Libertariánská strana (USA)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Libertariánská strana
Libertarian Party
Logo
Zkratka LP
Datum založení 11. prosince 1971
Předseda Joe Bishop-Henchman
Generální tajemník Caryn Ann Harlos
Prezident -
Zakladatel David Nolan
Lídr v Senátu -
Lídr ve Sněmovně rep. Justin Amash (de facto)
Sídlo 1444 Duke St.,
Alexandria (Virginie), 22314
Ideologie klasický liberalismus
kulturní liberalismus
ekonomický liberalismus
fiskální konzervatismus
laissez faire
anti-intervencionismus
Politická pozice pravice
Mezinárodní org. Internacionální aliance libertariánských stran
Studentská org. College Libertarians
Počet členů 609 234 (únor 2020)
Slogan Minimum vlády, maximum svobody.
Barvy zlatá (případně žlutá)
Oficiální web www.lp.org
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna reprezentantů
1/435
Senát
0/100

Libertariánská strana (anglicky The Libertarian Party) je třetí největší americká politická strana, která zastupuje a prosazuje myšlenky klasického liberalismu, libertarianismu, volného trhu a laissez-faire.[1] Strana byla založena v roce 1971.

Strana má ve volbách do Sněmovny reprezentantů a Senátu USA po Demokratické a Republikánské straně nejlepší výsledky od roku 1980. Konkuruje v nich především Republikánské straně. V prezidentských volbách 2016 získal její kandidát Gary Johnson 3,3 % hlasů, čímž skončil v počtu hlasů na třetím místě. V Novém Mexiku, kde bydlí, získal přes 9 %. Jednalo se o nejlepší výsledek libertariánů v prezidentských volbách vůbec a o nejlepší výsledek třetího kandidáta od roku 1996. Johnson přebral část republikánské voličské základny, která byla znechucena nominací Donalda Trumpa, ale i té demokratické, která volila protestně proti Hillary Clintonové. Sympatiemi k libertariánskému viceprezidentskému kandidátovi Billu Weldovi se tehdy netajil ani neúspěšný republikánský kandidát na prezidenta v roce 2012 Mitt Romney.

V roce 2020 se po neúspěšném impeachmentu na Donalda Trumpa stal členem Libertariánské strany republikán Justin Amash, člen Sněmovny reprezentantů za třetí volební obvod v Michiganu, čímž měla Libertariánská strana vůbec poprvé v historii zastoupení v Kongresu Spojených států amerických. Do prezidentských voleb na rok 2020 strana vyslala vůbec poprvé ženu – Jo Jorgensenovou. Podle volebních průzkumů má Jorgensenová minimální šance na úspěch, její volební preference se pohybují kolem 1 až 3 %.

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

Rok Prezidentský/Viceprezidentský kandidát Počet hlasů Počet procent Počet volitelů
Volby prezidenta USA 1972 John Hospers/Tonie Nathan 3 674 0,00005 % 1
Volby prezidenta USA 1976 Roger MacBride/David Bergland 172 553 0,21 % 0
Volby prezidenta USA 1980 Ed Clark/David Koch 921 128 1,06 % 0
Volby prezidenta USA 1984 David Bergland/James Lewis 228 111 0,25 % 0
Volby prezidenta USA 1988 Ron Paul/Andre Marrou 431 750 0,47 % 0
Volby prezidenta USA 1992 Andre Marrou/Nancy Lordová 290 087 0,28 % 0
Volby prezidenta USA 1996 Harry Browne/Jo Jorgensenová 485 759 0,50 % 0
Volby prezidenta USA 2000 Harry Browne/Art Olivier 384 431 0,36 % 0
Volby prezidenta USA 2004 Michael Badnarik/Richard Campagna 397 265 0,32 % 0
Volby prezidenta USA 2008 Bob Barr/Wayne Allyn Root 523 713 0,40 % 0
Volby prezidenta USA 2012 Gary Johnson/Jim Gray 1 275 923 0,99 % 0
Volby prezidenta USA 2016 Gary Johnson/Bill Weld 4 489 233 3,29 % 0 (1)[pozn. 1]
Volby prezidenta USA 2020 Jo Jorgensenová/Spike Cohen bude oznámeno bude oznámeno bude oznámeno


Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Gary Johnson nezískal ani jeden hlas volitele. Jeden volitel (Bill Greene) však dal hlas členovi Libertariánské strany Ronu Paulovi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]