Volby prezidenta USA 2024

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek nebo jeho část se týká plánovaných či očekávaných událostí.
Může se stát, že obsahuje informace, které se budou ještě vyvíjet a zpřesňovat. Měl by však obsahovat především ověřitelné informace o publikovaných dokumentech či vyjádřeních.
Při úpravách článku se vyvarujte vlastních dohadů, předpovědí či spekulací a nezaměňujte záměr či plán s budoucí skutečností.
Volby prezidenta Spojených států amerických v roce 2024
StátUSA
Druh volebprezidentské
Volební termín5. listopadu 2024
Předchozí volby2020
Následující volby2028
Výsledky
Donald Trump Joe Biden
Donald Trump Joe Biden
FloridaFlorida Florida DelawareDelaware Delaware
republikáni demokraté
spolukandidát bude oznámen spolukandidát Kamala Harrisová

Volby prezidenta Spojených států amerických jsou naplánovány na úterý 5. listopadu 2024, tedy v řádném termínu čtyř let od voleb v roce 2020, ve kterých se prezidentem Spojených států amerických stal kandidát Demokratické strany Joe Biden a jeho viceprezidentkou Kamala Harrisová. Bude se jednat o 60. volby prezidenta Spojených států amerických. Vítěz nastoupí do funkce 20. ledna 2025.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Procedura[editovat | editovat zdroj]

Druhý článek Ústavy Spojených států amerických stanovuje, že aby se osoba mohla stát prezidentem, musí být přirozeně narozeným občanem USA, musí jí být nejméně 35 let a musí ve Spojených státech pobývat nejméně 14 let. Dvaadvacátý dodatek zakazuje, aby byla jakákoli osoba zvolena prezidentem více než dvakrát. Kandidáti velkých stran usilují o nominaci prostřednictvím řady primárních voleb, z nichž se vybírají delegáti, kteří kandidáta volí na celostátním sjezdu strany. Na celostátním sjezdu každé strany se vybírá kandidát na viceprezidenta, který tvoří kandidátní listinu dané strany. Kandidát na prezidenta si obvykle vybírá svého spolukandidáta, kterého poté schvalují delegáti na sjezdu strany.

Listopadové všeobecné volby jsou volbami nepřímými, v nichž voliči odevzdávají hlasy pro kandidátní listinu členů sboru volitelů; tito volitelé pak přímo volí prezidenta a viceprezidenta.[1] Volební úřady se potýkají se zvýšeným pracovním zatížením a veřejnou kontrolou, a proto úředníci v mnoha klíčových státech usilují o více finančních prostředků na zaměstnání většího počtu pracovníků, zlepšení bezpečnosti a rozšíření školení. Tento požadavek se objevuje ve chvíli, kdy se řada volebních úřadů potýká s nárůstem odchodů do důchodu a záplavou požadavků na veřejné záznamy, což je částečně způsobeno volební nedůvěrou zasetou prohrou bývalého prezidenta Donalda Trumpa ve volbách v roce 2020. Biden i Trump kandidují v těchto volbách na prezidenta, což naznačuje možnou odvetu za předchozí volby, což by byla první prezidentská odveta od roku 1956.[2] Pokud by byl Trump zvolen, stal by se druhým prezidentem, který by vyhrál druhé po sobě nenásledující funkční období, po Groveru Clevelandovi, kterému se to podařilo v roce1892.[3]

Očekávaný stranický poměr 50 států USA a Washingtonu D.C. na prezidentské úrovni. Stínování jednotlivých států označuje podíl hlasů vítěze voleb pro dvě strany, zprůměrovaný mezi prezidentskými volbami v letech 2016 a 2020. Státy, které se v roce 2020 změnily, jsou podbarveny šedě.

Volební mapa[editovat | editovat zdroj]

Dopady sčítání lidu v roce 2020[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o první prezidentské volby v USA, které se uskuteční po přerozdělení hlasů ve Sboru volitelů Spojených států amerických po sčítání lidu v roce 2020.[4] Pokud by výsledky voleb v roce 2020 zůstaly stejné (což se v historii prezidentských voleb nikdy nestalo), měli by Demokraté v roce 2024 303 hlasů volitelů oproti 235 hlasům Republikánů, což je mírná změna oproti 306 hlasům Bidena a 232 hlasům Trumpa. To znamená, že demokraté ztratili v důsledku přerozdělení čistě 3 hlasy volitelů. Toto rozdělení hlasů ve sboru volitelů zůstane zachováno pouze do voleb v roce 2028. Přerozdělení bude znovu provedeno po sčítání lidu Spojených států v roce 2030.[5]

Historické pozadí[editovat | editovat zdroj]

V posledních prezidentských volbách většina států nebyla konkurenceschopná, protože demografické údaje je pevně drží za jednou z hlavních stran. Vzhledem k povaze sboru volitelů to znamená, že pro vítězství v prezidentských volbách mají zásadní význam různé swing states - konkurenční státy, které „kolísají“ mezi Demokratickou a Republikánskou stranou. V současné době k nim patří státy v Rezavém pásu, jako je Wisconsin, Michigan a Pensylvánie, a státy ve Slunečním pásu, jako je Nevada, Arizona a Georgie.[6] Za nerozhodný stát, na kterém politické strany svádějí boj, lze považovat také Severní Karolínu, a to kvůli těsnému výsledku v předchozích prezidentských volbách, v nichž Trump zvítězil pouze o 1,34%.[7] V důsledku postupných demografických změn se některé bývalé rozhodující státy, jako je Iowa, Ohio a Florida, výrazně přiklonily na stranu republikánů, což je zvýhodňuje v budoucích celostátních a místních volbách. Mezitím se státy jako Colorado, Nové Mexiko a Virginie znatelně posunuly k demokratům a tato strana se tam stala dominantní politickou silou.[8][9][10]

Demokratická volební koalice, kterou volí „modré státy“, dosahuje nejlepších výsledků mezi židovskými a černošskými voliči, bělochy, kteří jsou bohatí, mají vysokoškolské vzdělání nebo žijí ve městech.[11][12] Dělničtí voliči byli také oporou demokratické koalice od dob New Dealu, ale od 70. let 20. století jich mnoho přeběhlo k republikánům, protože Demokratická strana se v kulturních otázkách posunula výrazně doleva. Naopak tradiční republikánská koalice, která dominuje mnoha „červeným státům“, se skládá především z bílých voličů z venkova, evangelikálů, starších lidí a voličů bez vysokoškolského vzdělání.[13] Republikáni si od 50. let 20. století historicky vedli dobře také u voličů z předměstí, ze střední třídy, ale tento blok se jim v posledních letech vzdálil v důsledku hnutí Tea Party a později hnutí Make America Great Again.[14]

Dopad hlasování třetích stran[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli si nezávislí kandidáti/ kandidáti třetích stran často vedou lépe v průzkumech než ve skutečných volbách, první průzkumy naznačují, že v roce 2024 by mohli mít kandidáti třetích stran silný úspěch. Kandidáti třetích stran mají v současné době v průzkumech nejsilnější výsledky od dob vysokých volebních výsledků Rosse Perota v 90. letech 20. století.[15] Obzvláště vysoké výsledky v průzkumech má Robert F. Kennedy mladší, který se vzdal primárek Demokratické strany a kandidoval jako nezávislý.[16]

Témata voleb[editovat | editovat zdroj]

Potraty[editovat | editovat zdroj]

Očekává se, že přístup k potratům bude během kampaně jedním z klíčových témat. Jedná se o první prezidentské volby, které se konají po dvou významných soudních rozhodnutích, jež ovlivnila přístup k potratům. Prvním je rozhodnutí Dobbs vs. Jackson Women's Health Organization z roku 2022, kterým Nejvyšší soud Spojených států zrušil rozsudek Roe vs. Wade a ponechal potratové právo zcela na státech, včetně zákazu interrupcí.[17] Druhým je rozhodnutí Alliance for Hippocratic Medicine vs. U.S. Food and Drug Administration z roku 2023, ve kterém federální soudce v severozápadním Texasu zrušil schválení FDA pro mifepriston, což mohlo potenciálně stáhnout tento lék z trhu, pokud by jej potvrdily vyšší soudy.[18] Oba rozsudky získaly silnou podporu republikánských politiků a zákonodárců.

Demokraté převážně podporují vnímání přístupu k potratům jako právo, zatímco republikánští politici jsou obecně nakloněni výraznému omezení legálnosti potratů. Do dubna 2023 přijala velká většina republikány ovládaných států téměř úplný zákaz potratů, čímž se potraty staly „do značné míry nelegálními.“ Podle Kaiser Family Foundation existuje 15 států, které mají de iure zákaz potratů v raném stadiu (bez výjimek pro znásilnění nebo incest).[18][19][20]

Demokracie[editovat | editovat zdroj]

Očekává se, že Joe Biden bude volby rámovat jako bitvu o demokracii, což je ozvěnou Bidenova rámování současné geopolitiky jako „bitvy mezi demokracií a autokracií.“ Joe Biden již dříve uvedl demokracii a „bitvu o duši našeho národa“ jako klíčové poselství své úspěšné kandidatury v roce 2020 a od oznámení své kandidatury v prezidentských volbách 2020 se opakovaně dotkl otázky demokracie.[21]

Kampaň Donalda Trumpa v roce 2024 byla médii kritizována za stále násilnější a autoritářské výroky, k nimž se podle některých názorů Trumpova kampaň záměrně přiklání.[22][23][24][25] Trumpovy dřívější výroky, v nichž naznačoval, že může „ukončit“ platnost ústavy[26], aby zvrátil svou volební prohru, jeho tvrzení, že by byl diktátorem pouze „první den“ svého prezidentství[27], jeho slib, že využije ministerstvo spravedlnosti k tomu, aby šlo po jeho politických nepřátelích[28], pokusy zvrátit prezidentské volby ve Spojených státech v roce 2020, pokračující snahy republikánů omezit hlasování po prezidentských volbách v roce 2020 a Trumpovy nepodložené předpovědi o podvodech při hlasování ve volbách v roce 2024[29], vyvolávají obavy o stav demokracie v Americe.[25][30][31]

Očekává se, že demokracie bude ve volbách v roce 2024 velkým tématem. Průzkum agentury AP-NORC provedený mezi 30. listopadem a 4. prosincem 2023 mezi 1 074 dospělými obyvateli USA zjistil, že 62 % dospělých uvedlo, že demokracie může být ohrožena v závislosti na tom, kdo vyhraje příští volby.[32]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ekonomika Spojených států amerických.

Pandemie covidu-19 po sobě zanechala významné ekonomické dopady, které budou pravděpodobně přetrvávat i v roce 2024.[33] V roce 2021 začalo období vysoké inflace, způsobené souběhem událostí včetně pandemie a krize dodavatelského řetězce, které pak ještě umocnily ekonomické dopady ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.[34][35] Průzkumy veřejného mínění ohledně Bidenova postupu v ekonomice jsou od konce roku 2021 trvale negativní.[36] Voliči často uvádějí ekonomické otázky jako hlavní téma pro volby v roce 2024.[37]

Hospodářský pokles v důsledku pandemie postihl zejména ženy, zejména ty, které opustily zaměstnání kvůli povinnostem péče o děti.[38] Jako metody, které měly pomoci ekonomické situaci rodičů, byla zavedena dočasná opatření v oblasti péče o děti, včetně rozšířené daňové úlevy na děti v rámci amerického záchranného plánu, která však před volbami v roce 2024 vyprší.[39]

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Školství ve Spojených státech amerických.

Za Bidenovy administrativy bylo vydáno několik kol odpouštění studentských půjček v celkové výši přes 32 miliard dolarů.[40] V srpnu 2022 byl představen plán, který by zrušil dluh ze studentských půjček ve výši 10 000 dolarů pro svobodné absolventy, kteří vydělávají méně než 125 000 dolarů, nebo pro manželské páry, které vydělávají méně než 250 000 dolarů.[41] 20 000 dolarů by bylo zrušeno pro dlužníky Pell Grants, programu zaměřeného na poskytování pomoci v nouzi.[42] V červnu 2023 byl tento plán zrušen rozhodnutím Nejvyššího soudu v případu Biden v. Nebraska. Biden hodlá zavést nové metody oddlužení studentů, které budou pracovat s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu.[43][44][45] Biden uvedl, že prioritou případnéhodruhého funkčního období bude nabídka všeobecných služeb předškolního vzdělávání a také podpora pečujících osob.[46]

Někteří republikánští kandidáti a potenciální kandidáti považují vzdělávání za vítězné téma kampaně. Zatímco státy vedené demokraty, jako Connecticut, Delaware, Maine nebo Rhode Island, přijaly zákony, které vyžadují výuku afroamerické historie, v desítkách států byly vytvořeny zákony, které brání výuce kritické rasové teorie, akademické disciplíny zaměřené na zkoumání rasové nerovnosti. Zastánci těchto zákonů tvrdí, že rozhovory o rasové identitě nejsou vhodné pro školní prostředí.[47][48][49] Kritici zákonů proti kritické rasové teorii tvrdí, že vybílí americké dějiny a působí jako paměťové zákony, které přepisují veřejnou paměť o historii USA.[50][51]

Zahraniční politika[editovat | editovat zdroj]

Očekává se, že významnými tématy kampaně budou probíhající válka mezi Izraelem a Hamásem a ruská invaze na Ukrajinu.[52]

Spojené státy poskytly Ukrajině významnou vojenskou a humanitární pomoc po celou dobu ruské invaze na Ukrajinu.[53][54][55] Demokratičtí politici a značná část republikánských politiků tento plán podpořili s argumentem, že Spojené státy mají hrát významnou roli při „ochraně demokracie a boji proti ruské agresi.“[56] Někteří kandidáti, včetně Rona DeSantise a Donalda Trumpa, tvrdí, že Ukrajina a potlačení ruské intervence by neměly být významným zájmem Spojených států a že plán by měl být omezenější, Vivek Ramaswamy je pro ukončení americké vojenské pomoci Ukrajině a uznal by ruská anektovaná území.[57][58][59]

Během války mezi Izraelem a Hamásem Biden oznámil „jednoznačnou“ vojenskou podporu Izraeli a odsoudil akce Hamásu a dalších palestinských ozbrojenců jako terorismus.[60] Biden požádal Kongres o pomoc Izraeli ve výši 10,6 miliardy dolarů.[61] V říjnu pak prezident odletěl do Izraele, kde se setkal s prezidentem i premiérem a opětovně jim vyjádřil podporu.[62] Kennedy odsoudil útoky Hamásu na izraelské civilisty a deklaroval podporu pomoci Izraeli.[63] Republikáni se vyjádřili pro podporu Izraele. Donald Trump dne 12. října 2023 prohlásil, že Izrael nebyl připraven a musí posílit svou obranu. Za to byl kritizován dalším republikánským kandidátem Ronem DeSantisem, který jej odsoudil za kritiku Izraele.[64]

74 % židovských voličů vyjádřilo souhlas s podporou Joea Bidena Izraeli.[65] Bidenova podpora Izraele výrazně poškodila podporu muslimů pro demokraty v průzkumech veřejného mínění.[66] Průzkumy ukázaly značný rozkol mezi názorem elit na tuto válku, které se v drtivé většině postavily na stranu Izraele, a širokou veřejností.[67] 66 % Američanů nesouhlasí s americkou vojenskou pomocí Izraeli a domnívá se, že Spojené státy by v izraelsko-palestinském konfliktu „měly být neutrálním prostředníkem,“ nikoliv stát na jedné ze stran. 66 % voličů ve věku 18 až 34 let nesouhlasí s postupem Izraele během války a 20 % jej schvaluje, zatímco většina stojí v konfliktu převážně na straně Palestinců.[68]

Zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]

Zdravotnictví je ve Spojených státech dlouholeté téma. Nejen zdravotní zařízení, ale také zdravotní pojištění jsou ve velkém držení soukromých firem. Desítky milionů Američanů si tak zdravotní péči nemohou dovolit.[69][70][71]

Trump učinil ze zrušení zákona o dostupné zdravotní péči, známějšího jako Obamacare, klíčové téma voleb v roce 2024. Očekává se, že klíčovou roli v prezidentských volbách bude hrát otázka zdravotní a lékové politiky, včetně toho, zda by Spojené státy měly přejít na všeobecný systém zdravotní péče, a pandemie covidu-19.[72] Podle Deseret News se Robert Kennedy jr. před volbami pokusil zmírnit svůj postoj proti vakcínám, když uvedl, že není proti všem vakcínám, a Billu Maherovi v rozhovoru řekl, že „jediné, co říkám, je, ať testujeme vakcíny jako jiné léky. To mi nepřipadá nerozumné.“[73] Cornel West chce zdravotní péči pro všechny.[74]

Práva LGBTQ+[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích LGBT práva ve Spojených státech amerických a Anti-LGBT hnutí ve Spojených státech amerických.

V posledních letech konzervativní politici ve státních zákonodárných sborech předkládají velké a stále rostoucí množství návrhů zákonů, které omezují práva LGBT osob, zejména transgenderových osob. Podporu konzervativní politici nacházejí zejména v ultrakonzervativních spolcích, například Moms for Liberty, [75]

V únorovém volebním poselství Donald Trump uvedl, že v případě znovuzvolení přijme federální zákon, který bude uznávat pouze dvě pohlaví, prohlásil, že být transgender je pojem vymyšlený „radikální levicí“, a zavede téměř desítku politik, které budou zaměřeny proti transgender Američanům. Ron DeSantis jako guvernér Floridy podepsal několik zákonů namířených proti LGBT, včetně kontroverzního floridského zákona o rodičovských právech ve vzdělávání, kritiky označovaného jako zákon „Neříkej gay“ („Don't Say Gay“), který zakazuje mluvit o sexuální orientaci a genderové identitě na floridských veřejných školách.[76][77]

Demokratická strana[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Prezidentské primárky Demokratické strany USA 2024.
Současné výsledky primárek Demokratické strany

Dne 25. dubna 2023 oznámil prezident Joe Biden svou kandidaturu ve volbách 2024, přičemž si jako svou spolukandidátku ponechal viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Republikáni proto zesílili svou kritiku Harrisové od chvíle, kdy Biden oznámil svůj záměr kandidovat. Během konce roku 2021, kdy se Biden potýkal s nízkou mírou popularity, se objevily spekulace, že nebude usilovat o znovuzvolení, a někteří významní demokraté (zástupci Carolyn Maloneyová, Tim Ryan a bývalý zástupce Joe Cunningham) veřejně vyzvali Bidena, aby nekandidoval. Kromě Bidenovy nepopularity se mnozí obávají jeho věku; ve věku 78 let byl nejstarší osobou, která se ujala úřadu, a na konci prvního funkčního období by mu bylo 82 let. V případě znovuzvolení by mu na konci druhého funkčního období bylo 86. Podle průzkumu NBC zveřejněného v dubnu 2023 se 70% Američanů - včetně 51% demokratů - domnívá, že by Biden neměl kandidovat na druhé funkční období. Téměř polovina uvedla, že je to kvůli jeho věku. Podle celostátního průměru průzkumů FiveThirtyEight je Bidenův současný rating 41 %, zatímco 55 % jej neschvaluje. Objevily se také spekulace, že Biden může čelit v primárkách některému členu progresivní frakce Demokratické strany. Poté, co demokraté překonali očekávání ve volbách 2022, se mnozí domnívali, že šance, že Biden bude kandidovat a získá nominaci své strany, vzrostly.

Autorka a aktivistka Marianne Williamsonová oznámila svou kandidaturu v únoru 2023, tedy ještě předtím, než Biden oznámil svou vlastní kandidaturu na znovuzvolení.[78] Williamsonová již dříve usilovala o demokratickou prezidentskou nominaci v roce 2020. V dubnu 2023 oznámil svou kandidaturu Robert F. Kennedy mladší, člen rodiny Kennedyů, právník, příznivec konspiračních teorií a spisovatel zabývající se životním prostředím.[79] Od července 2023 se Kennedyho podpora v průměru průzkumů RealClearPolitics mezi pravděpodobnými voliči v demokratických primárkách pohybovala mezi 10 a 15 procenty.[80] Dne 9. října 2023 Kennedy oznámil, že se vzdává účasti v demokratických primárkách a bude místo toho kandidovat jako nezávislý kandidát.[81][82] Ačkoli byl Kennedy celoživotním demokratem, jeho čisté hodnocení mezi demokraty bylo výrazně nižší než jeho čisté hodnocení mezi republikánskými voliči. V průzkumu New York Times/Sienna College z konce července měl Kennedy mezi demokraty čisté hodnocení nesouhlasu 31%, ale mezi republikány čisté hodnocení souhlasu 36%. Dne 26. října oznámil svou kandidaturu proti Bidenovi člen Sněmovny reprezentantů za stát Minnesota Dean Phillips.[83]

Dne 6. března 2024 Philips pozastavil svou kampaň poté, co předchozího večera v rámci volebního superúterý nevyhrál žádné primárky. Jedinými hlavními kandidáty na demokratickou prezidentskou nominaci zůstávají Biden, Palmer a Williamsonová. Dne 13. března 2024 bylo oznámeno, že Joe Biden nasbíral dostatečný počet delegátů, aby vyhrál demokratické primárky a stal se tak předpokládaným kandidátem.[84][85]

Předpokládaný kandidát[editovat | editovat zdroj]

Democratic Party (United States)
Democratic Party (United States)
Nominanti Demokratické strany
Joe Biden Kamala Harrisová
na prezidenta na viceprezidentku
46.

prezident Spojených států amerických (od 2021)

49.

viceprezidentka Spojených států amerických (od 2021)

Potvrzení kandidáti a kandidátky[editovat | editovat zdroj]

Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Domovský stát Kampaň Vyhrané státy v primárkách Delegáti Počet hlasů Poznámky
1. prosince 1971

Aberdeen, Maryland

investor venture kapitálu 22. října 2023
1

AS

3

(0.1%)

10,042 (0.1%) [86][87]
8. června 1952

(71 let) Houston, Texas

spisovatelka a aktivistka

Zakladatelka Project Angel Food kandidátka na prezidentku 2020

4. března 2023

7. února 2024 (pozastavení kampaně)

28. února 2024 (obnovení kampaně)

0 407,235 (3.1%) [88][89][90]

Odstoupili během primárek[editovat | editovat zdroj]

Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Ukončení kampaně Domovský stát Kampaň Vyhrané státy v primárkách Delegáti Počet hlasů Poznámky
20. ledna 1969

(54 let) Saint Paul, Minnesota

člen sněmovny reprezentantů za stát Minnesota

(od 2019) CEO Phillips Distilling Company

(2000–2012)

26. října 2023 6. břzena 2024

(podpořil Bidena)

0 446,229 (3.4%) [91][92][93]

Ostatní ohlášení demokratičtí kandidáti[editovat | editovat zdroj]

Kandidáti, kteří se vzdali kandidatury[editovat | editovat zdroj]

Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Ukončení kampaně Domovský stát Kampaň Poznámky
Robert F. Kennedy Jr. 		17. ledna 1954

(69 let)

Washington, D.C.

Environmentální právník 19. dubna 2023 9. října 2023

v kampani pokračuje jako nezávislý kandidát

Kampaň

[99][100]

Republikánská strana[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Prezidentské primárky Republikánské strany USA 2024.
Průzkum veřejného mínění k republikánským kandidátům
Současné výsledky republikánských primárek

Donald Trump, 45. prezident USA, byl ve volbách v roce 2020 poražen Joem Bidenem. Rozhodl se kandidovat ve volbách v roce 2024, čímž se stal pátým bývalým prezidentem, který se ucházel o druhé (nenavazující) funkční období. V případě vítězství by se Trump stal po Groveru Clevelandovi z roku 1892 teprve druhým prezidentem, kterému se druhé nenavazující funkční období povedlo. Dne 15. listopadu 2022 podal prohlášení o kandidatuře u Federální volební komise (FEC) a téhož dne oznámil svou kandidaturu během projevu ve svém sídle v Mar-a-Lago.[101][102][103] V březnu 2022 Trump oznámil, že pokud bude znovu kandidovat a získá republikánskou prezidentskou nominaci, jeho bývalý viceprezident Mike Pence nebude jeho spolukandidátem.

V březnu 2023 byl Trump obviněn kvůli platbám za mlčení herečce z filmů pro dospělé Stormy Daniels.[104] V červnu byl Trump znovu obviněn kvůli nakládání s tajnými dokumenty, které obsahovaly materiály citlivé z hlediska národní bezpečnosti. Trump se ke všem obviněním souvisejícím s těmito obviněními přiznal.[105][106]

Floridský guvernér Ron DeSantis je považován za hlavního Trumpova vyzyvatele v boji o republikánskou nominaci; v první polovině roku 2022 získal více prostředků na kampaň a na konci roku 2022 měl příznivější čísla v průzkumech než Trump.[107][108][109] Dne 24. května 2023 DeSantis oznámil svou kandidaturu na Twitteru v online rozhovoru s generálním ředitelem Twitteru Elonem Muskem. „Americký úpadek není nevyhnutelný, je to volba... Kandiduji na prezidenta Spojených států, abych vedl náš velký americký návrat,“ dodal DeSantis.[110] Během první hodiny po oznámení kandidatury vybral 1 milion dolarů. V projevu v pořadu Fox & Friends prohlásil, že „zničí levičáctví“ ve Spojených státech.[111] Na konci července 2023 měl podle celostátního průměru průzkumů republikánských primárek společností FiveThirtyEight Trump 52 % a DeSantis 15 %.[112]

Po volebních shromážděních v Iowě, v nichž Trump s přehledem zvítězil, DeSantis a Ramaswamy odstoupili z volebního klání a podpořili Trumpa, takže jedinými zbývajícími hlavními kandidáty zůstali bývalý prezident a Nikki Haleyová, bývalá guvernérka Jižní Karolíny, která působila v Trumpově administrativě. Trump nadále vyhrával primárky, zatímco kampaň Haleyové se snažila nabrat na síle. Dne 6. března 2024, den poté, co Haleyová vyhrála pouze jedny primárky z patnácti během volebního superúterý, pozastavila svou kampaň. Trump se stal jediným zbývajícím hlavním kandidátem na republikánskou prezidentskou nominaci, čímž se stal předpokládaným kandidátem.

Předpokládaný kandidát[editovat | editovat zdroj]

Republican Party (United States)
Republican Party (United States)
Nominanti Republikánské strany
Donald Trump bude oznámeno
na prezidenta bude oznámeno
45.

prezident Spojených států amerických (2017–2021)

Vyřazení Trumpa z primárek pro nezpůsobilost k funkci prezidenta[editovat | editovat zdroj]

Soudní rozhodnutí ve státě Colorado[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší soud státu Colorado v prosinci 2023 rozhodl, že Donald Trump není způsobilý vykonávat funkci prezidenta USA a diskvalifikoval ho z hlasování v prezidentských primárkách v tomto státě. Soud rozhodl s odvoláním na 14. dodatek americké ústavy (Zaručení práv a výhod občanství) kvůli Trumpově podílu na násilnostech v sídle Kongresu 6. ledna 2021. Jako veřejný činitel, který přísahal věrnost ústavě, se dle soudu zapojil do vzpoury, a 14. dodatek zakazuje takovým lidem vykonávat volené funkce. Dodatek zakazuje zastávání „jakékoli funkce, civilní nebo vojenské“ komukoli, kdo dříve odpřisáhl věrnost ústavě a následně se dopustil „povstání nebo vzpoury proti témuž, nebo poskytl pomoc a útěchu nepřátelům“ ústavy. Trumpův volební štáb se proti diskvalifikaci odvolal k nejvyššímu soudu USA[113][114], který 4. března 2024 rozhodl o připuštění Trumpa k primárním volbám.[115]

Rozhodnutí státní tajemnice Maine[editovat | editovat zdroj]

Koncem prosince 2023 státní tajemnice Maine Shenna Bellowsová diskvalifikovala Trumpa z hlasování v prezidentských primárkách v tomto státě s odvoláním na 14. dodatek americké ústavy. Bellowsová dospěla k závěru, že Trump podněcoval vzpouru, když šířil nepravdivá tvrzení o podvodech na voličích v prezidentských volbách v roce 2020 a poté vyzval své příznivce, aby pochodovali na Kapitol a zabránili zákonodárcům v potvrzení hlasování, což vedlo k útoku z 6. ledna 2021. Proti rozhodnutí se lze odvolat u mainského soudu, což Trumpův volební tým oznámil, že učiní.[116][117]

Soudní rozhodnutí ve státě Illinois[editovat | editovat zdroj]

Okresní soud v Chicagu, hlavním městě státu Illinois, rozhodl v únoru 2024 o vyloučení Donalda Trumpa z republikánských primárek, které by v Illinois měly proběhnout 15. března 2024. Důvodem byly události z 6. ledna 2021, které soud považuje za vzpouru. Trump se proti rozsudku odvolal.[118][119]

Kandidáti, kteří se vzdali kandidatury[editovat | editovat zdroj]

Během primárek[editovat | editovat zdroj]

Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Ukončení kampaně Domovský stát Kampaň Počet delegátů Získané státy Počet hlasů Poznámky
20. ledna 1972

(51 let)

Bamberg, Jižní Karolína

Velvyslankyně USA při OSN

(2017–2018)

Guvernérka Jižní Karolíny[120]

(2011–2017)

Členka Sněmovny reprezentantů státu Jižní Karolína

(2005–2011)

4. dubna 2023[121] 6. března 2024[122]
94 2

(DC, VT)

3,937,184 (20.9%) [123][124][125]
14. září 1978

(45 let)

Jacksonville, Florida

Guvernér státu Florida

(od 2019)

Člen Sněmovny reprezentantů za Floridu

(2013–2018)

24. května 2023[126] 21. ledna 2024

(podpořil Trumpa)[127]

9 žádné 344,652 (1.8%) [128][129]
3. prosince 1950

(72 let)

Bentonville, Arkansas

Guvernér státu Arkansas

(2015–2023)

Náměstek ministra pro vnitřní bezpečnost

(2003–2005)

Správce Úřadu pro kontrolu obchodu s drogami

(2001–2003)

6. dubna 2023[130] 16. ledna 2024[131] 0

(0.0%)

žádné 21,943 (0.1%) [130][132]
9. srpna 1985

(38 let)

Cincinnati, Ohio

Výkonný předseda společnosti Strive Asset Management

(2022–2023)

Výkonný ředitel společnosti Roivant Sciences

(2014–2021)

21. února 2023 15. ledna 2024

(podpořil Trumpa)

3 žádné 93,926 (0.5%) [133][134][135][136]

Před primárkami[editovat | editovat zdroj]

Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Domovský stát Zahájení kampaně Ukončení kampaně Kampaň Poznámky
6. září 1962

(61 let)

Newark, New Jersey

Guvernér státu New Jersey

(2010–2018)

Kandidát na prezidenta v roce 2016

Státní zástupce pro okres New Jersey

(2002–2008)

6. června 2023[137] 10. ledna 2024
[138]
1. srpna 1956

(67 let)

Arthur, Severní Dakota

Guvernér Severní Dakoty

(od 2016)

Senior viceprezident Microsoft Business Solutions Group

(2002–2007)

Prezident společnosti Great Plains Software

(1984–2001)

7. června 2023[139] 4. prosince 2023[140]
[141]
19. září 1965

(58 let)

North Charleston, Jižní Karolína

Senátor za Jižní Karolínu

(od 2013)

Člen Sněmovny reprezentantů za Jižní Karolínu

(2011–2013)

Člen sněmovny reprezentantů státu Jižní Karolína

(2009–2011)

19. května 2023 12. listopadu 2023[142]
[143]
7. června 1959

(64 let)

Columbus, Indiana

48. viceprezident Spojených států

(2017–2021)

Guvernér státu Indiana

(2013–2017)

Člen Sněmovny reprezentantů za stát Indiana

(2001–2013)

5. června 2023 28. října 2023[144]
[145]
27. dubna 1952

(71 let)

Los Angeles, Kalifornie

Moderátor pořadu The Larry Elder Show

(1993–2022)

Kandidát na guvernéra Kalifornie v odvolaných volbách v roce 2021

20. dubna 2023 26. října 2023[146](podpořil Trumpa)
[147]
23. ledna 1948

(75 let)

Dolton, Illinois

Zakladatel společnosti Perry Johnson Registrars, Inc.

(od 1994)

Diskvalifikovaný kandidát na guvernéra státu Michigan v roce 2022.

2. března 2023 20. října 2023 [148](podpořil Trumpa)
[149][150]
19. srpna 1977

(46 let)

San Antonio, Texas

Člen Sněmovny reprezentantů za Texas

(2015–2021)

22. června 2023 9. října 2023 [151](podpořil Haleyovou)
[152]
6. října 1977

(45 let)

Miami, Florida

Starosta města Miami

(od 2017)

Člen městské rady v Miami

(2009–2017)

14. června 2023 29. srpna 2023[153]
[154][155]

Třetí strany a nezávislí kandidáti[editovat | editovat zdroj]

Prezidentskou kandidaturu ohlásila řada nezávislých kandidátů a kandidátů třetích stran.

Robert F. Kennedy Jr., aktivista proti vakcínám a právník zabývající se ochranou životního prostředí, získal podporu nezávislých a antiestablishmentových voličů rozčarovaných z hlavního proudu americké politiky a v některých průzkumech získal pluralitu mezi nezávislými.[156][157] Čelil kritice za podporu různých konspiračních teorií, zejména v souvislosti s atentátem na Johna F. Kennedyho a vakcínami proti covidu-19.[158] Levicový aktivista a filozof Cornel West oznámil kampaň jako nezávislý poté, co původně ohlásil kandidaturu za Lidovou stranu a později za Stranu zelených. V některých průzkumech získal značnou podporu. Centristická politická organizace No Labels, která pomohla vytvořit dvoustranickou skupinu Problem Solvers Caucus ve Sněmovně reprezentantů Spojených států, rovněž uvedla, že by zvážila kandidaturu třetí strany, přičemž se odvolává na průzkumy veřejného mínění, které takového kandidáta podporují. Některé zavedené třetí strany, jako například Americká strana solidarity, Strana zákazu a Strana socialismu a svobody, oznámily kandidaturu na prezidenta, zatímco jiné, jako například Libertariánská strana a Strana zelených, své primárky teprve uspořádají.

Významné stranické nominace[editovat | editovat zdroj]

Následující osoby byly svými stranami nominovány do prezidentských voleb.

S částečným přístupem[editovat | editovat zdroj]

Tyto strany mají v některých státech přístup k hlasovacím lístkům, ale ne dostatečný k získání 270 hlasů pro získání prezidentského úřadu.

Americká strana solidarity

Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Domovský stát Kampaň Poznámky
1962

(61 až 62 let)

Massachusetts

Lokální politik v Connecticutu

Ředitel muzea Kolumbových rytířů

13. června 2023[159]

Strana Zelených

Související informace naleznete také v článku Prezidentské primárky Strany zelených v USA 2024.
Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Domovský stát Zahájení kampaně Počet delegátů Poznámky
14. května 1950

(73 let)

Chicago, Illinois

Lékařka a aktivistka

Kandidátka v prezidentských volbách 2012 a 2016

9. listopadu 2023
116/420
[160][161]
Jasmine Sherman
 17. srpna 1985

(38 let) Queens, New York

Výkonná ředitelka neziskové organizace Greater Charlotte Rise
18. února 2022
6/420
[162][163][164]
Jorge Zavala
 neznámé Podnikatel
13. října 2023 [163][165]
1956

(66–67 let)

Illinois

Spoluzakladatel Strany zelených

Spolupředseda floridské Strany zelených

Mnoholetý kandidát

3. srpen 2021 [166][167][168]

Bez přístupu[editovat | editovat zdroj]

Nezávislé nominace[editovat | editovat zdroj]

Významní kandidáti[editovat | editovat zdroj]

Nezávislý kandidát
Robert F. Kennedy Jr. Nicole Shanahan
na prezidenta na viceprezidentku
environmentální právník advokátka a technoložka z Kalifornie
Nezávislý kandidát
Cornel West Melina Abdullah
na prezidenta bude oznámeno
akademik, filozof a aktivista akademička a aktivistka

Ostatní kandidáti[editovat | editovat zdroj]

Kandidáti, kteří odstoupili[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ US Election guide: how does the election work?. The Telegraph [online]. 2012-11-06 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ For Biden and Trump, 2022 is 2020 sequel — and 2024 preview?. AP News [online]. 2022-10-17 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ BAKER, Peter. Trump Hints at Another Act in Four Years, Just Like Grover Cleveland. The New York Times. 2020-12-03. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. ↑ 2016 Might Look Safe to Democrats. But 2024? - Bloomberg View. web.archive.org [online]. 2015-10-23 [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-23. 
  5. ↑ H. NEALE, Thomas. The Electoral College: How It Works in Contemporary Presidential Elections. web.archive.org [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-06. 
  6. ↑ DORMAN, John L. Six battleground states will hold the key to the White House in 2024. Business Insider [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ North Carolina may be the hottest political battleground of 2024. The Economist. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0013-0613. 
  8. ↑ Who's in and who's out: Here are the battleground states to watch in 2024. Washington Examiner [online]. 2022-12-30 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Biden wins Minnesota, continuing decades-long Democratic streak. MinnPost [online]. 2020-11-04 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ SMITH, David. 'We're making our way': how Virginia became the most progressive southern state. The Guardian. 2021-03-08. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  11. ↑ EDSALL, Thomas B. Opinion | How Much Longer Can ‘Vote Blue No Matter Who!’ Last?. The New York Times. 2023-02-01. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  12. ↑ The Rise of College-Educated Democrats [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Who Votes Republican? | RealClearPolitics. web.archive.org [online]. 2023-06-04 [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-04. 
  14. ↑ Losing the Suburbs [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ BLAKE, Aaron. Analysis | Third-party candidates see some of their best polls since Ross Perot. Washington Post. 2023-10-27. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  16. ↑ Opinion | RFK Jr.'s eye-popping poll numbers should have Trump worried. MSNBC.com [online]. 2023-11-03 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Opinion | ‘They Are America’s G.O.P. Leninists’ - The New York Times. web.archive.org [online]. 2023-04-12 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-12. 
  18. ↑ a b KIMBALL, Spencer. Republicans back lawsuit to overturn FDA approval of abortion pill and pull the medication from U.S. market. CNBC [online]. 2023-02-10 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Nerozhodujte o svém těle. Zákaz potratů hlásí už 18 států USA - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Když jde ve volbách o život. Potraty hýbou Amerikou, šokující verdikt ale zastínilo zdražování. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  21. ↑ Američané potvrdili, že chtějí zachovat demokracii, řekl o volbách Biden. iROZHLAS [online]. 2022-11-09 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  22. ↑ Trump's vow to only be a dictator on 'day one' follows growing worry over his authoritarian rhetoric. AP News [online]. 2023-12-08 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ BENDER, Michael C.; GOLD, Michael. Trump’s Dire Words Raise New Fears About His Authoritarian Bent. The New York Times. 2023-11-20. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  24. ↑ STONE, Peter. ‘Openly authoritarian campaign’: Trump’s threats of revenge fuel alarm. The Guardian. 2023-11-22. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  25. ↑ a b BAKER, Peter. Talk of a Trump Dictatorship Charges the American Political Debate. The New York Times. 2023-12-09. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  26. ↑ IBRAHIM, Nur. Did Trump Say Election Fraud Allows for 'Termination' of US Constitution?. Snopes [online]. 2022-12-05 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Trump says he would be a dictator only on "Day One" if he wins a second term - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2023-12-06 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ SWAN, Jonathan; SAVAGE, Charlie; HABERMAN, Maggie. The Radical Strategy Behind Trump’s Promise to ‘Go After’ Biden. The New York Times. 2023-06-15. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  29. ↑ Trump Is Lying About Another Election Being ‘Stolen’ From Him – The One Still A Year Away. HuffPost [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ MIZELLE, Shawna. Lawmakers in 32 states have introduced bills to restrict voting so far this legislative session | CNN Politics. CNN [online]. 2023-02-22 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ SKELLEY, Geoffrey. How The Republican Push To Restrict Voting Could Affect Our Elections [online]. 2021-05-17 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Americans agree that the 2024 election will be pivotal for democracy, but for different reasons. AP News [online]. 2023-12-15 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ SIDERS, David. How the coronavirus is shaping the 2024 presidential race. POLITICO [online]. 2020-04-02 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Global surge in inflation. Deloitte Insights [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ The chief economist at Moody's thinks that Russia’s invasion of Ukraine accounts for over a third of U.S. inflation – and that COVID stimulus had almost no impact. Fortune [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ ENTEN, Harry. Biden's economic ratings are worse than Carter's | CNN Politics. CNN [online]. 2021-12-21 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ GOLDMACHER, Shane. Republicans Gain Edge as Voters Worry About Economy, Times/Siena Poll Finds. The New York Times. 2022-10-17. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  38. ↑ PANETTA, Grace. Biden’s reelection could hinge on how much women voters trust him on the economy. The 19th [online]. 2023-04-25 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ PANETTA, Grace. Why child care can’t be overlooked as an issue in 2024. The 19th [online]. 2023-05-08 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ MINSKY, Adam S. Biden Administration Has Approved $32 Billion In Student Loan Forgiveness, And More Is Coming — Here’s How To Apply. Forbes [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Biden moves quickly in effort to reassure young voters on student loans. NBC News [online]. 2023-06-30 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ HOUSE, The White. FACT SHEET: President Biden Announces Student Loan Relief for Borrowers Who Need It Most. The White House [online]. 2022-08-24 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ The Supreme Court rejects Biden's plan to wipe away $400 billion in student loan debt. AP News. 2023-06-30. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. (anglicky) 
  44. ↑ POTTS, Monica. The Supreme Court Killed Biden’s Student Loan Forgiveness Plan. What Does That Mean For 2024? [online]. 2023-06-30 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ TRUDO, Hanna. Student debt: Democrats seek to galvanize young voters over Supreme Court ruling [online]. 2023-07-08 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Biden makes women the key to his 2024 reelection plans. Washington Examiner [online]. 2023-05-05 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ WILSON, Reid. GOP sees critical race theory battle as potent midterm weapon [online]. 2021-06-23 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ ASMELASH, Leah. A school district tried to address racism, a group of parents fought back. CNN [online]. 2021-05-05 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ MANCHESTER, Julia. Republicans see education as winning issue in 2024 [online]. 2023-01-29 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ SNYDER, Timothy. The War on History Is a War on Democracy. The New York Times. 2021-06-29. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  51. ↑ V USA se přou o výuku dějin Afroameričanů. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  52. ↑ Israel-Hamas war ignites fight between Ron DeSantis and Nikki Haley. NBC News [online]. 2023-10-20 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ LIPTAK, Kevin. Biden makes surprise visit to Ukraine for first time since full-scale war began | CNN Politics. CNN [online]. 2023-02-20 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ US to send $425 million in aid to Ukraine, US officials say. AP News [online]. 2023-11-02 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ ELLYATT, Amanda Macias,Holly. Blinken announces $1 billion Ukraine aid package during surprise visit. CNBC [online]. 2023-09-06 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ CALFAS, Alyssa Lukpat and Jennifer. Your Guide to the Presidential Election in 2024. WSJ [online]. 2023-10-30 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ BROWNSTEIN, Ronald. In 2024, Republicans may complete a historic foreign policy reversal | CNN Politics. CNN [online]. 2023-03-28 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Uznám Ruskem okupovaná území, prohlásil americký prezidentský kandidát - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  59. ↑ PITTHARDOVÁ, Veronika. Ukrajině nepomáhat, FBI zrušit, klima neřešit. V USA mají mladší verzi Trumpa. iDNES.cz [online]. 2023-09-17 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  60. ↑ BAKER, Peter. In Unforgiving Terms, Biden Condemns ‘Evil’ and ‘Abhorrent’ Attack on Israel. The New York Times. 2023-10-10. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  61. ↑ SHEAR, Michael D.; DEMIRJIAN, Karoun. Biden Requests $105 Billion Aid Package for Israel, Ukraine and Other Crises. The New York Times. 2023-10-20. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  62. ↑ Biden v Izraeli jednal s prezidentem i premiérem. Netanjahua ujistil o podpoře při boji s Hamásem. iROZHLAS [online]. 2023-10-18 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  63. ↑ RFK Jr. Dumps Democrats, Libertarian Party Blasts RFK Jr.'s Stance on Israel. Yahoo News [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Netanjahu ani Izrael nebyli připraveni, prohlásil Trump. Za výrok ho kritizují i republikáni. iROZHLAS [online]. 2023-10-12 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  65. ↑ Jewish voters say they trust President Biden on the Israel war and antisemitism : NPR. web.archive.org [online]. 2023-11-19 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-19. 
  66. ↑ Arab American support for Biden, Democrats plummets over Israel, poll shows | Reuters. web.archive.org [online]. 2023-12-02 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-02. 
  67. ↑ US public support for Israel drops; majority backs a ceasefire, Reuters/Ipsos shows | Reuters. web.archive.org [online]. 2023-11-16 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-16. 
  68. ↑ Sympathy for Israel plunges among younger voters: Poll | The Hill. web.archive.org [online]. 2023-11-16 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-16. 
  69. ↑ Drahé zdravotní pojištění, nefunkční daňový systém. Co pálí současné USA? - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  70. ↑ ESTA a zdravotní pojištění. ESTA USA [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  71. ↑ Ve srovnání s USA je každý univerzální zdravotnický systém dobrý. Náš je v Evropě průměr, říká expertka. iROZHLAS [online]. 2021-05-05 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  72. ↑ BRADNER, Eric. 2024 GOP contenders clash over Covid-19 records as they warn against future mandates | CNN Politics. CNN [online]. 2023-09-12 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Exclusive: Inside Robert F. Kennedy Jr.’s independent presidential run. Deseret News [online]. 2023-11-02 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ Cornel West thinks the U.S. is in ‘spiritual decay.’ That’s why he’s running for president. Deseret News [online]. 2023-11-21 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ HOUSKA, Filip. LGBT? Nic pro školáky. Matky aktivistky v USA zakazují knihy, vliv chce brzdit zpěvačka Pink. CzechCrunch [online]. 2023-11-15 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  76. ↑ NEHAMAS, Nicholas; MAZZEI, Patricia. DeSantis Signs Tall Stack of Right-Wing Bills as 2024 Entrance Nears. The New York Times. 2023-05-17. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  77. ↑ ‚Ptali jsme se, co to je HIV. Učitel nám nesměl odpovědět.‘ Floridští republikáni bojují proti ‚woke‘. iROZHLAS [online]. 2023-04-24 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  78. ↑ Williamson becomes Democratic primary's 1st Biden challenger. AP News [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ NEWS, A. B. C. Robert F. Kennedy Jr. launches long shot presidential bid as a Democrat. ABC News [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ RealClearPolitics - Election 2024 - 2024 Democratic Presidential Nomination. web.archive.org [online]. 2023-11-15 [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-15. 
  81. ↑ O’BRIEN, Rebecca Davis. Robert F. Kennedy Jr. to Run for President as Independent, Leaving Democratic Primary. The New York Times. 2023-10-09. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  82. ↑ Robert F. Kennedy vstupuje do hry o Bílý dům: Může být prezidentem USA nezávislý kandidát?. Reflex.cz [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  83. ↑ Rep. Dean Phillips files paperwork for presidential bid against Biden. POLITICO [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Biden vs. Trump. Soupeři prezidentských voleb získali potřebný počet delegátů pro kandidaturu. iROZHLAS [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 
  85. ↑ Biden vyhrál s přehledem primárky, popularitu má ale nejnižší vůbec. Deník N [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 
  86. ↑ Home | Democratic Candidate For President 2024. palmerforpresident.us [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  87. ↑ STRACQUALURSI, Veronica. Who is Jason Palmer, the Democrat who delivered Biden his first primary defeat? | CNN Politics. CNN [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ PRESS, WILL WEISSERT Associated. Marianne Williamson begins longshot 2024 challenge to Biden. San Diego Union-Tribune [online]. 2023-03-04 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ Marianne Williamson ends her 2024 presidential run. POLITICO [online]. 2024-02-07 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ FAGUY, Ana. Marianne Williamson Re-Enters Presidential Race After 3rd-Place Michigan Finish. Forbes [online]. [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Democratic Rep. Dean Phillips launches a White House bid, challenging Biden. NBC News [online]. 2023-10-27 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ Demokraté mají nového prezidentského kandidáta. Phillips slibuje, že napraví americkou ekonomiku. iROZHLAS [online]. 2023-10-27 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  93. ↑ Dean Phillips ends presidential campaign and endorses Biden. NBC News [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ National Pro-Life Activist Declares Her Candidacy for the Democratic Party's Nomination for President. Yahoo Finance [online]. 2023-09-14 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ ‘Joe Exotic’ says he’s running for President as a Democrat [online]. 2023-04-11 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ DEMOPOULOS, Alaina. Paperboy Prince, the pro-love presidential candidate: ‘Mickey Mouse has more soul than my rivals’. The Guardian. 2023-11-06. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  97. ↑ STAFF, Steven Porter Globe; OCTOBER 30, Updated; 2023. Eccentric candidates ‘part of the color’ of N.H. primary process - The Boston Globe. BostonGlobe.com [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. ↑ Cenk Uygur running for president as Democrat | Semafor. www.semafor.com [online]. 2023-10-11 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ TELEVIZE, Česká. Politický rodokmen má skvělý, pověst mu kazí odpor k očkování. Robert Kennedy chce být prezidentem. ČT24 - Česká televize [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  100. ↑ RFK Jr. announces he will run as an independent candidate. POLITICO [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ STRACQUALURSI, Gabby Orr,Kristen Holmes,Veronica. Former President Donald Trump announces a White House bid for 2024 | CNN Politics. CNN [online]. 2022-11-16 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ LOOKER, David Jackson, Erin Mansfield and Rachel. Donald Trump announces his 2024 presidential campaign as GOP debates future: recap. USA TODAY [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ BRAVENDER, Robin. A top campaign strategist for Ted Cruz and Glenn Youngkin says 'if Trump runs, Trump will be the nominee' in 2024. Business Insider [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ MANGAN, Dan. Trump indicted by New York grand jury, and he's due in court Tuesday. CNBC [online]. 2023-03-30 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ CNN. June 13, 2023 Trump pleads not guilty in historic federal indictment. CNN [online]. 2023-06-13 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ ZITNER, Aaron; LEARY, Alex. Trump Faces 2024 Split Screen of Campaign and Criminal Trials. Wall Street Journal. 2023-06-10. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  107. ↑ Trump Fundraising Slows For First Time In 18 Months, Trails DeSantis. HuffPost [online]. 2022-07-16 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ PENGELLY, Martin. Trump ‘is in trouble’, says insider after DeSantis surges in 2024 polls. The Guardian. 2022-12-14. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  109. ↑ DeSantis builds his conservative resume as Trump flounders. POLITICO [online]. 2022-12-15 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ DeSantis launches GOP presidential campaign in Twitter announcement plagued by glitches. AP News [online]. 2023-05-25 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. ↑ PENGELLY, Martin. Ron DeSantis says he will ‘destroy leftism’ in US if elected president. The Guardian. 2023-05-30. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  112. ↑ WIEDERKEHR, Ryan Best, Aaron Bycoffe, Ritchie King, Dhrumil Mehta and Anna. National : President: Republican primary : 2024 Polls. FiveThirtyEight [online]. 2018-06-28 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. ↑ ONDRÁČKOVÁ, Tereza. Trump není způsobilý pro prezidentský úřad, rozhodl nejvyšší soud v Coloradu. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-12-20 [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 
  114. ↑ NOVÁK, Pavel. Trump se nemůže zúčastnit stranických primárek v Coloradu, rozhodl soud. Exprezident se odvolá. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-12 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  115. ↑ ČTK, Reuters, ČT24. Trump se může účastnit primárek v Coloradu, rozhodl Nejvyšší soud USA. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  116. ↑ COHEN, Marshall. Maine’s top election official removes Trump from 2024 primary ballot. CNN [online]. Warner Bros. Discovery, 2023-12-28 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  117. ↑ Trump se nesmí účastnit primárek v Maine, rozhodla nejvyšší volební úřednice. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-12-29 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  118. ↑ ČTK. Soud vyloučil Trumpa z primárek v Illinois, exprezident se odvolal. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  119. ↑ Třetí stopka pro Trumpa. Soud v Illinois mu zakázal účastnit se primárek. iROZHLAS [online]. 2024-02-29 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  120. ↑ Nikki Haley - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  121. ↑ CIGLEROVÁ, Jana. „Když jim vrátíte kopanec v podpatcích, bolí to víc.“ Republikánka Nikki Haley chce být prezidentkou USA. Deník N [online]. 2023-02-17 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  122. ↑ Nikki Haley suspends her campaign and leaves Donald Trump as the last major Republican candidate. AP News [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  123. ↑ MANCHESTER, Julia. Asa Hutchinson formally launches 2024 presidential campaign [online]. 2023-04-26 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. ↑ HÁJEK, Adam. Podpatky jsou její zbraň. Nikki Haleyová v boji o Bílý dům nabírá páru. iDNES.cz [online]. 2023-11-20 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  125. ↑ Haleyová vzdává souboj s Trumpem, popřála mu štěstí. Biden touží po jejích voličích - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  126. ↑ Form 1 for RON DESANTIS FOR PRESIDENT. docquery.fec.gov [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  127. ↑ DeSantis končí a podpořil Trumpa. Ten to ocenil a přestal mu komolit jméno - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. 
  128. ↑ DeSantis launches GOP presidential campaign in Twitter announcement plagued by glitches. AP News [online]. 2023-05-25 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  129. ↑ NEHAMAS, Nicholas; HABERMAN, Maggie; SWAN, Jonathan. Ron DeSantis Ends Campaign for President. The New York Times. 2024-01-21. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  130. ↑ a b Hutchinson oznámil kandidaturu na prezidenta USA - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  131. ↑ HUYNH, Anjali. Asa Hutchinson Suspends Republican Presidential Bid. The New York Times. 2024-01-16. Dostupné online [cit. 2024-01-20]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  132. ↑ MANCHESTER, Julia. Asa Hutchinson formally launches 2024 presidential campaign [online]. 2023-04-26 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  133. ↑ Opinion | Ramaswamy for President? Readers Respond. Wall Street Journal. 2023-02-27. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  134. ↑ V boji o Bílý dům zazářil politický nováček. Zavařit chce Ukrajině i FBI - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  135. ↑ PITTHARDOVÁ, Veronika. Ukrajině nepomáhat, FBI zrušit, klima neřešit. V USA mají mladší verzi Trumpa. iDNES.cz [online]. 2023-09-17 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  136. ↑ WEISMAN, Jonathan. Vivek Ramaswamy, Wealthy Political Novice Who Aligned With Trump, Quits Campaign. The New York Times. 2024-01-16. Dostupné online [cit. 2024-01-20]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  137. ↑ Form 1 for CHRIS CHRISTIE FOR PRESIDENT, INC.. docquery.fec.gov [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  138. ↑ Chris Christie drops out of the 2024 presidential race. NBC News [online]. 2024-01-10 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. ↑ Form 1 for Doug Burgum for America, Inc.. docquery.fec.gov [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  140. ↑ WEISMAN, Jonathan. Doug Burgum, Wealthy North Dakota Governor, Ends White House Run. The New York Times. 2023-12-04. Dostupné online [cit. 2023-12-17]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  141. ↑ BURGUM, Doug. Opinion | Doug Burgum: Why I’m Running for President in 2024. Wall Street Journal. 2023-06-06. Dostupné online [cit. 2023-12-17]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  142. ↑ VAKIL, Caroline. Tim Scott suspends 2024 GOP primary bid [online]. 2023-11-13 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  143. ↑ ,Teď ne, Time.‘ Republikánský senátor Scott odstoupil z boje o nominaci na amerického prezidenta. iROZHLAS [online]. 2023-11-13 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  144. ↑ ‚Toto není moje doba.‘ Trumpův viceprezident Mike Pence stáhl kandidaturu na amerického prezidenta. iROZHLAS [online]. 2023-10-28 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  145. ↑ BREUNINGER, Kevin. Mike Pence files paperwork to launch 2024 Republican presidential campaign. CNBC [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  146. ↑ MUELLER, Julia. Larry Elder drops out of 2024 GOP primary, backs Trump [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  147. ↑ GARRITY, Kelly. Larry Elder enters 2024 presidential race. POLITICO [online]. 2023-04-20 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. ↑ TIMOTIJA, Filip. Former GOP presidential candidate Perry Johnson endorses Trump [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  149. ↑ Businessman Perry Johnson announces 2024 presidential bid. AP News [online]. 2023-03-03 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  150. ↑ Perry Johnson drops out of 2024 presidential race. NBC News [online]. 2023-10-20 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  151. ↑ VAKIL, Caroline. Hurd drops out of 2024 GOP race, endorses Haley [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  152. ↑ Ex-Texas congressman Will Hurd calls Trump a 'failed politician' as he launches GOP presidential run. AP News [online]. 2023-06-22 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  153. ↑ BREUNINGER, Kevin. Miami Mayor Francis Suarez suspends presidential campaign after failing to qualify for debates. CNBC [online]. 2023-08-29 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  154. ↑ ASTOR, Maggie; MAZZEI, Patricia. Francis Suarez, Miami Mayor, Files for a Republican Presidential Run. The New York Times. 2023-06-14. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  155. ↑ Trump nekandiduje, aby udělal Ameriku opět skvělou. Vyhýbá se vězení, prohlásil jeho protikandidát. FORUM 24 [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  156. ↑ 2024 Presidential Race Stays Static In The Face Of Major Events, Quinnipiac University National Poll Finds; RFK Jr. Receives 22% As Independent Candidate In 3-Way Race | Quinnipiac University Poll. poll.qu.edu [online]. 2023-11-01 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  157. ↑ In 3-Way Race, Independent Robert Kennedy Jr. Garners 24% Across 6 Battleground States; Trump 35%, Biden 33%, Kennedy 24%; RFK Noses Ahead Among Voters Under 45 – Siena College Research Institute. scri.siena.edu [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  158. ↑ RFK Jr. defends stance on vaccines and JFK conspiracy on Joe Rogan podcast. Washington Examiner [online]. 2023-06-15 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  159. ↑ Peter Sonski is the American Solidarity Party 2024 Presidential nominee | Ballot Access News [online]. 2023-06-03 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  160. ↑ ASTOR, Maggie. Jill Stein Announces Third-Party Bid for President. The New York Times. 2023-11-09. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  161. ↑ Jill Stein 2024. Jill Stein 2024 [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  162. ↑ 2024 Presidential Hopefuls Sorted by FEC Total Receipts. www.thegreenpapers.com [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  163. ↑ a b COLE, John; JANUARY 24, Pennsylvania Capital-Star; 2024. Green Party of Philadelphia hosts presidential candidates forum [online]. 2024-01-24 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  164. ↑ Home. Jasmine Sherman [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  165. ↑ Citizens For Jorge Zavala. Citizens For Jorge Zavala [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  166. ↑ PHOENIX, Mitch Perry Florida. Cornel West to compete for Green Party nomination. The Miami Times [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  167. ↑ PAHWA, Nitish. Why Is America’s Green Party Like This?. Slate. 2023-07-04. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 1091-2339. (anglicky) 
  168. ↑ Randy Toler for US President 2024. Randy Toler for US President 2024 [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  169. ↑ Prohibition Party Chooses National 2024 Ticket | Ballot Access News [online]. 2023-05-10 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  170. ↑ Party for Socialism and Liberation Announces 2024 Presidential Ticket. Independent Political Report [online]. 2023-09-11 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  171. ↑ Socialist Party USA Nominates Presidential Ticket | Ballot Access News [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  172. ↑ Socialist Party USA Announces 2024 Presidential Ticket and New Leadership. Independent Political Report [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  173. ↑ SCIENTIFICINQUIRER. Conversations with Tom Ross: The Transhumanist Party’s 2024 Presidential Candidate.. Scientific Inquirer [online]. 2023-10-10 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  174. ↑ Indian American Scientist Shiva Ayyadurai joins 2024 US presidential race. Business Insider [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  175. ↑ Nikki Haley To Shiva Ayyadurai: The 4 Indian-Americans To Enter 2024 US Presidential Election Race. www.india.com [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  176. ↑ Afroman hosting 2024 presidential campaign show in Lombard [online]. 2023-05-08 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  177. ↑ FOLEY, Ryan; REPORTER, Christian Post. 14 lesser-known candidates running for president in 2024. The Christian Post [online]. 2023-11-14 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  178. ↑ IAFRATE, Anthony. Who Are the 2024 3rd-Party Candidates? [online]. 2023-08-07 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  179. ↑ FOLEY, Ryan; REPORTER, Christian Post. 14 lesser-known candidates running for president in 2024. The Christian Post [online]. 2023-11-14 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  180. ↑ STRNAD, David. Kontroverzní raper West oznámil další kandidaturu na amerického prezidenta. Novinky.cz [online]. 2022-11-25. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(←2022) Volby prezidenta Spojených států amerických v roce 2024 (2026→)
Prezident Spojených států amerických
Demokratická strana
Kandidáti
Republikánská strana
Kandidáti
Potvrzení: Donald Trump (kampaň) • Nikki Haleyová (kampaň)
Odstoupili v průběhu primárek: Ron DeSantis (kampaň) • Asa Hutchinson (kampaň) • E. W. Jackson • Vivek Ramaswamy (kampaň)
Odstoupili před primárkami: Doug Burgum • Chris Christie • Larry Elder • Will Hurd • Perry Johnson • Steve Laffey • Mike Pence • Tim Scott • Corey Stapleton • Francis Suarez
Strana Zelených
Kandidáti
Potvrzení: Jill Steinová • Randy Toler
Odstoupili před primárkami: Emanuel Pastreich • Cornel West (kampaň)
Libertariánská strana
Kandidáti
Potvrzení: Chase Oliver • Art Olivier • Michael Rectenwald
Odstoupili před primárkami: Joe Exotic
Třetí strany a nezávislí
Americká strana solidarity
Nominant: Peter Sonski
Legal Marijuana Now Party
Strana socialismu a svobody
Nezávislí
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_prezidenta_USA_2024&oldid=23852876“