu, a to v reakci na nepřehledný průběh první debaty z konce září. Jako místo konání bylo určeno město Nashville ve státě Tennessee, debatu moderovala Kristen Welkerová z televize NBC.[64] Průběh diskuse byl ve srovnání s předchozí debatou obou kandidátů mnohem klidnější, avšak do řeči Trumpovi skákala hlavně sama moderátorka. K probíraným tématům patřily například pandemie koronaviru, klimatická změna, rasová problematika, rodinná politika nebo otázka údajného ruského vměšování do amerických voleb.[65]

Společenský kontext voleb[editovat | editovat zdroj]

Pandemie covidu-19[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pandemie covidu-19 ve Spojených státech amerických.

Jedním ze zásadních témat poslední fáze kampaně před prezidentskými volbami se stala probíhající pandemie covidu-19 a její dopady na USA.[66] V období vrcholící kampaně činil celkový oficiální odhad počtu obětí přes 200 000 lidí. Zhruba měsíc se také koronavirem nakazil úřadující prezident Trump a část jeho týmu. Asi čtrnáct dní před termínem voleb v druhé půlce října se také opět začal znatelně zrychlovat počet nakažených v USA.[67]

Zásadní ovlivnění průběhu voleb pandemií[editovat | editovat zdroj]

K 6. květnu 2020 zatím v 16 státech USA, v nichž zatím neproběhly demokratické primárky, došlo k posunu termínu voleb. Stát New York nejprve primárky posunul, následně je zcela zrušil, nicméně poté byl rozhodnutím federálního soudu donucen místo toho zvolit posun voleb na červen. K 6. květnu nebyl zatím jasný výsledek odvolání proti tomuto rozhodnutí. V některých státech nicméně volby v době pandemie proběhly, a to buď korespondenčně nebo fyzicky. Obecně ale rychlé změny vedly k relativně velkému chaosu, politickým sporům o podobu voleb a v některých státech ke znatelně nižší než obvyklé účasti.[68]

Celonárodní sjezd Demokratů, na němž byl Joe Biden oficiálně nominován na prezidentského kandidáta strany, se konal ve dnech 17. až 20. srpna 2020 převážně online.[69]

Prezident Trump 30. srpna konstatoval, že by podle něj mělo v souvislosti s probíhající pandemií dojít k posunutí plánovaného listopadového termínu voleb na pozdější datum. Jako důvod uvedl údajnou hrozbu rozsáhlých podvodů souvisejících s korespondenčním hlasováním. Výrok vyvolal silné (především negativní) reakce v obou hlavních politických stranách v USA.[70]

Na začátku září 2020 se koronavirus stal opět zásadním tématem v předvolební kampani poté, co byly zveřejněny úryvky z nové knihy rozhovorů, které vedl s Donaldem Trumpem novinář Bob Woodward. V rozhovorech Trump prezentoval zcela odlišné názory na koronavirus než jaké vyjadřoval při svých veřejných vystoupeních, při nichž závažnost nemoci snižoval a popíral některé informace, jejichž pravdivost již interně přiznával. Reakcí na tato zveřejnění byla ostrá kritika ze strany Trumpových odpůrců.[71]

Nákaza Donalda Trumpa[editovat | editovat zdroj]

Trump opouští 2. října Bílý dům, poté co se nakazil koronavirem

Měsíc před stanoveným termínem voleb se nakazil přímo prezident Trump. Při zhoršení symptomů nemoci byl na několik dní hospitalizován v nemocnici Walter Reed National Military Medical Center.[72] Po několika dnech byl pak propuštěn do domácího ošetřování a z nemoci se následně uzdravil. Pobyt prezidenta v nemocnici, informování o jeho zdravotním stavu i forma ukončení hospitalizace se stala široce diskutovaným tématem v kontextu probíhající kampaně.[73] Trump se pak následně opětovně zapojil do kampaně.[74] Nákaza se současně dotkla dalších významných členů Trumpova týmu – první dámy Melanie Trump, poradce pro kampaň Chrise Christieho, manažera kampaně Billa Stepiena a řady dalších.[73]

Korespondenční hlasování[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k obavám z nákazy během osobního volení se v měsících před termínem voleb vedla komplikovaná debata o rozšíření možnosti korespondenčního hlasování. V roce 2016 hlasy odevzdané distančně (tzv. absentee ballot) tvořily 23,7 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Před volbami 2020 se však začalo počítat s velkým nárůstem jejich počtu v blížících se volbách. Prezident Trump současně začal zpochybňovat spolehlivost tohoto typu hlasování.[75] V průběhu roku současně probíhaly změny ve fungování americké pošty, jejichž dopad na schopnost pošty zvládnout nárůst počtu hlasů odeslaných poštou byl také předmětem veřejné diskuze.[76]

Situaci dále komplikoval fakt, že různé státy mají různá pravidla pro odevzdávání a sčítání tohoto typu hlasů, což znepřehledňuje proces sčítání hlasů v případě, kdy korespondenční hlasy tvoří značnou část odevzdaných hlasů.[77]

Rasové konflikty[editovat | editovat zdroj]

Protest v Miami v reakci na smrt George Floyda

Od konce května 2020 po celých Spojených státech probíhaly v kontextu předchozích desetiletí bezprecedentní masové protesty vzniklé v reakci na smrt George Floyda. Téma se tak stalo jedním ze zásadních bodů kampaně.[66]

Obsazení křesla na Nejvyšším soudu[editovat | editovat zdroj]

V září 2020 zemřela Ruth Baderová Ginsburgová, respektovaná liberální soudkyně Nejvyššího soudu, k jejíž agendě patřily zejména témata ženských právgenderové rovnosti. Na její místo Trump poměrně rychle nominoval konzervativní soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou.[78] Jejím schválením byl posléze ještě více vychýlen poměr konzervativníchliberálních soudců soudu ve prospěch konzervativního křídla. Trump už v minulosti nominoval dva konzervativní soudce, Neila Gorsucha v roce 2017[79] a Bretta Kavanaugha v roce 2018.[80] Nominace Barrettové vzbudila u liberální části americké společnosti obavy[81] a demokraté upozornili také na fakt, že v podobné situaci na konci mandátu Baracka Obamy (v únoru 2016 zemřel soudce Antonin Scalia) republikáni odmítali nominaci nového soudce jen několik měsíců před volbami nového prezidenta.[82][83] Prezident Trump tento rozpor vysvětlil tím, že Obamova administrativa na rozdíl od něj neměla většinu v Senátu USA.[81]

Volby a povolební vývoj[editovat | editovat zdroj]

Průběh voleb a sčítávání hlasů[editovat | editovat zdroj]

Hexagonální kartogram podle počtu volitelů s průběžným výsledkem voleb (šrafovaně státy, u nichž od minulých voleb došlo ke změně vítězné strany). Počty volitelů v jednotlivých státech vycházejí ze sčítání lidu v roce 2010.

Volby probíhaly podle harmonogramu určeného zákonem.[84] V průběhu voleb se dřívější obavy z možného chaosu[85] potvrdily jen zčásti v okamžiku, kdy se projevilo rozdílné rozložení hlasů pro kandidáty Trumpa a Bidena v osobním a korespondenčním hlasování. Rychleji sečtené přímo odevzdané hlasy na mnoha místech měly vyšší poměr hlasů pro Donalda Trumpa, než jaký byl u hlasů odevzdávaných korespondenčně a sčítaných později. Zprvu pozitivní výsledky pro stávajícího prezidenta se tak v průběhu sčítání začaly posouvat ve prospěch vyzyvatele Joea Bidena[zdroj?] (což je známý jev označovaný jako „modrý posun“; pravděpodobně přispěly i větší obavy voličů Demokratů z covidu-19[86]).

V následujících dnech po volbách ke klíčovým nerozhodnutým státům patřily Michigan, Wisconsin, Pensylvánie, Nevada, Georgie, Arizona a Severní Karolína. Až na Severní Karolínu ve všech těchto státech nakonec vyhrál Biden. Prezident Trump na zprvu nejistou situaci reagoval výzvami k ukončení sčítání bez započítání zbývajících korespondenčních hlasů s ohledem na jejich údajnou neplatnost.[87] V Michiganu a Pensylvánii pak Trump začal usilovat o zastavení sčítání pomocí podání žalob.[88][89]

Stoupenci Bidena oslavují 7. listopadu jeho očekávané vítězství

Během soboty 7. listopadu postupně významná americká média na základě svých propočtů sečtených hlasů prohlásila Joea Bidena za vítěze voleb.[90] Přestože v té době ještě nebylo dokončeno sčítání všech hlasů, sečtené hlasy již Bidenovi zajišťovaly dostatek volitelů nutných k získání úřadu. Prezident Trump nicméně ve stejné době nadále trval na svém vítězství, o jehož potvrzení soudní cestou hodlal usilovat,[91][92][93][94] vydával také nedoložená tvrzení o falšování voleb, kvůli kterým mnohé televize přerušily přímý přenos jeho projevu.[95] V sobotu večer pak Joe Biden a Kamala Harrisová pronesli ve městě Wilmington ve státě Delaware své vítězné projevy. Joe Biden pronesl, že bude prezidentem všech Američanů a přeje si sjednocení znesvářených stran.[96]

Boj Trumpa a jeho kampaně proti výsledkům[editovat | editovat zdroj]

Trumpova kampaň podala proti výsledku voleb celkem 56 podnětů a žalob v sedmi amerických státech (Arizoně, Georgii, Michiganu, NevaděPensylvánii, Wisconsinu a Minnesotě),[97][98] které byly postupně všechny zamítnuty nebo vzaty zpět.[99] V Michiganu se Donald Trump neúspěšně snažil přemluvit volební výbor, aby nepotvrdil výsledky tamĕjších voleb.[100]

Dne 23. listopadu oznámila ředitelka Správy obecných služeb GSA Emily Murphyová, že je připravena zahájit formální proces předání prezidentství Joeu Bidenovi.[101] Krátce nato pověřil prezident Trump úřady a svůj tým k zahájení tohoto procesu.[102] Neustal však ve své snaze zvrátit výsledek voleb ve svůj prospěch, převážně soudní cestou. V Georgii a Wisconsinu si vyžádal přepočítání hlasů. V Georgii po přepočtu došlo ke snížení Trumpovy ztráty o 1274 hlasů[103] a ve Wisconsinu, kde za přepočet musel Trump zaplatit 3 miliony dolarů, se naopak Bidenův náskok navýšil o 87 hlasů.[104]

Dne 5. prosince potvrdil volební výsledky stát Kalifornie, čímž Biden oficiálně překonal potřebnou hranici 270 volitelů.[105] 9. prosince podal Texas s podporou dalších 17 států a Donalda Trumpa stížnost k Nejvyššímu soudu na průběh prezidentské volby ve státech Georgie, Michigan, Pensylvánie a Wisconsin, kterou podpořilo 126 zastupitelů Republikánské strany.[106][107] 12. prosince Nejvyšší soud zamítl žalobu s odůvodněním, že Texas nemá právo vměšovat se organizace voleb v ostatních amerických státech.[108]

Deník The Washington Post zveřejnil 3. ledna záznam telefonátu Donalda Trumpa se státním tajemníkem Georgie, republikánem Raffensbergerem, v němž vyslovil přání, aby došlo ke změně výsledků voleb ve státě Georgie.[109] 7. ledna prezident Trump na svém twitterovém profilu zveřejnil řeč, ve které uvedl, že vyčerpal své možnosti právně napadnout průběh a výsledky listopadových voleb. Uznal, že 20. ledna bude do úřadu uveden nový prezident – Bidena přímo nezmínil – a přislíbil hladké předání moci.[110]

Hlasování volitelů a potvrzování Kongresem[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Útok na Kapitol Spojených států amerických 2021.

Volitelé v jednotlivých státech se sešli 14. prosince a veřejně hlasovali pro oba kandidáty dle výsledků voleb. Prezident a část republikánských politiků dali najevo, že ve zvrácení výsledků voleb budou pokračovat do inaugurace Joea Bidena.[111] Nicméně senátor Mitch McConnell, předseda republikánské většiny v amerického senátu, poblahopřál zvolenému prezidentovi Bidenovi a viceprezidentce Kamale Harrisové k volebnímu vítězství.[112][113]

Po projevu, v němž prezident Trump vyzval dav k vyjádření nesouhlasu s výsledky voleb, vtrhli dne 6. ledna 2021 jeho podporovatelé na zasedání Kongresu, na němž se právě výsledky schvalovaly. Budova Kapitolu byla evakuována a částečně obsazena demonstranty.[114][115][pozn. 3] Během akce zemřely čtyři osoby z řad demonstrantů, z nich jedna žena byla zastřelena policií, a jeden policista.[117] Trump své podporovatele na Twitteru posléze vyzval k odchodu z budovy, přičemž jim vyjádřil úctu. Budoucí prezident Biden výtržníky označil pouze za malou skupinu, která nereprezentuje Ameriku. V Kapitolu a v sídlech Republikánského i Demokratického národního výboru byly nalezeny výbušniny.[118]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. prezidentských volbách 2016 získala Hillary Clintonová z Demokratické strany necelých 66 milionů hlasů a zvolený prezident Donald Trump 63 milionů hlasů.
  2. Soudkyně jednoho z federálních Obvodních soudů Amy Coneyová Barrettová byla tou dobou navržena prezidentem Trumpem jako členka Nejvyššího soudu USA a čekala na potvrzení Senátem USA, které obdržela 26. října 2020.
  3. Ve stejný den se konaly senátní volby v Georgii, v nichž pravděpodobně zvítězili demokratičtí kandidáti Jon Ossoff a Raphael Warnock. Tím demokraté vyrovnali počet hlasů v druhé kongresové komoře, Senátu Spojených států, na 50 : 50. Při hlasováních bude rozhodovat hlas demokratické viceprezidentky Kamaly Harrisové, která de iure není členkou Senátu. To by mohlo usnadnit realizaci programu Bidenovy administrativy.[116]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2020 United States presidential election na anglické Wikipedii.

  1. a b c d OFFICIAL 2020 PRESIDENTIAL GENERAL ELECTION RESULTS [online]. Public Records Branch, 2021-01-28 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  2. Kate Sullivan, Biden's margin of victory over Trump surpasses 6 million votes, CNN 21. listopadu 2020
  3. FANDOS, Nicholas; COCHRANE, Emily; SANTORA, Marc. Live Updates: Joe Biden Is Certified as the 46th President of the United States. The New York Times. 2021-01-07. Dostupné online [cit. 2021-01-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. Trumpův tým chce oficiálně zpochybnit Bidenovo vítězství. Kdy bude nejpozději rozhodnuto?. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2020-11-09 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  5. MOLLA, Rani. Voter turnout is estimated to be the highest in 120 years. Vox [online]. 2020-11-04 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ANÝŽ, Daniel. Amerika Daniela Anýže: Připoutejte se, jsou tady americké prezidentské volby!. ihned.cz [online]. 2018-12-20 [cit. 2019-1-1]. Dostupné online. 
  7. U.S. House Election Results. The New York Times. 2020-11-03. Dostupné online [cit. 2021-01-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  8. Senate election results: Will Democrats or Republicans control the Senate?. www.nbcnews.com [online]. [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  9. KINNARD, Meg. Ex-SC Gov. Sanford adds name to GOP long shots against Trump. Associated Press [online]. 2019-09-09 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. WOODALL, Hunter. Sanford suspends GOP presidential primary challenge to Trump. Associated Press [online]. 2019-11-12 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. DAVIES, Tom. Ex-Rep. Joe Walsh making longshot GOP challenge to Trump. Associated Press [online]. 2019-08-26 [cit. 2019-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. WOODALL, Hunter. Former congressman Walsh ends 2020 GOP bid against Trump. Associated Press [online]. 2020-02-07 [cit. 2020-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. SCHWARTZ, Brian. Republican John Kasich joins CNN as a contributor while he considers 2020 White House run. CNBC [online]. 2019-01-15 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. GRIM, Ryan. Richard Ojeda Drops Out of Presidential Race [online]. 2019-01-25 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Americké volby 2020 online: Primárky mají rekordní počet kandidátů. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-07-17]. Dostupné online. (česky) 
  16. LA CORTE, Rachel. Washington Gov. Jay Inslee announces run for 3rd term. Associated Press [online]. 2019-08-22 [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. WEISSERT, Will. Sen. Kirsten Gillibrand ends once-promising presidential bid. Associated Press [online]. 2019-08-29 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. WEISSERT, Will; PACE, Julie. Lacking magic of Senate run, O’Rourke drops presidential bid. Associated Press [online]. 2019-11-02 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Joe Sestak prezidentem USA? Uchazeč demokratů o Bílý dům má slovenské kořeny. eurozpravy.cz [online]. 2019-06-24 [cit. 2019-6-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-24. 
  20. Sestak ends bid for Democratic nomination for president. Associated Press [online]. 2019-12-01 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Sen. Kamala Harris announces she will run for president in 2020. ABC News [online]. [cit. 2019-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Americká senátorka Kamala Harrisová oznámila kandidaturu na prezidentku. Aktuálně.cz [online]. 2019-01-21 [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. 
  23. RICCARDI, Nicholas; RONAYNE, Kathleen. Kamala Harris ends Democratic presidential campaign. Associated Press [online]. 2019-12-03 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Texaský demokrat Castro oznámil prezidentskou kandidaturu. Aktuálně.cz [online]. 2019-01-12 [cit. 2019-01-12]. Dostupné online. (česky) 
  25. WEBER, Paul J. Democrat Julián Castro drops out of 2020 presidential race. Associated Press [online]. 2020-01-02 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Americké volby 2020 online: Primárky mají rekordní počet kandidátů. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-07-17]. Dostupné online. (česky) 
  27. JAFFE, Alexandra. Spiritual guru Marianne Williamson ends 2020 White House bid. Associated Press [online]. 2020-01-10 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. JAFFE, Alexandra. Booker ends presidential bid after polling, money struggles. Associated Press [online]. 2020-01-14 [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. KHALIL, Ashraf; WOODALL, Hunter. Delaney, longest-running Democratic candidate, ends 2020 bid. Associated Press [online]. 2020-01-31 [cit. 2020-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. PACE, Julie. Ex-Massachusetts Gov. Patrick announces Dem presidential bid. Associated Press [online]. 2019-11-14. Dostupné online. (anglicky) 
  31. JAFFE, Alexandra. Deval Patrick, last black candidate in 2020 race, drops out. Associated Press [online]. 2020-02-12 [cit. 2020-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. PANETTA, Mariana Alfaro, Ellen Cranley, Grace. Here's everyone who has officially announced they are running for president in 2020. Business Insider [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 
  33. BURNETT, Sara. Yang, who created buzz with freedom dividend, ends 2020 bid. Associated Press [online]. 2020-02-12 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Souboj boháčů o Bílý dům? S Trumpem se chce utkat miliardář Steyer. Novinky.cz [online]. [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. 
  35. KINNARD, Meg. Billionaire Tom Steyer ends 2020 Democratic presidential bid. Associated Press [online]. 2020-02-12 [cit. 2020-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. BURNETT, Sara. ‘Mayor Pete’ joins 2020 Dem race as face of new generation. Associated Press [online]. 2019-04-15 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. PEOPLES, Steve; BEAUMONT, Thomas. Inside the final month of Buttigieg’s historic campaign. Associated Press [online]. 2020-03-02 [cit. 2020-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. a b MEHTA, Seema. Pete Buttigieg, Amy Klobuchar and Beto O’Rourke endorse Joe Biden. Los Angeles Times [online]. 2020-03-02 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. BURNETT, Sara. Klobuchar is ending her presidential bid, will endorse Biden. Associated Press [online]. 2020-03-02 [cit. 2020-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. NIQUETTE, Mark. Michael Bloomberg Joins Crowded 2020 Democratic Field. Bloomberg [online]. 2019-11-24. Dostupné online. (anglicky) 
  41. NIQUETTE, Mark. Michael Bloomberg Ends Presidential Bid, Endorses Joe Biden. Bloomberg [online]. 2020-03-04 [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Senátorka Warrenová se chce stát prezidentkou USA, oficiálně oznámila kandidaturu. Aktuálně.cz [online]. 2019-02-09 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. (česky) 
  43. CNN, Gregory Krieg, Ryan Nobles and Annie Grayer. Bernie Sanders drops out of the 2020 race, clearing Joe Biden's path to the Democratic nomination. CNN [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  44. Rok od zvolení Trumpa. Jak se na rozdělení americké společnosti dívá Joch, Kmoníček, Lukeš a další experti?. ČT24.cz [online]. 2017-11-08 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  45. Američany děsí rozdělení společnosti. Obávají se i nové občanské války. iDNES.cz [online]. 2019-11-11 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  46. MAKRLÍK, Václav. Minulost, dnešek a budoucnost rozdělení české a americké společnosti. Česká pozice [online]. 2020-06-20 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  47. KUBÁTOVÁ, Eliška. Novinářka v USA: Je smutné, jak je Amerika rozdělená. Do voleb nás čeká ještě několik bomb. [iROZHLAS[]] [online]. 2020-10-02 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  48. MUSIL, Adam. Nicnedělající Trump versus pekingský Biden. Ostrá americká kampaň vrcholí. ČT24.cz [online]. 2020-10-27 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  49. Operace MAGA. Trumpův tým se snaží zachránit kolabující kampaň. iDNES.cz [online]. 2020-10-05 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  50. Biden čelí dalšímu obvinění, že se zapletl do synova podnikání. Aktuálně.cz [online]. 2020-10-23 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  51. MUSIL, Adam. Boj o voliče se v USA vede i na sociálních sítích. Opevnily se pravidly, aby krotily hoaxy a lži. ČT24.cz [online]. 2020-10-26 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  52. Americká předvolební kampaň jde do finále. Bidenova i Trumpova pozornost se stáčí k Pensylvánii. ČT24.cz [online]. 2020-11-02 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  53. Trump ve finále kampaně zapnul turbo, stíhá pět mítinků za den. iDNES.cz [online]. 2020-11-02 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  54. Trump v kampani rozházel miliardu, Biden ho v cílové rovince válcuje. iDNES.cz [online]. 2020-10-22 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  55. Letošní volby v USA budou nejdražší v historii. Jde o bezprecedentní nárůst, tvrdí CNN. ČT24.cz [online]. 2020-10-30 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  56. WLS. Next presidential debate set for tonight after town hall event canceled: WATCH LIVE. ABC7 Chicago [online]. 1603294920 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. „Všichni vědí, že je lhář,“ vytkl Biden v debatě prezidentu. „Na tobě není nic chytrého, Joe,“ oponoval Trump. ČT24.cz [online]. 2020-09-30 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  58. GOODIN, Emily; EARLE, Geoff; SCHWAB, Nikka. Donald Trump and Joe Biden shout over each other and insult each other as Fox News anchor Chris Wallace loses control of 'dumpster fire' that was the first US Presidential debate. Dailymail.co.uk [online]. 2020-09-30 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Největší selhání americké vlády v dějinách, kritizovala Harrisová přístup ke covidu. Pence postup hájil. ČT24.cz [online]. 2020-10-08 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  60. Trump odmítl virtuální debatu s Bidenem. Byla by to ztráta času, tvrdí. ČT24.cz [online]. 2020-10-08 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  61. Druhá debata amerických prezidentských kandidátů byla zrušena. ČT24.cz [online]. 2020-10-10 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  62. Druhá prezidentská debata nebude. Trump i Biden vystoupí v televizích separátně. ČT24.cz [online]. 2020-10-15 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  63. Trump v boji proti koronaviru stále nic nedělá, uvedl Biden. Kandidáti se kritizovali v souběžných debatách. ČT24.cz [online]. 2020-10-16 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  64. Trumpovi vadí nová pravidla pro prezidentskou debatu. Organizátoři plánují vypínat mikrofon. ČT24.cz [online]. 2020-10-20 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  65. Trump a Biden se střetli v poslední předvolební debatě. Nechyběly útoky a obvinění, byla však klidnější. ČT24.cz [online]. 2020-10-23 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  66. a b KAPLAN, Thomas; SHEAR, Michael D. The Final Debate Will Cover Six Main Issues. Here’s Where Trump and Biden Stand.. The New York Times. 2020-10-23. Dostupné online [cit. 2020-10-24]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  67. Coronavirus: US cases reach record high amid new wave of infections. BBC News. 2020-10-24. Dostupné online [cit. 2020-10-24]. (anglicky) 
  68. CORASANITI, Nick; SAUL, Stephanie. 16 States Have Postponed Primaries During the Pandemic. Here’s a List.. The New York Times. 2020-05-05. Dostupné online [cit. 2020-05-11]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  69. ŠČEBLYKIN, Kirill. „Chci bojovat o duši Ameriky.“ Biden se oficiálně postavil Trumpovi, Obamův projev byl nezvykle temný. Deník N [online]. 2020-08-21 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (česky) 
  70. Trump suggests delay to 2020 US election. BBC News. 2020-07-30. Dostupné online [cit. 2020-08-03]. (anglicky) 
  71. AGIESTA, Grace Sparks and Jennifer. Coronavirus surges back into the campaign with Woodward revelations. America Votes [online]. 2020-09-17 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. BAKER, Peter; HABERMAN, Maggie. Trump Hospitalized With Coronavirus. The New York Times. 2020-10-06. Dostupné online [cit. 2020-10-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  73. a b Trump Covid: President downplays virus on leaving hospital. BBC News. 2020-10-06. Dostupné online [cit. 2020-10-22]. (anglicky) 
  74. Trump Aims to Return to Campaign Trail Next Week Despite Illness. Bloomberg.com. 2020-10-08. Dostupné online [cit. 2020-10-22]. (anglicky) 
  75. NEWS, A. B. C. Election 2020: Why voting in the coronavirus pandemic will be unlike any other year. ABC News [online]. [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. VOGEL, Kenneth P.; FUCHS, Hailey; CORASANITI, Nick. Postal Service and State Officials Feud Over Mail Voting as Election Looms. The New York Times. 2020-09-25. Dostupné online [cit. 2020-11-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  77. STEWART, Elaine Kamarck, Yousef Ibreak, Amanda Powers, and Chris. Brookings [online]. 2020-07-14 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. KALIBA, Jan. Trump vybral novou kandidátku do nejvyššího soudu. Ginsburgovou má nahradit konzervativní Barrettová. iROZHLAS [online]. 2020-09-27 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  79. Gorsuch složil přísahu. Nejvyšší soud USA je kompletní a s převahou konzervativců. ČT24.cz [online]. 2017-04-10 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  80. BESHIROVÁ, Esther Idris. Kdo je Brett Kavanaugh a proč by nás ožehavá americká kauza měla zajímat?. Seznam Zprávy [online]. 2018-10-05 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  81. a b Jako Příběh služebnice? Na Nejvyšší soud USA chce i ortodoxní křesťanka. iDNES.cz [online]. 2020-09-24 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  82. Republikáni tlačí na Obamu, aby nechal jmenování Scaliova nástupce na novém prezidentovi. ČT24.cz [online]. 2016-02-15 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  83. SOUKENÍKOVÁ, Eva. „Temný den.“ USA reagují na předvolební změny u Nejvyššího soudu. Seznam Zprávy [online]. 2020-10-27 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  84. NEALE, Thomas H. The Electoral College: A 2020 Presidential Election Timeline [online]. Congressional Research Service [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 
  85. Jiří Pehe: Co ukázaly americké prezidentské volby. Rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2020-11-04 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  86. Trumpova noční můra se naplnila. Pensylvánii otáčejí korespondenční hlasy. Novinky.cz [online]. 2020-11-05 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  87. Analysis: Trump's call to halt vote counts is his most brazen swipe at democracy yet. CNN.com [online]. CNN [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  88. MANGAN, Dan. Trump campaign says it is suing to stop Michigan and Pennsylvania ballot counts. CNBC [online]. 2020-11-04 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. JEDLIČKA, Petr. Volby v USA před soudy: co, kde a proč Trump napadá. Deník Referendum [online]. 2020-11-07 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  90. Biden přijímá gratulace. Evropští státníci si slibují lepší spolupráci. ČT24.cz [online]. 2020-11-07 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  91. US Election 2020: Joe Biden wins the presidency. BBC News. 2020-11-07. Dostupné online [cit. 2020-11-07]. (anglicky) 
  92. STEINHAUSER, Paul. Biden wins presidency, Trump denied second term in White House, Fox News projects. Fox News [online]. 2020-11-07 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. STEINHAUSER, Paul. Biden claims 'mandate' while election vs. Trump remains undecided. Fox News [online]. 2020-11-06 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. MARTIN, Jonathan; BURNS, Alexander. Biden Wins Presidency, Ending Four Tumultuous Years Under Trump. NYTimes.com. 2020-11-07. Dostupné online [cit. 2020-11-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  95. Fendrych: Vypnout Trumpa je cenzura, volby byly na hraně, i Babiše necháme říct lži. Aktuálně.cz [online]. 2020-11-11 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  96. CNN, Maeve Reston and Stephen Collinson. President-elect Joe Biden seeks to unite nation with victory speech. CNN [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 
  97. Trump's election fight includes over 50 lawsuits. It's not going well.. NBC News [online]. [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. Trump's election legal challenges: where do things stand?. TheGuardian.com [online]. 2020-11-19 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. Soud v Pensylvánii zamítl Trumpovu žalobu proti volbám. Byla nahodile slátaná, uvedl. Aktuálně.cz [online]. 2020-11-22 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  100. Transition Highlights: Trump Authorizes Administration to Begin Working With Biden on Transition. NYTimes.com [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. HOLMES, Kristen; HERB, Jeremy. First on CNN: Key government agency acknowledges Biden's win and begins formal transition. CNN.com [online]. CNN, 2020-11-24 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ‚V nejlepším zájmu naší země.‘ Trump pověřil svůj tým, aby předběžně zahájil předání moci Bidenovi,. iROZHLAS [online]. 2020-11-24 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 
  103. Georgia hand count of votes affirms Biden’s narrow victory over Trump. NBC News [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. Trump falls short in Wisconsin recount he paid $3 million for. NBC News [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. Biden má jistou většinu volitelů. Po vyhlášení kalifornských výsledků mu jich náleží 279. ČT24.cz [online]. 2020-12-05 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  106. Petr Jemelka. Texas a 17 dalších států USA povstalo proti Bidenovi. Rozhodne Nejvyšší soud. Novinky.cz [online]. 2020-12-10 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  107. CNN, Daniella Diaz. READ: Brief from 126 Republicans supporting Texas lawsuit in Supreme Court. CNN [online]. [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. 
  108. Nejvyšší soud v USA zamítl žalobu Texasu zpochybňující vítězství Bidena. Seznam Zprávy [online]. 2020-12-12 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  109. Trump chtěl, aby pro něj tajemník Georgie našel další hlasy ve volbách. Uchýlil se k lichotkám i výhrůžkám. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  110. WILLIAMS, Aime. Donald Trump concedes election and denounces attack on Capitol for first time. Financial Times [online]. 2020-01-08. Dostupné online. (anglicky) 
  111. Biden unleashes scathing attack on Trump's refusal to concede. NBC News [online]. [cit. 2020-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. „Volitelé promluvili.“ Bidenovo vítězství už uznal i lídr republikánských senátorů McConnell. ČT24 [online]. 2020-12-16 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  113. Mitch McConnell: Top Trump ally breaks silence to congratulate Biden. BBC News [online]. 2020-12-16 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  114. SHAW, Adam. Live Updates: Protesters storm Capitol, halting Electoral Vote certification. Fox News [online]. 2021-01-05 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  115. Kongres přerušil jednání. Trumpovi příznivci před Kapitolem prorazili zábrany a střetli se s policií. ČT24 [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  116. HUMPÁLOVÁ, Jolana. Rozhodnuto. Demokraté ovládli obě komory amerického Kongresu. Seznam Zprávy [online]. 2021-01-06 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  117. Policista chránící Kapitol v nemocnici zemřel - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  118. LEVENSON, Michael. Today’s Rampage at the Capitol, as It Happened. The New York Times. 2021-01-06. Dostupné online [cit. 2021-01-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Volby prezidenta USA
Předchůdce:
Volby prezidenta USA 2016
2020
Volby prezidenta USA 2020
Nástupce:
Volby prezidenta USA 2024